BataStory.net

@ Hotline

^{Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se přesto dostali snadněji k těm s vazbou na současnost, je zde tato rubrika.}

Výroční schůze Klubu ABŠ

Výroční schůze Klubu ABŠ se bude konat 18. dubna 2012 v 10.00 hodin v Interhotelu Moskva ve Zlíně. Po 12. hod. se počítá s tradiční pietní návštěvou hrobu Tomáše Bati na Lesním hřbitově (autobusem) a později s obědem od 13 hod. Po něm následuje možnost návštěvy obuvnického muzea, cesta Baťovým výtahem na střechu 21. budovy a návštěva 8. ředitelské etáže. Pozvánku obdrží všichni členové Klubu ABŠ a čestní členové. Další detaily na stránce Klubu ABŠ.

Našli jsme pro vás zajímavý článek o baťovcích v Bestu

Z pozůstalosti po známém českém lékaři Mirkovi Kabelovi, jenž žil po dlouhá léta v emigraci v Nizozemí, citujeme z jeho publikace o Češích v Holandsku. Historie holandského Bestu je známa, pohled místního pozorovatele je nicméně o to vzácnější, že oslovil i některé tehdy ještě žijící baťovce.
Celý článek v rubrice “Klub ABŠ” nebo přímo zde

Že je Baťovi v Zimbabwe už sedmdesát, není nic proti Singapuru. Tam 80!

V Sigapuru začal Baťa o deset let dříve a firma tam tak oslavuje už osmdesát let, na jejichž počest teď sráží každému zákazníkovi z ceny osm dolarů.
Co znamenala pro firmu pohnutá historie Singapuru a jeho baťovců, najdete, když zadáte ve Vyhledávání slovo Singapur

Celých sedmdesát let Bati v Zimbabwe

Těžko k uvěření, ale je tomu už 70 let, co byla založena první pobočka Bati v někdejší Rhodesii. Postupně zahrnovala hned tři továrny v Gweru, Kwekwe a Mutare, nemluvě o pozdějším nespočtu obchodů po celé zemi. Diky Velvyslanectví České republiky v Harare byla k tomuto výročí 1. února 2012 ve vojenském muzeu Zimbabwe v Gweru otevřena výstava “Baťa – sedmdesát let úspěchu”. Celý článek zde

Přednáška inspirovaná památkou Tomáše Bati

V Rytířské síní Senátu České republiky se 30.1. konala přednáška Muhammada Yunuse, bangladéšského držitele Nobelovy ceny za mír na téma “Zodpovědný kapitalismus” v rámci série inspirované mezinárodním oceněním Tomáše J. Bati. Tato série přednášek probíhá střídavě v Kanadě a v ČR. Přednášku zahajíla paní Sonja Baťová. Již vloni oznámenou ale odloženou údálost spolupořádá Nadace Tomáše Bati s Univerzitou T. Bati pod záštitou senátorky a místopředsedkyně Senátu PaedDr. A. Gajdůškové.

Zajímavé srovnání aktivit firmy za Tomáše a za Jana Bati

Zajímavé srovnání aktivit firmy Baťa zavedených za života Tomáše Bati a po jeho smrti, za řízení Janem A. Baťou, Dominikem Čiperou a Hugem Vavrečkou, připravil Dr. Zdeněk Pokluda.

První část studie v rubrice Klubu ABŠ zde

Výstava o baťovském bydlení ve zlínském zámku

Jde o expozici přestěhovanou ze skutečného baťovského domku Nad ovčírnou, zavřeného kvůli výskytu dřevomorky. “Protože zájem o ni trval, rozhodlo se Muzeum jihovýchodní Moravy zpřístupnit ji (do dokončení nového kulturního centra 14|15 v baťovském areálu) ve zlínském zámku,” oznámila autorka expozice, historička Hana Kuslová.

Upozornění na článek Legendy a fakta

V poslední době se v obsáhlých článcích o rodině Jana A. Bati předkládají tvrzení vzbuzující i pochybnosti., například v souvislosti se zámkem v Napajedlech. Nahlédnutím do důvěryhodných zdrojů pak leckdy zjistíme, že jde o pouhé legendy. Přinášíme stanovisko z článku zveřejněného v reakci na ně. Celý článek zde

^{Baťovští ředitelé František Malota, Hugo Vavrečka a Dominik Čipera v zámku Napajedla. Foto: Státní okresní archiv Klečůvka}

Novinka do Nového Roku

Alespoň pro nás je jí pěkná webová stránka slovenského klubu Absolventů Baťovy školy práce www.ABSEP.sk v Partizánském a zaslouží si váš zájem a naši pochvalu.
Určitě si ji prohlédněte, je na ní dobře poznat, že Klub má řadu – a hlavně aktivních – mladých členů. I my s ním zůstaneme ve styku a stálé spolupráci.

