BataStory.net

@ Hotline

^{Tento baťovský portál je archivního typu, nemaže tedy staré články. Abyste se dostali snadněji k těm s bezprostřední vazbou na současnost, je zde tato rubrika.}

Baťovci bojovali i v HongKongu

Už dlouho před vypuknutím války působil v Hongkongu zlínský koncern Baťa, který tu měl od r. 1936 hlavni sklad obuvi a pět prodejen. Vedoucími byli Ladislav Břežný a Jaroslav Krofta, jenž zde také založil vlastenecký Český kroužek. Mnichovská dohoda a zřízení Protektorátu Čechy a Morava roku 1939 roztrpčilo hongkongské Čechy a dvanáct z nich nabídlo tehdy ještě britské vládě ostrova své služby. Sedm jich bylo zařazeno do Hong Kong Volunteer Defence Corps, pět k protiletecké obraně, strážím apod. Všichni pak byli podrobeni i příslušnému výcviku, zatímco peněžními dary podporovali i československý odboj. Den po Pearl Harbouru 8. prosince 1941, napadli Hongkong Japonci celými třemi divizemi a měli tak proti jen asi 14 000 obráncům velkou přesilu. Jako první Čech padl v bojích třiadvacetiletý baťovec Alois Pospíšil. Druhý – Jaroslav Krofta unikl jisté smrti. Díky jeho vnučce paní Kořenové-Kroftové přineseme o dalších osudech jeho i celé rodiny brzy větší článek v rubrice Milníky 2017 nebo přímo zde

Vše o zlínském zámku

Vše o historii zlínského zámku najdeme v nové knize Dr Zdenka Pokludy ZÁMEK ZLÍN.
Pod více než skromným názvem se nachází úplné a docela pohnuté dějiny dávného symbolu Zlína.
Kniha se jim věnuje už od samého počátku, dávno předtím než tuto jeho úlohu převzal Zlín moderní – baťovský.
A samozřejmě že právě dlouholetá snaha o převzetí zámku Tomášem Baťou a jeho konečné věnování lidem Zlínska je jednou z nejzajímavějších kapitol.

Baťa byl v Číně už dávno před válkou

O tom, že Baťa byl už dávno před válkou v Číně, svědčí nejenom tato mapka hned s devíti jeho tehdejšími pobočkami (po rozkliknutí mapy je pro orientaci málo čitelný název PEJPIN, jeden z mnoha přepisů Pekingu) ale i životní příběhy Miloše Fabiána (na obrázku), Františka Vazače, Emila Tomana a Jana Gottwalda, kteří je tam vybudovali a provozovali. Vedle vzácného výtisku brožurky o Miloši Fabiánovi vydané u příležitosti jeho návratu do vlasti v roce 1939 jsme získali i příběh a fotografie Jana Gottwalda a zde vás s nimi postupně seznámíme.

Štáb filmu s pracovním názvem "Bata Global" směřuje do Afriky

Štáb filmu s pracovním názvem “Bata Global” směřuje do Afriky. Po loňské výpravě za pamětníky do Brazilie a Indie zaznamená tu část současného baťovského imperia, která se nachází v Kenyi.
Více o jedné ze zdejších pamětnic, dceři baťovského lékaře z Limuru doktorce Somenové najdete zde

Baťovy tenisky kultovním předmětem indické historie

Pojem Baťa je součástí indického života, a nejnovějším důkazem toho je, že byl jako artefakt zařazen do nové knihy fotografií vrcholů designu oslavujícího nadčasovou krásu Indie. Ta obsahuje přes dvě stě kultovních objektů. Baťovy historické plimsolky – u nás známější jako tenisky – vyrobené v Indii poprvé v baťovském Batanagaru nedaleko Kalkaty v roce 1936, jsou její nedílnou součástí. Celý článek následuje.

Dvě nové knihy s baťovskou tématikou

Dvě nové knihy s baťovskou tématikou se objevily na pultech obchodů. Více než pět let strávili autoři Martin Jemelka a Ondřej Ševeček nad více než záslužnou a nesmírně zopovědnou publikací “Tovární města Baťova koncernu” shromažďující na skoro tisíci stranách podrobná data, ale i plány, rozpočty a historii všech evropských Baťových měst. (Vydala Academia)

Druhou pak je doku-román Markéty Pilátové “S Baťou v džungli” v němž během svých mnoha pobytů v Latinské Americe, kde učí krajany češtinu, vytvořila nespočet fiktivních, převážně velmi emotivních výpovědí rodinných příslušníků ale i spolupracovníků Jana Bati v Brazilii. (Vydal Torst).