BataStory.net

Ukázka rukopisu Tomáše Bati pochází z pověstného kroužkového bločku, jaký nosili všichni. Zmiňuje se o něm i ve svých pamětech, jež, stejně jako jeho novinové články, dokazují, že jazyk ovládal mistrovsky, ke čtenáři se obracel hospodárně, prostým výrazem a stylem, v němž intelekt a cit byly v rovnováze.

Stalo se, že jeden z jeho mladých mužů, kterého připravoval pro odpovědné úkoly se mu svěřil s potížemi udržet ve věcech pořádek.

“Víte, co máte v kapsách?”, zeptal se ho Tomáš.

“Nevím”, odvětil mladík. V pravé měl kapesník, v levé peněženku a nůž.

“Máte ty věci vždycky ve stejné kapse?”

“Nevím, nikdy jsem na to nemyslil”, přiznal se mládenec.

Tomáš Baťa bez další řeči začal obracet všechny čtyři kapsy své vesty. Dvě vrchní byly prázdné. V levé dolní byla malá tužka na řetízku, na jehož druhém konci v pravé kapse byly ocelové hodinky. Z levé postranní kapsy vytáhl kapesní kroužkový bloček rozměru 12×17 cm. V bločku bylo několik čistých listů.
“Toto je moje kancelář”, pokračoval Tomáš.

“Nosím ji sebou pořád a když mi napadne co je třeba udělat, nemusím hledat tužku a papír, nebo volat sekretářku, aby to zaznamenala. Papíry v tomto bločku jsou vždycky čisté, poněvadž chci-li něco udělat, trvám na tom. aby můj rozkaz byl proveden rychle určitým člověkem. Jeho jméno napíšu vždycky před rozkaz, vyndám lístek z bločku a pošlu mu jej ihned a přímo. Protože má podobný bloček, zasune si do něj můj rozkaz a drží jej tam tak dlouho, dokud věc neprovede. Ukažte mi svůj bloček”.

Tázaný, který měl pocit, že je při zkouškách, vylovil svůj bloček. Ukázalo se, že obsahoval papíry s různými záznamy, citáty a informacemi a několika příkazy lidem, s nimiž pracoval. Vesměs všechny papíry byly popsány po obou stranách a některé pokračovaly na několika listech.

“Podívejte se,” pokračoval Tomáš s neobyčejnou trpělivostí, “já napíšu vždycky jen jednu věc na jednu stranu jediného papíru a adresuji ji jednomu člověku jako rozkaz a podepíši ji. Tento bloček není knihou zápisu anebo archivem. Je to pracovní nástroj”.

Nakonec vytáhl ze zadní pravé kapsy pečlivě složený bílý kapesník a dotknul se jím druhého, jehož okraj vyčníval z levé horní kapsy saka. “Když je potřebuji, najdu vše bez přemýšlení”.

“A kde máte peníze?” tázal se mládenec ohromen. “Ty nenosím sebou nikdy”, zněla odpověď.

Podle A. Cekoty, nepatrně upraveno a kráceno.