<
Původní socha Tomáše Bati zakladatele stojící u univerzity nesoucí jeho jméno
<
Tento záměr existoval už od roku 2005, radnice však, mimo jiné i pro tehdejší nevyjasněnost vztahů a podpory obou baťovských rodinných větví realizovala a po dvou letech i odhalila jen sochu Jana Bati. Pokusy o její doplnění sochou jeho nevlastního bratra Tomáše nicméně neustávaly a dnes se uskutečňují z iniciativy Zlínského hnutí nezávislých, jež na ně opatřilo ze sbírek i z darů institucí, podnikatelů i veřejnosti potřebné prostředky.
Co jinak záslužná snaha od počátku postrádá, je ovšem podpora, ba souhlas rodiny Tomáše Bati. Dalo by se říci, že projekt se naopak uskutečňuje přímo proti jejímu přání. A je tomu tak už od samotného počátku, kdy se k ní několikrát vyslovil ještě i syn Tomáše Bati – Tomáš Baťa junior, jenž záměru důrazně oponoval.
„Pan Baťa tehdy řekl, že je sice nápadem poctěn, ale jsou důležitější věci ve Zlíně než budování další sochy jeho otce. Zvláště když první stojí nedaleko, u univerzity. Pan Baťa dával přednost obnově Památníku Tomáše Bati,“ vzpomíná ředitel Nadace Tomáše Bati Pavel Velev. „A rodina ani po jeho smrti své stanovisko nezměnila. Odmítala však už bojovat proti aktivitě organizátorů, protože se musí věnovat důležitějším věcem a tímto už je unavena.“
<
Nová socha Radima Hankeho
<
V tisku se pak o projektu střídaly zprávy pozitivní i rozpačitější. Že ZHN nevzalo v úvahu přání kanadské části rodiny je zřejmé. Nicméně ještě před rokem padla ze strany ZHN i slova o tom, že nepůjde proti zájmům rodiny a pokud ke shodě nedojde, bylo by možné sochu uložit a vyčkat až na dobu, která ji přinese.
To by byl vstřícný postoj, protože Tomáš Baťa navrhoval především obnovu minulým režimem zabaveného Památníku jeho otce a odhalení sochy u něj by se jistě nebránil. Nicméně tato naděje, jež by vedla ke smíru, zase padla a k odhalení sochy naproti jedenadvacítce dojde. A díky všem těmto peripetiím je situace taková, že rodina Tomáše Bati, Nadace TB ani Klub ABŠ se slavnostního odhalení sochy nezúčastní a přihlížet mu bude jen jejich právník.
Základní postoj vyjádřila asi nejlépe i oslavencova vnučka a předsedkyně správní rady Nadace Monica Pignal, když řekla, že zájmu o památku Tomáše Bati si váží, ale pokud jde o sochy, považuje však za dostatečnou už tu, jež stojí u jeho univerzity. A že v současné době má jak rodina, tak firma větší zodpovědnost vůči živým. Tedy jak vůči někdejším tak i současným zaměstnancům ale i mladé studentské generaci, jíž se snaží ať už prostřednictvím Univerzity nebo Nadace Tomáše Bati pomáhat především.
Pokud jde o Klub ABŠ i Nadaci Tomáše Bati zůstává jejich prioritou také už letitý, zatím však marný boj o znovuzřízení komunisty zrušeného Památníku Tomáše Bati, jenž by byl patřičnějším a památce Tomáše Bati i historikům potřebnějším počinem. Jeho navrácení účelům, pro něž byl (i Janem Baťou) postaven, patří bohužel, pokud jde o sliby politiků, také už k evergreenům. Snad tentokráte k těm dodrženým.
Zdravý rozum naznačuje, že obuv by nás měla především chránit.Tak proč je tedy tolik milionů žen, (ale jen velmi málo mužů) přesto milují a nosí?
Ukázka z připravované knihy Marie Baťová – První dáma Zlína
Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je třetí díl jeho seriálu.
Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.
“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”
Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.
Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti znevažování baťovské historie.
Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.
Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.
Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…
Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou
Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …
V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.
Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:
Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …
V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.
Jak se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout alespoň evropského vydání známky s jeho portrétem.
U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.
Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland
Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.
Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..
Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.
Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…
Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze
Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.
Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.
Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.
V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)
Sestavena z iniciativy Nadace Tomáše Bati
Baťa měl vždycky pověst firmy pomáhající zvláště v Africe rozvoji okolí, celého regionu, ale především dětem.
Slova této Kiplingovy básně vychovávala na stovky baťovců: nejenom k citu pro poezii, ale především k hodnotám jejího obsahu. Mnozí během pohnutého života zapomněli, kdo byl jejím autorem. Nikdo však nezapomněl její smysl a slova…
Kniha, jež bohužel chyběla při výchově nejméně čtyř současných českých generací a která kdysi formovala iniciativu, ctižádost i čest předválečných batovských manažerů...
Skoro sto baťovců bojujících v řadách RAF v bitvě o Británii není pro historii překvapením. Právě u Bati bylo totiž před válkou umožněno každému, kdo o to měl opravdu zájem, naučit se létat…
Nesmírně důležité bylo zavedení spoluúčasti na zisku a ztrátách na všech pracovištích, vytvoření soutěživého prostředí a vynikající finanční kontrola účtárnou vybavenou už tehdy počítači…
Severní straně náměstí vévodily svými vysokými štíty dvě stylově zajímavé budovy. Při vstupu do uličky Mlýnské to byl secesní hotel Balkán…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >
Často se setkáváme s názorem, že Baťa nemá dnešnímu podnikateli již co říci, že metody a prostředky patří do začátku minulého století. (Stať Prof. Ing. Františka Trnky, CSc)
Muzea, kde najdeme exponáty, dokumenty i fotografie zajímavých bot, ne vždy jen z baťovské historie