BataStory.net

Záslužné ohlédnutí po mnoha letech

KarfikUmrakodrapuVetsi.jpg

Objevili jsme pro vás záslužné ohlédnutí po baťovské architektuře Zlína.

O tom, kdo byl Vladimír Karfík, není třeba zejména ve Zlíně nikomu napovídat. I BataStory o něm přinesla několik článků, například zde.

Radomíra Sedláková však měla úžasný nápad: připomenout, ba ještě umocnit někdejší (1934) ohlédnutí Vladimíra Karfíka za zlínskou architekturou tím, že je konfrontuje i se současností, tedy po dalších 40 letech.

Kliknutím sem si o tom můžete poslechnout její nesmírně zajímavou přednášku o zvláštním čísle baťovského “Zlína”, které ji inspirovalo

A tady je zmíněný článek…

Snění o Zlíně

Radomíra Sedláková

Ke 40. výročí vzniku firmy Baťa vyšel firemní časopis „Zlín“ v mimořádném vydání. To bylo věnováno zasnění a prognózám představitelů firmy nad tím, jak bude firma a město vypadat za čtyřicet let let, tedy v roce 1974. Texty se týkají také urbanismu, architektury i způsobu stavění. Číst ony zasněné texty dnes je zvláštní a je samozřejmě velmi zajímavé tehdejší vize porovnat s realitou roku 1974 i pak i dnešní.

V tomto oboru nejzajímavější stať napsal Vladimír Karfík:

„Přijel jsem do Zlína v roce 1974 a byl jsem proto velmi zvědav na stavební novinky, které očekávaly každého, kdo se sem po čase vracel. Prohlížel jsem si náměstí Práce, obklopené vysokými budovami na všech stranách a marně snažil si vybaviti obraz z třicátých let, kdy se náměstí teprve tvořilo. Dlužno si přiznati, že se Zlín dosud nenaučil nějakému sentimentálnímu udržování starých památek, jež již dosloužily. Některé z budov již zde vůbec nebyly, jiné byly důkladně přestavěny.“

Společenský dům:

„… má celé průčelí předěláno, ale hlavní změna se stala s přijímacími místnostmi pro hosty. Vstupní halu bylo nutno přenésti na střechu, neboť dnes většina hostí přijíždí osobními letadly nebo aerotaxíky z hlavního letiště v Baťově. Na střeše si zřídili pěknou přistávací platformu; parkingu letadel slouží parkovací věž. V zásadě je to paternoster, na zmáčknutí knoflíku přijede příslušná plošina s letadlem do úrovně střechy. Nedávno bylo přistavěno nové křídlo s nejmodernějšími pokoji (každý pokoj má televisi), ale přesto se doporučuje zamluvit si pokoj předem, neboť cizinecký ruch jest ve Zlíně ohromný.“

Náměstí Práce:

„… vzrostlo v park; jest dnes poměrně tiché. Vzpomínám si, jak před takovými dvaceti, třiceti lety, asi kolem roku 1950, bylo náměstí hotový dopravní babylon. Provoz všech pozemních vozidel byl úžasný; bylo nutno zříditi dvě další tepny, rovnoběžně se starou malenovskou silnicí; křižovatky byly řízeny automatickými světelnými signály, celé náměstí bylo podsklepeno pro parkoviště aut a autobusů; pro chodce byly postaveny můstky a podchody. Po roce 1950 však začala být konkurence vzdušné dopravy čím dál citelnější a aut na silnicích ubývalo.“

A takto to podle architekta Karfíka vypadalo v Zahradní čtvrti:

„Domky mají všechny kryté verandy, otevřené směrem k trávníkové ploše zahrádky, kam se v letních měsících přenese celý rodinný život. Přesto, že jsou vyráběny ze standardních součástí, nepůsobí jednotvárně. Snad každý domek má nějaký detail, který jej trochu odlišuje od souseda, podobně jako by každý byl ochoten nosit nějakou uniformu ve službě a v práci, ale nikoliv v soukromém životě. …obdivuhodné jsou koupelny, jež dodávají se z továrny na stavbu úplně kompletně instalované, stěny, vana, kloset a umyvadlo jsou všechny takřka z jednoho kusu.

Podobně jsou provedeny i kuchyně, nepotřebuji podotýkat, že jsou plně elektrisované, jako ostatně celý domek. Středem domu jest zařízení, jež by se dalo nazvati plícemi domu. Vzduch v domku jest neustále obměňován, udržován automaticky na stejném stupni teploty a vlhkosti, při čemž je zbavován všeho prachu a znečišťujících plynů. V zimě ani v létě se okna neotvírají.“

Z dalších textů je zřejmé, že do budoucna továrna nepočítala s tím, že domky budou jejím vlastnictvím, pravděpodobně ji péče o ně dost vyčerpávala a hodlala přenést starost o ně jinam. Kam – o tom snil Tomáš Baťa, když uvažoval o tom, že domky se budou kupovat jako jiné zboží v obchodních domech. A to nejen stavba jako taková, kterou si ovšem nikdo nebude stavět svépomocí, to se ve Zlíně nenosilo; dům bude postaven v rámci servisu obchodního domu.

