BataStory.net

@ Hotline

^{Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika.}

Knihomodul Baťa se stěhuje

Unikátní Knihomodul Baťa – samoobslužná knihovna ze studia Dooom inspirovaná odkazem Tomáše Bati nabízející volně literaturu na téma Baťa se 28.4. dočasně stěhuje z centra Zlína do zahrady u vily Tomáše Bati.
Nejedná se o první modul, s Kanceláří Tomáše Bati procestoval už projekt Nadace Tomáše Bati úspěšně řadu českých i slovenských měst.
Modul zapůjčila a realizovala společnost Koma Modular, která jej po čase přesune opět do centra. Úplný článek o projektu zde

Z čtenářského dopisu: baťováci, husáci, lidováci...

… do knížky S Baťou v džungli jsem se začetl a všiml si, že v textu nevystupují baťovci ale baťováci . To slovo ale nepatřilo do Baťova Zlína nýbrž do slovníku komunistické levice. Pro Gottwaldovy komunisty měli být “baťováci” součástí revolučního proletariátu.
(Celý dopis v rubrice Milníky 2017 anebo přímo zde )

Bata se vrací! Po 75 letech na Filipiny!

Díky zprávě našeho velvyslanectví v Manile se dozvídáme, že právě po sedmdesáti pěti letech od chvíle, kdy na Filipíny zaútočili Japonci a čeští baťováci se jako jediná národnost přihlásili do americké armády, obnovil pravnuk zakladatele společnosti Thomas Archer Bata činnost firmy na Filipínách. Po mnoha desetiletích se tak Baťa vrací na filipínský trh a to velkolepě – skoro symbolicky hned sedmdesáti pěti obchody. O historické úloze statečných baťovců z Manily jsme psali už před lety zde Podrobnější článek připravujeme.

Baťovci bojovali i v HongKongu

Už dlouho před vypuknutím války působil v Hongkongu zlínský koncern Baťa, který tu měl od r. 1936 hlavni sklad obuvi a pět prodejen. Vedoucími byli Ladislav Břežný a Jaroslav Krofta, jenž zde také založil vlastenecký Český kroužek. Mnichovská dohoda a zřízení Protektorátu Čechy a Morava roku 1939 roztrpčilo hongkongské Čechy a dvanáct z nich nabídlo tehdy ještě britské vládě ostrova své služby. Sedm jich bylo zařazeno do Hong Kong Volunteer Defence Corps, pět k protiletecké obraně, strážím apod. Všichni pak byli podrobeni i příslušnému výcviku, zatímco peněžními dary podporovali i československý odboj. Den po Pearl Harbouru 8. prosince 1941, napadli Hongkong Japonci celými třemi divizemi a měli tak proti jen asi 14 000 obráncům velkou přesilu. Jako první Čech padl v bojích třiadvacetiletý baťovec Alois Pospíšil. Druhý – Jaroslav Krofta unikl jisté smrti. Díky jeho vnučce paní Kořenové-Kroftové přineseme o dalších osudech jeho i celé rodiny brzy větší článek v rubrice Milníky 2017 nebo přímo zde

Vše o zlínském zámku

Vše o historii zlínského zámku najdeme v nové knize Dr Zdenka Pokludy ZÁMEK ZLÍN.
Pod více než skromným názvem se nachází úplné a docela pohnuté dějiny dávného symbolu Zlína.
Kniha se jim věnuje už od samého počátku, dávno předtím než tuto jeho úlohu převzal Zlín moderní – baťovský.
A samozřejmě že právě dlouholetá snaha o převzetí zámku Tomášem Baťou a jeho konečné věnování lidem Zlínska je jednou z nejzajímavějších kapitol.

Baťa byl v Číně už dávno před válkou

O tom, že Baťa byl už dávno před válkou v Číně, svědčí nejenom tato mapka hned s devíti jeho tehdejšími pobočkami (po rozkliknutí mapy je pro orientaci málo čitelný název PEJPIN, jeden z mnoha přepisů Pekingu) ale i životní příběhy Miloše Fabiána (na obrázku), Františka Vazače, Emila Tomana a Jana Gottwalda, kteří je tam vybudovali a provozovali. Vedle vzácného výtisku brožurky o Miloši Fabiánovi vydané u příležitosti jeho návratu do vlasti v roce 1939 jsme získali i příběh a fotografie Jana Gottwalda a zde vás s nimi postupně seznámíme.