BataStory.net

SEDÁVEJ PANENKO V KOUTĚ

Colours - Bata 2.jpg

Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče z Podkakrpatské Rusi odvážilo až do Zlína

Má cesta do Zlína nebyla zrovna typická. Moji rodiče se po první světové válce odstěhovali z Moravy na Pod. Rus do Užhorodu a já s nimi. Prázdniny a nějaký ten ročník svého dětství jsem žila u dědečků na Moravě. Poslední prázdniny se chýlily ke konci, když se mi dostal do rukou náborový leták Baťových závodů ve Zlíně s rozesmátými děvčaty v oknech internátu na titulní straně. Byla jsem již zapsána na obchodní školu v Užhorodě, ale vidina Zlína mě učarovala. Druhý den jsem jela do Zlína.

Na dívčím internátu mě sice přijala ředitelka internátu, ale bohužel, příjem děvčat do Baťovy školy práce byl již ukončen. Mé nadšení se rázem proměnilo ve smutek a zklamání, až vzbudilo lítost a zájem paní ředitelky. Nabídla mi, že právě dnes se konají poslední přijímací zkoušky na chlapeckém internátu. Jsou sice poněkud odlišné, ale troufám-li si, ať jdu zkusit štěstí. Samozřejmě jsem nabídku přijala a uháněla na chlapecký internát.

Mé testy i pohovory dopadly výborně a byla jsem přijata. Byla jsem nadšena vyhlídkami, které se před námi rozprostíraly. A bez váhání jsem rázem svoji životní lodičku odklonila do jiného proudu. Jaké vyhlídky do budoucnosti, co mě může být nabídnuto v dalekém Užhorodě – mladému děvčeti s obchodní školou – tak dvě stě korun za měsíční ťukání do stroje! Tady se nabízí takové možnosti – také obchodní škola, akademie, kursy jazyků, svět – už jsem se viděla, jak důležitou roli sehraji v tomto velkolepém světovém podniku!

Byly to úvahy mladého děvčete na prázdninách, odchovaného dívčími romány, po prázdninách posledních dětských her na návsi rodné vesnice. Za několik dní nastoupila jsem v Baťových závodech ve Zlíně. Psalo se září 1935. Byla jsem zařazena do punčocháren, kde se právě zaváděla výroba hedvábných punčoch.

Nová budova na konci továrního areálu voněla lakem a vůní olejů z instalovaných pletacích strojů. Měla jsem dělat „kontrolorku hotových punčoch.“ Punčochy se pletly na plochých pletacích strojích, „Cottonech,“ na jednom stroji 12 párů. Tyto pletací stroje, dlouhé přes celou etáž, snad 10 metrů, obsluhovali zásadně muži. My, dívky a ženy, jsme v tomto procesu upletené polotovary řetízkovaly, tj. paty a špičky navlékaly na stovky jehliček kulatých řetízkovacích strojů, sešívaly pověstné švy na punčochách, které na ženské nožce musely být vždy krásně rovné a na konci těchto úkonů byla kontrola, která zabezpečovala, aby režný polotovar při odchodu do barevny byl v pořádku.

Funkce „kontrolora“ znělo nadmíru důležitě a povzbudivě. Ale ta skutečnost! Výroba punčoch na plochých pletacích strojích byla velmi náročná. Nové stroje, velmi drahé, stovky a tisíce velejemných jehliček na nich potřebovaly čas ke svému usazení. Noví, nezapracovaní lidé u nich, to vše neslibovalo, že konečný výrobek bude v krátké době splňovat požadavky vysoké kvality.

„Ten punčochá je šám týr a šám flek“ – ty punčochy jsou samá díra, samý flek – rozčiloval se instruktor – Němec – od firmy Kunert z Varnsdorfu, jeden z pracovníků, kteří punčochárnu dávali do provozu. A my „kontrolorky“ jsme ty díry musely pečlivě zašívat, puštěná očka ručně vyplétat, skvrny vyčistit.

Výkonové normy a mzdové sazby byly převzaty od zavedeného Kunerta. Mašinky za tichého pobroukávání v rámci plánovaného záběhu chrlily „šám týr a šám flek,“ děvčata řetízkovala patičky a sešívala švy téměř se zavázanýma očima, my kontrolorky jsme se slzami v očích zašívaly nekonečné díry.

