Pokračujeme druhou částí studie založené na vzpomínkách baťovského stavitele Antonína Novotného.
Výstavba osady Batawa (bytových domov)
Bytové domy (domky) sa rozhodli stavať „suchou cestou“ z dreva, pretože do zimy boli len tri mesiace a potrebovali ich postaviť čo najskôr. Arch. Pokorný naškicoval dva typy: jednodomok a dvojdomok, ktoré sa po malých úpravách pripravili k výstavbe.
Prvých šesť domkov sa stavalo na skúšku. Dva skúšobné domky realizovala firma Mc Farlands z Pictonu, ostatné sa stavali pod dozorom firmy N.A.A. Sun Life insurance Co. Toronto. Celkovo sa postavilo 40 jednodomkov a 15 dvojdomkov, z toho 20 jednodomkov postavila firma Mc Farlands a ostatne sa postavili pod dozorom firmy z Toronta.
Jednodomky boli prízemné, obsahujúce kuchyňu, obyvaciu izbu, 2 spálne a kúpelňu, celkových rozmerov 24×31 ft (stop). Skladba miestnosti bola dobrá, ale chýbala predsieň. Dvojdomky boli dvojetážové s rovnakým počtom miestnosti pripadajúcich na jeden byt, rozmerov 24×34 ft.
Základy týchto domkov boli betónové aj s čiastočným podpivničením pre teplovzdušné kúrenie, pričom steny sklepa boli zvonku natreté dechtom. Kostra domkov, stlpky, fošny podláh a stropov, krokvy na šikmú strechu – všetko bolo z dreva. Kostra zvonka bola obitá doskami hr. 1 inch, lepenka a klincovaný vonkajší drevený obklad, z vnútra sádrové dosky natreté browncoatom, sádrovou omietkovou vrstvou, ktorá v jednej vrstve nahradila pačok a biely vnútorný náter. Dodávaná bola v papierových vreciach. Podrobnosti dokončovacích prác a najmä detaily neuvádzam, ale sú k dispozícii aspoň v skizzách. Výber materiálov, ich zabezpečovanie bolo špecifické, v zápiskoch dokladované, ale nerozvádzam ho v tejto správe podrobnejšie.
Zmienim sa ešte o vodovode a kanalizácií. Ich rozvody boli uložené spoločne, v jednom výkope. Výkop sa začal v novembri 1939 a dokončený bol v apríli 1940. Miestami sa tento výkop vykopal až do hrúbky 10 ft. Kanadská firma Mohan Construction vystrielala množstvo trhavín (údajne až 5 ton) pri týchto výkopových prácach.
Cesty, ale aj niektoré výkopové práce vykonala aj firma McFarlands. Mala kvalitnú mechanizáciu na toto obdobie: gradery, bagre rôznych veľkostí a podobne.
Špecificky obstaranie vody pre továreň a rodinné domy sa ukázalo ako veľký problém. Najprv sa urobili skúšobné vrty v blízkosti budúcej výstavby domov, ale nenašiel sa ani dostatok vody a ani potrebná kvalita vody. Rozhodlo sa preto brať vodu z rieky Trent river a chlórovať ju aby bola zdravotne nezávadná. Čerpacia stanica bola vybudovaná na brehu rieky a v nej boli umiestnené najprv dve a potom až 3 čerpadlá na 250, 450 až 550 gal/min vody a zariadenie na chlórovanie vody. Voda sa čerpala z rieky liatinovým potrubím Ф10 inchov do rezervoáru na strechu továrne a odtiaľ samospádom zásobovala továreň, rodinné domy a hydranty. Projekt vodovodu a kanalizácie vypracovalo stavebné oddelenie.
Ďalšia výstavba rodinných domov v Batawe
Výstavba v priebehu vojny bola postupne obmedzovaná, povoľovala sa výstavba len pre vojenské účely. V Batawe v roku 1941 sa pôvodne mala stavať strojáreň a ďalšie domky. Z výstavby strojárne zišlo, tá sa stavala až tesne po vojne.
Rodinné domy v roku 1941 stavala „Warstime housing“, spoločnosť financovaná štátom, ktorá všetky práce zadáva kontraktom. Regulačné plány na novú časť vypracovali architekti z Toronta, cestu a kanalizáciu zhotovoval Mohan Construction Co. Toronto, domky a staff-house Hill Clark-Franciss-generálny contrctors. Stavalo sa 90 menších a 10 väčších jednodomkov.
