BataStory.net

Pravdivá zpráva o skutečných příčinách náletu na Zlín, která musela přijít až z daleké Brazilie

(Z dopisu zasloužilého brazilského člena klubu zlínskému výboru ABŠ)

Milí přátelé:

Děkujeme za pravidelné zasílání Zpravodaje Absolventů Baťovy školy práce, kterým udržujeme jedno z posledních pout, jež nás ještě vážou k starému domovu. Ten nový, už kvůli dětem a vnukům, zabírá pořád větší část našeho života a myšlení.

Důvodem, který mne přiměl k této zprávě bylo to, že jsem při četbě knihy The Wild Blue autora Stephen E. Ambrose narazil na jednu informaci, o níž jste možná nebyli v republice informováni. Týká se bombardování Zlína 20. listopadu 1944.

Kniha popisuje účast americké 741. squadrony bombardérů B-24, která byla umístěna v Itálii a odtud dělala nálety na střední a východní Evropu.

V den kdy byl Zlín bombardován, měla mít sedmsetčtyřicátá první jiný cíl, jenže když nad něj přiletěli, byl zahalen v mracích. A jako alternativu měli pro takový případ bohužel stanoveny továrny ve Zlíně, kam také shodili svůj náklad bomb, potěšeni, že tam nebyly flaky.

^{(Jen pro ty mladší, kdo už naštěstí nepamatují válku – flaky byly za Protektorátu zvláště ve městech instalované německé protiletadlové baterie. PH.)}

Já jsem byl toho dne ve Zlíně, v protileteckém krytu nad internáty a vzpomínám si živě na komentáře o pravděpodobném účelu bombardování, i o možném zájmu americké obuvnické společnosti United Shoe Co a jí podobných konkurentů na zničení Baťovy továrny a na podobné spekulace.

Jak ale nyní, po více než padesáti letech zjišťuji, nálet byl způsoben velice prozaickými důvody: protože nad původním cílem (o kterém se kniha nezmiňuje) byly mraky, takže všechny dohady stratégů byly při nejmenším ukvapené.

Mozná, ze už to víte z jiných zdrojů, ale – jak se „hezky česky“ říká – just in case raději vám tu zprávu posilám.

Mnoho zdraví a úspěchu v práci přejí –
manželé Pracuchovi.