A je tu Nový Rok 2012 a k němu novoročenka Nadace Tomáše Bati…

…
… jejíž webovou stránku i se všemi jejími aktivitami najdete kliknutím na adresu www.Batova-vila.cz

… ale i PF 2012 z britského East Tilbury…

…
… odkud nám i všem baťovským příznivcům přeje do Nového Roku jen to nejlepší baťovské centrum knihovny v East Tilbury vedené neúnavnou Winifred Price.
Na stále obsažnější webové stránky centra věnujícího se uchování historie britského Bati, na jejichž českém obsahu se podílí i BataStory, se můžete podívat sem

Baťova škola v Indii

^{Ředitelka Baťovy mateřské a základní školy v indickém Batanagaru nás informuje o tom, že tato škola je internátní a jejím provozovatelem je Baťa India Ltd. V současnosti má na 250 žáků ve věkových skupinách zhruba od 3 a 11 let. Škola je koedukovaná, chlapci a dívky se učí pohromadě, a vedle učitelů disponuje i řadou asistentů starajících se o nejmenší děti a další služby. Škola vede děti k uvědomění národní identity a kulturního dědictví a vychovává je také k dobrému vztahu k životnímu prostředí. (Náš obdiv za krajně obtížný překlad díky neztlumitelné hudbě patří ing Ivanu Gregorovi.)}

Baťova myšlenka se vrací

Po letech se svým způsobem opakuje Baťův úspěšný pokus expandovat na americký trh nejenom zbožím ale i výrobou. Česká gumárenská společnost Mitas , v jejíž prehistorii je opravdu i Baťa, staví v Charles City v Iowě továrnu na pneumatiky pro zemědělské využití. Už dnes zde pracuje na 40 českých montérů a 200 Američanů a na Zlínsku se zcela v Baťově tradici školí budoucí američtí mistři a manažeři.
Více brzy v rubrice “Baťovskou stopou”, zde záznam Českého rozhlasu:

Letos uplynulo 110 let od narození Vladimíra Karfíka

Letos je tomu 110 let , co se narodil patrně nejslavnější a netalentovanější baťovský architekt Vladimíra Karfík (1901-1996), autor zlínského mrakodrapu, který se učil u největších architektů své doby.
Narodil se ve slovinské Idriji, studoval na pražské technice a po krátké praxi u stavitele Antonína Belady se vydal do světa.
Shrnující článek zde, v rubrice Baťovskou Stopou

Nová kniha o zlínském sportu

Záslužnou knihu Sláva zlínského sportu od nejstarších začátků až po současnost historičky Yvony Činčové vydalo Muzeum jihovýchodní Moravy. V nejobsáhlejší části se věnuje sportu z období sportovního klubu Baťa. Za “baťovskou” cenu je k dostání ve zlínském zámku nebo v Obuvnickém muzeu, později pak i na zlínské radnici a v knihkupectvích. Chystáme ukázku.

K vidění i model 14|15 Baťova institutu

Výstava zlínské galerie Alternativa zachytila proměny továrního areálu firmy Baťa od jeho vzniku až po současnost. Model budov Baťova institutu zapůjčil Zlínský kraj. Vše bylo doplněno i animaci vývoje velikosti Zlína v průběhu 1. poloviny 20. století a zakládací listinou firmy Baťa. Originál byl ale vystaven jen na vernisáži, pak už jej nahradila kopie. Úspěšná výstava trvala do 30. listopadu.

Baťa: Export architektury aneb Ze Zlína až do Indie

Zlín a expanze baťovského systému do světa prostřednictvím obchodních domů, výrobních jednotek ale i celých urbanistických celků. Celý článek v rubrice Baťovskou stopou nebo kliknutím sem

Jedna z někdejších baťovských Mladých žen vypráví

Podívejte se na první část videa s Annou Řičicovou o tom, jak se jako ještě nezletilá dostala s Baťou takřka rovnou z dílny do Ameriky a o prvních krocích, které ji tam čekaly, než byla časem vyslána do Guatemaly. Video najdete v rubrice Milníky 2011 nebo kliknutím sem

Baťova rodina v slovenské televizi

V pořadu Večer pod lampou jsme mohli sledovat na slovenské “Dvojce” talk show s dcerami Tomáše Bati Jr – Monicou a Rosemarií a ředitelem Nadace TB Pavlem Velevem. Besedě předcházel film Jarmily Bůžkové Baťa – rodina, která chtěla obout svět. Ukázku spustíte v rubrice Milníky 2011 nebo přímo zde

Nový zlínský institut poctí Baťovo jméno

Krajské kulturní a vzdělávací centrum, které vznikne konverzí bývalých továrních budov 14 a 15 Baťových závodů, se bude jmenovat 14|15 BAŤŮV INSTITUT. Na svém zasedání dne 3. října 2011 návrh projednala Rada Zlínského kraje. Na semináři projektanti představili finální podobu revitalizovaných budov. Odkaz na podrobnější informaci o akci je zde

