BataStory.net

@ Hotline

^{Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika.}

Vánoce se u Baťů slavily vždycky

Česká vánoční tradice platila u Baťů všude ve světě.
Toto je titulní stránka “Belcamp News” z roku 1948, časopisu podobného někdejšímu zlínskému “Sdělení”, vydávaného v americkém Belcampu.
Tradiční vánoční promluva tehdy ještě stále českého ředitele Jana Hozy k belcampským baťovcům však již byla tak jako celý časopis v angličtině, protože po válce už byla naprostá většina osazenstva tenkrát největšího amerického “malého Zlína” tvořena Američany. Češi a Slováci zastávali v zahraničí jen většinu vedoucích míst.
Dělníky a mistry představovali u Baťů v zahraničí, ať už to bylo v Americe nebo třeba Indonesii, místní lidé. A Čechoslováků po uzavření hranic komunistickým režimem už jenom ubývalo…

^{(Více o Belcampu v rubrice Malé Zlíny, o Janu Hozovi v rubrice Baťa a svět.)}

PF od nadace Tomáše Bati ve Zlíně

České stopy v Brazilii

České stopy v Brazilii je název výstavy v Tereziánském křídle Starého paláce pražského Hradu, která se nemohla nedotknout ani jména Baťa.
Záslužná výstava přinesla vedle úžasných barevných fotografií Jindřicha Streita a řady artefaktů skutečně i reprezentativní soubor cenných maličkých historických snímků z doby, kdy tam Jana Baťa zakládal svá města.
Jejich popisky už ovšem vykázaly obvyklou notorickou neznalost českých historiků, pokud jde o baťovskou historii.
Jan Baťa je tam jejich autorem nazýván “potomkem českých přistěhovalců”…

^{(Více v připravovaném článku v rubrice “Baťovskou stopou”.)}

Model původní podoby Památníku Tomáše Bati

Model původní podoby Památníku Tomáše Bati nám má připomenout, že po dostavbě nového sídla filharmonie, která v Památníku dlouho působila, mělo by dojít k zasloužené rehabilitaci jeho původního účelu a významu: trvalé pietní prezentaci myšlenek Tomáše Bati, jeho života i historie jeho města.

Výstava prof. Zdeňka Kováře, absolventa Baťovy školy umění

Výstava prof. Zdeňka Kováře, absolventa Baťovy školy umění a jednoho ze zakladatelů českého designu konala v prostorách 21. budovy ve Zlíně.
Připravili ji díky Nadaci Tomáše Bati, Univerzitě Tomáše Bati a Krajské nemocnici Tomáše Bati s podporou hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka – Ing. arch. Jiří Kotásek CSc a MUDr. Jiří Bakala.

Letadlo Lockheed Electra, s nímž létal i Jan Baťa, se vrátí do vlasti

Po dlouhých jednasedmdesáti letech se má do Česka vrátit unikátní historický letoun. Nejprve ho ale ještě čekají první zkušební lety v Dallasu. Se strojem brázdil vzduch průmyslník Jan Antonín Baťa, pověstný baťovský pilot Šerhant a další čeští piloti z RAF, dnešní legendy československého letectva.
Letoun má na délku dvanáct metrů a rozpětí křídel bezmála sedmnáct metrů. Jde také o první stroj, na kterém česká posádka v roce 1937 obletěla svět.
Před Němci se s ním pilotům podařilo uprchnout z republiky. Do dneška se těchto letadel dochovalo jen šest a pouze tento stroj je stále schopný letu.
Ostatně poslechněte si Milana Mikuleckého z leteckého muzea Točná v rozhovoru pro český Radiožurnál: