Aneb jak nález z půdy „zařídil“ vznik originální výstavy v Muzeu Jihovýchodní Moravy
To, že firma Baťa kromě obuvnické výroby úspěšně rozvíjela i další průmyslová a řemeslná odvětví, je dnes všeobecně známo. Věděli jste ale, že se zásadně zasloužila také o rozmach pedikérství?
Tento zajímavý fakt přibližuje výstava Baťův pedikér k vidění v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Originální je nejen její téma, ale i okolnost vzniku. Rozmach profese zabývající se péčí o nohy přibližuje na příběhu prvního pedikéra firmy Baťa Františka Kocourka, který podrobně zmapoval jeho pravnuk Jakub Neradilek.
„O tom, že pradědeček působil u Baťů, jsem doma v dětství slýchal často, ale nevěnoval jsem tomu velkou pozornost. Až později mě ta historie začala zajímat a pustil jsem se do pátrání. Po smrti dědy v roce 2016 jsem dostal a od té doby pečlivě střežil různé materiály – knihy, nástroje, dokumenty. Důležitou roli sehrál nález starého kufříku na půdě. Byla v něm spousta fotek z pedikérských kurzů od roku 1929 až do šedesátých let,“ líčí Jakub Neradilek, co bylo na počátku tohoto originálního počinu.
Jak se stalo, že objev kufříku vedl až k samostatné výstavě v muzeu?
Oslovil jsem Nadaci Tomáše Bati, kterou mé dokumenty zaujaly. S Gabrielou Končitíkovou z nadace jsme postupně došli k nápadu udělat z nich výstavu. Díky rozhovoru v deníku Právo se mi ozval Jiří Vykydal, majitel společnosti zabývající se distribucí pedikérských pomůcek a kurzy pro pedikérky, který do toho šel s námi. Postupně se k projektu nabalili další lidé, i díky tomu, že jsem se stal členem Klubu absolventů Baťovy školy práce. Tam jsem například potkal pana Viktoru, 88letého úžasného člověka, který si mého pradědečka pamatuje. Pátral jsem v archivech, navštívil místa, kde žil… Práce ještě není u konce, chci v ní pokračovat. Pracuji na úřadě, kde každý den jednám s lidmi, a tak je pro mě pátrání v archivech příjemnou změnou. I proto jsem se do něj tak ponořil.
Jak vlastně kariéra vašeho pradědečka, prvního baťovského pedikéra, začala?
Do firmy Baťa nastoupil roku 1928 a následující rok jej Tomáš Baťa jmenoval instruktorem pedikúry. V továrně bylo dokonce vybudováno učiliště pedikúry a pradědeček školil v kurzech nové pedikéry pro Československo i pro zahraniční pobočky. Byl i autorem prvních učebnic o pedikúře u nás.
Jakou roli pedikúra u Baťů hrála?
Byla součástí každého oddělení obuvi prodejen Baťa. Pedikérské kurzy byly důkladné, trvaly 14, 21 a nakonec 28 dní. Byli do nich povolávaní i prodavači obuvi. Postupně se z pedikúry až na pár výjimek stala čistě ženská záležitost. Pradědeček se během praxe dostal pracovně i do Jugoslávie, Francie či Německa, staral se třeba i o nohy prvorepublikových hvězd – Nataši Gollové, Lídy Baarové, Adiny Mandlové či Vlasty Buriana… Po roce 1948 se změny ve vládě a společnosti nepříznivě dotkly i pedikérské služby firmy Baťa. Pradědeček pak učil na obuvnické škole v Koryčanech. Opětovný rozmach pedikúry nastal opět až v 90. letech.
Co dalšího se ještě na výstavě dozvíme?
Můžete se těšit na informace o vývoji pedikúry, na osobní příběh Františka Kocourka, k vidění jsou osobní věci i dobové dokumenty, nástroje a originální baťovské reklamy spojené s pedikúrou.
