Získali jsme zajímavou studii Ing Josefa Mayzlíka “Obrana Tomáše Bati”, která bere v potaz často zmiňovanou tabulku srovnávající úspěchy firmy dosažené ještě za života Tomáše Bati a po jeho smrti. (Ta vyšla poprvé v knize Miroslava Ivanova, později pak ve Sborníku konference o Janu Baťovi v příspěvku prof. Milana Zeleného.)
Zde je tedy první část jeho rozsáhlé a nesmírně pečlivě koncipované studie:
Profesor Milan Zelený publikoval ve Sborníku ke konferenci o Janu Baťovi konané dne 2 – 3. května 2007, na straně 19 (II) srovnávací tabulku s nadpisem “Jan nehrál žádné druhé housle”.
Neuvedl zdroj, ale toto srovnáni je mi známo z knihy „Sága o životě a smrti”, kde na straně 125 stejnými čísly cituje Miroslav Ivanov Dr. Frederika Hausemanna.
Když jsem kdysi narazil na toto porovnání, už jsem je doktoru Ivanovovi nekomentoval, protože ani v jiném závažném omylu neudělal ve druhém vydání knihy opravu (kterou mi písemně slíbil).
Překvapilo mne ovšem, že profesor Zelený působící právě na univerzitě Tomáše Bati, předává účastníkům konference a následně i čtenářům čísla, která mají zdůraznit, že Jan Baťa zvětšil podnik na pětinásobek, podle počtu prodejen na více jak pětinásobek a podle počtu zaměstnanců na více jak šestinásobek.
Předesílám, ze nesprávně vymezena jsou i srovnávaná období:
Tomáš Baťa zahynul při havárií letadla dne 12. 7. 1932, Každý vrcholový manažer řídí podnik s perspektivou několika let dopředu a nikoliv dozadu. Rok 1932 je proto třeba zahrnout do období působení Tomáše Bati, protože o jeho výsledcích i ve druhém pololetí roku 1932 bylo již rozhodnuto nastavením parametrů vývoje a předchozími opatřeními v minulosti, nejméně v prvním pololetí roku, ba i dříve.
U Jana Bati je pak třeba rozlišit, že řídil podnik jak ve Zlíně, tak v oblasti USA a Brazílie, případně v ostatní části Jižní a Střední Ameriky. K roku 1939 přidávám kvůli objektivnosti i rok 1940. Léta 1941-1942 tvoří samostatné období. Rok 1939 uvádím jako mezní, protože sám Jan Baťa ústy spisovatele Arcanjo v knize ,.Svět porozumí”, strana 117, uvádí, že „během okupace nemohl uplatňovat sebemenší vliv na řízení svých závodů ve Zlíně.”
A nyní konkrétně k jednotlivým řádkům tabulky. Žádný z dosud jmenovaných autorů neuvádí z jakých podkladů odvozuje srovnávaná čísla. Beru proto na prvém místě jako směrodatného jednoho z historiků podniku, B. Lehára, který ve své knize „Přehledné dějiny národního podniku Svit…” uvádí jako přílohu č. l “Seznam společností Baťova koncernu v ČSR k 1. 5. 1945.”
V ní uvedené společnosti roztřídil do skupin, jednak podle jejich významu, jednak podle shora vymezených období založení. Z této rekapitulace vznikla tabulka, kterou uvedu následně:
(Další část – Oprava omylů II následuje)