BataStory.net

Přinášíme v překladu dopis vnuka dnes už nežijícího amerického baťovce Richarda Vlahy zaslaný Baťově rodině po smrti Tomáše Bati juniora v roce 2008. Podělíme se o něj s vámi:

Vážená rodino Baťů:

Píšu u příležitosti úmrtí pana Bati, abych vyjádřil svoji upřímnou soustrast všem, kdo ho znali a milovali. Chtěl bych se ale také podělit o příběh, který zažil můj dědeček a který s tím myslím trochu souvisí, protože zachycuje hrdost, morálku a schopnost vize, jež Baťa u svých lidí inspiroval.

Někdy kolem roku 1929 byl můj dědeček, Richard Vlaha žijící nedaleko Zlína, povolán k odvodu. Tehdy to byla přísná věc, ale můj dědeček byl zaměstnán u Bati a právě v té době měl možnost splnit si své sny a dostat se s ním do Ameriky.

Troufnul si a požádal vojenskou správu o výjimku. Strohý důstojník chtěl znát jediný důvod, pro nějž by mu měl vyhovět.

Mladý muž, posílen baťovskou výchovou k národní hrdosti ale i k jednání s lidmi, odpověděl, že má možnost odjet s Baťou do Ameriky a ukázat světu kvalitu zdejší práce i charakter lidí v Československu.

Důstojník, ovlivněn jeho upřímností, mu vyhověl a uvedl tak do pohybu dědovu kariéru, bez níž by se mladý muž Ríša nedostal do světa a později neusadil ani na předměstí Chicaga ve státě Illinois a také vývoj naší rodiny, včetně narození mé maličkosti, by vypadal nesporně jinak.

Můj dědeček Richard, po němž mne pojmenovali, zemřel v roce 1997 ve věku 85 let a stýská se mi po něm každý den.

V Baťu vždy věřil, byl jím vždy inspirován a cenil si toho, že firma s ním jednala vždy s respektem a důstojností. Dnes chci, aby i rodina pana Bati věděla, že i když můj dědeček už nežije, mne a mou rodinu jste velmi obohatili a máte naši hlubokou vděčnost.

Chtěl jsem se s vámi podělit o jeho příběh a poděkovat za příležitost, již dostal již v roce 1929 a bez níž bych zde možná nebyl ani já.

Bůh vám žehnej – Richard Louis Vlaha II.

^{Český překlad anglického dopisu je nepatrně zkrácen.}