BataStory.net

Oldřich Doležal - baťovský hrdina z RAF (*1912 + 1983)

ODolezal.jpg

Díky Jiřímu Horákovi z Fryštáku, jenž nám poskytl cenné dokumenty, dočkal se další z baťovců, kteří prošli ve Zlíně leteckým výcvikem a za války pak bojovali u slavné RAF, zaslouženě tohoto podrobnějšího profilu.

Oldřich Doležal, nositel významného britského válečného kříže D.F.C., jenž opouštěl vlast, jak už tomu bylo u našich zahraničních letců bohužel skoro pravidlem, za pohnutých okolností a s velkým rizikem hned dvakrát…

Obec Vítová je hrda na svého spoluobčana Oldřicha Doležala, jenž se proslavil jako vojín v zahraniční armádě. Ač mlád – narozen 1912 – byl jako radiotelegrafista zaměstnán u firmy Baťa ve Zlíně a 13. března 1939 odletěl se svým šéfem Janem Baťou za hranice a přistál šťastně v Anglii v Tilbury, kde měla Baťova firma továrnu.

Ač byl jako zaměstnanec firmy vázán pracovní smlouvou a do armády v zahraničí nemusel, cítil potřebu vykonat svoji občanskou povinnost a přihlásil se u čsl. zahraniční armády. Po různých průtazích se mu podařilo být zařazen k letectvu a po ukončení anglického výcviku nastoupil službu u 311. peruti. Brzy byl přidělen jako poručík k pobřežní bombardovací peruti do Biskajského zálivu, kde prováděl kontrolu nad oceánem.

Zde nastal pro Oldřicha Doležala významný Štědrý večer 1943. Došla zpráva, že velká německá loď „Alsterufer“ se pokouší prorazit blokádu. Byla to veliká loď, která vezla pro Němce mnoho vzácných potřeb. Bombardovacím perutím pobřežního letectva byl vydán rozkaz loď zničit.

Letoun “Liberator” s pilotem Oldřichem Doležalem a navigátorem kpt. Zdeňkem Hanušem odstartoval a poté, co prorazil husté mraky zakrátko se ocitl v děsivé palbě německé lodi. Nepoškozen se ale dostal nad loď Alsterufer a jeho posádko vysypala na ni celý obsah pum.

Německá loď bylo plně zasažena a rychle se potopila. Daný úkol byl splněn a letoun Liberator se vrátil neporušen na svou základnu. Za tento čin byl poručík Doležal dekorován vysokým anglickým řádem. Po skončení války vrátil se Oldřich Doležal do vlasti o dne 28. srpna 1945 navštívil svoji matku. V obci Vítové byl slavnostně přivítán.

Ludvík Jadrníček – Městečko Fryšták, 1948, str 381-382. Nepatrně upraveno a kráceno.

Soupis obyvatel Fryštáku z té doby prozrazuje, že v popisném čísle 3 tehdy žili tehdy (patrně otec) Valentin Doležal (*1875) a hrdinova žena Františka. Děti Ladislav, Oldřich a Věra žili v Ostravě.

Dobový, poněkud romantizující dokument však není úplně přesný. Euforie z hrdinova návratu i dramatická tři léta, která mezitím uplynula, mohla v paměti místního autora věci pozměnit. Z jiných pramenů víme, že Jan Baťa pobýval ještě v březnu a dubnu toho roku v tehdejší Jugoslávii a ve Zlíně a až 1. června uniká s rodinou a s 200 zaměstnanci do Ameriky pod záminkou účasti na Světové výstavě v New Yorku. Uvádíme proto i pozdější, obsáhlejší popis osudů Oldřicha Doležala. Zveřejnění obou možná pomůže najít ještě i pamětníky, kteří nám je mohou upřesnit…

V emigraci ve Velké Británii zemřel pak Oldřich Doležal roku 1983.

