BataStory.net

ZAMBIE >

AsieMala.jpg

Na tomto místě bude pasáž o historii zambijské pobočky a Baťovcích, kteří jí prošli.

Zatím ji nahrazující článek shrnuje vztah firmy Bati k Africe vůbec. Vztah nekonvenční a oproti postoji jiných firem k tomuto kontinentu možná až sentimentální. Ideály Tomáše Bati byly vždy motorem. Ale někdy jistě trochu i brzdou. Afrika na tom rozhodně neprodělala.

Tomáš Baťa budoval svoji firmu s jasnou filosofií člověka, který staví na základních lidských hodnotách, s cílem pozvednout chudý kraj a dát lidem lepší život povýšil řemeslo ševcovské na průmyslové odvětví s využitím nejmodernějších průmyslových poznatků. Ty čerpal při svých cestách po světě a zdokonalené pak využil ve firmě.

Zavedl vysoce funkční a motivační systém a nabídl svým spolupracovníkům na tehdejší dobu velmi progresivní sociální programy. Vybudoval i vlastní vzdělávací a výchovný systém, jímž připravoval všechny své spolupracovníky bez rozdílu národností i rasy a ten dosáhl ještě i po jeho tragické smrti v roce 1932 dalšího, téměř globálního rozšíření.

K prvnímu kontaktu s africkým kontinentem došlo v roce 1912. Tehdy byl Tomáš Baťa na svatební cestě v dnešním Egyptě a tady si všiml, že místní občané nosí lehkou textilní obuv. Po svém návratu do Zlína začal okamžitě tento typ obuvi vyrábět a do Egypta dodávat. Z přelomu 20. a 30. let minulého století je příhoda, která zní skoro anekdoticky, ale skutečně se udála a hovoří o duchu firmy a schopnosti pochopit teritorium i dobu.

Tomáš Baťa se tehdy rozhodl prozkoumat další obchodní a výrobní možnosti na africkém kontinentu a vyslal do Afriky své dva obchodní cestující. Po několika týdnech se ozval první a konstatoval, že šance prodeje je minimální, protože zde téměř nikdo boty nenosí. Za pár dní po něm se ozval i druhý, který nadšeně informoval o tom, že jsou zde neomezené možnosti, protože zde boty nikdo nenosí.

Nebyla to jen tato příhoda, jež odstartovala expanzi firmy Baťa do Afriky, ale postupně byly v Africe od 30. let společně s řadou obchodů budovány i výrobní jednotky . Nejprve v severní Africe (Maroko, Alžír, Tunis, Libye, Egypt, Sudan). Později se firma Baťa vydávala více na jih a buduje závody v Keni, Tanzanii, Zimbabwe a dnešní Jihoafrické republice. Už před válkou také působila na řadě ostrovů jako Reunion, Maurutius nebo Madagaskar.

V 50. letech dochází na africkém kontinentu v mnoha zemích ke znárodňovacím procesům a firma Baťa ztrácí řadu svých továren a obchodů. Je zajímavé, že většinou ne tolik, jako jiné světové firmy. I nové místní vlády jakoby si uvědomovaly, že u Bati se nesetkávají jen s úspěšným obchodním plánem, ale i něčím vstřícnějším a záslužnějším.

Obchodní duch Tomáše Bati byl provázen i nesporným cítěním morálním a zanechával tak všude, kde se uchytil, výraznou sociální stopu. Výsledkem bylo, že i v mnoha zemích Afriky – přestože tam třeba Baťova továrna zatím skončila – řeknete-li “Čech” – ozve se “Baťa”. Role baťovských pionýrů, kteří tudy prošli, nebo i jen dobrých výrobků, jež se tu prodávaly, nepomohla jenom jim nebo Československu. Pomáhala přetvářet a v některých případech doslova i civilizovat místní prostředí.

Největšího rozmachu dosahuje firma Baťa v Africe na konci 80. let, kdy operuje hned v sedmnácti zemích (Maroko, Tunis, Sudán, Senegal, Pobřeží slonoviny, Niger, Nigerie, Středoafrická republika, Uganda, Keňa, Kongo, Zambie, Zimbabwe, Nigerie, Benin, Burkina Faso). Vyrábí zde cca 64 mil. párů obuvi ročně a zaměstnává přes 17 tisíc lidí.

Současně nezapomíná na odkaz svého zakladatele a působí i v sociální oblasti. Staví školy, kostely, dává stipendia, podílí se na výstavbě zdravotnických zařízení. A i když mezitím došlo opět k útlumu, pozitivní vliv podnikání firmy Baťa v širokém okolí jejich továren je zřejmý a v mnoha případech se jednalo o první zárodky vyššího principu podnikání, moderního přístupu k zaměstnancům a jejich právům a potřebám, etnické i ekonomické emancipace.

Pokud jste se už dostali až sem, podívejte se zatím alespoň na dnešní webovou stránku Zambie: Klikněte myší na červené znamenko nekonečna [ ∞ ] které najdete nahoře, hned vedle jména země.