BataStory.net

Alexander Menčík, doktor práv, správní úředník, vládní rada a okresní hejtman, byl s Tomášem Baťou přátelsky svázán od roku 1910, kdy pro něj začal externě pracovat, a později pak i příbuzensky, když si Tomáš vzal za choť Marii Menčíkovou, jeho sestru. Od roku 1939 pak i jako člen sekretariátu a dozorčí rady firmy. Významnou baťovskou osobností se stal rovněž jeho syn JUDr Ferdinand Menčík

Alexander Menčík se narodil 15. 12. 1883 Marii a Ferdinandovi Menčíkovým. Jejich rod pocházel z Jičínska. Otec byl známým českým kulturním historikem na přelomu 19. a 20. století, zastával funkci kustoda dvorní knihovny ve Vídni, kde byl profesorem české řeči a literatury na vídeňské univerzitě.

Z otcova prostředí si odnesl hluboký zájem o filozofii, dějiny umění a zejména hudbu. Rozhodoval se mezi dráhou hudebníka nebo právníka. Ve Vídni navštěvoval české i německé školy, v Jičíně gymnázium, roku 1907 absolvoval práva na vídeňské univerzitě a byl promován doktorem politických věd. Během studia práv složil státní zkoušky z teorie hudby.

Ve Vídni se aktivně zapojoval do společenského a kulturního života, zpíval ve sborech, které i dirigoval, byl vyhledávaným korepetitorem a spolupracoval i s Gustavem Mahlerem. S pozdějším olomouckým arcibiskupem, tehdejším poslancem Antonínem Stojanem, podporoval národnostní uvědomění vídeňských Čechů.

Právní praxi zahájil doktor Menčík roku 1907 u zemského soudu ve Vídni, pak byl přeložen k zemské správě do Brna (1908), o rok později byl povolán k okresnímu hejtmanství v Uherském Hradišti.

Právě za svého působení v Uherském Hradišti se (roku 1910) seznámil s Tomášem Baťou a záhy začal externě pracovat i pro jeho firmu. Zejména za ni intervenoval u úřadů. A jeho sestra Marie (22. 6. 1893 – 27. 2. 1954) se roku 1912 vdala za Tomáše Baťu.

Během první světové války působil JUDr A. Menčík jako zástupce okresního hejtmana v Třebíči a v říjnu 1918 podporoval vznik ČSR.

V roce 1919 působil jako instruktor pro organizaci výkupu obilí na Slovensku a po návratu krátký čas u okresní správy v Kroměříži. Od března 1920 byl jmenován okresním hejtmanem v Třebíči, kde téhož roku potlačil úspěšně komunistický puč, bylo vyhlášeno stanné právo a podařilo se zatknout řadu předáků. Od ledna 1928 působil pak dlouho jako okresní hejtman v Prostějově, od května 1937 v Olomouci.

Kniha “Do dalšího pokolení rodu Menčíků”, Zlín 1943, v níž Alexander Menčík zachytil osudy významné rodiny Menčíků od 18. století až do druhé světové války.
V doslovu přislíbeného pokračování jsme se už bohužel nedočkali…

JUDr Alexander Menčík dosáhl titulu vládního rady, ale po zřízení Protektorátu odešel na vlastní žádost do výslužby. V květnu 1939 se přestěhoval do Zlína, kde nastoupil do sekretariátu generálního ředitelství Bati. Nejprve zastával funkci náměstka předsedy dozorčí rady, v listopadu 1940 se stal jejím členem až do května 1945, kdy byl jako člen rodiny Baťů vyloučen.

Po roce 1948 emigroval. Nejdříve žil u svých dcer na Filipínách (dcera Jana, *1919, prožila jako choť MUDr Ludvíka Gerbece za velmi pohnutých okolností japonskou okupaci Manilly), a u Ivany (*1925) ve Venezuele a posléze u syna Ferdinanda Menčíka (*1916), významného baťovského manažera, na Novém Zélandě, v Peru a v Anglii, kde také 14. 7. 1973 zemřel. Je pochován v Lower Kings Wood.

Alexander Menčík na všech svých významných působištích podporoval také kulturu a zejména hudbu. Byl také schopným manažerem s velkým hospodářským rozhledem. Vyznačoval se výrazným organizačním talentem, systematičností, citem pro politická rozhodnutí. Svou prací a životem a také výchovou, životem a dílem svých dětí ovlivnil nemálo baťovskou historii.

(Mgr Marek Tomaštík. Literatura: JUDr. Alexandr Menčík: Do dalšího pokolení rodu Menčíků. Zlín 1943. Spáčil, J.: K šedesátinám JUDr. A. Menčíka. In: Zlín č. 49, 17. 12. 1943, s.3. Menčík, F.: Poskokem u J. A. Bati. Praha 1993. Tuřín, O.: Historik Ferdinand Menčík; jeho potomci a firma Baťa. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší roč. 11, 1998, s. 99 – 116.)