Aspoň kousek Bati…

Zde pro vás záhy zprostředkujeme zajímavý zážitek reportérky Terezy Engelové z baťovského Batapuru publikovaný v Respektu a v Britských listech. O smrti Tomáše Bati se dozvěděla z Internetu uprostřed hor pákistánského Kašmíru. Nikdy se s ním nesetkala, ale po návštěvě Batapuru mu v duchu musela složit hold. (Celý článek v rubrice Baťovskou stopou. Podívejte si i na historii Batapuru v rubrice Bata Dnes)

V zemi s baťovskou tradicí…

Mezi mladými se baťovská tradice se stává minulostí. Některé učební obory v Česku vymírají. Na obuvníka se vloni v celé republice učil jediný žák, stejně jako na obor sklář. Na kloboučníka byli přijati dva žáci, na hutnictví se už nepřihlásil nikdo. (Celý článek)

Prohlídka Univerzity Tomáše Bati

Kouzelnou virtuální prohlídku areálu Univerzity Tomáše Bati můžete absolvovat i vy. Stačí kliknout sem a svůj pohled i přiblížení ovládat kurzorem. Je chvályhodné, že aplikace nebyla svěřena nějaké agentuře, ale studentovi fakulty multimediálních komunikací Vítu Haškovi.

Britský Guardian o Baťa East Tilbury

Na zajímavý článek Steva Rose v britském Guardianu o historii East Tilbury nás upozornil jeden z moderních českých baťovských manažerů Vojtěch Kořen.
Zaujala ho zvláště myšlenka, že přínos Bati do architektury je možná srovnatelný s jeho přínosem do obuvnictví. Zde je originál, český překlad následuje.

Málo známá památka na Tomáše Baťu

Stojí přímo v kudlovském kopci a zaslouží si pozornost. Kaple svatého Václava na Kudlově roku 1929 je opravdový unikát i v díle architekta Františka Lydie Gahury. Cihly poskytl Tomáš Baťa, jeho choť Marie se stala kmotrou. Více o kapli zde, v rubrice Baťovskou stopou

Pietní vzpomínka dne úmrtí Tomáše Bati juniora

Pietní vzpomínky ke dni úmrtí Tomáše Bati juniora pořádané Nadací Tomáše Bati ve Zlíně se zúčastnila i letos řada osobností věrných baťovské myšlence, mnoho z nich spojených s posledním z českých Baťů i poutem osobního přátelství .

Baťovský Zlín uvítal astronauta Andrewa Feustela…

Baťovský Zlín uvítal astronauta Andrewa Feustela. Nejen zlinským muzem bot jej provázela magistra Miroslava Štýbrová.
Představíme vám i jeho průvodkyni a ředitelku muzea, jež se stalo jejím osudem.
Více , včetně interview s ní najdete v rubrice “Baťovskou stopou” zde.

Podívejte se na noční rozhovor se Sonjou Baťovou

Poměrně neznámý rozhovor se Sonjou Baťovou záslužně natočila a uchovala Česká televize u příležitosti její účasti na mezinárodní ostravské konferenci o etice v podnikání. Pro bezprostřední, takřka půlhodinový záznam videa z rubriky “Před půlnocí” z archivu ČT klikněte sem.

Rádoby překvapivé zjištění turistů

Skutečnost, že slavnou pojízdnou kancelář ve zlínské “jedenadvacítce” už pro válku nikdo z tehdejších Baťů nikdy nepoužil, není pro někdejší baťovce ani pozorné Zlíňáky ničím novým. Prospěšné se nicméně zdá být tento fakt stále opakovat. Naposled to učinil záslužně server Zlín.cz natočením vtipného videa korigující zakořeněnou fámu vpravdě jasnými argumenty. Ostatně posuďte sami – zde stačí kliknout na video.

Vzpomínky na zakládání Bati v Africe

Získali jsme knihu “Útěk do Afriky” – vzpomínky Henriho Diamanta, dnes amerického občana narozeného ještě ve Zlíně, jenž se s rodinou svého otce dostal s Baťou co dítě těsně před válkou do Belgického Konga. Kniha vyšla právě v USA a výňatky týkající se budování Bati v Kongu přineseme i na BataStory. Zím spíše, že i syn se držel tradice a v padesátých letech nastoupil v Americe k Baťovi…
>
^{(Českou ukázku z textu a z fotografií jakož i odkaz na Amazon.com, kde je možné knihu zakoupit, najdete po dohodě s autorem v rubrice Baťovskou stopou.)}

Výstava Fenomén Baťa od 20. 7. v Bratislavě

Slovenské národné múzeum si vás dovoľuje pozvať na unikátnu výstavu, ktorá prezentuje významnú etapu československých medzivojnových dejín a unikátny produkt baťovského podnikateľského boomu – Zlín. (Program a historie výstavy v rubrice Baťovskou stopou.)