Dle stanovených sazeb jsme si za těchto předpokladů nevydělaly ani na buřta. Bylo nám dopláceno do minimální mzdy, která po dobu nutnou na zapracování činila dle zvyklostí u Baťů 60,- Kč týdně. Tato minimální mzda byla míněna jako dočasné řešení maximálně 2 týdny na zapracování. Naše spolupracovnice si zhruba 200,- Kč týdně vydělaly, chlapci pletaři 300,- až 400,- Kč, týdny běžely a na nás se zapomnělo.

Naučily jsme se sice z pilnosti všechny práce kolem, ale nikdo nechtěl onemocnět, nikdo nechtěl zůstat doma, nikdo nepřišel, aby nás jako toho převozníka na Černém moři vystřídal. Veslo nebylo komu předat. Reptaly jme, ale nikdo nás nevyslyšel.

Moje matka mě chodila v Užhorodě do školy stále omlouvat ve víře, že se vrátím, já psala jak výborně se mám a dávala pozor, aby slzy příliš dopis nesmáčely. Dědečkové se na mě zlobili – vnučka sedláka – jaká hanba – do fabriky, bylo to v té době společensky neúnosné, i když statky byly zadluženy až po komíny. Do obchodní školy ve Zlíně jsem ještě nechodila. Nastoupila jsem pozdě a na speciální školy se mohlo přejít až druhým rokem.

Čas letěl. Rozhodla jsem se. Nemůžu nic ztratit. V Baťových závodech se neužíval titul „ředitel.“ I šéf velké továrny byl jen vedoucím. Když vedoucí punčocháren, pan Šťastný, jako každý den přijel ve své černé limusině před budovu, čekalo ho toho dne malé překvapení.

Sotva zavřel dveře svého vozu, představila jsem se a sypala jsem na něho obžalobu, kdeže jsou ty sliby z letáku, ty možnosti. Nechala jsem se nalákat, opustila jsem rodiče, školu, rozzlobila dědečky a co za to – jen ty „samá díra a samý flek“ a 60,- Kč za to. Vypočítala jsem mu co za to i při láci ve Zlíně, 8 Kč internát ubytování, 5 Kč úspory a co dál s těmi penězi? Pane Šťastný, jak byste s tím vyhospodařil?

Vyčetla jsem mu kde co. Kráčeli jsme při tomto projevu po schodech do jeho kanceláře. Po celou dobu pan Šťastný ani slovo, zasedl za psací stůl – už jsem také ztichla – vyčerpala jsem všechnu lítost, zlost a zklamání za několik měsíců nashromážděné. Vytáhl „šrajtofli,“ z ní 500 Kč a poprvé promluvil:
„Tady slečno, dejte se do pořádku a jeďte na svátky k mamince. Až se vrátíte, hlaste se u mistra. Až budete dostatečně vydělávat, dluh mi splatíte! Na shledanou!”

Po návratu z dovolené jsem byla zařazena do „úpravny“ zase jako „kontrolorka.“ Byly to však již hotové punčochy, připravované k expedici. Můj výdělek se natolik znásobil, že splatit dluh už nebyl problém. Dole v dílně u pletacích strojů byla zajištěna stálá obměna u prací, kde ne vinou pracovníka nemohlo být dosaženo předpokládaných výkonů.

S novým školním rokem byla i ta kýžená škola, vzápětí účtárna s nástupním platem „Kčs 60,- týdně.“ Zde co 14 dní nové pracoviště i s následným finančním ohodnocením – zařazením. Platový průměr 18 – 20-ti letých děvčat tak stačil na normální živobytí plus v zimě hory, v létě k moři, modelové pláště i krokodýlí kabelky. Kultura v podobě našich i cizích klasiků v kůži vázaných a dílka našich dnes národních umělců chodila za námi až na pracoviště… (Pokračování)

BAŤOVY ZÁVODY OČIMA ŽENY, Františka Garlíková

Nabídka

Colours - Bata 2.jpg

SEDÁVEJ PANENKO V KOUTĚ

Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče až z Podkakrpatské Rusi odvážila do Zlína

Někdejší smuteční oznámení Baťovy rodiny k úmrtí Tomáše Bati juniora

_153_znak Zlina.jpg

Garden Food Festival ve Zlíně s chutěmi Tomáše Bati

Ve Zlíně se v září uskutečníil vůbec první ročník festivalu dobrého jídla Garden Food Festival, navíc se zcela zlínskou specialitou: s možností ochutnat jídla, jaká se podávala v jídelnách za dob Tomáše Bati.

