BataStory.net

@ Hotline

Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika. Prosím, odpusťte přestavbu, pro niž se dočasně omezí přístupnost a správné časové řazení obsahu této rubriky

1234567891011121314

Z čtenářského dopisu: baťováci, husáci, lidováci...

NotePin-M.jpg

… do knížky S Baťou v džungli jsem se začetl a všiml si, že v textu nevystupují baťovci ale baťováci. To slovo ale nepatřilo do Baťova Zlína nýbrž do slovníku komunistické levice. Pro Gottwaldovy komunisty měli být “baťováci” součástí revolučního proletariátu.
(Celý dopis v rubrice Milníky 2017 anebo přímo zde )

Bata se vrací! Po 75 letech na Filipiny!

Bata Manila.jpg

Díky zprávě našeho velvyslanectví v Manile se dozvídáme, že právě po sedmdesáti pěti letech od chvíle, kdy na Filipíny zaútočili Japonci a čeští baťováci se jako jediná národnost přihlásili do americké armády, obnovil pravnuk zakladatele společnosti Thomas Archer Bata činnost firmy na Filipínách. Po mnoha desetiletích se tak Baťa vrací na filipínský trh a to velkolepě – skoro symbolicky hned sedmdesáti pěti obchody. O historické úloze statečných baťovců z Manily jsme psali už před lety zde Podrobnější článek připravujeme.

Baťovci bojovali i v HongKongu

Znak HongKongu.jpg

Doplneno_912.jpg

Už dlouho před vypuknutím války působil v Hongkongu zlínský koncern Baťa, který tu měl od r. 1936 hlavni sklad obuvi a pět prodejen. Vedoucími byli Ladislav Břežný a Jaroslav Krofta, jenž zde také založil vlastenecký Český kroužek. Mnichovská dohoda a zřízení Protektorátu Čechy a Morava roku 1939 roztrpčilo hongkongské Čechy a dvanáct z nich nabídlo tehdy ještě britské vládě ostrova své služby. Sedm jich bylo zařazeno do Hong Kong Volunteer Defence Corps, pět k protiletecké obraně, strážím apod. Všichni pak byli podrobeni i příslušnému výcviku, zatímco peněžními dary podporovali i československý odboj. Den po Pearl Harbouru 8. prosince 1941, napadli Hongkong Japonci celými třemi divizemi a měli tak proti jen asi 14 000 obráncům velkou přesilu. Jako první Čech padl v bojích třiadvacetiletý baťovec Alois Pospíšil. Druhý – Jaroslav Krofta unikl jisté smrti. Díky jeho vnučce paní Kořenové-Kroftové přineseme o dalších osudech jeho i celé rodiny brzy větší článek v rubrice Milníky 2017 nebo přímo zde

Vše o zlínském zámku

B Zamek zlin.jpg

Vše o historii zlínského zámku najdeme v nové knize Dr Zdenka Pokludy ZÁMEK ZLÍN.
Pod více než skromným názvem se nachází úplné a docela pohnuté dějiny dávného symbolu Zlína.
Kniha se jim věnuje už od samého počátku, dávno předtím než tuto jeho úlohu převzal Zlín moderní – baťovský.
A samozřejmě že právě dlouholetá snaha o převzetí zámku Tomášem Baťou a jeho konečné věnování lidem Zlínska je jednou z nejzajímavějších kapitol.

Oprava omylů – Obrana Tomáše Bati

Bota_605t.jpg

Doplneno_912.jpg

Získali jsme zajímavou studii Ing Josefa Mayzlíka, která bere v potaz často zmiňovanou tabulku srovnávající úspěchy firmy dosažené ještě za života Tomáše Bati a po jeho smrti. Ta vyšla poprvé v knize Miroslava Ivanova, později pak ve Sborníku konference o Janu Baťovi v příspěvku prof. Milana Zeleného. Sám Ing Josef Mayzlík pracoval u Bati ve Zlíně v letech 1936 – 1938 přímo v oddělení statistiky, jímž procházelo každý týden více než dva tisíce výkazů, zaujalo ho proto už na první pohled, že srovnávaná data nejsou zcela správná. A hlavně pak, že nevhodně zvoleny jsou i “časové mantinely“ obou údobí. Rozsáhlou a nesmírně pečlivě koncipovanou studii zveřejňujeme po částech v rubrice Milníky

Baťa byl v Číně už dávno před válkou

Bata_Cinske pobocky.jpg

Fabian_ Bata Cina.jpg

O tom, že Baťa byl už dávno před válkou v Číně, svědčí nejenom tato mapka hned s devíti jeho tehdejšími pobočkami (po rozkliknutí mapy je pro orientaci málo čitelný název PEJPIN, jeden z mnoha přepisů Pekingu) ale i životní příběhy Miloše Fabiána (na obrázku), Františka Vazače, Emila Tomana a Jana Gottwalda, kteří je tam vybudovali a provozovali. Vedle vzácného výtisku brožurky o Miloši Fabiánovi vydané u příležitosti jeho návratu do vlasti v roce 1939 jsme získali i příběh a fotografie Jana Gottwalda a zde vás s nimi postupně seznámíme.

1234567891011121314

Milníky

SEM KLIKNĚTE pro přehled nejdůležitějšího z historie baťovství ve zhruba pětiletých intervalech. A pro představu, co se v té době dělo i jinde, najdete v kontextu i výběr z událostí, jež v té době "hýbaly světem". U rubrik prosím neklikejte na obrázek ale na její červený TITUL nebo přes horní lištu. Děkujeme vám - © Pavel Hajný 2012

Baťa dnes

Dnešní momentky z více než stoletého, ale stále živého a prosperujícího společenství. Přehled poboček i všeho, co se kolem nich děje: od soutěží a výstav, baťovských klubů, práce s talenty, pomoci školám - až k otevření zajímavých obchodů všude po světě.

Baťa a svět

Rubrika zachycující přehled zahraniční expanze Čechů a Slováků, pronikajících s Baťou do světa. Mapuje postupně vznikající (a občas bohužel i zanikající) pobočky, ba celá města.

Baťovskou stopou

K odkazům Zlína světu patří i autokritický způsob zkoumání vlastní svérázné ekonomie, strategických technologií, osvíceného mecenášství, zásluh o umění, architekturu, sociální podmínky i zvyklosti někdejších kolonií. Odkazy na muzea, archivy, ústavy, školní i vědecké práce těch, jimž není baťovství pouhou historií.

Klub ABŠ

Klub Absolventů Baťovy školy práce - pamětníků baťovské historie z nejpovolanějších. Složení představenstva, seznamy členů, zprávy ABŠ. A také "poštovní schránka", kde uvítáme i vaše vzpomínky, fotografie i jakékoliv další příspěvky.

Baťovský Slavín

Trochu smutná, ale potřebná rubrika připomínající, jak mnoho baťovců nás opouští aniž bychom o nich často věděli. Chceme zde časem vytvořit jakýsi baťovský Slavín o jejich životních cílích a zásluhách, na něž bychom neměli zapomenout…