BataStory.net

"Duplikáty" Zlína

AsieMala.jpg

Mohli jsme mít další “satelit Zlína” také někde uprostřed Atlantiku?

Řada časopisů ještě před válkou oznámila,
že Baťa zamýšlí zavést s pomocí velkých Fordových letadel
pravidelné zaoceánské lety z Evropy do Ameriky.
Viz článek ve sloupci vpravo. >>>>>>>>>>>>>

Jedním z “malých Zlínů”, ve skutečnosti však docela velkou a prosperující továrnou je pakistánský Batapur.

+ModerniBatapur Mosque.jpg

Zde je zážitek mladé české novinářky, která se do něj dostala mnoho let poté, co mu ještě vládl baťovec z Čech.

“Stála jsem před bránou továrny nedaleko Láhauru a mřížemi nakukovala na asfaltové prostranství před sebou. Tak tohle má být Baťapur? Místní Baťovo město?” ptala se sama sebe, když z komplexu vyběhl strážný a chtěl vědět, co by ráda.

Už jeho první věta mě překvapila. Slovo dovolená většina Pákistánců nezná, volno mají na svátky, ale o dvou týdnech souvislého volna si můžou nechat jen zdát. „Jsem z České republiky, proto mě vaše továrna zajímá. Pan Baťa je původem také Čech,“ snažím se vysvětlit, proč jsem přijela.

Moje informace zapůsobila. Šéf ochranky Násir mi nabídne čaj a rozpovídá se. „Já pana Baťu znám. Jezdí sem pravidelně na kontroly. Moc slušný pán. Pracuji pro něj patnáct let a je to pro mě čest.“ Oddanost chlebodárci, říkala jsem si…

Celý článek zde

Ozvěna za Mezinárodní konferencí „Tovární města Baťova koncernu“

B Comp Towns.jpg

V příjemném prostředí Akademického konferenčního centra na Starém městě pražském proběhla ve dvou březnových dnech mezinárodní konference „Tovární města Baťova koncernu“.

Konferenci společně s Katedrou společenských věd Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Centrem pro hospodářské a sociální dějiny Ostravské univerzity pořádal Filosofický ústav Akademie věd ČR. Hlavními organizátory konference byli PhDr. Martin Jemelka PhD. z katedry společenských věd VŠB a PhDr. Ondřej Ševeček PhD. z Filozofického ústavu Akademie věd. Úsilí obou organizátorů odměnili účastníci konference na závěr upřímným potleskem.

Téma konference Tovární města Baťova koncernu překročilo rámec hospodářských a sociálních dějin či dějin podnikání, které akcentují organizátoři konference ve svých vlastních výzkumech. Na konferenci přednesli příspěvky i badatelé z jiných oborů a badatelských specializací a vznikl tak široký prostor pro uplatnění různých perspektiv a přístupů k tématu.

Účastníci mezinárodní konference vedené souběžně v češtině i v angličtině se sjeli z mnoha univerzit i jiných vědeckých institucí jak evropských (Itálie, Německo, Francie, Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Rakousko), tak i z USA a Kanady a vytvořili společně zaujaté a vstřícné publikum.

Ve dvou dnech konference zaznělo ke třiceti příspěvkům k tématu z oblasti hospodářských a sociálních dějin či dějin podnikání, dějin architektury a urbanismu, sociologie, ekonomie i kulturálních studií. Dílčím cílem konference bylo přispět k vytvoření diskusní platformy a rozvinutí potřebné komunikace mezi českými a zahraničními badateli, kteří se zabývají problematikou továrních měst Baťova koncernu či souvisejícími tématy. Tento cíl se bezesporu naplnil a interdisciplinární přesah byl pro všechny účastníky obohacující a inspirativní a badatelé navázali nové mezinárodní kontakty.

Otevřená koncepce konference umožnila objektivněji zhodnotit dosavadní stav poznání problematiky, a to jak z pohledu relevantních badatelských oborů a témat, tak z perspektivy reflexe a stavu zpracování tématu v jednotlivých zemích.

