BataStory.net

1900-1905

Na Štrbském plese se koná první mistrovství Evropy v rychlobruslení, v Paříži zahájena Světová výstava. Narodil se český básník Vítězslav Nezval.

V červenci roku 1900, kdy je podnik přestěhován do nové budovy naproti nedávno postavenému nádraží, nebylo ještě mnoho továren. Není tak snadné si to představit, ale stačí si uvědomit, že se svými 120 zaměstnanci je tehdy Baťova společnost v celém Rakousko-Uhersku osmá největší. Také společenské postavení ševce patří k těm nejnižším. O to úžasnější je pozice, jíž Baťa dosáhl právě v tomto oboru. A to přes zpočátku velmi nepříznivé reakce nejprve jenom zlínské, postupně však i celostátní konkurence. A co hůř – také podnikatelských kruhů, včetně obchodů s obuví.

V Praze má premiéru Dvořákova Rusalka, Conan Doyle vydal Psa Baskervillského.

Tak například skoro úplný bojkot textilních “baťovek” běžnými obuvnickými obchody přiměl Tomáše i k vytvoření zcela nového, dnes bychom řekli mobilního způsobu prodeje. Nechal postavit speciální koňský povoz, který byl pojízdným skladištěm i drožkou zároveň, a najal prodejního agenta, jemuž vyhradil úsek v zemích staré monarchie. Protože železniční síť byla řídká, Baťův pojízdný agent zasáhl daleko širší trh nežli jeho konkurenti a když prodal, vyložil celou zakázku ihned do zákazníkovy prodejny. (Zevrubný popis těchto Baťových podnikatelských aktivit a skoro marketingových technologií nám ve svém díle zanechal jeho nedlouho předtím narozený následovník a spolupracovník Antonín Cekota.)

František Křižík zprovoznil první elektrifikovanou železniční trať z Bechyně do Tábora (1903). A britský fyzik Rutheford přichází s teorií atomového jádra.

Již v roce 1903 zřizuje Baťa v rámci podniku malou strojnickou dílnu jež se odklání od obvyklých spíše údržbářských prací a vyrábí vlastní sekací nože a jednoduché stroje k výrobě obuvi, základ pozdějších slavných baťovských strojíren. Téhož roku se Antonín a Tomáš Baťovi účastní založení ustavení odborové unie obuvnických dělníků. Souvisí to i s jejich mládím a sympatií k sociální spravedlivosti. Dokonce se později sami pokusí založit ve vlastním podniku odbory. Reálné následky je však z romantismu rychle vyléčí.

Henry Ford založil v Detroitu automobilový koncern Ford Motor Company. Koná se první ročník cyklistického závodu Tour de France. Bratří Wrightové uletěli prvních 265 metrů.

Tomáš Baťa instaluje ve Zlíně závodě postupně tři parní stroje. Má z čeho: necelých deset let po založení firmy dosahuje jeho jmění závratné výše 417.765 korun. A to je kurs dolaru v té době jen 1:5. Počet zaměstnanců stoupnul na 250 a Baťa se tím nadále řadí k osmi největším firmám v celém Rakousko Uhersku. Přesto není spokojen a po navštěvě Německa chce získat ještě zkušenost i v Novém světě.

Koná se premiéra Její Pastorkyně Leoše Janáčka. A v Peru objevuje americký archeolog zarostlé zbytky někdejšího hlavního města Inků Machu Picchu.

Takový úspěch teprve osmadvacetiletého podnikatele se v Čechách ani tenkrát neodpouštěl, a tak se strhne fáma, že do Ameriky utíká před bankrotem. Cesta je však naopak dobře naplánována a na zkušenou jedou i další tři podřízení, prodavač, svrškař a strojník.

V Lynnu, středisku amerického obuvnického průmyslu, není lehké neztratit sebedůvěru, protože jen v tomto jediném městě je přes dvě stě továren na boty, každá z nich větší nežli ta jeho ve Zlíně. Také míra zde získávaných zkušeností je proto obrovská.

Po střelbě do dělníků v Petrohradu a generální stávce začíná první ruská proticarská revoluce, předznamenávající příchod diktatury proletariátu.

Baťovi spolupracovníci přijdou k zaměstnání snadno, zatímco Tomáš, jenž chce pracovat inkognito, jako řadový dělník, několikrát pohoří. Ve vzpomínkách uvádí, jak na otázku po tom, co umí, odpovídal sebevědomě, že všechno, s čímž ale neuspěl. Až později pochopil, že v americkém systému má přednost ten, kdo je, třeba i v jediném úzkém oboru, ale nejlepší. Teprve s jasnou představou, v čem musí americký způsob výroby ovlivnit ten evropský, se vrací do Zlína.