BataStory.net

Americký baťovec, který neprošel Zlínem, srdcem se ale stal Čechem - Albert Kotras

AlbertKotras.jpg

Albert Kotras

Americký baťovec, který neprošel Zlínem, srdcem se ale stal Čechem

(Článek se doplňuje)

Dovolte mi, abych se s vámi podělil o kus své osobní historie i historie Belcampu, v němž tady v Marylandu začal příběh Bata Shoe Co.
Narodil jsem se jen dvě míle odtud, a to byla kolem dokola jen pole farmářů.
Právě od nich koupil Baťa už v roce 1932 po 10 dolarech za akr zanedlouho půdu, svých prvních 1000 akrů. A když pak dorazilo z Československa i 72 Čechů a Češek, aby jako budoucí instruktoři a instruktorky začali stavět továrnu a následně i vyrábět gumovou a koženou obuv, byl jsem mezi vůbec prvními třiceti Američany, které tu najali. No – a strávil jsem s nimi zbytek života.
Tedy – s výjimkou vojenské služby, protože během války jsem sloužil jako důstojník na Filipinách
Postupně jsem se naučil i česky a také jsem se oženil s jednou z Češek, co přišly v devětatřicátém do Belcampu. Jmenovala se Františka Indrychová a pocházela z Myšlejovic na Moravě. Byla to úžasná žena, které jsem zůstal věrný po celých pětapadesát let, než mi odešla. Rakovina. Měli jsme dvě báječné dcery a šest vnoučat, dvě pravnoučata. Hodně jsme cestovali a tak jsem pak později uviděl i Zlín a Myšlejovice.
I jako tovární inženýr a potom i vedoucí výroby jsem toho pro Baťu hodně sjezdil. Mnohokrát jsem byl v jeho továrnách v Kanadě, v Africe (v Sudánu a v Nigerii), Jižní Americe (Peru, Brazílie, Argentina a Chile) i v Evropě (ve Francii, Itálii, Švýcarsku, Německu i Československu). A tehdy samozřejmě i ve Spojených státech, v Marylandu, Západní Virginii a Indianě.
Mohokrát jsem se setkal i s Tomášem a Sonjou Baťovými a jejich synem Tomášem Georgem, ale během své baťovské kariéry právě tak i s mnoha dalšími baťovci – Čechy, s nimiž až dodnes, pokud už neodešli, se všemi koresponduji.
Mé roky s Baťou byly úžasné. Příjemné a přínosné. Jak šla léta, zastával jsem v managementu společnosti vyšší a vyšší postavení, a v jedné době to znamenalo, mít pod sebou až na pět tisíc lidí. Vyráběli jsme boty pro mnoho dalších účelů a značek, jako vojenské pro armádu Spojených států nebo obrovské obchodní řetězce jako Sears, Roebuck, Montgomery Ward, Addidas, Reebok, Nike, New Balance a mnoho dalších.
Odešel jsem až když jsme v USA skončili, protože už nebylo možné konkurovat Japonsku, Korei a teď i Číně. Nicméně – dokud to ještě šlo – bylo úžasné být součástí té obrovské společnosti a značky. Češi jsou nádherní lidé a pracovat s nimi – to pro mne byl celoživotní zážitek.

BataStory.net, © 2005-2011 Pavel Hajný