BataStory.net

Karel Aster, poslední žijící baťovský hrdina z Filipin

AsterK-HPIM5614smaller.jpg

KAREL ASTER dnes

Narodil se roku 1920 v Šumperku na Moravě, ale už když mu byly dva roky odstěhovala se rodina do Mělníka, kde pak vyrostl a chodil do školy, až do čtvrté třídy reálného gymnasia. Po něm studoval ještě rok angličtinu na Anglickém ústavu v Praze. A na podzim roku 1935 uspěl při zkouškách a byl přijat do Zlína.

Po přijetí do Baťovy školy práce byl nejdříve v táboře vychovatele Linharta a později pak v táboře p. Horáka, kde byl jediným Čechem na světnici říšských a sudetských Němců. To byla dobrá praxe pro zlepšení v němčině.

(Tábor se říkalo skupině Mladých mužů na internátě, většinou na patře, svěřené jednomu z vychovatelů. Pozn PH)

V té době večer chodil do obuvnického kursu. V továrně začal v obuvnické škole a naučil se rádlovat podpatky a pak byl přeložen do dílny pod mistra Kojana.

Příští rok si pak zažádal a jako večerní student byl přijat do Obchodní školy. Tak přešel do tábora pana Františka Kapavíka. Ten ho jmenoval vedoucím světnice, kde byli mimo českých chlapců hned dva Egypťané, dva Indové a jeden Angličan. Sotva co jiného mu mohlo ještě lépe pomoci ve zvládnutí jazyka, jenž ho pak provázel po celý život.

V táboře p. Kapavika pak zůstal až do konce roku 1937, kdy byl založen Tomášov a Karel do něj byl přijat. Tam byl na světnici s K. Baumanem, E. Budischovským, Zavrtálkem a Guetlerem a první úkol, který dostal od vedoucího celého Tomášova, pana Huba, bylo navrhnout pro tu instituci vlastní štít a odznak.

Tomu odpovídalo ostatně i jeho momentální pracovní zařazení. Když dílna mistra Kojana měnila výrobu, požádal o místo v reklamním oddělení. (Přijímal ho ještě F. Pokorný, jenž se stal později tajemníkem Jana A. Bati .) Při práci na znaku Tomášova začal s hesly “Budujeme” a “Jsme průkopníci – náš je svět” a s pomocí umělců v reklamním oddělení, kde teď pracoval, návrhy připravil. Musel je pak přednést ke schváleni na sobotní firemní konferenci, které předsedal Jan A. Baťa, Dominik Čipera a ostatní vedoucí firmy.

Jeho návrh byl schválen a tak vzniknul odznak Tomášovců a jejich štít, jenž ještě dodnes visí nad hlavním vchodem jejich někdejší budovy.

Na novém místě v reklamním oddělení se začal zaučovat nejdříve ve stočkárně, pak pracoval na tiskacím stroji Adressograph Multigraph, na němž tiskl pro prodejny reklamní dopisy. Později byl jmenován archivářem reklamního odděleni a také dostal za úkol být ve styku se zahraničními reklamními malíři v Rakousku, Německu a Anglii.

Stejně jako většina Mladých mužů využíval mnoha způsobů, jak využít volného času, jenž jim poskytoval Zlín. Jeho hlavním sportovním zájmem byl stolní tenis. Vyhrál celkem tři mistrovství internátu BŠP a byl i členem reprezentačního družstva SK Baťa Zlín, kde tenkrát působili Šebesťák, Pazdírek, Kočenda, Řehák, Vašíček a Mojžíš. S Mojžíšem byli jediní Mladí muži v teamu.

Z kultury patřila k jeho zájmům především četba. Už na radu svého vychovatele, Františka Kapavíka se stal členem Evropského literárního klubu a ještě v táboře s ním často až do noci debatoval o obsahu knih, které si objednal. Aby si udržel a zlepšil znalost angličtiny odebíral i anglické noviny, většinou nedělní Daily News.
Práce v reklamním a výstavním oddělení mu umožnila splnit další zájem – o cestování. Dostal se tak do Vídně, Milána i do Berlína, do Holandska a Anglie. S Tomášovci pak na dovolenou i do Jugoslávie.

Jeho osud pak změnil především rok 1937, kdy byl z reklamního přeložen do nově zřízeného výstavního oddělení k Dr.Ing. Josefu Černovskému, a to rovnou jako jeho sekretář a účetní celého oddělení. Nejdůležitějším projektem nového oddělení byla tenkrát příprava Baťových exponátů na Světovou výstavu v San Francisku v Kalifornii a v New Yorku, jež se měla konat v roce 1939.

