BataStory.net

Přístup Tomáše a Jana A. Bati k řízení

Barvir.jpg

Dnešní přínos tehdejších metod očima současné vědy

Doc. Miroslav Barvíř

(výběr)

Cílem příspěvku pro konferenci SYSIN 2012 uspořádanou v červnu 2012 na Univerzitě Pardubice bylo upozornit na okolnost, že fyzika a matematika jako nesmírně zajímavé a plodné vědy sloužící při řešení složitých ekonomických systémů pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa na základě rozumných úvah k zvládnutí algoritmů řízení.

Optimalizace libovolného dynamického systému patří k předmětům studia technické kybernetiky. Musíme k tomuto úkolu přistupovat tak, že jej rozdělíme na jednotlivé jednodušší články. Historie vývoje popisu nám ukazuje, že je nutno postupovat způsobem získávání dynamického popisu rozkladem problematiky na soubory diferenciálních rovnic druhého řádu. Nic složitějšího nelze z principu fyziky generovat. Pouze víc jednotlivých článků a více stupňů volnosti. V řízení ekonomických věd uvidíme, že nejčastěji jde o realizaci největšího zisku.
Tyto soubory není nutné analyticky řešit, ale využijeme rozvoje výpočetní techniky.

Můžeme tyto rovnice řešit matematickým modelováním. Tím se výpočty stávají přístupné i pro posluchače středních škol. Prudce klesají nároky a matematika se stává velmi zajímavou úlohou řešením fyzikálních problémů a v podstatě hrou s dynamickými systémy.

Pro rozvoj dynamiky byl velmi přínosným už od 18. století rozvoj elektrotechnických oborů. Pro autora pak okolnost, že vystudoval obor elektrotechnika. Základy přitom získal maturitním studiem na Vyšší odborné škole elektrotechnické u firmy Baťa ve Zlíně.

Právě obor elektrotechniky otevírá možnost vytvářet sériovou nebo paralelní strukturu, dle zvyklostí, jak se k průběhům studia v průběhů staletí přistupovalo. Navíc máme právě v tomto oboru možnost studovat energetické stavy pomocí přístrojů instalovaných v každé domácnosti – v domovním rozvaděči. To nám výrazně usnadňuje proniknout do problematiky ekonomických oborů.

K jedněm z největších podnikatelských občanů ČR patří Tomáš Baťa, Jan Antonín Baťa a pro západní zahraničí pak Tomáš Jan Baťa – Tomík. Podařilo se jim v rozmezí padesáti let vybudovat světovou organizaci, jež výrazně ovlivnila životní úroveň stovek tisíc lidí, se kterými se jim podařilo vybudovat organizaci, která měla přes 100 závodů na celém světě. Statisíce zaměstnanců ukázalo světu organizaci hromadné výroby obuvi, jež byla v době jejich rozvoje nepřekonatelná. Je proto nepochopitelné, že z těchto zkušeností nečerpají vedoucí osobnosti ve státě, aby udržely a zvýšily prosperitu našeho hospodářství.

Řízení takové organizace si žádalo trvalý výběr těch nejschopnějších pracovníků k tomu, aby se podařilo trvale rozvíjet výrobu ve Zlíně. Tomáš Baťa ve svém podniku patentování neuznával. Musíme být na vrcholu okamžité výroby . Ostatní nás mohou pouze kopírovat. Baťovskému fenoménu je nyní věnována nepatrná pozornost vedoucími představiteli ČR. Rozhodující stále je stranická příslušnost. Tento příspěvek by rád zejména mladým ukázal, jak vnikajícím přístupem byl zdravý selský rozum, morálka, píle a vynalézavost zejména zakladatele T. Bati. Ten založil svůj podnik v roce 1894 a s několika spolupracovníky a dokázal vybudovat svůj sen – světovou továrnu na obuv.

