K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.
Zlíňané ho kdysi znali jako Tomíka. Ve světě, na všech kontinentech, to byl prostě Bata. A v závěrečných devatenácti letech života to pro nás byl zase československý a český – Tomáš Baťa junior.
Školní vzdělání získával ve Zlíně, Londýně, Lausanne. Praktické zkušenosti ve výrobě a obchodu sbíral v letech 1932-1939 v podnicích rodinné firmy v Československu, Německu, Švýcarsku, Anglii. A potom nám zmizel z očí – r. 1939 odešel do exilu do zámoří a začal budovat baťovský podnik v kanadské Batawě. A zároveň tehdy, ve válečných letech podporoval československou exilovou vládu v Londýně. Hned po osvobození se v britské uniformě vrátil do Československa – avšak mohl jen přihlížet, jak se tu r. 1945 znárodňují rodinné baťovské podniky.
A tak mladý Tomáš Baťa zůstal na Západě, a zase nám zmizel z očí, tentokrát na celých 44 let. V Londýně zřídil r. 1945 novou firemní centrálu a spravoval z ní síť baťovských továren a prodejen, které zůstaly v demokratických zemích Evropy, Ameriky, Afriky a Asie a firma provozovala 2 168 vlastních prodejen. V r. 1946 zaměstnával 34 000 zaměstnanců v 38 továrnách a firma se rozbíhala k impozantnímu rozmachu – v r. 1962 měla výrobní a obchodní aktivity v 79 zemích světa: 66 továren, 4 100 prodejen, 65 000 zaměstnanců. O tom se ve Zlíně a v Československu nevědělo. V zemi socialismu se nesmělo mluvit o úspěšném kapitalistovi, jméno Baťa bylo tabu.
Z Londýna přenesl Tomáš Baťa junior sídlo firmy r. 1964 do Toronta a růst podnikání pokračoval. V r. 1975 je Tomáš junior šéfem ohromné firmy, která podniká v 89 zemích, patří k ní 98 společností, 90 000 zaměstnanců, 5 000 prodejen, 90 továren s roční výrobou 250 milionů párů bot. Baťu vyhledávali novináři prestižních listů od Japonska po Ameriku, působil v mezinárodních hospodářských organizacích, stal se známou osobností. Ve zlínském (tehdy gottwaldovském) Svitu byli vyčleněni odborníci, aby ve světovém tisku sledovali všechno, co se o Tomáši Baťovi juniorovi psalo, byly to však informace pouze pro přísně uzavřený okruh lidí.
Teprve po listopadu 1989 mohlo Baťovo jméno opět zaznít naplno. Tomáš junior přijel v prosinci 1989 a jeho cesta směřovala do Zlína. Na náměstí jej bouřlivě přivítalo desítky tisíc lidí. Pro Tomáše J. Baťu, jak později řekl, to byl jeden z nejpůsobivějších zážitků jeho života. Tento světoznámý podnikatel mohl být po mnoha letech znovu mezi svými Zlíňáky.
Jeho návrat nebyl jen sentimentálním okamžikem, ale také příležitostí jak své vlasti pomoci. Jednou z jeho prvotních aktivit bylo samozřejmě znovuzaložení a obnova firmy Baťa v Československu. To se po složitých jednáních s tehdejší federální vládou za ne právě výhodných podmínek podařilo a firma mohla začít zaměstnávat nové spolupracovníky. Dnes firma Baťa zaměstnává 1200 zaměstnanců. Jakožto předseda obchodního a průmyslového poradního výboru OECD pro transformaci zemí Střední a Východní Evropy se zasloužil o vstup Československa do této organizace.
Vědom si obrovského deficitu lidí s podnikatelskými zkušenostmi přivedl s sebou jednu z největších vzdělávacích institucí, která vychovává mladé podnikatele, Junior Achievement. Tato organizace funguje na stovkách českých škol a celkem ve120 zemích světa.
Padesát let nemohl podporovat region Zlínska a společnost v České republice. Proto se rozhodl k 1. květnu 1998 v navrácené rodinné vile ve Zlíně založit nadaci Tomáše Bati, která slouží rozvoji mladých lidí. Nadace podporuje vzdělávání, kulturu, vědu a výzkum. Je ochráncem a šiřitelem baťovského odkazu.