Baťův římský obchod přivítal Usaina Bolta

Baťovský obchod Athletes World v Římě, na Via del Corso, měl tu čest přivítat olympijského vítěze na 100 a 200 metrů Usaina Bolta.
Několik fotografií z jeho očekávání a malé video z události přinášíme na Baťa dnes.

Kniha zachycující vývoj Bati ve Velké Británii

Britská publikace zachycující vznik a vývoj Bati ve Velké Británii vychází z disertační práce Angely Cook, dcery jednoho z britských baťovců.

Toto je například detail dochovaného emblému, který nosili na své uniformě britští studenti baťovské průmyslovky v East Tilbury. Více podrobností přineseme záhy v rubrice “Baťovskou stopou”

Pietní vzpomínka výročí úmrtí Tomáše Bati.

12. července se u hrobu na Lesním hřbitově poklonili jeho památce ředitel Nadace Tomáše Bati Ing. Pavel Velev a Mgr. Eva Štauderová, 1. náměstkyně primátora města Zlína.

Vzpomínky se zúčastnili zástupci Zlínského kraje a Klubu absolventů Baťovy školy práce.

Výstava o tom, jak Baťa vyráběl města jako boty

Pozvánka na výstavu Bauhausu v německém Dessau (nedaleko Lipska), na níž se podíleli v rámci jejich studijního pobytu a spolupráce s Bauhausem studenti mnoha národností, jmenovitě Češka Markéta Březovská z Masarykovy university v Brně.
Výstava se koná do 31.8.2011. Více detailů v “Baťa dnes”, půvabná video upoutávka zde

Letošní sochařské symposium DŘEVO 2011 v Baťově vile

Cílem již 13. ročníku mezinárodního sympozia studentů výtvarných škol pořádaného Nadací Tomáše Bati bylo vytvořit začínajícím umělcům podmínky k realizaci jejich uměleckých snah a umožnit jejich prezentaci na veřejnosti. Na nových sochách z lipového a dubového dřeva pracovali letos studenti z Polska, Slovenska, Skotska, Chorvatska a České republiky. Slavnostní vernisáž proběha 22. června, Město Zlín ocenilo zejména dva z účastníků Sonňu Ševčíkovou a Petra Vaňka. Vaňkova socha se stane trvalou ozdobou veřejného prostoru města Zlína.

Oživujeme snahu o známku věnovanou Tomáši Baťovi

Všechny předchozí snahy končily zdeúředním sdělením, že takové známky patří jen výrazným osobnostem českého národa. Podívejte se na čerstvou známku s Karlem Zemanem. Nesporně geniální režisér, jenž ale začal, vzdělal se a dosáhl světové pověsti právě v baťovských ateliérech, si tedy známky (i když dost strašlivé úrovně) zaslouží. A Tomáš nebo Jan Baťa ne? – Nadace TB chystá nový pokus.
(Více o těch minulých v rubrice “Baťovskou stopou” zde)

Kniha o Františku Malotovi

Besedu s Jaroslavem Pospíšilem o jeho nové knize “Světla a stíny v životě Baťova ředitele Ing. Františka Maloty” uspořádala Nadace Tomáše Bati za pozornosti širší veřejnosti v Baťově vile.
Novou knihu zde bylo možno i zakoupit a dát si ji podepsat.

(Více o knize, Jaroslavu Pospíšilovi i Františku Malotovi v obsáhlejším článku na BataStory zde )

Baťova nadace vydala novou publikaci Zdeňka Pokludy “Baťův Zlín”

Jak uvedl sám autor, publikace může sloužit návštěvníkům i obyvatelům města jako svého druhu průvodce hlavními etapami výstavby baťovského Zlína v letech 1906 až 1943.
K dvojjazyčné česko-anglické publikaci s 63 fotografiemi a ilustracemi jsou připojeny stručné texty přibližující myšlenky a představy tvůrců zahradního města.

Nadace Tomáše Bati podporuje obnovenou tradici

Před lety obnoveného Zlínského salonu založeného kdysi firmou Baťa se letos účastní 95 autorů.
Nová přehlídka současného českého a slovenského umění se koná už šestým rokem a potrvá do 28. srpna.
Více v rubrice Baťa dnes

Ohlédnutí za nevšední konferencí o baťovských městech

Ta se uskutečnila i za pomoci Nadace Tomáše Bati na půdě Akademie věd České republiky v Praze. Přednášky probíhaly ve dvou sálech a vystoupili na nich vedle českých také badatelé z USA, Itálie, Německa, Rakouska, Polska, Itálie, Kanady a dalších zemí.
Více o programu konference a jejím průběhu v podrobnějším článku v rubrice “Malé Zlíny” zde.

