Aneb jak nález z půdy „zařídil“ vznik originální výstavy v Muzeu jihovýchodní Moravy
To, že firma Baťa kromě obuvnické výroby úspěšně rozvíjela i další průmyslová a řemeslná odvětví, je dnes všeobecně známo. Věděli jste ale, že se zásadně zasloužila také o rozmach pedikérství?
Tento zajímavý fakt přibližuje výstava Baťův pedikér, která je do 10. května k vidění v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Originální je nejen její téma, ale i okolnost vzniku. Rozmach profese zabývající se péčí o nohy přibližuje na příběhu prvního pedikéra firmy Baťa Františka Kocourka, který podrobně zmapoval jeho pravnuk Jakub Neradilek.
„O tom, že pradědeček působil u Baťů, jsem doma v dětství slýchal často, ale nevěnoval jsem tomu velkou pozornost. Až později mě tato historie začala zajímat a pustil jsem se do pátrání. Po smrti dědy v roce 2016 jsem dostal a od té doby pečlivě střežil různé materiály – knihy, nástroje, dokumenty.
Důležitou roli sehrál nález starého kufříku na půdě. Byla v něm spousta fotek z pedikérských kurzů od roku 1929 až do šedesátých let,“ líčí Jakub Neradilek, co bylo na počátku tohoto originálního počinu.
Jak se stalo, že objev kufříku vedl až k samostatné výstavě v muzeu?
Oslovil jsem Nadaci Tomáše Bati, kterou mé dokumenty zaujaly. S Gabrielou Končitíkovou z nadace jsme postupně došli k nápadu udělat z nich výstavu. Díky rozhovoru v deníku Právo se mi ozval Jiří Vykydal, majitel společnosti zabývající se distribucí pedikérských pomůcek a kurzy pro pedikérky, který do toho šel s námi. Postupně se k projektu nabalili další lidé, i díky tomu, že jsem se stal členem Klubu absolventů Baťovy školy práce. Tam jsem například potkal pana Viktoru, 88letého úžasného člověka, který si mého pradědečka pamatuje. Pátral jsem v archivech, navštívil místa, kde žil… Práce ještě není u konce, chci v ní pokračovat. Pracuji na úřadě, kde každý den jednám s lidmi, a tak je pro mě pátrání v archivech příjemnou změnou. I proto jsem se do něj tak ponořil.
Jak vlastně kariéra vašeho pradědečka, prvního baťovského pedikéra, začala?
Do firmy Baťa nastoupil roku 1928 a následující rok jej Tomáš Baťa jmenoval instruktorem pedikúry. V továrně bylo dokonce vybudováno učiliště pedikúry a pradědeček školil v kurzech nové pedikéry pro Československo i pro zahraniční pobočky. Byl i autorem prvních učebnic o pedikúře u nás.
Jakou roli pedikúra u Baťů hrála?
Byla součástí každého oddělení obuvi prodejen Baťa. Pedikérské kurzy byly důkladné, trvaly 14, 21 a nakonec 28 dní. Byli do nich povolávaní i prodavači obuvi. Postupně se z pedikúry až na pár výjimek stala čistě ženská záležitost. Pradědeček se během praxe dostal pracovně i do Jugoslávie, Francie či Německa, staral se třeba i o nohy prvorepublikových hvězd – Nataši Gollové, Lídy Baarové, Adiny Mandlové či Vlasty Buriana… Po roce 1948 se změny ve vládě a společnosti nepříznivě dotkly i pedikérské služby firmy Baťa. Pradědeček pak učil na obuvnické škole v Koryčanech. Opětovný rozmach pedikúry nastal opět až v 90. letech.
Co dalšího se ještě na výstavě dozvíme?
Můžete se těšit na informace o vývoji pedikúry, na osobní příběh Františka Kocourka, k vidění jsou osobní věci i dobové dokumenty, nástroje a originální baťovské reklamy spojené s pedikúrou.
Na výstavě se po odborné stránce podílely i lékařka Marie Součková a Hana Kuslová z muzea. Zajímavostí je, že na 14. březen se při příležitosti výstavy chystalo i Česko-slovenské setkání pedikérů v Baťově vile s přednáškou o pedikérství u Baťů a prohlídkou expozice. Zda a kdy k němu dojde po nečekaném zásahu koronovirem, budeme informovat.
Autor: Martina Žáčková Foto: Archiv Jakuba Neradilka Magazin www.Zlin.cz
Projekt a realizace obnovy slavné Baťovy továrny v kanadské Batawě poctěny cenou Brownie Awards 2020.
Fotografie (dron) Antona Novotného, vnuka stavitele Batawy Novotného. Odkaz na jeho vzpomínky zde
V rámci prvního ročníku Streetartového sympozia, které uspořádala Nadace Tomáše Bati, a podpořilo město Zlín, vznikl jedinečný projekt, který představuje Tomáše Baťu, Marii i Tomáše Baťu juniora a jejich zlínskou vilu a mnoho dalších motivů.
Týdenní festival otevřel dveře Baťovy vily a odkaz jejich původních majitelů každému, kdo mělzájem jej poznat prostřednictvím přednášek, prohlídek i návštěvy knihovny.
Václav Moravec, tehdejší moderátor českého vysílání BBC, natočil u příležitosti 89. narozenin Tomáše Bati juniora půvabné a dnes vzácné interview, ve kterém podnikatel hovoří o tradicích rodinného podniku svého otce.
V rámci solidarity se všemi zdravotnickými pracovníky a dobrovolníky zintenzivňujícími společné úsilí v boji proti pandemii Covid-19, věnovala světová firma Baťa těm v přední linii milion milionů párů obuvi.
