Jaro v Ontariu
Postupně přinášíme úryvky z historie kanadské Batawy, po indickém Batanagaru jistě nejúspěšnějšího “malého Zlína” založeného těsně před válkou Tomíkem Baťou (rozklikněte si obrázek, je v první řadě čtvrtý zprava). O tom, co zažívali jeho tvůrci a proč si k tomu vybrali právě dosti zapadlý Frankford vypráví úvodní část:
Zajisté, že v Kanadě je mnoho jiných míst, kde by byly blízkost železnice, splavná řeka a zdroje elektřiny pro usídlení nové továrny Baťa stejně výhodné, jako v údolí řeky Trent.
Co rozhodlo – byl ontarijský květen, v jehož nádheře, zalesněné stráně okolních kopců připomínaly tolik údolí Dřevnice okolo Zlína. Zakoupení 2.000 akrů půdy od místních farmářů, kteří svá kamenitá pastviska prodávali přímo s nadšením, bylo pak už jen technickou drobností.
Jinou věcí bylo, jak je tu místní přijmou. Zde nebyla totiž ještě zprávička v novinách o tom, že paní Smithová zastřelila v noci vlka, na nějž číhala po tři noci, protože jí chodil na slepice, žádnou zvláštností. Ano, tady měli místní stále ještě odvahu ale i povahu někdejších dobyvatelských pionýrů, ač jejich původní generace již byly na hřbitovech.
Jak se ale sem, do řídce obydlené oblasti, kde žily sotva tři osoby na čtverečnou míli, vtělí skupina zcela jiné tradice, ze Zlína, kde se jich na téže čtvereční míli tísní celých tři sta?
Na druhé straně – zdálo se, že v určitém ohledu budou mít práci usnadněnou. Zakoupenému pozemku nejbližší obec Frankford s 850 obyvateli zmírala tehdy už desátý rok depresí, z niž nebylo východiska.
Kdysi dávno, zhruba před stopadesátí lety, založilo ji několik osadníků uprostřed lesů, jež daly později vzniknout výrobně papíru. Právě s ní obec rostla a bez ní se zánikem okolních lesů také pozvolna zanikala. Třicátá léta se stala osudnými.
Papírna byla jedním z tisíců kanadských a amerických podniků, jež byly zavřeny – a mnohé se již neotevřely. Většina dělnictva se rozešla za živobytím jinde, jiní žili, rok za rokem z nahodilé a příležitostné práce, podpory v nezaměstnanosti ale i z darů kanadské přírody.
Celá obec tak byla nyní ve stavu nejvyššího vzrušení. Poprvé za její historie připlulo najednou tolik říčních lodí a vylodilo na sta beden se stroji.
Novinářské zprávy a sousedské fámy popisovaly firmu Baťa jako Mikuláše, šířícího blahobyt na vše strany. A když se objevili první jednatelé shánějící byty pro celých sto instruktorů z Československa, začal fungovat i zákon o nabídce a poptávce.
Majetky, jejichž hodnota byla spíš problematická, začaly nabývat na ceně, zejména ty, mající nějakou tu volnou světnici. Vyjednávačům bylo hned doporučováno a nedoporučováno to nebo ono, chváleni byli ti, haněni zase oni. S Baťou začala obec žit.
(Antonín Cekota, Boj o domov. Text nepatrně upraven. Pokračování.)
Přinášíme postupně úryvky z historie kanadské Batawy, po indickém Batanagaru jistě nejúspěšnějšího “malého Zlína” založeného těsně před válkou Tomíkem Baťou.
Nebylo náhodou, že po zabrání Československa Němci v roce 1939 se právě Kanada stala pro české baťovce v minulém století zemí zaslíbenou.
Americký Belcamp nebyl kdysi ničím víc nežli jen maličkou osadou na mapě Marylandu.Až baťovci jej začali těsně před válkou proměňovat v průmyslový areál nemalého významu.
Kanadská Batawa se nestala útočištěm jen pro české rodiny. Vedle mnoha Kanaďanů to byli například také českoslovenští Němci vysídlení Hitlerem ze Sudet. Zde je fragment příběhu jednoho z nich…
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Anonce:
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Britské East Tilbury, ve svých dobách s až čtyřmi, pěti tisíci zaměstnanců) se stalo jak efektivním centrem exportu do celého světa, tak i místem dalšího efektivního vzdělávání baťovců předurčených k práci v dalších světových teritoriích. Právě ono bylo totiž nejlepším výchozím postem pro vysílání odborníků do britských, v té době ještě existujících kolonií a dominií: především do Indie ale i většiny Afriky.
Už roku 1931 koupila společnosť Baťa kožařské závody v Bošanoch, nedaleko dnešního Partizánskeho. Nasledoval Svit- Batizovce, kde se měla vyrábět syntetická vlákna. Baťovany, čast Šimonovian byly pokračováním stratégie vybudovaní centra obuvnícké výroby na Slovensku.
Společnost Bata India Ltd. byla založena roku 1931. Do vínku dostala výrobu kožených bot a té také zůstala ve velké míře věrna. Dnešní její kožedělné podniky jsou v Bangalore (Karnataka), Bataganj (Patna, Bihar), Hosuru, (Dharmapuri, Tamilnadu) a v Batanagaru…
V Čechách dnes poměrně málo známé jméno Chełmek nese místo, kde firma Baťa začala vyrábět už dlouho před válkou a kde (vedle už dávno předtím v Polsku existujících prodejen) také postavila roku 1932, tedy ještě za Tomáše Bati, svou první polskou továrnu, po níž následovaly další.
Baťovany vznikli ako zhmotnenie dobových úvah o ideálnom meste, ktorým 20. storocie mimoriadne prialo. Do budúcnosti zahladení moderní architekti a urbanisti celé storočie produkovali vízie lepšieho sveta…
Jak nehledat a přesto zjistit, co nového je na BataStory ?
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.