RAFparteODolezal2.jpg

_Po válce patřil Oldřich Doležal k organizátorům úspěšného útěku někdejších britských letců, tentokrát z komunistického režimu. I o něm pak byl roku 1952 na Barrandově natočen dokonce i hraný, politicky krajně zkreslený film (natočený kupodivu pozdějšími nositeli Academy Awards za “Obchod na korze” Jánem Kadárem a Elmarem Klosem) pod názvem “Únos”, o němž píšeme zde

Z RECENZE: Komunistický propagandistický film měl „správně“ přiblížit úlet Dakot pilotovaných bývalými příslušníky RAF do emigrace. Příběh vylhaný od začátku až do konce… ideologický balast vyvažují krásné záběry letounů československého letectva v roce 1951. Ve filmu jsou zřejmě poslední záběry našich Mosquit před jejich likvidací. (Kezur)

Po roce 1989 byli dne 13. září 1991 rehabilitováni západní letci RAF v Anglii, kteří v cizině zůstali, nebo tam zemřeli. Mezi ně patřil i Oldřich Doležal, jenž po výkonu základní vojenské služby pracoval u Bati v Otrokovicích na letišti jako radiotelegrafista. Tam si také doplnil letecký výcvik, aby se stal pilotem.

V době okupace 15. března 1939 nacisty dlel právě s šesti kamarády v Krakově v Polsku, odkud se již do okupované vlasti nehodlali vrátit a odletěli do Anglie. Tam byly začátky dosti těžké, bez povolení k pobytu se museli probíjet všelijak. Až po pádu Francie, když se v Anglii začaly organizovat čs. jednotky, do nichž se i Oldřich Doležal přihlásil, se stal příslušníkem 311. čs. bombardovací letecké perutě RAF.

RAF-Liberator.jpg

O Vánocích v roce 1942 při jedné letecké akci nad Atlantickým oceánem se svým “Liberatorem” s čs. posádkou potopil německou loď “Alsterufer”, která plula v ochranném konvoji lodí až z Japonska a vezla důležitý vojenský materiál pro Německo. Za tento hrdinský čin byl jako kapitán letounu i se svým navigátorem dekorován vysokým britským vyznamenáním D.F.C. (Distinguished Flying Cross – Záslužný letecký kříž)

Živ a zdráv se dočkal šťastného konce války o ještě šťastnějšího návratu do vlasti po šestileté emigraci. V obci Vítová byl slavnostně přivítán občany obce a příbuznými a vrátil se do původního zaměstnání v Otrokovicích, kde působil na letišti jako šéfpilot.

Potom se přestěhoval do Prahy, kde na letišti v Ruzyni létal dálkové lety. Po roce 1948 mu už ale byly zahraniční dálkové lety postupně znemožňovány, směl létat jen na vnitrostátních linkách. Situace se stávala pro zahraniční letce neúnosnou, začali být pronásledováni o pod různými záminkami zavíráni.

Chtěl-li se Oldřich Doležal vyhnout tomuto osudu, nezbývalo, než nějakým způsobem uniknout. Dne 24. března 1950 se mu to podařilo. Po dohodě s dalšími kamarády, také letci, odletěli se třemi letadly z Brna, Ostravy a Bratislavy namísto do Prahy – na letiště v Erdingu u Mnichova. Odtud se navrátil do Anglie, kde pak zůstal s manželkou a synem Tomíkem.

RAF-3-Dakoty-v-Erdingu.jpg

Tři unesené Dakoty v německém Erdingu

V roce 1983 zemřel Oldřich Doležal v emigraci po těžkém úrazu páteře, ve věku nedožitých 72 let, aniž by se dočkal osvobození své vlasti od totalitní moci. Je pohřben spolu s dalšími čs. letci na vojenském hřbitově československých válečných veteránů RAF v Brookwoodu.

RAF-MomumentBrookwoodCzechSection.jpg

Dne 13. září 1997 byl plně rehabilitován ministerstvem obrany morálně i politicky, povýšen na plukovníka in memoriam o obdržel čestné uznání v bojích za svobodu ČSR. Letos 1. března 2007 by se byl dožil 95 let…

Mir.Pagáč – Město Fryšták 1945-1995, 1996 str 333-334, nepatrně upraveno a kráceno

(Doplňuje se…)

BataStory.net, © 2005-2011 Pavel Hajný