Na výstavě se po odborné stránce podílely i lékařka Marie Součková a Hana Kuslová z muzea. Zajímavostí je, že k účasti se při příležitosti výstavy chystalo i Česko-slovenské setkání pedikérů v Baťově vile s přednáškou o pedikérství u Baťů a prohlídkou expozice. Zda a kdy k němu dojde po nečekaném zásahu koronovirem, budeme informovat.
Autor: Martina Žáčková Foto: Archiv Jakuba Neradilka Magazin www.Zlin.cz
Přinášíme daší zajímavé interview s dnes už zesnulým Jaroslavem Kozlíkem, jehož baťovské zkušenosti uvedla BataStory už před léty zde
Čtyři poklady věnované historikem Zdeňkem Pokludou poskytují čtenářům BataStory odkaz na hned čtyři baťovské publikace, jež si tak mohou zdarma přečíst i stáhnout.
Projekt a realizace obnovy slavné Baťovy továrny v kanadské Batawě poctěny cenou Brownie Awards 2020.
Fotografie (dron) Antona Novotného, vnuka stavitele Batawy Novotného. Odkaz na jeho vzpomínky zde
V rámci prvního ročníku Streetartového sympozia, které uspořádala Nadace Tomáše Bati, a podpořilo město Zlín, vznikl jedinečný projekt, který představuje Tomáše Baťu, Marii i Tomáše Baťu juniora a jejich zlínskou vilu a mnoho dalších motivů.
Týdenní festival otevřel dveře Baťovy vily a odkaz jejich původních majitelů každému, kdo mělzájem jej poznat prostřednictvím přednášek, prohlídek i návštěvy knihovny.
Václav Moravec, tehdejší moderátor českého vysílání BBC, natočil u příležitosti 89. narozenin Tomáše Bati juniora půvabné a dnes vzácné interview, ve kterém podnikatel hovoří o tradicích rodinného podniku svého otce.
V rámci solidarity se všemi zdravotnickými pracovníky a dobrovolníky zintenzivňujícími společné úsilí v boji proti pandemii Covid-19, věnovala světová firma Baťa těm v přední linii milion milionů párů obuvi.
Obě audioknihy vydané Nadací Tomáše Bati namluvil Alfred Strejček a vedle možnosti objednat si je jako komplet dvou CD je také možné stáhnout si je na stránkách Nadace Tomáš Bati online.
Málokdo ví, že základy dnes tak populárního pedikérství položil u nás- a to už ve dvacátých letech – Tomáš Baťa. Za pedikéry byli školeni i prodavači obuvi. Výstava ve zlínském Muzeu Jihovýchodní Moravy přináší překvapivé množství informací i artefaktů.
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče z Podkakrpatské Rusi odvážilo až do Zlína
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče až z Podkakrpatské Rusi odvážila do Zlína
Ve Zlíně se v září uskutečníil vůbec první ročník festivalu dobrého jídla Garden Food Festival, navíc se zcela zlínskou specialitou: s možností ochutnat jídla, jaká se podávala v jídelnách za dob Tomáše Bati.
K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.
Alexandr Hackenschmied zakládal v letech 1935-39 se společně s E. Klosem, L. Koldou, F. Pilátem, P. Hrdličkou a J. Lukášem slávu zlínského filmového studia a vytvořil zde množství dodnes ceněných reklamních a propagačních snímků. Reprezentativní výstava jeho maleb a kreseb proběhla v Uherském Hradišti.
Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.
Ve věku 89 let zemřel v Tahmooru v Austrálii baťovský vynálezce František Popovský. Vzdělání získal jako Mladý muž u Bati na Slovensku, kam byl ze Zlína přeložen ještě před válkou jeho otec…
Vyprávěni Dr. Tomáše E. Mullera shrnuje strhujícím způsobem fascinující příběh jednoho z baťovců a jeho rodiny.