S jeho jménem bude také neodmyslitelně spojeno založení University Tomáše Bati ve Zlíně, které propůjčil jméno svého otce a u jejíhož zrodu stál. Byl také jejím prvním předsedou správní rady.
V roce 2007, coby pokračovatel svého otce a reprezentant tradic baťovského podnikání, převzal pan Tomáš J. Baťa v Londýně prestižní cenu za 70 let působení podnikatele se sociálním cítěním. Ne každé město se může pochlubit tak významným rodákem, zvláště když je jméno Baťa světové známým a vždy bude spojováno s naším městem Zlínem.
Převzato z webu Nadace Tomáše Bati, zde. Fotografie z pietní návštěvy Baťovy rodny ve Zlíně Jitka Zvolská.
Přinášíme daší zajímavé interview s dnes už zesnulým Jaroslavem Kozlíkem, jehož baťovské zkušenosti uvedla BataStory už před léty zde
Čtyři poklady věnované historikem Zdeňkem Pokludou poskytují čtenářům BataStory odkaz na hned čtyři baťovské publikace, jež si tak mohou zdarma přečíst i stáhnout.
Projekt a realizace obnovy slavné Baťovy továrny v kanadské Batawě poctěny cenou Brownie Awards 2020.
Fotografie (dron) Antona Novotného, vnuka stavitele Batawy Novotného. Odkaz na jeho vzpomínky zde
V rámci prvního ročníku Streetartového sympozia, které uspořádala Nadace Tomáše Bati, a podpořilo město Zlín, vznikl jedinečný projekt, který představuje Tomáše Baťu, Marii i Tomáše Baťu juniora a jejich zlínskou vilu a mnoho dalších motivů.
Týdenní festival otevřel dveře Baťovy vily a odkaz jejich původních majitelů každému, kdo mělzájem jej poznat prostřednictvím přednášek, prohlídek i návštěvy knihovny.
Václav Moravec, tehdejší moderátor českého vysílání BBC, natočil u příležitosti 89. narozenin Tomáše Bati juniora půvabné a dnes vzácné interview, ve kterém podnikatel hovoří o tradicích rodinného podniku svého otce.
V rámci solidarity se všemi zdravotnickými pracovníky a dobrovolníky zintenzivňujícími společné úsilí v boji proti pandemii Covid-19, věnovala světová firma Baťa těm v přední linii milion milionů párů obuvi.
Obě audioknihy vydané Nadací Tomáše Bati namluvil Alfred Strejček a vedle možnosti objednat si je jako komplet dvou CD je také možné stáhnout si je na stránkách Nadace Tomáš Bati online.
Málokdo ví, že základy dnes tak populárního pedikérství položil u nás- a to už ve dvacátých letech – Tomáš Baťa. Za pedikéry byli školeni i prodavači obuvi. Výstava ve zlínském Muzeu Jihovýchodní Moravy přináší překvapivé množství informací i artefaktů.
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče z Podkakrpatské Rusi odvážilo až do Zlína
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče až z Podkakrpatské Rusi odvážila do Zlína
Ve Zlíně se v září uskutečníil vůbec první ročník festivalu dobrého jídla Garden Food Festival, navíc se zcela zlínskou specialitou: s možností ochutnat jídla, jaká se podávala v jídelnách za dob Tomáše Bati.
K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.
Alexandr Hackenschmied zakládal v letech 1935-39 se společně s E. Klosem, L. Koldou, F. Pilátem, P. Hrdličkou a J. Lukášem slávu zlínského filmového studia a vytvořil zde množství dodnes ceněných reklamních a propagačních snímků. Reprezentativní výstava jeho maleb a kreseb proběhla v Uherském Hradišti.
Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.
Ve věku 89 let zemřel v Tahmooru v Austrálii baťovský vynálezce František Popovský. Vzdělání získal jako Mladý muž u Bati na Slovensku, kam byl ze Zlína přeložen ještě před válkou jeho otec…
Vyprávěni Dr. Tomáše E. Mullera shrnuje strhujícím způsobem fascinující příběh jednoho z baťovců a jeho rodiny.