Konference se zúčastnila rovněž paní Kimberly Elman Zarecor z katedry architektury na Iowa State University v USA s příspěvkem na téma počátků panelové výstavby v Baťově Zlíně. Toto téma je jednou z kapitol její právě vydávané knihy MANUFACTURING A SOCIAL MODERNITY: Housing in Czechoslovakia 1945-1960. Inspirátorem jejího výzkumu moderní československé architektury s důrazem na panelovou výstavbu byl její učitel a významný americký historik a kritik architektury Kenneth Frampton.
Na konferenci v Praze věnovala paní Elman Zarecor první exemplář své nové knihy českému teoretikovi a historikovi architektury profesoru Rostislavu Šváchovi. Paní Elman Zarecor bude v rámci Fullbrigtova stipendia na podzim hostem na katedře architektury FAST a na katedře sociálních věd VŠB.

© Ing.arch. Eva Špačková, katedra architektury FAST VŠB-TU Ostrava

PS BS: Abstrakta prednesenych prispevku jsou na www.bata-towns.webnode.cz, časem bude publikována antologie v anglickém jazyce.

Dobrá zpráva z Nadace Tomáše Bati: plán na spolupráci někdejších baťovských měst

Kostel v BatavilleCr.jpg

Kostel v někdejším baťovském Bataville ve Francii

Nový projekt ředitele Nadace ing Pavla Veleva “Baťovská města v evropském prostoru” na rozšíření spolupráce baťovských měst získal i podporu primátorky města Zlína. Baťovská města opakující jedinečnou matrici Zlína a zřízená za společným cílem – výrobou obuvi – jsou v tomto měřítku světovým unikátem a iniciativa má za cíl především výměnu zkušeností s revitalizací těchto měst a jejích bývalých výrobních závodů.
Řada z nich totiž chátrá a potýká se s výhradami památkářů na jedné straně a potřebami investorů na straně druhé.
Jak řekl ředitel Nadace Tomáše Bati ing Pavel Velev, získá-li projekt podporu Evropských fondů, bude nejprve zahájena spolupráci se slovenským městem Partizánske, polským městem Chelmek a francouzským Bataville a postupně bude Nadace společně s radnicí oslovovat i další baťovská města.
Celý projekt má být rozfázován do šesti dílčích kroků. Nejdříve bude vypracována analýza a zobecnění současného stavu sedmnácti baťovských měst a vytvořeny podmínky pro dlouhodobě udržitelnou komunikaci mezi bývalými baťovskými městy. Dále by se měla uspořádat mezinárodní konference a její výstupy vydat ve formě sborníku, který bude obsahovat také seznam kontaktů.
“Nedílnou součástí projektu pro výměnu informací a zkušeností bude vytvoření internetového portálu Baťovská města. Šestým krokem pak budou samotné návrhy řešení ke zvýšení kvality života v těchto městech,” sdělila primátorka Ondrová.
Jak vědí čtenáři této rubriky, jen v České republice je jich šest, na Slovensku tři, v Polsku dvě a další jsou i ve Velké Británii, Holandsku, Francii, Švýcarsku, Chorvatsku, Maďarsku, ale i v Kanadě, USA a v Indii. (V minulosti i v Africe, Indonesii a Brazilii.)

Malým “kopiím Zlína”, jejich historii i současnosti se věnujeme soustavně.

Je toho třeba. Dobrých padesát let nedobrovolné izolace válkou a komunismem způsobilo, že nejen národ ale ani zbytek světa neví o malých satelitních Zlínech vznikajících postupně po celém světě – fenomenu, jenž si zaslouží zápis nejen do naší ale světové historie.

TGB_KenyaLetiste.jpg

Jedna z návštěv dnešního šéfa firmy Thomase George Bati v jedné ze zahraničních poboček v africké Keni – začíná i končí jako vždy na letišti.

Přitom se rozkládají (pravda některé se staly mezitím méně baťovskými, ale na mapě světa zůstaly) doslova všude. Jižní, Severní i Střední Amerika, Asie,Oceánie a samozřejmě i Evropa jich hostí na desítky.

Pojďte se s námi projít jejich historií i posledními změnami.

Baťovský Batanagar a jeho proměny

BTG_RS_train.jpg

Proces, jímž prochází oblast baťovského Batanagaru, přesněji řečeno zatím nevyužitý prostor od manažarské kolonie za vlastní továrnou až směrem k řece, je přímo revoluční a po plném dokončení si bude vyžadovat i odpovídajícího spojení s s nedalekou ale přece jen oddělenou Kolkatou.
Toto je jeden z návrhů moderní formy komunikace, která je spojí.