O čtyřicet let později

Zkusme porovnat tuto vizi se skutečností, tedy o oněch 40 let později.

V roce 1974 Zlín neexistoval. Město se jmenovalo Gottwaldov, kteréžto pojmenování si zvolilo samo, dokonce ještě za života Klementa Gottwalda. Stavebních novinek bylo málo. Náměty na dokončení náměstí Práce, které se v souladu s Karfíkovou vizí zpracovávaly celá válečná léta, zůstaly jen v rovině studií a projektů. Poválečný vývoj šel někam úplně jinam. Sice se již na počátku 50. let plánovala zásadní přestavba centra města, vytvoření zcela nového náměstí, ale přes ambiciózní soutěž k realizaci nikdy nedošlo. (Tady lze jen říci – naštěstí…) Vše zůstalo tak, jako by stavařům přibližně od roku 1950 postupně docházelo všechno – náměty, materiál, síly…

Náměstí Práce bylo v roce 1974 všechno, jen ne park, ba ani se z něj nestalo moc náměstí; automobilová doprava byla – a dodnes je – stále prioritní. A stále neplynulá.

Jestliže Karfík upozorňuje, že město je mladé a netrpí tedy nadbytečnými památkářskými ohledy, v roce 1974 to byla pravda téměř stoprocentní, v současnosti už existuje oficiální památková zóna a existují památkově chráněné objekty. Co se týče hotelu, i tam téměř vše zůstalo fantazií, jediné, co platí, že každý pokoj má televizi (ale ne v nově přistavěném křídle).

Až v devadesátých letech ve vzhledu hotelu došlo sice k jedné podstatné změně, ale ne takové, jakou si Karfík představoval – byla zrušena střešní terasa, ne ovšem pro heliport, ale pro byty majitelů… Letecké opojení, ani takový rozvoj techniky, který by dovoloval zaměnit osobní auto za osobní vrtulník, se nedostavilo.

Cizinecký ruch tu byl a je pramalý, turistický ještě menší; takže hotel část své kapacity pronajal na kancelářské a servisní prostory, některé pokoje byly pronajaty studentům zlínské univerzity (kterou nikdo nepředvídal, je ovšem pravda, že vznikla až na začátku 90. let).

Obchodní dům zůstal nepřestavěn, na náměstí vedle něj dále i nevysoká tržnice. Ani jedna stavba nebyla modernizována, ani jedna neodpovídá soudobým požadavkům na nakupování.

Tam, kde se Karlík pustil do snů o bydlení, tam je zcela v nesouladu se skutečností roku 1974. Tehdy se domky stavěly výhradně svépomocí, o kvalitě jejich návrhů se dá úspěšně pochybovat.

Rozhodující byly bytové domy, které samozřejmě baťovský architekt Karfík nemohl vůbec brát v úvahu. On sám na sklonku 40. let první z bytových domů, v dokonale zlínském pojetí navrhoval, stejně tak jeho kolegové Drofa a Voženílek, od poloviny 50. let ovšem nastalo panelové „opojení“ a bytová výstavba se ubírala jinými cestami. I když někdo by se mohl ptát – nebylo to nakonec typicky baťovské – domy vyráběné v továrně jak na běžícím pásu, zcela jednotné…

Těch snů bylo mnoho a většina zůstala neuskutečněna. A lze se ptát – proč? Bylo to proto, že vývoj města byl přerušen 2. světovou válkou? Proto, že po válce byly baťovské závody znárodněny? Proto, že po roce 1948 se zásadně změnil režim? Upřímně – nejsem si tím tak zcela jista.

Radomíra Sedláková, Stavební fórum

Nabídka

NTB logo Konference 2017 rijen.jpg

Konference o baťovských principech v praxi

19. a 20. října 2017 ve Zlíně v hotelu “Baltaci Atrium”

O baťovské Šanghaji

V létě 1987 jsem objevil bývalou Baťovu prodejnu v Šanghaji. Rok na to jsem v Torontu uiveřejnil krátký článek, který je přiložen níže jako dnes již historický dokument…

COLOURS_BATA_SHOES.png

Festivalové boty Bati pro Colours of Ostrava

Festivalové boty Bati zářily na letošním ročníku Colours of Ostrava.

712 JAB.jpg

14. březen 1939 v pamětech Tomáše a Jana Bati

Na stránkách Batastory jsme už před časem přinesli ukázky z knihy Tomáše J. Bati o dramatických událostech kolem 14. března 1939, které najdete zde Zajímavé je ovšem i líčení událostí kolem a po 14. březnu z pera Jana A. Bati.