Výstava z expozic Baťova muzea bot v Českém Krumlově

Výstavu z expozic Baťova muzea bot v Torontu otevřela v Českém Krumlově paní Sonja Baťová.
Pod názverm VRCHOLY MÓDY: HISTORIE NA PODPATKU (pod záštitou Velvyslanectví Kanady v České republice) ji můžete v EGON SCHIELE ART CENTRU navštívit do 30.10.2011 .
Krátké aktuální video ČT z události si prohlédněte v rubrice Baťovskou stopou

Tradiční První máj na zahradě Baťovy vily

Tradiční První máj uspořádaný Nadací Tomáše Bati se uskutečnil opět na zahradě Baťovy vily, s bohatou účastí i programem. (Viz rubrika Baťovskou stopou). Vystoupily v něm postupně od rána soubory Cestující hudba, Mažoretky Zlín, Espuelas, Aerobik klub Zlín, The Apples, Cimbálová muzika, Historický šerm Memento Mori aj. Na stovky návštěvníků ocenilo i oblíbený program pro děti a ukázky tradičních řemesel. Oslavy se zúčastnilo mnoho významných hostů uvítaných osobně paní Soňou Baťovou. Tu doprovázely dcery Monika a Rosemarie. Všechny tři setrvaly po celou dobu akce a setkaly se i s řadou běžných návštěvníků, především pak s členy Klubu ABŠ.

Podívejte se zde na Příběh zlínského mrakodrapu

Tvůrce pověstné zlínské “jedenadvacítky” architekt Vladimír Karfík.
Česká televize Ostrava se zasloužila o velmi fundovaný pořad o zlínské “jedenadvacítce”.
Pro ty, kdo neměli to štěstí pořad uvidět v televizi, je řešením najít si jej na jejím Internetu.
Více o historii domu a jeho stavby na BataStory zde

Výroční členská schůze Klubu ABŠ

Výroční členská schůze klubu ABŠ se konala tentokrát v Otrokovicích v prostorách firmy Barum Continental. Osobně se setkání zúčastnili také hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák a jeho statutární náměstek Libor Lukáš. Více o akci v článku v rubrice ABŠ

Přinášíme vzpomínky jednoho z mladých mužů

Vzpomínky jednoho z někdejších baťovských mladých mužů Aloise Šafaříka pod názvem “Můj docela stručný životopis” vydala náboženská obec Církve československé husitské ve Zlíně.
My z ních v rubrice Klubu ABŠ přinášíme část týkající se jeho příchodu k Baťům.

Podívejte se zde na pořad Historie CS o Batích a Zlíně

Česká televize se zasloužila o opravdu zdařilý a fundovaný pořad o Batích a o Zlíně s řadou významných badatelů a osobností.
Pro ty, kdo neměli to štěstí pořad uvidět, je řešením najít si jej na Internetu a to zde.
K pořadu se ještě vrátíme.

In memoriam plukovníka Františka Navrátila

^{Foto Oldřich Pelčák}
28. února rozloučil se náš svět s dalším z členů ABŠ, jedním z baťovských pilotů bojujících za války v R.A.F. plukovníkem Františkem Navrátilem. Ještě 18. 7. 2009 oslavil svoje devadesátiny, nyní mu zazněly na počest tóny české hymny, jeho oblíbená moravská písnička i slavná “It’s a Long Way to Tipperary” a salvy nastoupené čestné stráže. O zesnulém přineseme článek na stránce ABŠ.

Panoráma někdejšími Baťovany – dnešním Partizánskym

aneb – Přesvědčte se o tom, že Slovensko si svého baťovského odkazu váží…

A podívejte se i na dnešní stav tehdejšího Baťova průmyslového areálu …

Pomozte nám rozpoznat tváře

Pomozte nám rozpoznat tváře většiny baťovců (a jejich rodin) na historických fotografiích, které jsme získali z jejich setkání po 50 letech od jejich příchodu do budoucí Batawy, kterou teprve vybudovali.
V rubrice Milníky, letopočet 1989 uvidíte postupně jednotlivé fotografie a k nim připravujeme i čistě grafickou verzi s očíslováním jednotilivých osob k usnadnění jejich rozpoznání

Zemřel John D. Čipera

Obklopen svou rodinou pokojně zesnul v Kanadě ve věku 87 let 7. 02. 2011 John D. Čipera, syn nezapomenutelného baťovského ředitele Dominika Čipery. John navštěvoval i Prahu a Zlín, pro BataStory poskytl delší zvukový záznam, jenž zveřejníme. Byl otcem Mishy, Wendy a Evy Čiperových, milovaným dědečkem pěti vnoučat. Pohřeb se konal ve čtvrtek 10. února v kostele sv Basila v Ottawě.

Batawa žije a zásobuje svět

Kanadská Batawa žije a i když jsou už dnes její strojírny v jiných rukou, dodnes se zde vyrábějí náhradní díly pro pověstné baťovské obuvnické stroje a odsud se jimi i zásobuje celý svět. Ostatně baťovské B v logu firmy a jméno Baťa v názvu firmy kontinuitu tradice přesné práce někdejších českých rukou jenom potvrzují. V rubrice “Malé Zlíny” o tom najdete podrobnější článek.

