BataStory.net

@ Hotline

Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se přesto dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika.

1234567891011121314151617181920

Oprava omylů – Obrana Tomáše Bati

Bota_605t.jpg

Doplneno_912.jpg

Získali jsme zajímavou studii Ing Josefa Mayzlíka, která bere v potaz často zmiňovanou tabulku srovnávající úspěchy firmy dosažené ještě za života Tomáše Bati a po jeho smrti. Ta vyšla poprvé v knize Miroslava Ivanova, později pak ve Sborníku konference o Janu Baťovi v příspěvku prof. Milana Zeleného. Sám Ing Josef Mayzlík pracoval u Bati ve Zlíně v letech 1936 – 1938 přímo v oddělení statistiky, jímž procházelo každý týden více než dva tisíce výkazů, zaujalo ho proto už na první pohled, že srovnávaná data nejsou zcela správná. A hlavně pak, že nevhodně zvoleny jsou i “časové mantinely“ obou údobí. Rozsáhlou a nesmírně pečlivě koncipovanou studii zveřejňujeme po částech v rubrice Milníky

Baťa byl v Číně už dávno před válkou

Bata_Cinske pobocky.jpg

Fabian_ Bata Cina.jpg

O tom, že Baťa byl už dávno před válkou v Číně, svědčí nejenom tato mapka hned s devíti jeho tehdejšími pobočkami (po rozkliknutí mapy je pro orientaci málo čitelný název PEJPIN, jeden z mnoha přepisů Pekingu) ale i životní příběhy Miloše Fabiána (na obrázku), Františka Vazače, Emila Tomana a Jana Gottwalda, kteří je tam vybudovali a provozovali. Vedle vzácného výtisku brožurky o Miloši Fabiánovi vydané u příležitosti jeho návratu do vlasti v roce 1939 jsme získali i příběh a fotografie Jana Gottwalda a zde vás s nimi postupně seznámíme.

Štáb filmu s pracovním názvem "Bata Global" směřuje do Afriky

BataKenya.jpg

Štáb filmu s pracovním názvem “Bata Global” směřuje do Afriky. Po loňské výpravě za pamětníky do Brazilie a Indie zaznamená tu část současného baťovského imperia, která se nachází v Kenyi.
Více o jedné ze zdejších pamětnic, dceři baťovského lékaře z Limuru doktorce Somenové najdete zde

Baťovy tenisky kultovním předmětem indické historie

Batovy plimsolky+.jpg

Pojem Baťa je součástí indického života, a nejnovějším důkazem toho je, že byl jako artefakt zařazen do nové knihy fotografií vrcholů designu oslavujícího nadčasovou krásu Indie. Ta obsahuje přes dvě stě kultovních objektů. Baťovy historické plimsolky – u nás známější jako tenisky – vyrobené v Indii poprvé v baťovském Batanagaru nedaleko Kalkaty v roce 1936, jsou její nedílnou součástí. Celý článek následuje.

Dvě nové knihy s baťovskou tématikou

TovMestaBatKonc2.jpg

Dvě nové knihy s baťovskou tématikou se objevily na pultech obchodů. Více než pět let strávili autoři Martin Jemelka a Ondřej Ševeček nad více než záslužnou a nesmírně zopovědnou publikací “Tovární města Baťova koncernu” shromažďující na skoro tisíci stranách podrobná data, ale i plány, rozpočty a historii všech evropských Baťových měst. (Vydala Academia)

Pilatova_mensi.jpg

Druhou pak je doku-román Markéty Pilátové “S Baťou v džungli” v němž během svých mnoha pobytů v Latinské Americe, kde učí krajany češtinu, vytvořila nespočet fiktivních, převážně velmi emotivních výpovědí rodinných příslušníků ale i spolupracovníků Jana Bati v Brazilii. (Vydal Torst).

Interview s Thomasem Georgem Baťou


Pro ty, komu nedělá problém mluvená angličtina (v případě komentátora navíc s hodně, opravdu hodně indickým akcentem) přinášíme nezvyklé interview Thomase George Bati o své rodinné historii i o velmi specifickém páru bot: pánských polobotkách nazvaných No.1 a vyroibených ve velmi omezené sérii u příležitosti osmdesátého výročí zahájení vlastní výroby firmy Baťa v Indii a stoletého výročí jejího založení. (Interview zvětšíte kliknutím na obrazovku a další volbou obvyklou na YouTube.)

1234567891011121314151617181920