RiverSideStudy1+.jpg

Batanagar a jeho výtvarná vize v již rozjíždějícím se projektu Riverside, pohled od řeky.

BTG_RS_model.jpg

Budoucí Batanagar z ptačího pohledu

Není náhodou, že kanadská Batawa patří ze satelitů Zlína k těm nejpozoruhodnějším.

Právě zde se také uskutečnilo jedno z posledních setkání skoro 1000 pamětníků pod názvem Batawa Kids Reunion. Měli to štěstí, že se – bohužel už naposled – setkali ještě i s Tomášem Baťou.

Batawa_Invit_Picture.jpg

Setkání, na němž navíc seznámila Baťova rodina veřejnost s už rozbíhajícím se projektem na nové využití Batawy bude znamenat mnoho nejen pro baťovskou obec ale i pro rozvoj celého regionu

Pro více podrobností klikněte sem… (a rolujte ještě o něco níž).

TB 2007 mensi.jpg

Pan Tomáš Baťa, symbol českých baťovců, mezitím zemřel, ale život jeho rodiny i osudy jeho následovníků jdou dál a pokračuje tak i tato webová encyklopedie, jíž věnoval v posledních letech tolik pozornosti.

V těchto dnech začínáme také, jak si přál, překládat její obsah postupně i do angličtiny, aby se stala universálním zdrojem informací o celosvětové historii českého baťovství.

Zde klikněte na odkaz na námi připravený životopis Tomáše Jana Bati pro webovou stránku Bata.cz.
A zde – je překlad jeho oficiálního smutečního oznámení.

Malé Zlíny…

Od Asie až po americky kontinent začala se koncem dvacátých let prodlužovat pomyslná šňůra Baťových zahraničních zastoupení, obchodů, továren ale i továren, ubytoven, hotelů, ba celých komunit, z nichž mnohé si dodnes zachovaly svou neodmyslitelně baťovskou tvář.
Materiály o nich průběžně doplňujeme a přesouváme ze zatím jen chronologicky a zeměpisně řazených kapitol do této samostatné rubriky.

… jejich historie…

BatovanyCB.jpg

Batanagar, Batawa, Kalibata, Best, Bataypora, Maryport, Bataguaçu, Belcamp, Otment/Otthmuth, Matfű, Chelmek, Moehlin, Bataville, Pinetown, Hellocourt, East Tilbury, Batatuba…

A u nás pak třeba Sezimovo Ústí, Zruč nad Sázavou a na Slovensku Svit (Batizovce) nebo Baťovany – to vše jsou jména, která zněla a znějí světem a je třeba je představit i těm nejmladším.

Nejenom se vší romantikou ale i věcností jejich ekonomického úspěchu.
Vlevo jsou příkladně Baťovany – později přejmenované na Partizánske.

… a její znovuzrození

Nedávno však došlo zásluhou iniciativy prof. arch. Štefana Šlachty, jehož vztah k baťovské architektuře je znám, (byl žákem dalšího významného slovenského architekta Vladimíra Karfíka ) ke vzniku volného sdružení baťovských měst ze čtyř zemí.

KonferBatMestaCR.jpg

Záměrem je zasadit se o modernější zviditelnění jejich historie i architektury, k oživení a udržení nejlepších baťovských tradic i v rozměru společenském a kulturním.
K iniciativě prof. Štefana Šlachty došlo v souvislosti s jím iniciovanou mezinárodní vědeckou konferencí Budúcnosť miest s monofunkčným priemyslom – Príklady Baťových miest, již uspořádal v roce 2006 v Bratislavě Spolok architektov Slovenska s podporou Mezinárodního viszegradského fondu a její výsledky publikovala Slovenská architektonická revue “Projekt” vydávaná SAS.
A odpověď zastupitelů těchto měst byla až překvapivě pozitivní. Po létech přímé negace dané komunismem i jisté apatie dané náhlou změnou zásadních priorit současné reality se náíhle otevírá cesta revitalizovat v tomto směru nejen Zlín. Dalšímu rozvoji této myšlenky má napomoci i naše rubrika.