Zveme vás do zahrady Baťovy vily na výstavu děl sochařského symposia WOOD 2014
Nový přehled a srovnání jednotlivých epoch v řízení firmy Baťa od počátku minulého století umožňuje přiřadit k nim – pro mnohé překvapivě – i aktivity řady současných institucí a podniků.
Protože veřejnost (a bohužel i novinářská obec, což je vůbec nejhorší) tápe dost často v historii a zaměňuje jak jednotlivé baťovské osobnosti tak i období jejich působnosti v historii firmy, připravil Dr Zdeněk Pokluda přehled nejdůležitějších údajů a dat týkajících se hlavních postav v různých fázích vedení firmy Baťa.
Že nevíte, co je to Diwali? Že slavnost světel? A proč by zrovna baťovci měli slavit tradiční indický svátek? A ještě k tomu v Austrálii?
Kniha Jaroslava Pospíšila přináší větší jasno do zákulisí sporů o baťovský majetek.
Skupina kdysi mladých baťovců se sešla po padesáti letech znovu v Batapuru (Pákistán). Pro většinu z nich to byla dokonce první návštěva Pákistánu po padesáti letech vůbec.
Výběr z příspěvku doc Miroslava Barvíře pro konferenci SYSIN 2012 na Univerzitě Pardubice upozorňuje na fakt, že vědecké principy fyziky a matematiky pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa k zvládnutí algoritmů řízení.
Na tomto místě najdete seznam členů Klubu ABŠ, jenž ale obsahuje v zájmu zachování práva na soukromí jen jméno, ročník narození a město, kde člen žije. Podrobnější údaje s celou adresou či telefonem najdete na pobočkách a v Baťově vile ve Zlíně…
Ve Valdštejnském paláci v Praze bylaletos k vidění výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.
Zajímavá pasáž z knihy MUDr Mirka Kabely o Češích v Holandsku přináší logicky i kapitolu o baťovcích v Bestu.
Připravil Dr Zdeněk Pokluda
Již v roce 1928 se čeští politici předháněli, jak utratit co nejvíce z peněz daňových poplatníků. Slova Tomáše Bati z toho roku platí bohužel dodnes…
Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce.
Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a postupně ji zde zveřejníme:
Schůze se konala 5. dubna ve Zlíně a my vám přinášíme většinu přednesených příspěvků především pro ty,kdo se jí nemohli zúčastnit
Vystoupeni a diskusní příspěvky byly zkráceny
… i s pozvánkou k letošnímu tradičnímu dubnovému setkání
Přinášíme archivní článek k pracovnímu jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci
Celovečerní film založený na někdejší dosud neznámé, ale tehdy vytištěné povídce sleduje osudy Baťova raketoplánu (ten termín tehdy ještě neexistoval, nazývali ho „Stratoérem“) připraveného roku 1950 k cestě na Měsíc.
Zájemců o práci ve firmě Baťa bylo v první polovině 20. století víc než dost. Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách, proto se rozhodl vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a podle vlastních představ…
Adresa Klubu ale i místo pro váš vzkaz nebo dotaz. Nebo jen kontakt, kam se vám můžeme ozvat.
Toto je místo pro další pravidelnou rubriku, tentokrát o zahraničních členech Klubu a korespondenci s nimi…
Loňská výroční schůze klubu ABŠ se konala ve středu 16. dubna 2008 v Otrokovicích. Zde je její program a výroční zpráva. Jakmile to bude možné, doplníme je i o další zajímavé postřehy.
Úvaha předsedy klubu ing Svat. Jabůrka k 80. výročí ABŠ
Záznam z jednání loňské výroční členské schůze Klubu absolventů zatím ještě ponecháváme na webu, přestože vyšel ve Zpravodaji tiskem. Obsahuje řadu zajímavých detailů o jeho činnosti, jež se tak dostane do rukou i těm zájemcům, kdo nejsou jeho předplatiteli…