BTG Welcome to.jpg

Třebíčák, který se narodil v Batanagaru

Z Třebízského deníku přejímáme s radostí zasloužilý článek objevující osudy další baťovské rodiny Čečkových prostřednictvím jejich syna narozeného v indickém Batanagaru
TypewriterOldMensi.jpg

Další z mnoha "Pracoval jsem u Baťů"

Opravdu vyčerpávající osobní pohled jednoho z baťovců přináší poměrně ucelený obraz na někdejší dokonalý systém firmy, jenž se zasloužil o její vzestup a stabilitu. Autor, jehož jméno je možná jenom pseudonymem, k tomu ale neměl opravdu důvod. Svůj svůj napsal článek někdy na přelomu tisíciletí a jeho slova jsou – snad až na jediný odstavec – vždy jen a jen kladná. Uvítáme, pokud by nás s ním někdo z čtenářů dokázal spojit.

Zodpovědné inovace

baťovci v Bestu

100 let_TBjBusta_DSCN0153+.jpg

Století Tomáše Bati juniora (1914-2014)

K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.

Hammid_01_555.jpg

Exkluzivní výstava Sashi Hammida aneb Alexandra Hackenschnieda (1907-2004)

Alexandr Hackenschmied zakládal v letech 1935-39 se společně s E. Klosem, L. Koldou, F. Pilátem, P. Hrdličkou a J. Lukášem slávu zlínského filmového studia a vytvořil zde množství dodnes ceněných reklamních a propagačních snímků. Reprezentativní výstava jeho maleb a kreseb proběhla v Uherském Hradišti.

Obraz z pisku_2.jpg

Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.

Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.

Frant Popovsky.jpg

V Austrálii zemřel u nás skoro neznámý baťovský vynálezce

Ve věku 89 let zemřel v Tahmooru v Austrálii baťovský vynálezce František Popovský. Vzdělání získal jako Mladý muž u Bati na Slovensku, kam byl ze Zlína přeložen ještě před válkou jeho otec…

VadronoviLod-666-490t.jpg mensi

Osudy další baťovské rodiny v Africe a Iránu

Vyprávěni Dr. Tomáše E. Mullera shrnuje strhujícím způsobem fascinující příběh jednoho z baťovců a jeho rodiny.

Drevo_DSCN9594-1+666.jpg

Z mezinárodního symposia WOOD 2014

Zveme vás do zahrady Baťovy vily na výstavu děl sochařského symposia WOOD 2014

Fenomen_bata v Blave.jpg

Řízení firmy Baťa

Nový přehled a srovnání jednotlivých epoch v řízení firmy Baťa od počátku minulého století umožňuje přiřadit k nim – pro mnohé překvapivě – i aktivity řady současných institucí a podniků.

Bota-z-BB2S.jpg

Kdo byl kdo ve vedení firmy Baťa

Protože veřejnost (a bohužel i novinářská obec, což je vůbec nejhorší) tápe dost často v historii a zaměňuje jak jednotlivé baťovské osobnosti tak i období jejich působnosti v historii firmy, připravil Dr Zdeněk Pokluda přehled nejdůležitějších údajů a dat týkajících se hlavních postav v různých fázích vedení firmy Baťa.

happy-diwali.jpg

Baťovské DIWALI v Austrálii

Že nevíte, co je to Diwali? Že slavnost světel? A proč by zrovna baťovci měli slavit tradiční indický svátek? A ještě k tomu v Austrálii?

Jaroslav Pospisil RUB A LIC.jpg

Rub a líc - nová kniha Jar. Pospíšila

Kniha Jaroslava Pospíšila přináší větší jasno do zákulisí sporů o baťovský majetek.

+ModerniBatapur Mosque.jpg

Po padesáti letech v Batapuru

Skupina kdysi mladých baťovců se sešla po padesáti letech znovu v Batapuru (Pákistán). Pro většinu z nich to byla dokonce první návštěva Pákistánu po padesáti letech vůbec.

Barvir.jpg

Přístup Tomáše a Jana A. Bati k řízení

Výběr z příspěvku doc Miroslava Barvíře pro konferenci SYSIN 2012 na Univerzitě Pardubice upozorňuje na fakt, že vědecké principy fyziky a matematiky pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa k zvládnutí algoritmů řízení.

