BataStory.net

THAJSKO >

AsieMala.jpg

Bata Thajsko

ThaiFlag.gif

Firma Baťa zahájila v tehdejším Siamu činnost už v roce 1929. Ustavila se jako společnost s ručením omezeným a registrovala se v roce 1950 jako Bata Shoe Company of Thailand, Ltd.

ThaiChiangMai2.jpg

V roce 1959 byla ve městě postavena malá továrna na výrobu gumových a plátěných bot. Roku 1965 továrna expandovala a její výroba zahrnovala celý sortiment rodinné obuvi, gumové, kožené, plátěné a mikrolonové. K tomuto rozšíření došlo, když firma využívala privilegií od investiční komory, které vypršely v roce 1969.

V roce 1976 firma opět zvýšila své výrobní kapacity a s pomocí nových investičních pobídek vybudovala pobočný závod v Bangně a ještě v roce 1981 otevřela novou továrnu v Bangplee.

BangpleeMood.jpg

Se svou sítí více než 150 maloobchodních prodejen, 120 koncesemi v obchodních domech a více než 1500 nezávislých prodejců je dnes Bata největším prodejcem obuvi v Thajsku. Roční objem prodeje obuvi na domácím trhu dosahuje 8 milionů párů. Vedle toho exportuje ročně více než 2 miliony párů do všech částí světa.
Mezi exportní zákazníky patří Kangaroos v Německu, Marks and Spencer ve Velké Britanii, Romika v Německu, Aigle ve Francii a také skandinávské firmy. S těmito zákazníky spolupracuje společnost i na vývoji designů, kopyt, podrážek, materiálu svršků a barev, čímž vznikají kvalitní výrobky přizpůsobené lokálnímu trhu každého zákazníka.

Společnost má více než 2500 zaměstnanců. Mnoho pracovníků bylo vyškoleno v mezinárodních vývojových kurzech a bylo vysláno na pracovní a školící stáže do zahraničí. Všichni sdílejí odpovědnost za udržování a další rozvoj firmy Bata jako vedoucího podniku v obuvnickém průmyslu. Bata Thailand pružně reaguje na potřeby rychle se rozvíjejícího domácího thajského trhu a na požadavky významných mezinárodních zákazníků a jejich vysoce ceněných značek.

footer_right.gif

Nevšední baťovský projekt na podporu thajského venkova

Společnost Baťa v Thajsku se připojila k programu TBIRD (The Thai Business Initiative in Rural Development) = Thajská obchodní inciativa pro rozvoj venkova) a vyvinula v jeho ramáci jeden z pravděpodobně nejslibnějších modelů pro průmyslový rozvoj venkova.

Batovským přístupem bylo přivést továrnu k vesničanům, tak aby nemuseli jezdit hledat práci do města. Továrna měla vyrábět obuv, která by se prodávala pod značkou Baťa , ale měla by také sloužit jako základ dalšího hospodářského vývoje.

Společnost Baťa začala s průzkumem vesnic v únoru 1991 a rozhodla se zahájit činnost v provincii Buri Nam, poblíž úřadu projektu CBIRD asociace PDA (The Population and Community Development Association) v Nang Rong. CBIRD (Community Based Integrated Rural Development) byl jedním z prvních projektů rozvoje venkova. Záměrem bylo využít podpůrných služeb PDA pro zaučení a administraci.

BataThaiUppers.jpg

Prvním krokem projektu bylo zaškolit pět mladých žen, absolventek TBIRD-Singerova střediska šití v Nang Rong, jako zárodek budoucí továrny. Tyto ženy a koordinátor TBIRD zaměstnaný firmou Baťa byly dále zaučeny v závodě Baťa v Bangkoku. Těchto šest lidí se naučilo více než jednoduše jak dělat boty. Studovali také celý postup výroby, tak aby mohli učit a dohlížet na další budoucí dělníky. Po ukončení stáže se tato základní skupina vrátila do Nang Rong a zaškolila více než 16 vesničanů.

Společnost Baťa nyní zřídila malý učební závod ve vesnici Nong Bod a dodala zařízení potřebné k výrobě svršků plátěných bot. Dnes tento závod vyrábí svršky asi pro 1000 párů bot denně.

Od svých malých začátků v roce 1991 se projekt TBIRD společnosti Baťa rozšířil a růst pokračuje. První učební závod má již 32 dělníků a rostoucí zájem vedl k ustavení továren Baťa v dalších třech vesnicích. Vesnice Singh zaměstnává 65 dělníků, Lam Saivong zaměstnává 76 dělníků.

Projekt společnosti Baťa se zaměřil především na zaměstnání žen, kterým hrozila největší rizika vykořisťování, pokud by opustily vesnice. Protože ženy mohou pracovat ve své vesnici, jejich děti žijí v mnohem zdravějším prostředí a obecně navštěvují školu delší dobu, než kdyby žily v Bangkoku. A vyhodnocení projektu Baťa navíc ukazuje, že už dvě třetiny žen zaměstnaných v družstevní továrně jsou dřívější migrantky, které se vrátily z Bangkoku.

K oběma článkům použito překladu Ivana Gregory, CSc

Pokud jste dočetli až sem, podívejte i na dnešní webovou stránku Bati Thajsko. Dostanete se k ní tak, že kliknete myší na červené znamenko nekonečna [ ∞ ] které najdete hned vedle jména země.