BataStory.net

@ Hotline

Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se přesto dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika.

123456789101112131415161718192021

Baťovci bojovali i v HongKongu

Znak HongKongu.jpg

Doplneno_912.jpg

Už dlouho před vypuknutím války působil v Hongkongu zlínský koncern Baťa, který tu měl od r. 1936 hlavni sklad obuvi a pět prodejen. Vedoucími byli Ladislav Břežný a Jaroslav Krofta, jenž zde také založil vlastenecký Český kroužek. Mnichovská dohoda a zřízení Protektorátu Čechy a Morava roku 1939 roztrpčilo hongkongské Čechy a dvanáct z nich nabídlo tehdy ještě britské vládě ostrova své služby. Sedm jich bylo zařazeno do Hong Kong Volunteer Defence Corps, pět k protiletecké obraně, strážím apod. Všichni pak byli podrobeni i příslušnému výcviku, zatímco peněžními dary podporovali i československý odboj. Den po Pearl Harbouru 8. prosince 1941, napadli Hongkong Japonci celými třemi divizemi a měli tak proti jen asi 14 000 obráncům velkou přesilu. Jako první Čech padl v bojích třiadvacetiletý baťovec Alois Pospíšil. Druhý – Jaroslav Krofta unikl jisté smrti. Díky jeho vnučce paní Kořenové-Kroftové přineseme o dalších osudech jeho i celé rodiny brzy větší článek v rubrice Milníky 2017 nebo přímo zde

Vše o zlínském zámku

B Zamek zlin.jpg

Vše o historii zlínského zámku najdeme v nové knize Dr Zdenka Pokludy ZÁMEK ZLÍN.
Pod více než skromným názvem se nachází úplné a docela pohnuté dějiny dávného symbolu Zlína.
Kniha se jim věnuje už od samého počátku, dávno předtím než tuto jeho úlohu převzal Zlín moderní – baťovský.
A samozřejmě že právě dlouholetá snaha o převzetí zámku Tomášem Baťou a jeho konečné věnování lidem Zlínska je jednou z nejzajímavějších kapitol.

Oprava omylů – Obrana Tomáše Bati

Bota_605t.jpg

Doplneno_912.jpg

Získali jsme zajímavou studii Ing Josefa Mayzlíka, která bere v potaz často zmiňovanou tabulku srovnávající úspěchy firmy dosažené ještě za života Tomáše Bati a po jeho smrti. Ta vyšla poprvé v knize Miroslava Ivanova, později pak ve Sborníku konference o Janu Baťovi v příspěvku prof. Milana Zeleného. Sám Ing Josef Mayzlík pracoval u Bati ve Zlíně v letech 1936 – 1938 přímo v oddělení statistiky, jímž procházelo každý týden více než dva tisíce výkazů, zaujalo ho proto už na první pohled, že srovnávaná data nejsou zcela správná. A hlavně pak, že nevhodně zvoleny jsou i “časové mantinely“ obou údobí. Rozsáhlou a nesmírně pečlivě koncipovanou studii zveřejňujeme po částech v rubrice Milníky

Baťa byl v Číně už dávno před válkou

Bata_Cinske pobocky.jpg

Fabian_ Bata Cina.jpg

O tom, že Baťa byl už dávno před válkou v Číně, svědčí nejenom tato mapka hned s devíti jeho tehdejšími pobočkami (po rozkliknutí mapy je pro orientaci málo čitelný název PEJPIN, jeden z mnoha přepisů Pekingu) ale i životní příběhy Miloše Fabiána (na obrázku), Františka Vazače, Emila Tomana a Jana Gottwalda, kteří je tam vybudovali a provozovali. Vedle vzácného výtisku brožurky o Miloši Fabiánovi vydané u příležitosti jeho návratu do vlasti v roce 1939 jsme získali i příběh a fotografie Jana Gottwalda a zde vás s nimi postupně seznámíme.

Štáb filmu s pracovním názvem "Bata Global" směřuje do Afriky

BataKenya.jpg

Štáb filmu s pracovním názvem “Bata Global” směřuje do Afriky. Po loňské výpravě za pamětníky do Brazilie a Indie zaznamená tu část současného baťovského imperia, která se nachází v Kenyi.
Více o jedné ze zdejších pamětnic, dceři baťovského lékaře z Limuru doktorce Somenové najdete zde

Baťovy tenisky kultovním předmětem indické historie

Batovy plimsolky+.jpg

Pojem Baťa je součástí indického života, a nejnovějším důkazem toho je, že byl jako artefakt zařazen do nové knihy fotografií vrcholů designu oslavujícího nadčasovou krásu Indie. Ta obsahuje přes dvě stě kultovních objektů. Baťovy historické plimsolky – u nás známější jako tenisky – vyrobené v Indii poprvé v baťovském Batanagaru nedaleko Kalkaty v roce 1936, jsou její nedílnou součástí. Celý článek následuje.

123456789101112131415161718192021