BataStory.net

@ Hotline

^{Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika.}

Letadlo Lockheed Electra, s nímž létal i Jan Baťa, se vrátí do vlasti

Po dlouhých jednasedmdesáti letech se má do Česka vrátit unikátní historický letoun. Nejprve ho ale ještě čekají první zkušební lety v Dallasu. Se strojem brázdil vzduch průmyslník Jan Antonín Baťa, pověstný baťovský pilot Šerhant a další čeští piloti z RAF, dnešní legendy československého letectva.
Letoun má na délku dvanáct metrů a rozpětí křídel bezmála sedmnáct metrů. Jde také o první stroj, na kterém česká posádka v roce 1937 obletěla svět.
Před Němci se s ním pilotům podařilo uprchnout z republiky. Do dneška se těchto letadel dochovalo jen šest a pouze tento stroj je stále schopný letu.
Ostatně poslechněte si Milana Mikuleckého z leteckého muzea Točná v rozhovoru pro český Radiožurnál:

Už VI. ročník mezinárodní konference _Obuv v historii_

Už VI. ročník mezinárodní konference OBUV V HISTORII 2010 se odehrál od 14. do 16. října ve Zlíně v pověstné jedenadvacítce
Pořadatelem bylo Muzeum jihovýchodní Moravy.
(Celý článek v rubrice Milníky 2010.)

Další život Baťovy budovy

Ne, nejde o pověstnou jedenadvacítku. Našli jsme pro vás záslužný článek o budově, která ji svým šťastným osudem předešla, o objektu s číslem 23.
Dnešní Podnikatelské inovační centrum Zlín – je součástí bývalého Baťova výrobního areálu…
(Viz celý text na BataStory v rubrice Milníky 2010)

Rodný dům J. A. Bati nese pamětní plaketu

Zlínský deník přinesl zprávu o tom, že současný majitel rodného domu JAB se rozhodl iniciovat vznik pamětní desky v souvislosti se 45. výročím jeho smrti.
Záměr podpořila finančně uherskohradišťská radnice a instalace plakety se zúčastnila i větší část Baťovy jihoamerické rodiny.

^{Na snímku pietního okamžiku z webu Zlínského deníku také vnučka Dolores Baťová.}

O Zlíně bez Bati a přece s Baťou

Poválečný Zlín neměl s Baťou zdánlivě už moc společného. Jeho negací se od něj chtěl režim navždy odpoutat.
Přesto zůstával Baťa v myslích lidí stejně jako hodnoty, ježkdysi nastolil.
Kniha Antonína Bajaji “Na krásné modré Dřevnici” zachycuje ta léta z pohledu dětí a dospívajících.
Přesah té doby však je čitelný a reálie kdysi baťovského Zlína a jeho společnosti ocení i mnoho z těch, kdo v něm už nežijí. (Připravujeme ukázku.)

Cena Nadace Tomáše Bati

Cena Nadace Tomáše Bati za nejlepší diplomovou práci napsanou a obhájenou v anglickém jazyce za rok 2010 byla udělena Petře Melichárkové z technologické fakulty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Její titul zněl Struktura a vlastnosti dřevo-polypropylenových kompozit.
Cenu předal při slavnostní promoci člen správní rady Nadace Tomáše Bati JUDr. Stanislav Knotek.