Obě audioknihy vydané Nadací Tomáše Bati namluvil Alfred Strejček a vedle možnosti objednat si je jako komplet dvou CD je také možné stáhnout si je na stránkách Nadace Tomáš Bati online.
Málokdo ví, že základy dnes tak populárního pedikérství položil u nás- a to už ve dvacátých letech – Tomáš Baťa. Za pedikéry byli školeni i prodavači obuvi. Výstava ve zlínském Muzeu Jihovýchodní Moravy přináší překvapivé množství informací i artefaktů.
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče z Podkakrpatské Rusi odvážilo až do Zlína
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče až z Podkakrpatské Rusi odvážila do Zlína
Ve Zlíně se v září uskutečníil vůbec první ročník festivalu dobrého jídla Garden Food Festival, navíc se zcela zlínskou specialitou: s možností ochutnat jídla, jaká se podávala v jídelnách za dob Tomáše Bati.
K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.
Alexandr Hackenschmied zakládal v letech 1935-39 se společně s E. Klosem, L. Koldou, F. Pilátem, P. Hrdličkou a J. Lukášem slávu zlínského filmového studia a vytvořil zde množství dodnes ceněných reklamních a propagačních snímků. Reprezentativní výstava jeho maleb a kreseb proběhla v Uherském Hradišti.
Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.
Ve věku 89 let zemřel v Tahmooru v Austrálii baťovský vynálezce František Popovský. Vzdělání získal jako Mladý muž u Bati na Slovensku, kam byl ze Zlína přeložen ještě před válkou jeho otec…
Vyprávěni Dr. Tomáše E. Mullera shrnuje strhujícím způsobem fascinující příběh jednoho z baťovců a jeho rodiny.
Zveme vás do zahrady Baťovy vily na výstavu děl sochařského symposia WOOD 2014
Nový přehled a srovnání jednotlivých epoch v řízení firmy Baťa od počátku minulého století umožňuje přiřadit k nim – pro mnohé překvapivě – i aktivity řady současných institucí a podniků.
Protože veřejnost (a bohužel i novinářská obec, což je vůbec nejhorší) tápe dost často v historii a zaměňuje jak jednotlivé baťovské osobnosti tak i období jejich působnosti v historii firmy, připravil Dr Zdeněk Pokluda přehled nejdůležitějších údajů a dat týkajících se hlavních postav v různých fázích vedení firmy Baťa.
Že nevíte, co je to Diwali? Že slavnost světel? A proč by zrovna baťovci měli slavit tradiční indický svátek? A ještě k tomu v Austrálii?
Kniha Jaroslava Pospíšila přináší větší jasno do zákulisí sporů o baťovský majetek.
Skupina kdysi mladých baťovců se sešla po padesáti letech znovu v Batapuru (Pákistán). Pro většinu z nich to byla dokonce první návštěva Pákistánu po padesáti letech vůbec.
Výběr z příspěvku doc Miroslava Barvíře pro konferenci SYSIN 2012 na Univerzitě Pardubice upozorňuje na fakt, že vědecké principy fyziky a matematiky pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa k zvládnutí algoritmů řízení.
Na tomto místě najdete seznam členů Klubu ABŠ, jenž ale obsahuje v zájmu zachování práva na soukromí jen jméno, ročník narození a město, kde člen žije. Podrobnější údaje s celou adresou či telefonem najdete na pobočkách a v Baťově vile ve Zlíně…
Ve Valdštejnském paláci v Praze bylaletos k vidění výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.
Zajímavá pasáž z knihy MUDr Mirka Kabely o Češích v Holandsku přináší logicky i kapitolu o baťovcích v Bestu.
Připravil Dr Zdeněk Pokluda
Již v roce 1928 se čeští politici předháněli, jak utratit co nejvíce z peněz daňových poplatníků. Slova Tomáše Bati z toho roku platí bohužel dodnes…
Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce.
Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a postupně ji zde zveřejníme:
Schůze se konala 5. dubna ve Zlíně a my vám přinášíme většinu přednesených příspěvků především pro ty,kdo se jí nemohli zúčastnit
Vystoupeni a diskusní příspěvky byly zkráceny
… i s pozvánkou k letošnímu tradičnímu dubnovému setkání
Přinášíme archivní článek k pracovnímu jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci
Celovečerní film založený na někdejší dosud neznámé, ale tehdy vytištěné povídce sleduje osudy Baťova raketoplánu (ten termín tehdy ještě neexistoval, nazývali ho „Stratoérem“) připraveného roku 1950 k cestě na Měsíc.
Zájemců o práci ve firmě Baťa bylo v první polovině 20. století víc než dost. Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách, proto se rozhodl vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a podle vlastních představ…
Adresa Klubu ale i místo pro váš vzkaz nebo dotaz. Nebo jen kontakt, kam se vám můžeme ozvat.
Toto je místo pro další pravidelnou rubriku, tentokrát o zahraničních členech Klubu a korespondenci s nimi…
Loňská výroční schůze klubu ABŠ se konala ve středu 16. dubna 2008 v Otrokovicích. Zde je její program a výroční zpráva. Jakmile to bude možné, doplníme je i o další zajímavé postřehy.
Úvaha předsedy klubu ing Svat. Jabůrka k 80. výročí ABŠ
Záznam z jednání loňské výroční členské schůze Klubu absolventů zatím ještě ponecháváme na webu, přestože vyšel ve Zpravodaji tiskem. Obsahuje řadu zajímavých detailů o jeho činnosti, jež se tak dostane do rukou i těm zájemcům, kdo nejsou jeho předplatiteli…