BataStory.net

@ Hotline

^{Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika.}

Jan Baťa nepostavil most přes řeku Paraná

Slavný most přes řeku Paraná nepostavil, jak se domnívá Miloš Zeman v jednom ze svých početných omylů, Jan Antonín Baťa. Ten myšlenku mostu nicméně po leta marně podporoval a k jeho slavnostnímu otevření byl přizván, pohříchu právě v den, kdy v Sao Paulo zemřel. – V Brazílii ovšem stojí i most, jenž nese dokonce jeho jméno, jen není na Paraná ale na jejím vedlejším přítoku Rio Pardo, nedaleko Batayporá a Bataguassu.

Oprava omylů – Obrana Tomáše Bati další část

Získali jsme zajímavou studii Ing Josefa Mayzlíka, která bere v potaz často citovanou tabulku srovnávající úspěchy firmy dosažené ještě za života Tomáše Bati s těmi dosaženými po jeho smrti nevlastním bratrem Janem. Sám Ing Josef Mayzlík pracoval u Bati ve Zlíně v letech 1936 – 1938 přímo v oddělení statistiky, seznal tak ihned, že srovnání dat není zcela správné. První část pečlivě koncipované studie zveřejňujeme v rubrice Milníky další část zde

99 sladkých teček paní Marie Baťové

Je tomu rok, co se k nám vrátily dík její vnučce paní Rosemary Blyth-Bata ručně psané kuchařské deníky Marie Baťové.
Máme tak možnost ochutnat sladké tečky korunující Tomášovy sváteční obědy. S mnoha fotografiemi a pečlivě vyzkoušenými recepty přináší kniha také další informace z partnerského života Marie a Tomáše. K slavnostnímu křtu za účasti dvojníka samotného Tomáše Bati zakladatele došlo 11. září v Baťově vile. Malé video z události zde Více o nové knize a o tom, jak ji získat – přímo tady

Vzpomínky Josefa Vyhnálka

Baťovec Josef Vyhnálek se narodil v květnu 1917 v Jamném nad Orlicí a podobně jako mnoho jiných chudých chlapců měl to štěstí, že dostal šanci u firmy Baťa, kam nastoupil ve 14 letech, tedy v roce 1931. V roce 1939 pak odjel s Baťou jako pedikér do Singapuru.
Své vzpomínky na životní pouť sepsal roku 1966. Za zpřístupnění poutavého šestnáctistránkového strojopisu vděčíme historikovi Ivanu Procházkovi a Janu Beránkovi a zveřejňujeme jej postupně zde

Silvestr Němec - hrdina, jenž se nedožil vítězství

Dvacetiletého Silvestra Němce vyslala firma Baťa v roce 1939 ze Zlína do pobočky v tehdy britské Malayi, kde jej záhy po po útoku na americký Pearl Harbor zastihla válka. Stejně jako další baťovci se jako dobrovolník zúčastnil obrany Singapuru před japonskou invazí. Za bojů o město byl v únoru 1942 těžce zraněn a v britské nemocnici pak Japonci pravděpodobně zavražděn, i když to, jak přesně se to stalo, je dodnes předmětem pátrání. V těchto dnech vrátila se ze Singapuru skupinka baťovských badatelů, o jejichž výsledcích vás budeme informovat. Iniciátorem byl Silvestrův prasynovec Jan Beránek, jenž k jeho osudu založil už před časem záslužnou, neuvěřitelně působivou webovou stránku Pátrání po Silvestrovi

O baťovském letectví

Přednášku o baťovském letectví u příležitosti 95. výročí jeho zřízení uspořádala 6. listopadu Nadace Tomáše Bati ve spolupráci s Vlastivědným kroužkem Holešov. Jen se tentokrát nekonala v Baťově vile ale v knihovně Baťova areálu (viz rozkliknutelná pozvánka).