BataStory.net

@ Hotline

Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se přesto dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika.

1234567891011121314151617181920

Vernisáž DŘEVO 2017

logo Pozvánka na vernisáž DŘEVO 2017.jpg

Ve středu 28. června 2017 se ve vile T. Bati uskutečnila vernisáž děl, vytvořených v průběhu studentského sochařského workshopu DŘEVO 2017. Účast v něm přijali studenti z vysokých uměleckých škol Švédska, Polska, Slovenska a České republiky: Olof Marsja, Konstfack University College of Arst, Stockholm, Švédsko, Maria Krasnodębska a a Agata Zboromirska, Strzemiński Academy of Fine Arts, Łódź, Polsko
Benjamin Podoba, Vysoká škola výtvarných umení a designu v Bratislave, Slovensko a Adam Turzo, Fakulta multimediálních komunikací UTB, ČR.
Výstava bude pro veřejnost v zahradě přístupná i v následujících dnech.

Knihomodul Baťa se stěhuje

Knihhomodul Bata.jpg

Unikátní Knihomodul Baťa – samoobslužná knihovna ze studia Dooom inspirovaná odkazem Tomáše Bati nabízející volně literaturu na téma Baťa se 28.4. dočasně stěhuje z centra Zlína do zahrady u vily Tomáše Bati.
Nejedná se o první modul, s Kanceláří Tomáše Bati procestoval už projekt Nadace Tomáše Bati úspěšně řadu českých i slovenských měst.
Modul zapůjčila a realizovala společnost Koma Modular, která jej po čase přesune opět do centra. Úplný článek o projektu zde

Z čtenářského dopisu: baťováci, husáci, lidováci...

NotePin-M.jpg

… do knížky S Baťou v džungli jsem se začetl a všiml si, že v textu nevystupují baťovci ale baťováci . To slovo ale nepatřilo do Baťova Zlína nýbrž do slovníku komunistické levice. Pro Gottwaldovy komunisty měli být “baťováci” součástí revolučního proletariátu.
(Celý dopis v rubrice Milníky 2017 anebo přímo zde )

Bata se vrací! Po 75 letech na Filipiny!

Bata Manila.jpg

Díky zprávě našeho velvyslanectví v Manile se dozvídáme, že právě po sedmdesáti pěti letech od chvíle, kdy na Filipíny zaútočili Japonci a čeští baťováci se jako jediná národnost přihlásili do americké armády, obnovil pravnuk zakladatele společnosti Thomas Archer Bata činnost firmy na Filipínách. Po mnoha desetiletích se tak Baťa vrací na filipínský trh a to velkolepě – skoro symbolicky hned sedmdesáti pěti obchody. O historické úloze statečných baťovců z Manily jsme psali už před lety zde Podrobnější článek připravujeme.

Baťovci bojovali i v HongKongu

Znak HongKongu.jpg

Doplneno_912.jpg

Už dlouho před vypuknutím války působil v Hongkongu zlínský koncern Baťa, který tu měl od r. 1936 hlavni sklad obuvi a pět prodejen. Vedoucími byli Ladislav Břežný a Jaroslav Krofta, jenž zde také založil vlastenecký Český kroužek. Mnichovská dohoda a zřízení Protektorátu Čechy a Morava roku 1939 roztrpčilo hongkongské Čechy a dvanáct z nich nabídlo tehdy ještě britské vládě ostrova své služby. Sedm jich bylo zařazeno do Hong Kong Volunteer Defence Corps, pět k protiletecké obraně, strážím apod. Všichni pak byli podrobeni i příslušnému výcviku, zatímco peněžními dary podporovali i československý odboj. Den po Pearl Harbouru 8. prosince 1941, napadli Hongkong Japonci celými třemi divizemi a měli tak proti jen asi 14 000 obráncům velkou přesilu. Jako první Čech padl v bojích třiadvacetiletý baťovec Alois Pospíšil. Druhý – Jaroslav Krofta unikl jisté smrti. Díky jeho vnučce paní Kořenové-Kroftové přineseme o dalších osudech jeho i celé rodiny brzy větší článek v rubrice Milníky 2017 nebo přímo zde

Vše o zlínském zámku

B Zamek zlin.jpg

Vše o historii zlínského zámku najdeme v nové knize Dr Zdenka Pokludy ZÁMEK ZLÍN.
Pod více než skromným názvem se nachází úplné a docela pohnuté dějiny dávného symbolu Zlína.
Kniha se jim věnuje už od samého počátku, dávno předtím než tuto jeho úlohu převzal Zlín moderní – baťovský.
A samozřejmě že právě dlouholetá snaha o převzetí zámku Tomášem Baťou a jeho konečné věnování lidem Zlínska je jednou z nejzajímavějších kapitol.

1234567891011121314151617181920