S odstupem 120 let se ukazuje, že výroba obuvi probíhala s intuitivní schopností využití přírodovědných zákonů a počítačů. Je třeba konstatovat, že T. Baťa byl přítelem nejnovější techniky a už ve 10 letech minulého století používal pro řízení podniku mechanických a později elektromechanických počítačů. Doposud se nezměnilo mnoho v metodách a přístupech. Pouze rozvoj elektronických počítačů umožnil výrazné zrychlení numerických metod a výpočtů.

Sociální výhody spolupracovníků

Každý dobrý spolupracovník si vydělal v třicátých letech u firmy Baťa dvakráte vyšší průměrný plat, než byl dosahován v ČSR, což bylo asi 300 Kč/týdně . Se všemi spolupracovníky a jejich zařazení u firmy byla uzavírána pracovní smlouva. Zásadně bylo ustanoveno, že v hotovosti může se vyplácet týdně maximálně 500 Kčs. Větší hotovostní výdělky byly omezeny a to i pro šéfa firmy pana Tomáše Baťu. Přebytky vyšších výdělků se ukládaly s 10% úrokem u firmy Baťa. Tomáš Baťa byl proti tomu, aby zisk byl deponován u bank a pojišťoven mimo vlastní podnik, neboť jim principielně odůvodněně nedůvěřoval. Z konta bylo možno čerpat peníze po svolení nejbližšího nadřízeného, tak, aby zůstatek na kontě byl vyšší než odpovídalo pro krytí výše ztrát, jež mohl pracovník způsobit podle svého zařazení u firmy.

Počet režijních pracovníků nepřesahoval 4% počtu zaměstnanců a do svých funkcí byli spolupracovníci připravováni a školeni. Týdně podle výsledku práce dílny byly udělovány odměny a prémie. Prodejny byly pronajímány metodou franchising a vedoucí museli složit zálohu na prodejnu podle devíti druhů velikosti. To by mohlo být vzorem pro lékárny v ČR. Tak to funguje ve Švédsku Stát, vlastník, nakupuje léky ve velkém množství a ty pak přesunuje do místních pronajatých lékáren ve vlastnictví státu. Našim pracovníkům ve zdravotnictví to zatím nedošlo.
Od roku 1930 proběhlo několik měnových reforem a různým způsobem se upravovaly ceny produktů. Je proto velmi složité nyní stanovit okamžité přesné ceny v tomto dlouhém období s vlivem inflace a měnových reforem.

Současný stav, kdy rozhoduje finanční sektor a skupina poradců NERVu, je nepříliš vhodná, protože tento je převážně sestaven z odborníků finančního a humanitního oboru, kteří nemají zkušenosti s kapitalistickým řízením před II. Světovou válkou. Ministr financí ing. Kalousek nabízel v lednu roku 2011 dvoumiliónový plat tomu, kdo úspěšně vyřeší finanční politiku našeho státu. Nebude to jednotlivec, ani nemůže být, ale skupina mladých vyškolených lidí, kteří navrhnou iniciativně počítačové metody, jež budou využívat užitečných ověřených zkušeností firmy Baťa a jim podobných fungujících organizací. Principielně nebylo únosné v padesátých letech minulého století tyto zkušenosti využívat, protože byly používány firmou Baťa. A publikační omezení trvá i v současné době. Způsob řízení je údajně zastaralý, ale pouze pro ČR. Úspěšně využívá baťovské metody například Čína.

U firmy Baťa byla stanovena částka horního hotovostního výdělku v třicátých letech ve výši 500 Kč/týden, to je zhruba dvojnásobek průměrného týdenního platu ve Zlíně. Nyní lze odhadnout současnou částku nejvyšší odměny na 50 000 – 100 000 Kč/měsíc v několika finančních pásmech. O výši tohoto omezení lze provést diskuzi. Ostatní měsíční přebytky by měly jít na osobní konto, aby mohly být vyplaceny na konci roku při vyhodnocení účasti na jednoročním zisku a ztrátách v organizaci. (Např. soudci, exekutoři, advokáti, právníci, státní zaměstnanci, lékaři atp.). To lze v době počítačů velmi snadno zajistit. Dokonce by bylo možné denně zjišťovat, jak se daří plnit předpoklady (plán). Tento finanční dohled byl u Baťů prováděn týdně a nazýval se kontrola korunou.