Baťa sa vracia

Slovenské příspěvky zde nemíváme často. Tento je zajímavý především tím, že se věnuje osudům baťovského majetku na Slovensku. Kvůli integritě problému v něm ale ponecháváme i všechny nám už jinak známé skutečnosti z českých zemí.
Celý článek najdete v rubrice Milníky

Centrum baťovského Zlína opět blíž své někdejší kráse

Pramalým kouzlem pro někdejší baťovský Zlín se mohlo už dlouho chlubit místo s desítkami prodejních stánků zvané Baťák. Zlíňané si co nevidět oddechnou, baťovce v zahraničí pak potěšíme zprávou o tom, že brzy by měla na tomto místě vzniknout novostavba zlínské Technologické fakulty Univerzity Tomáše Bati za více než 500 milionů korun. Stavět by se mělo začít v létě letošního roku. V rubrice “Baťa dnes” uvidíte i video zpravodajského serveru Zlín.

Marie Baťová – první dáma Zlína

>>>>>

“Marie Baťová – první dáma Zlína” je titul nové knihy, jejímž vydáním naplnila Nadace TB odkaz jejího syna, zesnulého Tomáše Bati.

Od nedávna ji, s takřka stem často dosud nepublikovaných fotografií, najdete na pultech pozornějších knihkupectví.
Více o knize a o odkazech na ni v rubrice Milníky 2010.

V roce 1939 zachránila firma Baťa mnoho židovských rodin…

Historikové vědí o tomto faktu už dlouho. V poslední době se však zvláště ti mladší věnují záležitosti znovu a intenzivněji.

K věci se vrátíme, dnes jen v rubrice Milníky 1939 fragment rozhovoru televize Prima s jednou ze zachráněných, pani Věrou Somenovou.

I u českého přezouvání byl na počátku Baťa…

Zvyk přezouvat se doma má své kořeny již ve dvacátých letech a stojí za ním podnikatelská expanze nejúspěšnějšího českého průmyslníka všech dob, Tomáše Bati, odhalila zajímavá studie českého historika Petra Zídka.
„Éra masového přezouvání nastala na počátku 20. let, když firma Baťa začala ve velkém vyrábět domácí papučky.“ potvrdila mu Miroslava Štýbrová ze zlínského Obuvnického muzea.

Celý článek v rubrice Baťovskou stopou

Informace pro ty, kteří se chtějí dostati mezi nás

Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme z nich článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce. (Celý text v rubrice ABŠ.)
Jako jiná léta, i letos přijme Baťova škola práce asi 2000 mladých mužů a mladých žen. Po 14 letech je naše škola největší v Evropě. Průmyslová škola obuvnická má 1.281 žáků, průmyslová škola strojnická 445 žáků, chemická 135 žáků, koželužská 97 žáků, pletařská 65 žáků, stavební 36 žáků. Exportní obchodní akademii Tomáš Bati navštěvuje 247 žáků…

Objevili jsme pro vás…

Jedeme do Ameriky
Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám získat jejich tehdejší reportáži z této cesty a v rubrice Klubu ABŠ ji postupně zveřejňujeme.

Někdejší zlínští starostové k dnešku

Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945
Výroky
je názvem drobné ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené Pavlem Velevem, ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…

^{(Obsah v souvisejícím článku v rubrice Baťovskou stopou)}

Vánoce se u Baťů slavily vždycky

Česká vánoční tradice platila u Baťů všude ve světě.
Toto je titulní stránka “Belcamp News” z roku 1948, časopisu podobného někdejšímu zlínskému “Sdělení”, vydávaného v americkém Belcampu.
Tradiční vánoční promluva tehdy ještě stále českého ředitele Jana Hozy k belcampským baťovcům však již byla tak jako celý časopis v angličtině, protože po válce už byla naprostá většina osazenstva tenkrát největšího amerického “malého Zlína” tvořena Američany. Češi a Slováci zastávali v zahraničí jen většinu vedoucích míst. Dělníky a mistry představovali u Baťů v zahraničí, ať už to bylo v Americe nebo třeba Indonesii, místní lidé. A Čechoslováků po uzavření hranic komunistickým režimem už jenom ubývalo…

^{(Více o Belcampu v rubrice Malé Zlíny, o Janu Hozovi v rubrice Baťa a svět.)}

PF od Baťovy nadace

České stopy v Brazilii

je název výstavy v Tereziánském křídle Starého paláce pražského Hradu, která se nemohla nedotknout ani jména Baťa.
Záslužná výstava přinesla vedle úžasných barevných fotografií Jindřicha Streita a řady artefaktů skutečně i reprezentativní soubor cenných maličkých historických snímků z doby, kdy tam Jana Baťa zakládal svá města.
Jejich popisky už ovšem vykázaly obvyklou notorickou neznalost českých historiků, pokud jde o baťovskou historii.
Jan Baťa je tam jejich autorem nazýván “potomkem českých přistěhovalců”…

^{(Více v připravovaném článku v rubrice “Baťovskou stopou”.)}

Model původní podoby Památníku Tomáše Bati

nám má připomenout, že po dostavbě nového sídla filharmonie, která v Památníku dlouho působila, mělo by dojít k zasloužené rehabilitaci jeho původního účelu a významu: trvalé pietní prezentaci myšlenek Tomáše Bati, jeho života i historie jeho města.

