BataStory.net

Baťovany - ideálne priemyselné mesto

BatovanyPlan888.jpg

Baťovany vznikli ako zhmotnenie dobových úvah o ideálnom meste, ktorým 20. storocie mimoriadne prialo. Do budúcnosti zahladení moderní architekti a urbanisti celé storočie produkovali vízie lepšieho sveta.

Poprední predstavitelia európskej avantgardy ako Tony Garnier (Une cité industrielle, 1917)), Le Corbusier (Plan Voisin, 1925) ci Nikolaj Milutin (Socgorod, 1930) navrhovali nové modely ludských sídel. Ideálne mesto bolo v predstavách modernistov rozdelené na relatívne samostatné funkcné celky vyhradené práci, bývaniu ci rekreácii.

Tak sa mal odstrániť negatívny vplyv výroby na bývanie ci zabezpecit nerušený oddych po práci. Úsilie architektov však smerovalo dalej k ozdraveniu vzťahov v spoločnosti k modelovaniu lepšieho života moderného človeka.

Aj v Batovych zlínskych ateliéroch sa už od polovice tridsiatych rokov zaoberali myšlienkou ideálneho priemyselného mesta. Zatial co väcšina avantgardy nemala možnost svoje vízie v praxi uplatnit, projektanti Batovej kancelárie realizovali moderné sny rýchlo a v širokom meradle.

Nahromadili tak množstvo teoretických poznatkov i rad praktických skúseností. V roku 1937 dokonca pripravili na vydanie knihu Ideální prumyslové mesto, ktorá však nikdy nevyšla. Napriek tomu boli podla zásad v nej formulovaných navrhnuté tri satelity Baťovho koncernu – Baťovany, Zruč nad Sázavou a Sezimovo Ústí (obe v Českej republike).

Klúčovou osobnosťou v procese prípravy regulačného plánu pre Baťovany bol Jirí Voženílek. Regulačný plán mesta, podľa ktorého sa v roku 1939 začalo stavať, vychádzal z ideálneho plánu priemyselného mesta pre 5.000 až 15.000 obyvatelov, ktorým sa Voženílek zaoberal už predtým.

Základom priestorového usporiadania mesta bolo clenenie jednotlivých funkcií do samostatných celkov v závislosti od svetových strán a smeru prevládajúcich vetrov a uvolnená zástavba solitérov. Areál továrne sa rozprestieral na severnom okraji mesta. Od ostatnej zástavby ho oddeloval pás dopravy a zelene. Súcasne však bol s hlavným verejným priestorom – Námestím práce – spojený širokou komunikáciou, tzv. promenádou.

Námestie práce predstavovalo hlavnú kompozicnú i symbolickú os mesta. Tiahlo sa v západo-východnom smere a lemovali ho verejné stavby ako spolocenský dom, radnica, kino, obchodný dom, školy, internáty a kostol. Po oboch stranách námestia sa rozprestierali obytné štvrte. Obytné domy boli usporiadané tak, aby maximálne využívali južnú orientáciu. Južný okraj mesta tvoril areál športovísk.

Neoddelitelnou súcastou priestorovej koncepcie bola zelen, v duchu Batovej predstavy “továren a mesto v záhradách”. Väcšinu Námestia práce zaberal mestský park. Aj ostatná zástavba bola volne rozložená v zeleni.

Partizánske si dodnes zachovalo ráz záhradného mesta. Regulacný plán Batovian niekolko krát mierne modifikovali. Budovatelia mesta sa však Voženílkovej predstavy pridržali až do šestdesiatych rokov. Rozmiestnenie jednotlivých funkcií v meste (nemocnica, dom kultúry, školy, športoviská, bývanie) dodržiavalo pôvodný regulacný plán.

Najväcšmi ráz mesta ovplyvnila extenzívna výstavba v sedemdesiatych a osemdesiatych rokoch. Vtedy vznikli prilahlé panelové sídliská i charakteristické moderné solitéry (nemocnica, nákupné centrá a pod.).

V 20 storocí mohlo mesto vzniknút, aspon podla predstáv moderných architektov, z jediného dôvodu, a tým bol priemysel. Baťovany boli takým mestom. Založili ich na “zelenej lúke” ako stroj na prácu a bývanie, parafrázujúc mága moderného hnutia architekta Le Corbusiera. Výroba bola iniciacným i hnacím mechanizmom všetkých satelitov spolocnosti Baťa. Jej rytmus podmienoval rytmus života sídla.

Od prosperity výroby závisela dalšia výstavba i samotná existencia sídla. Aj v Batovanoch bol výrobný závod alfou i omegou života každého obyvatela. Všetci nejakým spôsobom participovali na výrobe, ci už priamo prácou pri strojoch, alebo vo výstavbe ci službách. Táto závislost sa postupne uvolnovala až koncom pätdesiatych rokov, ked v meste vznikla aj iná výroba a dalšie možnosti zamestnania.

Fenomén Baťa nepreslávila len charakteristická architektúra, ale najmä tzv. batizmus, dobre organizovaná efektívna výroba a predaj. Súčasťou tohto systému bolo napríklad zavedenie dielenskej samosprávy (jednotlivé dielne fungovali ako samostatné hospodárske jednotky), odmenovanie v podobe úcasti na zisku (pohyblivá zložka mzdy stimulujúca k vyšším pracovným výkonom), uplatnenie podrobného plánovania (pripravovali sa dlhodobé i denné plány výroby, práce, predaja rozvoja a podobne), výstavba vlastnej siete predajní, (v roku 1931 bolo vo svete už 2 500 domov Batovych Služieb), stratégia predaja výrobkov za nízke ceny a ich taktické stanovovanie (napr. od roku 1922 všetky ceny koncili císlom 9) a úderná reklama ako významný nástroj na dosiahnutie úspechu systému (v duchu hesla Náš zákazník – náš pán!).