Každá užitečná společenská činnost musí být přiměřeně finančně ohodnocena. Jde o práci, jejímž je i nehmatatelný produkt. Výchova mládeže, studium, úklid okolí, bezpečnost, zdravotní a sociální péče, kulturní a umělecká výchova. Bez těchto přínosů růstu občanské spokojenosti a současně nákladů nemůže společnost uspokojivě fungovat. Parametry se získají pro numerické rovnice ze statistických průzkumů. To může zajistit jen cílevědomě vychovaná nová generace odborně vzdělaná a morálně pevná, vybíraná z nejschopnějších zaměstnanců.

Na svou práci u firmy Baťa se s hrdostí hlásí tisíce bývalých spolupracovníků z celého světa. Od roku 1989 se opět daří vydávat časopis „Zpravodaj“ pro bývalé pracovníky a členy Klubu absolventů baťovy školy práce. Dosud vyšlo 90 čísel v průběhu 22 let. Jeho úspěch ukazuje na mimořádný význam vzpomínek. Už na sklonku života tito spolupracovníci stále vzpomínají, jaká výborná byla výchova mladých lidí od 15 let prací a průběžnou pedagogickou výchovou. Po roce 1945 místo toho, aby se využilo úspěchů firmy, byla tato rozbita na 17 podniků s mohutným administrativním aparátem a vedoucí úlohou strany KSČ v každém podniku. Toto však v historickém vývoji nemohlo uspět pro nízkou produktivitu hromadné výroby a neperspektivní politické řízení.

V roce 1989 došlo k mnohem horšímu přechodu opět ke kapitalistickému řízení s osobami, jimž modernizace kapitalismu je cizí. Byly nesmyslně a v zájmu vedoucích stranických pracovníků rozprodány (možná rozkradeny) velké prosperitu táhnoucí organizace a podniky skupinám lidí, jež sledovaly jen svůj osobní zisk. Zejména nepřijatelně se jeví likvidace zemědělství. Hrozí ještě další finanční oslabení státu, církevní restituce, převedením staletého celospolečenského obhospodařovaného majetku církvemi do ciziny. Majetek byl získán válečnými zisky, inkvizicí, nucenou robotou, placením desátků atd.

Bez předpokladů výroby prodejných produktů nelze cílevědomě řídit jakoukoliv organizaci. I školní výchova realizuje různě kvalitní absolventy s různými náklady. I k tomu bylo zneužito vysokoškolské vzdělání. Není nyní jasné, jak a čím zaměstnat mladou generaci a zajistit jejich důstojné zařazení do společnosti. Uvažujme nyní, jak si v třicátých letech žil spolupracovník ve firmě Baťa a porovnejme, proč starší lidé mají tak nostalgické vzpomínky:

> Výdělek byl průměrně 300,- Kč/týdně. Oběd ve firemní jídelně stál 3 až 6.- Kč podle výběru. Tam se stravoval i T. Baťa a tím prováděl trvalou kontrolu kvality stravování. Nejdražší jídlo bylo ve Francouzské restauraci v Zámku a to za 8.- Kč. (Zámek vykoupil T. Baťa a věnoval jej městu Zlínu s tím, že se tam nebude prodávat alkohol.)

> Ubytování ve firemním rodinném domku stálo 25.- Kč týdně ve velikosti 3+1.
Menší byty byly levnější a 3+1 s topením týdně stál 35.- Kč t. j. 10% průměrného výdělku.

> Návštěva kina stála 1.- Kč s úplnou možností volby sedadla.
Byl vystavěn Obchodní dům, Tržnice, Nemocnice a Hotel Společenský dům, asfaltové silnice. Bylo postaveno asi 3500 podnikových domů /7/ různé velikosti..

> Dítě, narozené v Baťově porodnici dostalo 1 000.- Kčs s 10% úrokem s možnosti výběru po dosažení dospělosti.

