BataStory.net

1995-2000

Sto let a třetí století s Baťou

Stoleté výročí od založení firmy zastihlo baťovské pamětníky všude po světě v nejrůznějších souvislostech. Snad nejabsurdnější nastaly ve Zlíně, kde se ani po několika letech svobody nepodařilo odčinit komunistickou zvůli a namísto, aby se kdysi zabavený majetek Baťům vrátil, museli si každou státem ukradenou prodejnu nebo sklad, o které stáli, naopak znovu koupit.

Jinak a veseleji se vzpomínalo v zemích, kde firmu nikdo neokradl, a jinak tam, kde po letech naopak sama vyklidla pozice. I takových míst, kde se baťovcům po desítky let dařilo, nyní je však tlak dovozu z nereálně laciných oblastí přiměl, aby se stáhli, je stále víc.

BataSuperstoreGen.jpg

Dnešní pohled na více než stoletou historii společnosti a její výsledky tak nemusí být k překvapení mnohých vůbec jednoznačný nebo dokonce pietní. Ale ani akademický. Ano, společnost se v mnohém změnila, nicméně i dnešní stav tohoto podivuhodného podniku, který vyšel z kdysi zapadlé vesničky a ve svém oboru doslova ovládl svět – je stále nesmírně živý a ve svých důsledcích i současný a mladý. “Po cestě” ovšem potkalo jak firmu tak i její zákazníky – mnoho nepříjemného a zlého:

Obě světové války ale i následná okupace “přátelskou” velmocí ovlivnily především firmu. A poválečné znárodnění a zrušení soukromého podnikání proměnily i rodnou zemi a zničilo podhoubí, z nějž vzcházely a přicházely celé generace spolupracovníků. Nebylo divu, že díky tomu, ale i s nástupem studené války a spuštěním “železné opony” dožila většina českého managementu v zahraničí a došlo k nezbytné internacionalizaci firmy i k přenosu a postupnému přenosu jejího těžiště dál a dál od domova. Ne vždy k jejímu prospěchu, povzdechla si určitě řada lidí, včetně Tomáše Bati samotného.

Nicméně – i přes peripetie, kterými prošla – ta značka zde je a prosperuje a její role v dnešním světě je mnohem širší než kdysi dávno, v dobách největší domácí konjuktury. I proto budeme moci na BataStory postupně najít nejenom historický přehled události a osudů těch, kdo se o ně zasloužili, nejenom přehled kdysi i dnes existujících poboček ale i to, co se kolem nich děje dodnes: o nových obchodech, výzkumu i výstavách, pomoci školám, talentům i obětem katastrof, spolupráci se státními i soukromými institucemi všude po světě.

U společnosti, která – přestože stoletá (anebo právě proto) – vyrábí 140 milionů párů bot ročně, a 75 tisíc lidí na světě je pro něj vyrábí nebo prodává, to není překvapením. A to přitom dalších 400 tisíc lidí a jejich rodin žije z prostředků vydělaných jen v zaměstnáních k podpoře baťovské výroby a prodeje, Baťa má ve světě 6 tisíc prodejen a dalších 50 tisíc nezávislých obchodů prodává jeho zboží. Je zaděláno na dalších sto let? Možná ne. Ale na důstojný vstup do už třetího století s Baťou určitě.

PH

Osobnosti

NadtelevoxUlozenoJako+.jpg

Nadtelevox - člověk největšího ševce světa

Vypravěčem překvapivě ranného sci fi příběhu je člověk, jemuž je po nehodě na přání továrníka Boty vpravena do žil umělá krev. Jméno Bota nezvolil autor jistě náhodně, na rozdíl od jiných, známějších románů (Svatopluk, Pujmanová) jež parafrázovaly baťovskou skutečnost a někdy vyvolaly i dotčenou odezvu, nenacházíme ale o Nadtelevoxu ve zlínských materiálech žádnou zmínku…

IndBa-Hol_prodej.jpg

Pomozte nám zachytit slavné osobnosti... >

Zde je seznam jmen baťovských osobností, jejichž profily uvádíme nebo je chystáme. Budeme vděčni za každý další detail nebo fotografii, ale i jméno, které doplnite…

Dokumenty

BaRod3d.png

Příbuzenský strom rodu Baťů >

Není jednoduché si představit, jak rozvětvený byl rod Baťů. Jen se na to zeptejte. Většina lidí si je naprosto jista ještě tak datem, kdy zemřel při leteckém neštěstí Tomáš Baťa zakladatel. Na druhé straně začnou propadat zmatku, mají-li se vyjádřit například k jeho otci, dědečkovi dnešního Tomáše Bati seniora, jeho syna. Pokusili jsme se proto sestavit “rodinný strom rodu Baťů” zhruba alespoň od roku 1800…

Ilustrace

PrahaVaclProdNocCelaZaost.jpg

Baťa dnes

Baťovský Slavín

Klub ABŠ

Baťovskou stopou

BataStory.net, © 2005-2011 Pavel Hajný