TB Sr v mladi 1895.jpg

Seznam členů ABŠ

Na tomto místě najdete seznam členů Klubu ABŠ, jenž ale obsahuje v zájmu zachování práva na soukromí jen jméno, ročník narození a město, kde člen žije. Podrobnější údaje s celou adresou či telefonem najdete na pobočkách a v Baťově vile ve Zlíně…

BBB.jpg

Skončila výstava...

Ve Valdštejnském paláci v Praze bylaletos k vidění výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.

Holandsko a my_666.jpg

Baťovci v Bestu

Zajímavá pasáž z knihy MUDr Mirka Kabely o Češích v Holandsku přináší logicky i kapitolu o baťovcích v Bestu.

ZdPokluda-555.jpg

Srovnání aktivit firmy zavedených za Tomáše a za Jana Bati

Připravil Dr Zdeněk Pokluda

TB portret.jpg

Tomáš Baťa k české politice. Jako by to říkal dnes…

Již v roce 1928 se čeští politici předháněli, jak utratit co nejvíce z peněz daňových poplatníků. Slova Tomáše Bati z toho roku platí bohužel dodnes…

Dal a vys_titul+666.jpg

Informace pro ty, kteří se chtějí dostati mezi nás

Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce.

Lod Europa 1939_666.jpg

Objevili jsme pro vás...

Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a postupně ji zde zveřejníme:

Abs2010_Foto1.jpg

Zpráva z výroční členská schůze Klubu Absolventů Baťovy školy práce

Schůze se konala 5. dubna ve Zlíně a my vám přinášíme většinu přednesených příspěvků především pro ty,kdo se jí nemohli zúčastnit

Abs2010_Sál.jpg

Z diskuse a vystoupení hostů na výroční schůzi ABŠ

Vystoupeni a diskusní příspěvky byly zkráceny

Zpravodaj.jpg

Minulý Zpravodaj Klubu ABŠ

Zpravodaj.jpg

Zpravodaj Klubu ABŠ ...

… i s pozvánkou k letošnímu tradičnímu dubnovému setkání

Otmar_Jaburek.jpg

Dobový článek k desetiletému jubileu jednoho z prvních baťovců - Otmara Jabůrka

Přinášíme archivní článek k pracovnímu jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci

_188.jpg

Byli jsme s Baťou na Měsíci

Celovečerní film založený na někdejší dosud neznámé, ale tehdy vytištěné povídce sleduje osudy Baťova raketoplánu (ten termín tehdy ještě neexistoval, nazývali ho „Stratoérem“) připraveného roku 1950 k cestě na Měsíc.

Bota-z-BB2S.jpg

O Baťově škole práce a Klubu ABŠ

Zájemců o práci ve firmě Baťa bylo v první polovině 20. století víc než dost. Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách, proto se rozhodl vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a podle vlastních představ…

ZnakABSbw.jpg

Pošta pro Klub ABŠ

Adresa Klubu ale i místo pro váš vzkaz nebo dotaz. Nebo jen kontakt, kam se vám můžeme ozvat.

GlobusMaly.jpg

Kde všude žijí členové Klubu ABŠ

Toto je místo pro další pravidelnou rubriku, tentokrát o zahraničních členech Klubu a korespondenci s nimi…

ABS - celek+.jpg

Projev předsedy ABŠ Svatopluka Jabůrka z výroční schůze Klubu ABŠ 2009

ABS Vyr Sch celo---.jpg

Loňská výroční schůze

Loňská výroční schůze klubu ABŠ se konala ve středu 16. dubna 2008 v Otrokovicích. Zde je její program a výroční zpráva. Jakmile to bude možné, doplníme je i o další zajímavé postřehy.

SvatJaburekSmall.jpg

Vznik, smysl a úspěchy Baťovy školy práce

Úvaha předsedy klubu ing Svat. Jabůrka k 80. výročí ABŠ

BezKotnickova.jpg

Členové výboru Klubu absolventů Baťovy školy práce

ABS-VCS-Ucastnici.-Small.jpg

Výroční členská schůze Klubu ABŠ - 2007

Záznam z jednání loňské výroční členské schůze Klubu absolventů zatím ještě ponecháváme na webu, přestože vyšel ve Zpravodaji tiskem. Obsahuje řadu zajímavých detailů o jeho činnosti, jež se tak dostane do rukou i těm zájemcům, kdo nejsou jeho předplatiteli…