Zveme vás do zahrady Baťovy vily na výstavu děl sochařského symposia WOOD 2014
Nový přehled a srovnání jednotlivých epoch v řízení firmy Baťa od počátku minulého století umožňuje přiřadit k nim – pro mnohé překvapivě – i aktivity řady současných institucí a podniků.
Protože veřejnost (a bohužel i novinářská obec, což je vůbec nejhorší) tápe dost často v historii a zaměňuje jak jednotlivé baťovské osobnosti tak i období jejich působnosti v historii firmy, připravil Dr Zdeněk Pokluda přehled nejdůležitějších údajů a dat týkajících se hlavních postav v různých fázích vedení firmy Baťa.
Že nevíte, co je to Diwali? Že slavnost světel? A proč by zrovna baťovci měli slavit tradiční indický svátek? A ještě k tomu v Austrálii?
Kniha Jaroslava Pospíšila přináší větší jasno do zákulisí sporů o baťovský majetek.
Skupina kdysi mladých baťovců se sešla po padesáti letech znovu v Batapuru (Pákistán). Pro většinu z nich to byla dokonce první návštěva Pákistánu po padesáti letech vůbec.
Výběr z příspěvku doc Miroslava Barvíře pro konferenci SYSIN 2012 na Univerzitě Pardubice upozorňuje na fakt, že vědecké principy fyziky a matematiky pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa k zvládnutí algoritmů řízení.
Na tomto místě najdete seznam členů Klubu ABŠ, jenž ale obsahuje v zájmu zachování práva na soukromí jen jméno, ročník narození a město, kde člen žije. Podrobnější údaje s celou adresou či telefonem najdete na pobočkách a v Baťově vile ve Zlíně…
Ve Valdštejnském paláci v Praze bylaletos k vidění výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.
Zajímavá pasáž z knihy MUDr Mirka Kabely o Češích v Holandsku přináší logicky i kapitolu o baťovcích v Bestu.
Připravil Dr Zdeněk Pokluda
Již v roce 1928 se čeští politici předháněli, jak utratit co nejvíce z peněz daňových poplatníků. Slova Tomáše Bati z toho roku platí bohužel dodnes…
Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce.
Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a postupně ji zde zveřejníme:
Schůze se konala 5. dubna ve Zlíně a my vám přinášíme většinu přednesených příspěvků především pro ty,kdo se jí nemohli zúčastnit
Vystoupeni a diskusní příspěvky byly zkráceny
… i s pozvánkou k letošnímu tradičnímu dubnovému setkání
Přinášíme archivní článek k pracovnímu jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci
Celovečerní film založený na někdejší dosud neznámé, ale tehdy vytištěné povídce sleduje osudy Baťova raketoplánu (ten termín tehdy ještě neexistoval, nazývali ho „Stratoérem“) připraveného roku 1950 k cestě na Měsíc.
Zájemců o práci ve firmě Baťa bylo v první polovině 20. století víc než dost. Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách, proto se rozhodl vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a podle vlastních představ…
Adresa Klubu ale i místo pro váš vzkaz nebo dotaz. Nebo jen kontakt, kam se vám můžeme ozvat.
Toto je místo pro další pravidelnou rubriku, tentokrát o zahraničních členech Klubu a korespondenci s nimi…
Loňská výroční schůze klubu ABŠ se konala ve středu 16. dubna 2008 v Otrokovicích. Zde je její program a výroční zpráva. Jakmile to bude možné, doplníme je i o další zajímavé postřehy.
Úvaha předsedy klubu ing Svat. Jabůrka k 80. výročí ABŠ
Záznam z jednání loňské výroční členské schůze Klubu absolventů zatím ještě ponecháváme na webu, přestože vyšel ve Zpravodaji tiskem. Obsahuje řadu zajímavých detailů o jeho činnosti, jež se tak dostane do rukou i těm zájemcům, kdo nejsou jeho předplatiteli…