> Pro dospívající zaměstnance byly postaveny 4 internáty pro chlapce a 3 internáty pro dívky pro cca 8 000 osob. Byla vystavěna učňovská škola pro učně v rozsahu asi 4 000 žáků. Rovněž byl postaven školní areál se čtyřmi budovami a vybraným pedagogickým sborem Investice pro mladé zdarma.

To vše bylo umožněno tím, že firma rozhodovala o volných penězích spořících spolupracovníků bez přispění vnějších finančních organizací. Tento celospolečenský majetek byl v podstatě v roce 1948 poprvé vyvlastněn, hlavně těm, kteří se přičinili o jeho vznik. Po druhé pak v roce 1989 ve prospěch nových neznámých majitelů, ale často přes akcie do zahraničí.

Dnes 12 000 nejbohatších osob mnohdy rekrutujících se z kruhů někdejších vedoucích stranických pracovníků často bez odborného vzdělání převádí své zisky do zahraničí a likvidují světové podniky v tuzemsku. Výstavba honosných vil se v tuzemsku nasytila. Obor stavebnictví je po výstavbu malých bytů nezajímavý a málo korupčně výdělečný.

Provinění typu rozkrádání a korupce se u firmy Baťa trestalo úhradou škody z konta, případně propuštěním. Je zřejmé, že aby se začalo celostátně šetřit, zejména ve vyšších státních funkcích musela by být tak jako u Bati zavedena spoluúčast na zisku a ztrátách.

Výchova nových spolupracovníků.

Výchově nových spolupracovníků byla ve firmě Baťa věnována velká pozornost. Přednostně byli přijímáni uchazeči po absolvování měšťanské školy ve věku 14 až 15 let, kteří byli ochotni podstoupit polovojenskou každodenní práci v továrně a ve škole. Soustředíme se jen na popis výchovy, jež byl zaveden originálně u firmy Baťa jako Baťova Škola Práce (BŠP).

Nábor začínal plakáty, umístěnými ve všech prodejnách firmy Baťa. Přihlásilo se do něj v třicátých letech i okolo 10 000 zájemců. Přijato pak bylo po důkladných dvoudenních psychotechnických přijímacích zkouškách v teorii a zručnosti asi 1 000 uchazečů.

Většina přijímaných byli obuvníci. Přijatí však byli pro všechny, okamžité i budoucí perspektivní obory. Po zdravotní prohlídce byl uchazeč přijat na zvolený obor.
Autor této studie byl přijat jako elektromechanik. Pro tento obor bylo odhadem přijato asi 50 uchazečů a rozděleno do dvou tříd Odborné školy elektrotechnické fungující na dvě směny s těmito zásadami:

> učni byli odměňováni za denně vykonanou práci, což v I. ročníku bylo asi 100.- Kčs /týden

> dostali plat, který stačil na jídlo, ubytování, školní potřeby, osobní hygienu a úspory v Baťově fondu

> každý žák měl tzv. ročenku, do které nalepil výplatní pásku a vypracoval předpoklad (plán) týdenních výdajů

> úspory byly úročeny 10% úrokem firmou Baťa

> předpoklad týdně schvaloval vychovatel družiny na internátě

> s mírně zvýšeným platem postoupil žák do druhého ročníku

Každý žák, zejména v druhém ročníku Odborné školy věděl, že o dalším vzdělávání rozhoduje předem stanovený a studujícím známý studijní prospěch pro přijetí v probíhajícím studijním ročníku a úspěšné složení přijímacích zkoušek, pro postup do Mistrovské školy.

Do té byl přijat jen omezený počet posluchačů (v oboru elektro asi 20 osob). Obdobná procedura byla použita i pro vstup na Vyšší elektrotechnickou školu. Jen počet posluchačů klesal. Bylo přijato asi 5 osob. Kdo neuspěl v postupových zkouškách, měl smůlu. V Odborné škole mu bylo umožněno v třetím roce vyučení. Počet posluchačů pro Mistrovskou a Vyšší elektrotechnickou školu byl omezen a třídy se otvíraly s roční přestávkou. Tomu tak nebylo v oborech obuvnických a jiných pro firmu velmi potřebných.