Už to, samo o sobě, byl nesmírně náročný úkol, ten se však stal ještě odpovědnějším a složitějším, když došlo po Mnichovu k záboru části našich území a Němci, kteří samozřejmě nepřáli připravované samostatné československé účasti na Světové výstavě, později zabavili při jeho přepravě vlakem konstrukci celého československého pavilonu.

Karel Aster mlady.jpg

Ve video interview, které zde uvedeme, líčí Karel Aster dramatické momenty, jež následovaly poté, co vláda svěřila v této situaci osud naší účasti do rukou jediné firmy, jež byla schopna v tak šibeničním termínu navrhnout, vyrobit, dopravit a v USA postavit pro stále ještě vzdorující národ pavilon nový – do rukou firmy Baťa.

Byl to právě Aster, kdo vyslán do Velké Británie, pomohl najít a vyjednat užití plánů na revoluční technologii, jež jediná mohla obejít německý zákaz: pavilon ze dřeva.

Jeho pobyt v Tomášově tak skončil odjezdem do USA, kde od února roku 1939 pracovali s Dr. Černovským na Československém pavilonu nejprve v San Francisku a následně pak v New Yorku.

Protože doma mezitím došlo k německé okupaci, byl pak po skončení práce na výstavě v New Yorku povolán Johnem Hozou do Belcampu, kde probíhala výstavba Baťovy továrny.

Tam pracoval nejdříve jako účetní a později jako vedoucí dopravního oddělení a měl na starosti vyclení a distribuci tisíce strojů které byly vyexpedovány ze Zlína do USA pro eventuální továrny v USA, Kanadě a jednotky v jižní Americe a na Filipínách.
V únoru roku 1941 byl pak vyslán s malou skupinou pod vedením jeho přítele Ludvíka Gerbece založit továrnu a prodejny na Filipíny. Tam pracoval až do začátku války jako nákupčí a obchodvedoucí.

_O tom, co následovalo poté, co vypukla válka, i o jeho pozdějších neuvěřitelných osudech na Filipinách, v Japonsku a v USA vypráví další část jeho vzpomínek, které připravujeme. Už dnes se ale můžete podívat na vyprávění dcery jednoho ze spolubojovníků Karla Astera – baťovce Josefa Vařáka _

(Doplňuje se…)

Nabídka

AsterK-HPIM5614smaller.jpg

Karel Aster, poslední žijící baťovský hrdina z Filipin

Narodil se roku 1920 v Šumperku na Moravě, ale už když mu byly dva roky, odstěhovala se rodina do Mělníka, kde pak vyrostl a chodil do školy, až do čtvrté třídy reálného gymnasia. Po něm studoval ještě rok angličtinu na Anglickém ústavu v Praze. Když pak na podzim roku 1935 uspěl při zkouškách a byl přijat do Zlína…

Antonin Novotny (2)+.jpg

Antonín Novotný – Z pamětí stavitele kanadské Batawy 1

Prvou úlohou v Kanade bolo pripraviť desať rokov opustenú papiereň a prerobiť ju na výrobu obuvi a k tomu drevené domky pri papierni na kancelárie a nocľaháreň (byty). Táto úloha zamestnávala aj ďalšie prichádzajúce skupiny spolu 5 týždňov, takže keď prišiel posledný transport inštruktorov zo Zlína, priestory výrobne boli vyčistené, budova vybielená, všetko natreté a strojné zariadenie na výrobu obuvi osadené a pripravené vyrábať.

NTB logo Konference 2017 rijen.jpg

Konference o baťovských principech v praxi

19. a 20. října 2017 ve Zlíně v hotelu “Baltaci Atrium”

O baťovské Šanghaji

V létě 1987 jsem objevil bývalou Baťovu prodejnu v Šanghaji. Rok na to jsem v Torontu uiveřejnil krátký článek, který je přiložen níže jako dnes již historický dokument…

COLOURS_BATA_SHOES.png

Festivalové boty Bati pro Colours of Ostrava

Festivalové boty Bati zářily na letošním ročníku Colours of Ostrava.

712 JAB.jpg

14. březen 1939 v pamětech Tomáše a Jana Bati

Na stránkách Batastory jsme už před časem přinesli ukázky z knihy Tomáše J. Bati o dramatických událostech kolem 14. března 1939, které najdete zde Zajímavé je ovšem i líčení událostí kolem a po 14. březnu z pera Jana A. Bati.

