BataStory.net

@ Hotline

^{Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika.}

Perličky vzpomínek na Baťovu rodinu

S vilou Tomáše Bati souvisí řada vzpomínek pamětníků jejích zlatých časů. My uvádíme jednu z těch z dětství, kterou otiskl před časem Zpravodaj Klubu ABŠ.
Paní Sylva Knedlová se v ní s námi sdílí o zážitky z chvilek, kdy byli pozvání do vily paní Marií Baťovou. Vzpomínku najdete v rubrice Klubu ABŠ nebo přímo zde

Další počin edice Baťovy nadace

Edice Baťovy Nadace vydala a poskytuje možnost zakoupit celou řadu publikací o osobnostech a historii baťovství. Právě nyní vydala i novou knihu Stanislava Křečka Stanislav Křeček (1909 – 1995) nastoupil k firmě BAŤA v roce 1931 a v roce 1935 se stal vedoucím výplatního oddělení. Ve své knize „Má dáti – dal. Účtoval jsem u Baťů“, popisuje ve dvou rovinách svůj život u firmy BAŤA a ve městě Zlín. Současně detailně popisuje veškeré účetnické procesy ve firmě, které sám Tomáš Baťa považoval za velmi důležitou složku řízení firmy a jejího rozvoje. V další části knihy se můžete dozvědět, jak se komunistický režim pokoušel zavést Baťův systém řízení do socialistické ekonomiky a jak to všechno dopadlo. Kniha stojí 249,- Kč a můžete si ji zakoupit ve vile T. Bati, tel. 577 219 083, sekretariat@batova-vila.cz a také ve zlínských knihkupectví.
I mnoho dalších publikací Nadace Tomáše Bati je možno nalézt a objednat přímo zde

Nová stanice metra v Dillí pojmenovaná po Tomáši Baťovi

Historicky první stanici metra pojmenovanou po Tomáši Baťovi, českém podnikateli a zakladateli obuvnické společnosti Baťa navštívil indický premiér Naréndra Módí. Nová stanice je na předměstí hlavního města Dillí a jmenuje se “Bata Chowk” (čti čauk), což znamená Baťovo náměstí. Je nedaleko farídábádské továrny Baťa. Otevřena byla v rámci prodloužení linky metra v Dillí o 13,8 kilometru a premiér Módí si ji sám projel, čímž vyvolal značnou pozornost ostatních cestujících. Podle indického tisku tím zaskočil i oficiální činitele metra. ^{(Zdroj: Český zastupitelský úřad v Dilí)}

Baťa byl už dávno před válkou v Číně

O tom, že Baťa byl už dávno před válkou v Číně, svědčí nejenom tato mapka hned s devíti pobočkami (i po rozkliknutí mapy nejméně čitelný nápis nahoře říká PEJPIN, což je tehdejší přepis Pekingu) ale hlavně životní příběh Miloše Fabiána který je tam společně s Františkem Vazačem, Emilem Tomanem a Janem Gottwaldem vybudoval. Získali jsme vzácný výtisk brožurky o jeho životě vydané u příležitosti Fabiánova návratu do vlasti v roce 1939 a brzy vás s ní seznámíme.

Baťa v kostce

Nová kniha PhDr Zdeňka Pokludy přináší ucelený přehled důležitých momentů v působení Tomáše Bati a jeho světové firmy. Zabývá se i jeho nástupci a novějšími osudy podniku.
O Baťovi se často mluví a píše, a přece to podstatné často uniká. Pokluda se věnuje všestrannosti, která vtiskla pečeť celému tehdejšímu československému podnikání, architektuře, školství či zdravotnictví, ale i správě Zlína či země Moravskoslezské. Potřebným způsobem koriguje i školácké chyby v některých nedávných publikacích, například v pohříchu populárním Szczygielově Gottlandu. Knihu vydanou nakladatelstvím Kniha Zlín je možné zakoupit také v Nadaci Tomáše Bati.

I u českého přezouvání byl na počátku Baťa...

Zvyk přezouvat se doma má své kořeny již ve dvacátých letech a stojí za ním podnikatelská expanze nejúspěšnějšího českého průmyslníka všech dob, Tomáše Bati, odhalila zajímavá studie českého historika Petra Zídka.
„Éra masového přezouvání nastala na počátku 20. let, když firma Baťa začala ve velkém vyrábět domácí papučky.“ potvrdila mu Miroslava Štýbrová ze zlínského Obuvnického muzea.

Celý článek v rubrice Baťovskou stopou