Výstava prof. Zdeňka Kováře, absolventa Baťovy školy umění

a jednoho ze zakladatelů českého designu konala v prostorách 21. budovy ve Zlíně. Připravili ji díky Nadaci Tomáše Bati, Univerzitě Tomáše Bati a Krajské nemocnici Tomáše Bati s podporou hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka – Ing. arch. Jiří Kotásek CSc a MUDr. Jiří Bakala.

Letadlo Lockheed Electra, s nímž létal i Jan Baťa, se vrátí do vlasti

Po dlouhých jednasedmdesáti letech se má do Česka vrátit unikátní historický letoun. Nejprve ho ale ještě čekají první zkušební lety v Dallasu. Se strojem brázdil vzduch průmyslník Jan Antonín Baťa, pověstný baťovský pilot Šerhant a další čeští piloti z RAF, dnešní legendy československého letectva. Letoun má na délku dvanáct metrů a rozpětí křídel bezmála sedmnáct metrů. Jde také o první stroj, na kterém česká posádka v roce 1937 obletěla svět. Před Němci se s ním pilotům podařilo uprchnout z republiky. Do dneška se těchto letadel dochovalo jen šest a pouze tento stroj je stále schopný letu. Ostatně poslechněte si Milana Mikuleckého z leteckého muzea Točná v rozhovoru pro český Radiožurnál:

Už VI. ročník mezinárodní konference Obuv v historii

Už VI. ročník mezinárodní konference OBUV V HISTORII 2010 se odehrál od 14. do 16. října ve Zlíně v pověstné jedenadvacítce Pořadatelem bylo Muzeum jihovýchodní Moravy. (Celý článek v rubrice Milníky 2010.)

Další život Baťovy budovy

Ne, nejde o pověstnou jedenadvacítku. Našli jsme pro vás záslužný článek o budově, která ji svým šťastným osudem předešla, o objektu s číslem 23. Dnešní Podnikatelské inovační centrum Zlín – je součástí bývalého Baťova výrobního areálu… (Viz celý text na BataStory v rubrice Milníky 2010)

Rodný dům J. A. Bati nese pamětní plaketu

Zlínský deník přinesl zprávu o tom, že současný majitel rodného domu JAB se rozhodl iniciovat vznik pamětní desky v souvislosti se 45. výročím jeho smrti.
Záměr podpořila finančně uherskohradišťská radnice a instalace plakety se zúčastnila i větší část Baťovy jihoamerické rodiny.

^{Na snímku pietního okamžiku z webu Zlínského deníku také vnučka Dolores Baťová.}

O Zlíně bez Bati a přece s Baťou

Poválečný Zlín neměl s Baťou zdánlivě už moc společného. Jeho negací se od něj chtěl režim navždy odpoutat. Přesto zůstával Baťa v myslích lidí stejně jako hodnoty, ježkdysi nastolil. Kniha Antonína Bajaji “Na krásné modré Dřevnici” zachycuje ta léta z pohledu dětí a dospívajících. Přesah té doby však je čitelný a reálie kdysi baťovského Zlína a jeho společnosti ocení i mnoho z těch, kdo v něm už nežijí. (Připravujeme ukázku.)

Cena Nadace Tomáše Bati

Cena Nadace Tomáše Bati za nejlepší diplomovou práci napsanou a obhájenou v anglickém jazyce za rok 2010 byla udělena Petře Melichárkové z technologické fakulty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Její titul zněl Struktura a vlastnosti dřevo-polypropylenových kompozit. Cenu předal při slavnostní promoci člen správní rady Nadace Tomáše Bati JUDr. Stanislav Knotek.

Botostroj překonán

Možná se to leckomu nezdá být ani možné, ale na vlně poválečné nenávisti vůči batismu se vezoucí levicový spisovatel T. Svatopluk (vlastním jménem Turek) překonal sám sebe, když na svůj “Botostroj” (viz odkaz na článek o něm na BataStory) navázal románem “Bez Šéfa”. Podle něj natočený film z roku 1956 pod názvem “Nevěra” teď můžeme získat a shlédnout díky edici “Filmy patří lidu” na DVD v Levných knihách.

Nechtěný souboj titánů

Nedávný titul na poutači někdejšího Velkého Baťova kina bezděčně korespondoval s diskusemi o umístění a významu soch obou skutečných velikánů…

Dopis, který nás potěšil

Dostal se nám do rukou dopis zaslaný vnukem dnes už nežijícího amerického baťovce Richarda Vlahy. Podělíte se o něj s námi, když kliknete sem

Ševcem pro celý svět

Heslo Tomáše Bati juniora známé z titulu jeho biografie, nadále žije.
Stalo se i názvem dlouhodobého kursu, jehož další etapa pro účastníky z baťovských zemí Latinské Ameriky probíhala u Bati v Chile.