KarfikUmrakodrapuVetsi.jpg

Záslužné ohlédnutí po mnoha letech

Objevili jsme pro vás záslužné ohlédnutí po baťovské architektuře Zlína. Radomíra Sedláková umocnila někdejší ohlédnutí Vladimíra Karfíka za zlínskou architekturou současným pohledem

Vystava Mnichov Plakat.jpg

Utopie moderny : Zlín - tentokrát v Mnichově

Na úspěšnou výstavu Fenomen Baťa, která ovládla nadlouho prostory Národní galerie v Praze, navázala v zahraničí zdařilá expozice “Utopie moderny : Zlín” (ZLÍN – MODELLSTADT DER MODERNE 19.11.2009 – 21.02.2010) uspořádaná Pinakotékou moderního umění v Mnichově.

PF Tilbury 2009++.jpg

Baťovské PF přichází i z britského East Tilbury

kdysi druhého nejdůležitějšího Baťova zahraničního zastoupení nedaleko Londýna, kde se po válce znovu formovala celá nová světová baťovská strategie.

Barvir1A.jpg

Miroslav Barvíř - muž, jenž to nevzdává

Miroslav Barvíř se je jedním z absolventů Baťovy školy práce a u firmy Baťa se mimo jiné vyučil elektromechanikem. Nakonec se stal vysokoškolským pedagiogem, především však nezapomíná na své baťovské začátky a řadí se k předním propagátorům myšlenek, strategie ale i etiky Tomáše Bati a jeho následovníků.

FenomenZlinNG_0.jpg

Fenomén Zlín: Jak se dnes žije ve zlínských stavbách baťovského funkcionalismu

V Pražské Národní galerii proběhla velká výstava o fenomenu Baťa v architektuře, ale server HN.IHNED.CZ Hospodářských novin přinesl už před časem zajímavou úvahu Martiny Králové, kterou uvádíme v plném znění

Logo_Partizanske+.jpg

Baťovany - Partizánske oslavily 70. výročí založení

Je už pro nás Slovensko zahraničím? – Bohužel je. Jinak bychom byli nepřehlédli, že baťovská slovenská legenda – město Baťovany, později Partizánské, oslavila už sedmdesát let od svého vzniku.

Obsivac-DiplPrace.jpg

Meziválečný Baťův Zlín jako téma nové vědecké práce

Další a tentokrát velmi seriozní z diplomových prací věnovaných baťovství pochází z Masarykovy univerzity v Brně a její autorství náleží Janu Obšívačovi

ChristSchmidtBangladesh.jpg

Jedna z dcer Tomáše Bati, manažerka Christine Schmidtová navštívila Bangladesh

BrazilieMap.jpg

Brazilské stopy Jana Antonína Bati

Jistě jste nebyli sami, kdo čekal dlouho marně na dokumentární film Dany Lipovské a Dany Kuslové nabízející pozoruhodné a překvapivě nové pohledy na odkaz světově známého výrobce obuvi (citujeme z webu ČT) jenž měl být odvysílán v den jeho narozenin. Pro ty, komu unikl, ponecháváme na webu aspoň zajímavé postřehy nezávislých tvůrců o tom, jak jej natáčeli. TIP: Celý článek zobrazíte kliknutím na podtržený titulek

R-ArabSkola.jpg

Baťa obouvá svět >

Právě Baťa prošel obdobím dekolonizace třetího světa skoro bez potíží. Nové režimy si dobře pamatovaly, že Baťa své dělníky vzdělával, stavěl jim školy a nemocnice. Říkalo se dokonce, že ty země, kde působil, Baťa obouval, zatímco jiní je svlékali…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >

TB dopis Zazvorkovi_Ostr+.jpg

Baťovství ve světě >

Bývá jim už dnes přes osmdesát i devadesát, ale mnohé z nich jsme zastihli plné energie a natočili i jejich tváře a vzpomínky….
TIP: Celý článek zobrazte kliknutím na titulek a symbol >

KozeluznaMala.jpg

JAK TO BYLO U BATI S KŮŽÍ

Není náhodou, že jedním z našich nejsložitějších a – jak tvrdí vědci – i nejdůležitějších orgánů je kůže. Chrání nás před prostředím, v němž se pohybujeme, ale tvoří i membránu, přes niž se světem komunikujeme. Málokdo třeba ví, že přes kůží také dýcháme…

MalayHPIM7063mala.jpg

Hymna baťovských průkopníků >

Slavná hymna baťovských průkopníku, jíž se stala báseň Rudyarda Kiplinga, dnes došla zapomnění, ale v oněch časech, kdy vskutku dobývala svět, ji znali všichni.
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol

USA-Mala.jpg

Letem světem

Z Asie až na americky kontinent začala se šířit síť jeho poboček…