Převzato ze stránek www.momoneco.kotka.fi

Literatura:
Doricová, S., Topolcanská, M.: “Variácie štandardu individuálneho bývania firmy Bata [Alternations of Bata Company individual living standard: case Batovany – Partizánske). Architektúra & Urbanizmus, XXXVII, 2003, no. 3-4, pp. 147-170.
Moravčíkova, Henrieta: “Social and Architectural Phenomenon of the Bataism in Slovakia”. Slovak Sociological Review, 36, 2004, no 6, pp. 519-543.
Moravčíkova, H., Doricová, S., Topolcanská, M.: “Bata’s Architecture: Problematic Cultural Heritage?The Case of Batovany – Partizánske”. DOCOMOMO Journal, 32, March 2005.
Moravčíkovy, Henrieta: “Batovany – Partizánske: Vzorné slovenské priemyselné mesto” [Batovany – Partizánske: The Slovak Ideal Industrial Town]. Architektúra & Urbanizmus, XXXVII, 2003, no. 3-4, pp. 113-145.
Novák, P.: Zlínská architektura 1900-1950. Zlín, Agentura cas – Pozemní stavby Zlín, a. s. – Nadace studijního ústavu Tomáše Bati, 1993.
Števček, L., Hornáková, L. (eds.): Satelites of the Functionalist Zlín. Zlín, Státní galerie ve Zlíne 1998.
Šlachta, S. (ed.): Vladimír Karfík architekt 20. storocia [Exhibition Catalogue]. Bratislava, SAS 1992.

Nabídka

BTW lide 20181130_062217.jpg

Počátky Batawy

Přinášíme postupně úryvky z historie kanadské Batawy, po indickém Batanagaru jistě nejúspěšnějšího “malého Zlína” založeného těsně před válkou Tomíkem Baťou.

BS-01.jpg

Mohli jsme mít další "satelit Zlína" ještě před válkou také doslova někde uprostřed Atlantiku?

BatawaBldgUpr.jpg

BATAWA, nejúspěšnější "malý Zlín" v Novém světě

Nebylo náhodou, že po zabrání Československa Němci v roce 1939 se právě Kanada stala pro české baťovce v minulém století zemí zaslíbenou.

MadeInBritIndia.jpg

Jeden z Belcampu

Americký Belcamp nebyl kdysi ničím víc nežli jen maličkou osadou na mapě Marylandu.Až baťovci jej začali těsně před válkou proměňovat v průmyslový areál nemalého významu.

VlajkaOntaria.gif

Jeden z Batawy

Kanadská Batawa se nestala útočištěm jen pro české rodiny. Vedle mnoha Kanaďanů to byli například také českoslovenští Němci vysídlení Hitlerem ze Sudet. Zde je fragment příběhu jednoho z nich…

TypewriterOldMensi.jpg

Info o stavu anglického "zrcadla" BataStory

Jak se řídí firma: lidé jsou kapitál (5)

Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.

Jak se buduje zahradní město (6)

Anonce:
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.

EastTilbury1934.jpg

EAST TILBURY, další z baťovských bran do světa

Britské East Tilbury, ve svých dobách s až čtyřmi, pěti tisíci zaměstnanců) se stalo jak efektivním centrem exportu do celého světa, tak i místem dalšího efektivního vzdělávání baťovců předurčených k práci v dalších světových teritoriích. Právě ono bylo totiž nejlepším výchozím postem pro vysílání odborníků do britských, v té době ještě existujících kolonií a dominií: především do Indie ale i většiny Afriky.

BatovanyCB.jpg

Partizánske - Baťovany

Už roku 1931 koupila společnosť Baťa kožařské závody v Bošanoch, nedaleko dnešního Partizánskeho. Nasledoval Svit- Batizovce, kde se měla vyrábět syntetická vlákna. Baťovany, čast Šimonovian byly pokračováním stratégie vybudovaní centra obuvnícké výroby na Slovensku.

BTG Welcome to.jpg

BATANAGAR - baťovská brána do Indie

Společnost Bata India Ltd. byla založena roku 1931. Do vínku dostala výrobu kožených bot a té také zůstala ve velké míře věrna. Dnešní její kožedělné podniky jsou v Bangalore (Karnataka), Bataganj (Patna, Bihar), Hosuru, (Dharmapuri, Tamilnadu) a v Batanagaru…

ChelmekZnak.jpg

CHELMEK - Malý Zlín s velkou tradicí

V Čechách dnes poměrně málo známé jméno Chełmek nese místo, kde firma Baťa začala vyrábět už dlouho před válkou a kde (vedle už dávno předtím v Polsku existujících prodejen) také postavila roku 1932, tedy ještě za Tomáše Bati, svou první polskou továrnu, po níž následovaly další.

BatovanyPlan888.jpg

Baťovany - ideálne priemyselné mesto

Baťovany vznikli ako zhmotnenie dobových úvah o ideálnom meste, ktorým 20. storocie mimoriadne prialo. Do budúcnosti zahladení moderní architekti a urbanisti celé storočie produkovali vízie lepšieho sveta…

MozaikaBataNet_CtverecPismoCerne.jpg

N O V I N K Y

Jak nehledat a přesto zjistit, co nového je na BataStory ?

Jak se buduje zlínský region (7)

Jak se budují baťovské podniky (03)

Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.

Jak se dělá hospodářský zázrak (02)

Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.

Jak Tomáš Baťa budoval firmu (01)

Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.

Jak se buduje světová říše (04)

Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.