Maturovat se mohlo někdy až po osmi letech, nejdříve za šest let. Půl roku před maturitou se přestalo chodit do práce a probíhala celodenní příprava na maturitu. Náklady na výuku byly zčásti hrazeny z výsledků práce půldenního zaměstnání. V posledním roce vzdělávání plat vzrostl na 500.-Kč týdně. Náklady na výchovu se rozpočítaly na jednoho absolventa z nákladů na studium v příslušném stupni školy. S kvalitou cena absolventů nutně stoupala. Dnes se výchova od dítěte do dospělosti odhaduje na dva miliony Kč.

Princip výběrovosti byl uplatňován i na základních stupních Masarykových škol, včetně individuální výuky a pěti vysvědčeními za výukový rok a to slovem, výsledky testů a známkou. Žáci se podle výsledků studia přeřazovali až do osmi tříd v ročníku (kolem roku 1943).

Z příspěvku (z nějž po dohodě s autorem zveřejňujeme jen užší výběr témat – poznámka BataStory) je zřejmé, že použití analogie finančních systémů se principielně neliší od popisu přírodovědných oborů. Je obrovská škoda, že přírodovědné obory jsou podceňovány a přednášeny způsobem, jež odpuzují velkou část mládeže.

Uspokojivé a ekonomicky výhodné se ukazuje podle potřeby organizací velmi odpovědně vychovávat potřebné odborné kádry všech odborností. Není možné výchovu zaměřit tak, aby ze 77 vysokých škol byla většina (66) zaměřena humanitně, a to ještě převážně ekonomicky respektive manažersky.
Rovněž je potřeba účelně promyslet výuku na základních a středních školách. Organizace výchovy by se měla co nejvíce přiblížit k výběrové výchově, a potřebám rozvoje státu, viz Baťovy školy práce, případně Masarykovým školám.

Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří mi přispěli či přispějí k mé práci, a kritickými připomínkami pomohou posunout k dalšímu rozvoji teorii modelování složitých systémů, mezi žáky středních škol.

Literatura

/1/ Barvíř. M. : MODELOVÁNÍ A IDENTIFIKACE – skripta VUT FE Brno 1991
/2/ www.sweb.cz/barvir.miroslav
/3/ Sabolovič M. : INTERDISCIPLINARITA VĚDNÍCH OBORŮ Online (1-10-2008).
/4/ Baťa T.: Úvahy a projevy UTB Zlín (nové vydání) 2002
/5/ Baťa J.. A.: Spolupráce Tisk Zlín 1936
/6/ Křeček S.: Pracoval jsem u Baťů ČKVŘ Praha 1992
/7/ Pochylý J.: Baťova průmyslová demokracie. UTRIN Praha 1990

Příspěvek byl napsán pro konferenci SYSIN 2012 uspořádanou v červnu 2012 na Univerzitě Pardubice. Jeho úplný text včetně vzorců, výpočtů a tabulek je k dispozici na stránkách autora: http://barvir.miroslav.sweb.cz/

Nabídka

Smuteční oznámení rodiny k úmrtí Tomáše Bati juniora

Pro a proti

_153_znak Zlina.jpg

Garden Food Festival ve Zlíně s chutěmi Tomáše Bati

Ve Zlíně se v září uskutečníil vůbec první ročník festivalu dobrého jídla Garden Food Festival, navíc se zcela zlínskou specialitou: s možností ochutnat jídla, jaká se podávala v jídelnách za dob Tomáše Bati.

BTG Welcome to.jpg

Třebíčák, který se narodil v Batanagaru

Z Třebízského deníku přejímáme s radostí zasloužilý článek objevující osudy další baťovské rodiny Čečkových prostřednictvím jejich syna narozeného v indickém Batanagaru
TypewriterOldMensi.jpg

Další z mnoha "Pracoval jsem u Baťů"

Opravdu vyčerpávající osobní pohled jednoho z baťovců přináší poměrně ucelený obraz na někdejší dokonalý systém firmy, jenž se zasloužil o její vzestup a stabilitu. Autor, jehož jméno je možná jenom pseudonymem, k tomu ale neměl opravdu důvod. Svůj svůj napsal článek někdy na přelomu tisíciletí a jeho slova jsou – snad až na jediný odstavec – vždy jen a jen kladná. Uvítáme, pokud by nás s ním někdo z čtenářů dokázal spojit.

