BataStory.net

Možná se to leckomu nezdá být ani možné, ale na vlně poválečného komunismu se vezoucí T. Svatopluk (vlastním jménem Turek) překonal sám sebe, když na svůj “Botostroj” (viz “odkaz”: na jiný článek na BataStory) navázal románem “Bez Šéfa”. Jeho tehdy rychle následující filmovou adaptaci pod názvem “Nevěra” teď můžeme shlédnout na DVD. Takto ji hodnotil dobový časopis “Filmový přehled” z roku 1956:

Filmový přepis známého románu českého spisovatele laureáta státní ceny, T. Svatopluka „Bez šéfa” navazuje prostředím a některými postavami na jeho dřívější román „Botostroj”. Odehrává se v bývalém Baťově obuvnickém koncernu. Ovšem, od časů „šéfa” se situace změnila. Vládu nad závodem vzal do rukou lid.

Film nám ukazuje dva světy, které se v tomto boji srážejí. Svět starý, kapitalistický, je představován zejména bývalým ředitelem závodu Šorfou, správcem letiště Korvasem, bezpáteřným služebníkem kapitalistů Andrlem, jeho ženou Sylvií a jinými. Proti nim stojí svět mladý, svět čestných pracujících lidí, svět předsedy revolučního národního výboru Nikodýma, dobráckého a nebojácného mistra Pazdery, jeho syna Jendy a jeho dívky Stázky, bývalého partyzána Trlici.

Mezi třecí plochy těchto dvou světů se dostává i dělnický ředitel Lang. Není však dostatečně pevný. Stane se nevěrným vlastní ženě, komunistické straně, která jej na jeho důležité místo postavila, i lidu. Langův pád je jeho osobní tragedií, která však nemůže zastavit cestu pokrokového světa k socialismu…

Z komentářů na Česko-Slovenské databázi :

Tato filmová sorela (= dílo SOcialistického REALismu, pozn. BataStory), založená na nenávistném díle samozvaného právem zapomenutého komunistického literáta Turka Svatopluka, strádá nevěrohodností od prvních záběrů. I velmi kvalitní herci, kteří tu vystupují (Vášová, Valach, Kačírková, Sklenčka) se z diváckého pohledu ničím nedlišují od svých tehdy nastupujících kolegů (Matyáš, Baženovová, Němeček) či od seladonovitých kreací starší generace (Gustav Nezval).

Nepřekvapí, že film byl odsouzen již dobovou kritikou pro schematismus, nevhodný už tehdy – v roce Chruščovova projevu. Na druhou stranu je dobré zdůraznit a pochválit skutečnost, že se tento brak dostává do distribuce; těžko bychom totiž hledali lepší věcný argument pro potřebnost přibližování rychle zapomínané odvrácené tváře předlistopadového režimu.