V Čechách dnes poměrně málo známé jméno Chełmek nese místo, kde firma Baťa začala vyrábět už dlouho před válkou a kde (vedle už dávno předtím v Polsku existujících prodejen) také postavila roku 1932, tedy ještě za Tomáše Bati, svou první polskou továrnu, po níž následovaly další.
Už koncem roku 1929 zaregistroval krajský soud v Krakově „Obuvnickou společnost Baťa, akciovou společnost“ se sídlem v Krakově. Z několika nabídek si za sídlo továrny vybrala Chelmek, tehdy typicky rolnickou usedlost s 1.560 obyvatel.
Od knížete Sapieha zakoupila firma za více než milion zlotých 986 hektarů částečně zalesněné půdy s pastvinami ohraničenými na východě železniční tratí. Brzy nato začal nábor dělníků ke stavbě továrny.
Nejprve se začalo se stavbou první haly i se vším, co bylo nezbytné k zahájení jejího provozu. Vše se tedy muselo stěsnat právě do ní: sklad matriálu, mechanická dílna, válcovna gumy, manipulace a výrobní dílny gumové a textilně gumové obuvi.
Jako první se vyráběly přezůvky, galoše, vysoké gumové holinky (tady se jim říkalo “generálky“), rybářské boty do pasu nebo tzv. „kanadijky“, ale i tenisky a trampky. (Jen pro ty mladší: trampky byly tenisky sahající až nad kotníky.) Později se začaly vyrábět i boty kožené, a to letní i zimní a dámské, pánské i dětské.
19. března 1932 doporučuje Tomáš Baťa ustanovit prvním ředitelem Chelmku Aloise Gabesama. Ten začíná s 521 zaměstnanci, ale už téhož roku vyrobí Chelmek svých prvních 530 tisíc párů.
Na mapě polských obchodů Baťa Chelmek nenajdeme. O to důležitější je podívat se na zblízka na mapu Chelmku, jak velkou plochu z města Baťovy závody zaujímaly.
Všimněte si šedé plochy uprostřed. Je dobře znát, že procento z celkové rozlohy tehdy navíc ještě mnohem menšího Chelmku, bylo úžasné. Dalo by se říci, že Chelmek se naopak rozšiřoval a vyvíjel kolem závodů, které odstartovaly jeho nový život.
V letech 1932 až 1939 je vyrobeno na 12 milionů 700 tisíc párů. Jen v roku 1938 sjelo z chelmeckých pásů 2 miliony 260 tisíc párů obuvi, to vše dík 1700 zaměstnanců.
(Doplňuje se…)
Tento časopis, Echo Chelmku, je vůbec nejstarší časopis své kategorie v Polsku. Vznikl jako podnikový časopis firmy Baťa a nedávno oslavil už 65 let své existence. Nic na tom, že firma byla mezitím v roce 1947 znárodněna a přejmenována. Baťovský podnikový časopis pokrývající společenské potřeby celého okolí prostě přežil, jen ho začalo vydávat město, a vychází tak dodnes.
Echo bylo dokonce jediným časopisem v Polsku, jenž i v dobách nejpřísnějších protináboženských postihů měl na titulní stránce vánoční a velikonoční motivy články a ilustrace.
(Doplňuje se…)
(Podívejte také na dnešní webovou stránku Bati Polsko
Přinášíme postupně úryvky z historie kanadské Batawy, po indickém Batanagaru jistě nejúspěšnějšího “malého Zlína” založeného těsně před válkou Tomíkem Baťou.
Nebylo náhodou, že po zabrání Československa Němci v roce 1939 se právě Kanada stala pro české baťovce v minulém století zemí zaslíbenou.
Americký Belcamp nebyl kdysi ničím víc nežli jen maličkou osadou na mapě Marylandu.Až baťovci jej začali těsně před válkou proměňovat v průmyslový areál nemalého významu.
Kanadská Batawa se nestala útočištěm jen pro české rodiny. Vedle mnoha Kanaďanů to byli například také českoslovenští Němci vysídlení Hitlerem ze Sudet. Zde je fragment příběhu jednoho z nich…
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Anonce:
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Britské East Tilbury, ve svých dobách s až čtyřmi, pěti tisíci zaměstnanců) se stalo jak efektivním centrem exportu do celého světa, tak i místem dalšího efektivního vzdělávání baťovců předurčených k práci v dalších světových teritoriích. Právě ono bylo totiž nejlepším výchozím postem pro vysílání odborníků do britských, v té době ještě existujících kolonií a dominií: především do Indie ale i většiny Afriky.
Už roku 1931 koupila společnosť Baťa kožařské závody v Bošanoch, nedaleko dnešního Partizánskeho. Nasledoval Svit- Batizovce, kde se měla vyrábět syntetická vlákna. Baťovany, čast Šimonovian byly pokračováním stratégie vybudovaní centra obuvnícké výroby na Slovensku.
Společnost Bata India Ltd. byla založena roku 1931. Do vínku dostala výrobu kožených bot a té také zůstala ve velké míře věrna. Dnešní její kožedělné podniky jsou v Bangalore (Karnataka), Bataganj (Patna, Bihar), Hosuru, (Dharmapuri, Tamilnadu) a v Batanagaru…
V Čechách dnes poměrně málo známé jméno Chełmek nese místo, kde firma Baťa začala vyrábět už dlouho před válkou a kde (vedle už dávno předtím v Polsku existujících prodejen) také postavila roku 1932, tedy ještě za Tomáše Bati, svou první polskou továrnu, po níž následovaly další.
Baťovany vznikli ako zhmotnenie dobových úvah o ideálnom meste, ktorým 20. storocie mimoriadne prialo. Do budúcnosti zahladení moderní architekti a urbanisti celé storočie produkovali vízie lepšieho sveta…
Jak nehledat a přesto zjistit, co nového je na BataStory ?
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.