Teď nemluvíme o tom opravdu velkém s deseti tisíci účastníky. Ani ten nebyl ve Zlíně formální. Jeho tradice se však táhla již od těch prvních májů, o nichž byla zahrada Baťovy vily zaplněna tesaři stlučenými lavicemi, aby se k nim vešli k pohoštění co možná všichni spolupracovníci i s rodinami.
A když jich pak byly desetitisíce, zvali si v ten den svoje rodiny až do fabriky a pohostili je…
Celý článek a vzpomínku Marie Baťové čtěte zde