
Dostal se nám do rukou dopis zaslaný vnukem dnes už nežijícího amerického baťovce Baťově rodině po smrti Tomáše Bati juniora v roce 2008. Podělíme se o něj s vámi:
Vážená rodino Baťů:
Píšu u příležitosti úmrtí pana Bati, abych vyjádřil svoji upřímnou soustrast všem, kdo ho znali a milovali. Chtěl bych se ale také podělit o příběh, který zažil můj dědeček a který s tím myslím trochu souvisí, protože zachycuje hrdost, morálku a schopnost vize, jež Baťa u svých lidí inspiroval.
Někdy kolem roku 1929 byl můj dědeček, Richard Vlaha žijící nedaleko Zlína povolán k odvodu. Tehdy to byla přísná věc, ale můj dědeček byl zaměstnán u Bati a právě v té době měl možnost splnit si své sny a dostat se s ním do Ameriky.
Troufnul si a požádal vojenskou správu o výjimku. Strohý důstojník chtěl znát jediný důvod, pro nějž by mu měl vyhovět. Mladý muž, posílen baťovskou výchovou k národní hrdosti ale i k jednání s lidmi, odpověděl, že má možnost odjet s Baťou do Ameriky a ukázat světu kvalitu zdejší práce i charakter lidí v Československu.
Důstojník, zasažen jeho upřímností, mu vyhověl a uvedl tak do pohybu dědovu kariéru, bez níž by se mladý muž Ríša nedostal do světa a neusadil na předměstí Chicaga ve státě Illinois a také vývoj naší rodiny, včetně narození mé maličkosti, by vypadal nesporně jinak.
Děda tak přišel do Ameriky a i když pak mnohem později od firmy odešel a prodával i u mnoha dalších společností, v hloubi duše zůstal vždy baťovcem. A o Tomáši Baťovi mluvil vždy s hrdostí a láskou a vděčností za to, kam jej dovedl.
Můj dědeček, po němž se jmenuji, zemřel v roce 1997 ve věku 85 let a stýská se mi po něm každý den. Chtěl jsem se s vámi podělit o jeho příběh a poděkovat za příležitost, již dostal již v roce 1929 a bez níž bych zde možná nebyl ani já.
V Baťu vždy věřil a byl jím vždy inspirován a cenil si toho, že firma s ním jednala vždy s respektem a důstojností. Dnes chci, aby i rodina pana Bati věděla, že i když můj dědeček už nežije, mne a mou rodinu jste velmi obohatili a máte naši hlubokou vděčnost.
Bůh vám žehnej –
Richard Louis Vlaha II.
Český překlad anglického dopisu je nepatrně zkrácen.