Zodpovědné inovace

baťovci v Bestu

100 let_TBjBusta_DSCN0153+.jpg

Století Tomáše Bati juniora (1914-2014)

K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.

Hammid_01_555.jpg

Exkluzivní výstava Sashi Hammida aneb Alexandra Hackenschnieda (1907-2004)

Alexandr Hackenschmied zakládal v letech 1935-39 se společně s E. Klosem, L. Koldou, F. Pilátem, P. Hrdličkou a J. Lukášem slávu zlínského filmového studia a vytvořil zde množství dodnes ceněných reklamních a propagačních snímků. Reprezentativní výstava jeho maleb a kreseb proběhla v Uherském Hradišti.

Obraz z pisku_2.jpg

Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.

Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.

Frant Popovsky.jpg

V Austrálii zemřel u nás skoro neznámý baťovský vynálezce

Ve věku 89 let zemřel v Tahmooru v Austrálii baťovský vynálezce František Popovský. Vzdělání získal jako Mladý muž u Bati na Slovensku, kam byl ze Zlína přeložen ještě před válkou jeho otec…

VadronoviLod-666-490t.jpg mensi

Osudy další baťovské rodiny v Africe a Iránu

Vyprávěni Dr. Tomáše E. Mullera shrnuje strhujícím způsobem fascinující příběh jednoho z baťovců a jeho rodiny.

Drevo_DSCN9594-1+666.jpg

Z mezinárodního symposia WOOD 2014

Zveme vás do zahrady Baťovy vily na výstavu děl sochařského symposia WOOD 2014

Fenomen_bata v Blave.jpg

Řízení firmy Baťa

Nový přehled a srovnání jednotlivých epoch v řízení firmy Baťa od počátku minulého století umožňuje přiřadit k nim – pro mnohé překvapivě – i aktivity řady současných institucí a podniků.

Bota-z-BB2S.jpg

Kdo byl kdo ve vedení firmy Baťa

Protože veřejnost (a bohužel i novinářská obec, což je vůbec nejhorší) tápe dost často v historii a zaměňuje jak jednotlivé baťovské osobnosti tak i období jejich působnosti v historii firmy, připravil Dr Zdeněk Pokluda přehled nejdůležitějších údajů a dat týkajících se hlavních postav v různých fázích vedení firmy Baťa.

happy-diwali.jpg

Baťovské DIWALI v Austrálii

Že nevíte, co je to Diwali? Že slavnost světel? A proč by zrovna baťovci měli slavit tradiční indický svátek? A ještě k tomu v Austrálii?

Jaroslav Pospisil RUB A LIC.jpg

Rub a líc - nová kniha Jar. Pospíšila

Kniha Jaroslava Pospíšila přináší větší jasno do zákulisí sporů o baťovský majetek.

+ModerniBatapur Mosque.jpg

Po padesáti letech v Batapuru

Skupina kdysi mladých baťovců se sešla po padesáti letech znovu v Batapuru (Pákistán). Pro většinu z nich to byla dokonce první návštěva Pákistánu po padesáti letech vůbec.

Barvir.jpg

Přístup Tomáše a Jana A. Bati k řízení

Výběr z příspěvku doc Miroslava Barvíře pro konferenci SYSIN 2012 na Univerzitě Pardubice upozorňuje na fakt, že vědecké principy fyziky a matematiky pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa k zvládnutí algoritmů řízení.

TB Sr v mladi 1895.jpg

Seznam členů ABŠ

Na tomto místě najdete seznam členů Klubu ABŠ, jenž ale obsahuje v zájmu zachování práva na soukromí jen jméno, ročník narození a město, kde člen žije. Podrobnější údaje s celou adresou či telefonem najdete na pobočkách a v Baťově vile ve Zlíně…

BBB.jpg

Skončila výstava...

