BataStory.net
@ Hotline
Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika.
V roce 1939 zachránila firma Baťa mnoho židovských rodin.
V roce 1939 zachránila firma Baťa mnoho židovských rodin…
Historikové vědí o tomto faktu už dlouho. V poslední době se však zvláště ti mladší věnují záležitosti znovu a intenzivněji. Mnohdy bohužel i s pochybami o skutečném cíli té snahy.
K věci se vrátíme, dnes jen v rubrice Milníky 1939 fragment rozhovoru televize Prima s jednou ze zachráněných, pani Věrou Somenovou.
Informace pro ty, kteří se chtějí dostati mezi nás...
Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme z nich článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce. (Celý text v rubrice ABŠ.)
Jako jiná léta, i letos přijme Baťova škola práce asi 2000 mladých mužů a mladých žen. Po 14 letech je naše škola největší v Evropě. Průmyslová škola obuvnická má 1.281 žáků, průmyslová škola strojnická 445 žáků, chemická 135 žáků, koželužská 97 žáků, pletařská 65 žáků, stavební 36 žáků. Exportní obchodní akademii Tomáš Bati navštěvuje 247 žáků…
Někdejší zlínští starostové k dnešku
Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945
Výroky
je názvem drobné ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené Pavlem Velevem, ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…
(Obsah v souvisejícím článku v rubrice Baťovskou stopou)
Vánoce se u Baťů slavily vždycky
Česká vánoční tradice platila u Baťů všude ve světě.
Toto je titulní stránka “Belcamp News” z roku 1948, časopisu podobného někdejšímu zlínskému “Sdělení”, vydávaného v americkém Belcampu.
Tradiční vánoční promluva tehdy ještě stále českého ředitele Jana Hozy k belcampským baťovcům však již byla tak jako celý časopis v angličtině, protože po válce už byla naprostá většina osazenstva tenkrát největšího amerického “malého Zlína” tvořena Američany. Češi a Slováci zastávali v zahraničí jen většinu vedoucích míst.
Dělníky a mistry představovali u Baťů v zahraničí, ať už to bylo v Americe nebo třeba Indonesii, místní lidé. A Čechoslováků po uzavření hranic komunistickým režimem už jenom ubývalo…
(Více o Belcampu v rubrice Malé Zlíny, o Janu Hozovi v rubrice Baťa a svět.)
PF od nadace Tomáše Bati ve Zlíně
České stopy v Brazilii
České stopy v Brazilii je název výstavy v Tereziánském křídle Starého paláce pražského Hradu, která se nemohla nedotknout ani jména Baťa.
Záslužná výstava přinesla vedle úžasných barevných fotografií Jindřicha Streita a řady artefaktů skutečně i reprezentativní soubor cenných maličkých historických snímků z doby, kdy tam Jana Baťa zakládal svá města.
Jejich popisky už ovšem vykázaly obvyklou notorickou neznalost českých historiků, pokud jde o baťovskou historii.
Jan Baťa je tam jejich autorem nazýván “potomkem českých přistěhovalců”…
(Více v připravovaném článku v rubrice “Baťovskou stopou”.)