Další ročník mezinárodní studentské tvůrčí dílny uzavřen

Symposium “Dřevo” pořádané Nadací Tomáše Bati tradičně už od roku 1999 otevřené studentům uměleckých škol z celého světa v zahradě vily Tomáše Bati ve Zlíně skončilo a sochy se stanou opět ozdobou jejího areálu. Vernisáž se konala 23. 6. a na stránce Nadace Tomáš Bati najdete kliknutím sem spoustu fotografií tvůrců při práci i nových artefaktů…

Virtuální podoba knihy o historii Bati

Zkrácenou ale zato zcela virtuální podobu knihy o historii firmy Baťa najdete díky společnosti “Virtual-zoom” zde.
Česky je úvodní stránka. Překlad všech dalších získáte vždy opatrným přiblížením kursoru myši nad anglický text. (Vlaječkou zvolite francouzštinu, španělštinu, italštinu nebo čínštinu.)

Přinášíme zprávu z výroční schůze klubu ABŠ

Z letošní výroční schůze klubu absolventů Baťovy školy práce přinášíme zprávu a většinu příspěvků především pro ty, kdo se jí sami nemohli zúčastnit…

Vítězné obrázky ze soutěže Jarní bota …

Baťovský První máj slavený tradičně v Baťově vile i s dětmi návštěvníků skončil, ale vítězné obrázky bot ze soutěže Jarní bota zůstaly. Tato patřila desetiletému Lukáši Plškovi a ZDE představujeme některé z dalších oceněných. Přečtěte si i vzpomínku první dámy Zlína Marie Baťové na prvomájové oslavy v zahradě Baťovy vily.

Jan Pivečka pomáhá i dnes

Není snadné tomu uvěřit, ale je tomu již šest let, co nás opustil Jan Pivečka, úžasná osobnost ze Slavičína.
Po léta spolupracoval ve světě s Baťou a po návratu do vlasti po roce 1989 zde založil nadaci ve prospěch mnoha aktivit především mladých talentů.
Jak pomáhá Nadace Jana Pivečky dodnes v Africe, se dočtete zde

Baťovská města v evropském prostoru

Dlouho připravovaný projekt ředitele Nadace Tomáše Bati ing Pavla Veleva na téma baťovských měst u nás a v Evropě, jenž čeká na rozhodnutí o schválení pomoci z Evropských fondů, má výraznou podporu primátorky města Zlína. Viz info.

V pražské Botanické zahradě přibyla orchidej se jménem Tomáše Bati

Geraldine Muchová a Monica Bata Pignal zde zasadily vzácné orchideje. Český rozhlas s nimi při té příležitosti natočil interview

Zodpovědné inovace

Tato konference moderovaná PhDr. Václavem Moravcem se odehrála ve Zlíně v rámci projektu Baťův odkaz Evropě. Více podrobností najdete zde

Ke zlínské soše Jana Antonína Bati přibyla další, Tomáše Bati zakladatele

Záměr existoval už od roku 2005, co však jinak záslužná snaha radnice už od počátku postrádala, byla podpora, ba souhlas rodiny Tomáše Bati. Celý článek zde

_{Foto © Mgr Jana Roubalíková}

Vyberte si z dřívějších témat napříč rubrikami …

O letitém (a marném) boji o českou známku s portrétem Tomáše Bati @
Byl Baťa opravdu všude? I ve Vietnamu? @
1. máj ve Zlíně ve vzpomínce Marie Baťové @
Tradice baťovské podnikatelské kultury dik Nadaci TB přetrvává @
Smrt chicagského starosty Čermáka a jeho návštěva ve Zlíně @
Působení firmy Baťa na Slovensku v pohledu soudobého tisku @
Vzpomínková kniha z Kanady @
“3 dny na Měsíci” (Zlínští studenti natočili film inspirovaný svými předchůdci z roku 1935) @
Sir John Tuša Junior: Slavný z druhé generace baťovců @
Podivuhodné svědectví o myšlenkách, jejichž přítomnost bychom potřebovali i dnes… @
Perspektivní Nový Rok… @
Pro nás nová a pozoruhodná svědectví o Baťovcích a jejich vlivu v Africe @
Ještě k poslednímu rozloučení s panem Tomášem Baťou… @
Zvony pro Batanagar @
Znovuzrození Baťovy “stihačky”: @
Karel A. Strnad – zakladatel Bati Gwelo (pokusně v angličtině) @
Jan Janík – někdejší mladý muž, který prošel i Kotvou @

… anebo z celého archivu:

Další odkazy na dřívější články najdete v rubrice Milníky pod INFO v článku Napříč rubrikami nebo přes Vyhledávání.