KarfikUmrakodrapuVetsi.jpg

Záslužné ohlédnutí po mnoha letech

Objevili jsme pro vás záslužné ohlédnutí po baťovské architektuře Zlína. Radomíra Sedláková umocnila někdejší ohlédnutí Vladimíra Karfíka za zlínskou architekturou současným pohledem

Vystava Mnichov Plakat.jpg

Utopie moderny : Zlín - tentokrát v Mnichově

Na úspěšnou výstavu Fenomen Baťa, která ovládla nadlouho prostory Národní galerie v Praze, navázala v zahraničí zdařilá expozice “Utopie moderny : Zlín” (ZLÍN – MODELLSTADT DER MODERNE 19.11.2009 – 21.02.2010) uspořádaná Pinakotékou moderního umění v Mnichově.

PF Tilbury 2009++.jpg

Baťovské PF přichází i z britského East Tilbury

kdysi druhého nejdůležitějšího Baťova zahraničního zastoupení nedaleko Londýna, kde se po válce znovu formovala celá nová světová baťovská strategie.

Barvir1A.jpg

Miroslav Barvíř - muž, jenž to nevzdává

Miroslav Barvíř se je jedním z absolventů Baťovy školy práce a u firmy Baťa se mimo jiné vyučil elektromechanikem. Nakonec se stal vysokoškolským pedagiogem, především však nezapomíná na své baťovské začátky a řadí se k předním propagátorům myšlenek, strategie ale i etiky Tomáše Bati a jeho následovníků.

FenomenZlinNG_0.jpg

Fenomén Zlín: Jak se dnes žije ve zlínských stavbách baťovského funkcionalismu

V Pražské Národní galerii proběhla velká výstava o fenomenu Baťa v architektuře, ale server HN.IHNED.CZ Hospodářských novin přinesl už před časem zajímavou úvahu Martiny Králové, kterou uvádíme v plném znění

Logo_Partizanske+.jpg

Baťovany - Partizánske oslavily 70. výročí založení

Je už pro nás Slovensko zahraničím? – Bohužel je. Jinak bychom byli nepřehlédli, že baťovská slovenská legenda – město Baťovany, později Partizánské, oslavila už sedmdesát let od svého vzniku.

Obsivac-DiplPrace.jpg

Meziválečný Baťův Zlín jako téma nové vědecké práce

Další a tentokrát velmi seriozní z diplomových prací věnovaných baťovství pochází z Masarykovy univerzity v Brně a její autorství náleží Janu Obšívačovi

ChristSchmidtBangladesh.jpg

Jedna z dcer Tomáše Bati, manažerka Christine Schmidtová navštívila Bangladesh

BrazilieMap.jpg

Brazilské stopy Jana Antonína Bati

Jistě jste nebyli sami, kdo čekal dlouho marně na dokumentární film Dany Lipovské a Dany Kuslové nabízející pozoruhodné a překvapivě nové pohledy na odkaz světově známého výrobce obuvi (citujeme z webu ČT) jenž měl být odvysílán v den jeho narozenin. Pro ty, komu unikl, ponecháváme na webu aspoň zajímavé postřehy nezávislých tvůrců o tom, jak jej natáčeli. TIP: Celý článek zobrazíte kliknutím na podtržený titulek

R-ArabSkola.jpg

Baťa obouvá svět >

Právě Baťa prošel obdobím dekolonizace třetího světa skoro bez potíží. Nové režimy si dobře pamatovaly, že Baťa své dělníky vzdělával, stavěl jim školy a nemocnice. Říkalo se dokonce, že ty země, kde působil, Baťa obouval, zatímco jiní je svlékali…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >

TB dopis Zazvorkovi_Ostr+.jpg

Baťovství ve světě >

Bývá jim už dnes přes osmdesát i devadesát, ale mnohé z nich jsme zastihli plné energie a natočili i jejich tváře a vzpomínky….
TIP: Celý článek zobrazte kliknutím na titulek a symbol >

KozeluznaMala.jpg

JAK TO BYLO U BATI S KŮŽÍ

Není náhodou, že jedním z našich nejsložitějších a – jak tvrdí vědci – i nejdůležitějších orgánů je kůže. Chrání nás před prostředím, v němž se pohybujeme, ale tvoří i membránu, přes niž se světem komunikujeme. Málokdo třeba ví, že přes kůží také dýcháme…

MalayHPIM7063mala.jpg

Hymna baťovských průkopníků >

Slavná hymna baťovských průkopníku, jíž se stala báseň Rudyarda Kiplinga, dnes došla zapomnění, ale v oněch časech, kdy vskutku dobývala svět, ji znali všichni.
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol

USA-Mala.jpg

Letem světem

Z Asie až na americky kontinent začala se šířit síť jeho poboček…