Jak, kudy a kam

MadeInBritIndia.jpg

Vznik, vývoj a někdy i nelehký osud “Malých Zlínů”, jejich obchodů i továren, ale i celých kolonií jejich zaměstnanců můžete i nadále sledovat v rubrikách:

Milníky
Baťa a svět
Baťovskou stopou

to podle let, kdy vznikly či podle míst, kde se nacházejí, a jak přibývaly na mapách světa, jednotlivých zemí a kontinentů.

A také v podrubrikách Milníků Osobnosti, kde představujeme z jednotlivých lokalit právě ty, kdo se o ně nejvíce zasloužili, a Dokumenty.

Seřazeny přehledně je však nyní začnete postupně nacházet právě zde.

Bata v Asii

Nabídka

BS-01.jpg

Mohli jsme mít další "satelit Zlína" ještě před válkou také doslova někde uprostřed Atlantiku?

BatawaBldgUpr.jpg

BATAWA, nejúspěšnější "malý Zlín" v Novém světě

Nebylo náhodou, že po zabrání Československa Němci v roce 1939 se právě Kanada stala pro české baťovce v minulém století zemí zaslíbenou.

MadeInBritIndia.jpg

Jeden z Belcampu

Americký Belcamp nebyl kdysi ničím víc nežli jen maličkou osadou na mapě Marylandu.Až baťovci jej začali těsně před válkou proměňovat v průmyslový areál nemalého významu.

VlajkaOntaria.gif

Jeden z Batawy

Kanadská Batawa se nestala útočištěm jen pro české rodiny. Vedle mnoha Kanaďanů to byli například také českoslovenští Němci vysídlení Hitlerem ze Sudet. Zde je fragment příběhu jednoho z nich…

TypewriterOldMensi.jpg

Info o stavu anglického "zrcadla" BataStory

Jak se řídí firma: lidé jsou kapitál (5)

Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.

Jak se buduje zahradní město (6)

Anonce:
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.

EastTilbury1934.jpg

EAST TILBURY, další z baťovských bran do světa

Britské East Tilbury, ve svých dobách s až čtyřmi, pěti tisíci zaměstnanců) se stalo jak efektivním centrem exportu do celého světa, tak i místem dalšího efektivního vzdělávání baťovců předurčených k práci v dalších světových teritoriích. Právě ono bylo totiž nejlepším výchozím postem pro vysílání odborníků do britských, v té době ještě existujících kolonií a dominií: především do Indie ale i většiny Afriky.

BatovanyCB.jpg

Partizánske - Baťovany

Už roku 1931 koupila společnosť Baťa kožařské závody v Bošanoch, nedaleko dnešního Partizánskeho. Nasledoval Svit- Batizovce, kde se měla vyrábět syntetická vlákna. Baťovany, čast Šimonovian byly pokračováním stratégie vybudovaní centra obuvnícké výroby na Slovensku.

BTG Welcome to.jpg

BATANAGAR - baťovská brána do Indie

Společnost Bata India Ltd. byla založena roku 1931. Do vínku dostala výrobu kožených bot a té také zůstala ve velké míře věrna. Dnešní její kožedělné podniky jsou v Bangalore (Karnataka), Bataganj (Patna, Bihar), Hosuru, (Dharmapuri, Tamilnadu) a v Batanagaru…

ChelmekZnak.jpg

CHELMEK - Malý Zlín s velkou tradicí

V Čechách dnes poměrně málo známé jméno Chełmek nese místo, kde firma Baťa začala vyrábět už dlouho před válkou a kde (vedle už dávno předtím v Polsku existujících prodejen) také postavila roku 1932, tedy ještě za Tomáše Bati, svou první polskou továrnu, po níž následovaly další.

BatovanyPlan888.jpg

Baťovany - ideálne priemyselné mesto

Baťovany vznikli ako zhmotnenie dobových úvah o ideálnom meste, ktorým 20. storocie mimoriadne prialo. Do budúcnosti zahladení moderní architekti a urbanisti celé storočie produkovali vízie lepšieho sveta…

MozaikaBataNet_CtverecPismoCerne.jpg

N O V I N K Y

Jak nehledat a přesto zjistit, co nového je na BataStory ?

Jak se buduje zlínský region (7)

Jak se budují baťovské podniky (03)

Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.

Jak se dělá hospodářský zázrak (02)

Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.

Jak Tomáš Baťa budoval firmu (01)

Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.

Jak se buduje světová říše (04)

Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.