Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika.
Objevili jsme pro vás baťovský dokument
Podívejte se na úžasný barevný dokument o jednom ze sportovních dnů pořádaných Baťou každoročně ve Zlíně i většině zahraničních poboček. Film je bohužel němý, provázen jen soudobou hudbou. Už tak je nicméně obdivuhodné, že tehdejší neznámý kameraman použil barevný materiál a ten si podržel svou kvalitu do dneška. Materiál pochází někdy z let 1945 – 1948, zato místo konání je jasné: Baťovo East Tilbury nedaleko Londýna. Video najdete zde
S vilou Tomáše Bati souvisí řada vzpomínek pamětníků jejích zlatých časů. My uvádíme jednu z těch z dětství, kterou otiskl před časem Zpravodaj Klubu ABŠ.
Paní Sylva Knedlová se v ní s námi sdílí o zážitky z chvilek, kdy byli pozvání do vily paní Marií Baťovou. Vzpomínku najdete v rubrice Klubu ABŠ nebo přímo zde
Edice Baťovy Nadace vydala a poskytuje možnost zakoupit celou řadu publikací o osobnostech a historii baťovství. Právě nyní vydala i novou knihu Stanislava Křečka Stanislav Křeček (1909 – 1995) nastoupil k firmě BAŤA v roce 1931 a v roce 1935 se stal vedoucím výplatního oddělení. Ve své knize „Má dáti – dal. Účtoval jsem u Baťů“, popisuje ve dvou rovinách svůj život u firmy BAŤA a ve městě Zlín. Současně detailně popisuje veškeré účetnické procesy ve firmě, které sám Tomáš Baťa považoval za velmi důležitou složku řízení firmy a jejího rozvoje. V další části knihy se můžete dozvědět, jak se komunistický režim pokoušel zavést Baťův systém řízení do socialistické ekonomiky a jak to všechno dopadlo. Kniha stojí 249,- Kč a můžete si ji zakoupit ve vile T. Bati, tel. 577 219 083, sekretariat@batova-vila.cz a také ve zlínských knihkupectví.
I mnoho dalších publikací Nadace Tomáše Bati je možno nalézt a objednat přímo zde
Historicky první stanici metra pojmenovanou po Tomáši Baťovi, českém podnikateli a zakladateli obuvnické společnosti Baťa navštívil indický premiér Naréndra Módí. Nová stanice je na předměstí hlavního města Dillí a jmenuje se “Bata Chowk” (čti čauk), což znamená Baťovo náměstí. Je nedaleko farídábádské továrny Baťa. Otevřena byla v rámci prodloužení linky metra v Dillí o 13,8 kilometru a premiér Módí si ji sám projel, čímž vyvolal značnou pozornost ostatních cestujících. Podle indického tisku tím zaskočil i oficiální činitele metra. (Zdroj: Český zastupitelský úřad v Dilí)
O tom, že Baťa byl už dávno před válkou v Číně, svědčí nejenom tato mapka hned s devíti pobočkami (i po rozkliknutí mapy nejméně čitelný nápis nahoře říká PEJPIN, což je tehdejší přepis Pekingu) ale hlavně životní příběh Miloše Fabiána který je tam společně s Františkem Vazačem, Emilem Tomanem a Janem Gottwaldem vybudoval. Získali jsme vzácný výtisk brožurky o jeho životě vydané u příležitosti Fabiánova návratu do vlasti v roce 1939 a brzy vás s ní seznámíme.
Nová kniha PhDr Zdeňka Pokludy přináší ucelený přehled důležitých momentů v působení Tomáše Bati a jeho světové firmy. Zabývá se i jeho nástupci a novějšími osudy podniku.
O Baťovi se často mluví a píše, a přece to podstatné často uniká. Pokluda se věnuje všestrannosti, která vtiskla pečeť celému tehdejšímu československému podnikání, architektuře, školství či zdravotnictví, ale i správě Zlína či země Moravskoslezské. Potřebným způsobem koriguje i školácké chyby v některých nedávných publikacích, například v pohříchu populárním Szczygielově Gottlandu. Knihu vydanou nakladatelstvím Kniha Zlín je možné zakoupit také v Nadaci Tomáše Bati.