Ve Valdštejnském paláci v Praze bylaletos k vidění výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.

Holandsko a my_666.jpg

Baťovci v Bestu

Zajímavá pasáž z knihy MUDr Mirka Kabely o Češích v Holandsku přináší logicky i kapitolu o baťovcích v Bestu.

ZdPokluda-555.jpg

Srovnání aktivit firmy zavedených za Tomáše a za Jana Bati

Připravil Dr Zdeněk Pokluda

TB portret.jpg

Tomáš Baťa k české politice. Jako by to říkal dnes…

Již v roce 1928 se čeští politici předháněli, jak utratit co nejvíce z peněz daňových poplatníků. Slova Tomáše Bati z toho roku platí bohužel dodnes…

Dal a vys_titul+666.jpg

Informace pro ty, kteří se chtějí dostati mezi nás

Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce.

Lod Europa 1939_666.jpg

Objevili jsme pro vás...

Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a postupně ji zde zveřejníme:

Abs2010_Foto1.jpg

Zpráva z výroční členská schůze Klubu Absolventů Baťovy školy práce

Schůze se konala 5. dubna ve Zlíně a my vám přinášíme většinu přednesených příspěvků především pro ty,kdo se jí nemohli zúčastnit

Abs2010_Sál.jpg

Z diskuse a vystoupení hostů na výroční schůzi ABŠ

Vystoupeni a diskusní příspěvky byly zkráceny

Zpravodaj.jpg

Minulý Zpravodaj Klubu ABŠ

Zpravodaj.jpg

Zpravodaj Klubu ABŠ ...

… i s pozvánkou k letošnímu tradičnímu dubnovému setkání

Otmar_Jaburek.jpg

Dobový článek k desetiletému jubileu jednoho z prvních baťovců - Otmara Jabůrka

Přinášíme archivní článek k pracovnímu jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci

_188.jpg

Byli jsme s Baťou na Měsíci

Celovečerní film založený na někdejší dosud neznámé, ale tehdy vytištěné povídce sleduje osudy Baťova raketoplánu (ten termín tehdy ještě neexistoval, nazývali ho „Stratoérem“) připraveného roku 1950 k cestě na Měsíc.

Bota-z-BB2S.jpg

O Baťově škole práce a Klubu ABŠ

Zájemců o práci ve firmě Baťa bylo v první polovině 20. století víc než dost. Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách, proto se rozhodl vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a podle vlastních představ…

ZnakABSbw.jpg

Pošta pro Klub ABŠ

Adresa Klubu ale i místo pro váš vzkaz nebo dotaz. Nebo jen kontakt, kam se vám můžeme ozvat.

GlobusMaly.jpg

Kde všude žijí členové Klubu ABŠ

Toto je místo pro další pravidelnou rubriku, tentokrát o zahraničních členech Klubu a korespondenci s nimi…

ABS - celek+.jpg

Projev předsedy ABŠ Svatopluka Jabůrka z výroční schůze Klubu ABŠ 2009

ABS Vyr Sch celo---.jpg

Loňská výroční schůze

Loňská výroční schůze klubu ABŠ se konala ve středu 16. dubna 2008 v Otrokovicích. Zde je její program a výroční zpráva. Jakmile to bude možné, doplníme je i o další zajímavé postřehy.

SvatJaburekSmall.jpg

Vznik, smysl a úspěchy Baťovy školy práce

Úvaha předsedy klubu ing Svat. Jabůrka k 80. výročí ABŠ

BezKotnickova.jpg

Členové výboru Klubu absolventů Baťovy školy práce

ABS-VCS-Ucastnici.-Small.jpg

Výroční členská schůze Klubu ABŠ - 2007

Záznam z jednání loňské výroční členské schůze Klubu absolventů zatím ještě ponecháváme na webu, přestože vyšel ve Zpravodaji tiskem. Obsahuje řadu zajímavých detailů o jeho činnosti, jež se tak dostane do rukou i těm zájemcům, kdo nejsou jeho předplatiteli…