Jednodomky boli plánované tesne vedľa seba. Medzera medi domami bola len 16ft, čo je veľmi nebezpečné v prípade požiaru. Domky nemali byť podpivničené a contractor dodatočne akceptoval sklepy pre vykurovanie. Výkop pre celú radu domkov sa vykonal naraz bagrom s tým, že po zhotovení pivnice domu sa medzera medzi domami zasypala. Riešenie rodinných domov bolo veľmi úsporne. Pri rozmere 24×24 ft umožňovalo využitie minimálnych rozmerov dreva na stavebné konštrukcie domov, ktoré sú bez ríms. V priebehu vojny sa musel podstatne obmedziť pôvodne plánovaný stavebný program a vyžadovalo to zapojiť sa do vojenského programu. Stavebný program v plnom tempe sa plnil len jeden rok. Výroba v Batawe sa postupne zmenila na výrobu vojenského materiálu a to ako dôležitých zbraní, tak aj ich súčasti pre spojencov.
Pokryť tieto vojenské požiadavky nestačila výroba v starej papierni a táto výroba sa presunula postupne do dostavanej 5 etážovej budovy a to tak, že postupne až 4 etáže z piatych slúžili na výrobu vojenského materiálu a tvorilo to 80 až 85% produkcie.
Okrem päťetážovej továrni sa postavili v Batawe ešte dve budovy služieb a to Recreation Hall a obchodná budova s troma obchodmi v blízkosti továrne.
Recreation Hall predstavovala dve spojené jednoetážové budovy, kde v jednej boli klubové priestory a druhá vyššia budova bola halovou budovou na spoločenské vystúpenia, spoločné posedenia, prednášky a stretnutia obyvateľov Batawy s význačnými predstaviteľmi. Tieto spojené budovy boli postavené z dreva, s využitím skúsenosti s výstavby bytových domov a to v roku 1942. Vedľa týchto budov sa postavila prízemná obchodná budova v monolite s tehlovou výplňou členenou na tri časti, na tri obchody (Pošta, Zmiešaný tovar , predajňa Baťa), ktoré tvorili túto budovu. Obchodná budova bola postavená v roku 1943.
Okrem výstavby Batawy sa v okolí adaptovali mnohé predajne obuvi (prvá vo Frankforde už 15 októbra 1939) a postavili výrobné pobočky v troch susediacich mestách.S pôvodne plánovanou výstavbou strojárne v roku 1941 sa začalo až po vojne, v roku 1946 a to prípravou staveniska v apríli až júni 1946. V máji 1946 spracovávalo stavebné oddelenie projektovú dokumentáciu tejto stavby a oceľova konštrukcia tejto trojlodnej priemyslovej budovy po zabetonovaní základov sa začala montovať v októbri 1946. To bol aj posledný kontakt môjho otca s výstavbou v Batawe, pretože jeho návrat do ČSR začal odchodom vlaku z Trentonu cez Montreal do New Yorku dňa 6. novembra 1946. Naša výprava cestovala vôbec prvou civilnou loďou z New Yorku do Európy, do francúzskeho prístavu Le Havre.
A zde je odkaz na první část vzpomínekPřinášíme daší zajímavé interview s dnes už zesnulým Jaroslavem Kozlíkem, jehož baťovské zkušenosti uvedla BataStory už před léty zde
Čtyři poklady věnované historikem Zdeňkem Pokludou poskytují čtenářům BataStory odkaz na hned čtyři baťovské publikace, jež si tak mohou zdarma přečíst i stáhnout.
Projekt a realizace obnovy slavné Baťovy továrny v kanadské Batawě poctěny cenou Brownie Awards 2020.
Fotografie (dron) Antona Novotného, vnuka stavitele Batawy Novotného. Odkaz na jeho vzpomínky zde
V rámci prvního ročníku Streetartového sympozia, které uspořádala Nadace Tomáše Bati, a podpořilo město Zlín, vznikl jedinečný projekt, který představuje Tomáše Baťu, Marii i Tomáše Baťu juniora a jejich zlínskou vilu a mnoho dalších motivů.
Týdenní festival otevřel dveře Baťovy vily a odkaz jejich původních majitelů každému, kdo mělzájem jej poznat prostřednictvím přednášek, prohlídek i návštěvy knihovny.
Václav Moravec, tehdejší moderátor českého vysílání BBC, natočil u příležitosti 89. narozenin Tomáše Bati juniora půvabné a dnes vzácné interview, ve kterém podnikatel hovoří o tradicích rodinného podniku svého otce.
V rámci solidarity se všemi zdravotnickými pracovníky a dobrovolníky zintenzivňujícími společné úsilí v boji proti pandemii Covid-19, věnovala světová firma Baťa těm v přední linii milion milionů párů obuvi.
Obě audioknihy vydané Nadací Tomáše Bati namluvil Alfred Strejček a vedle možnosti objednat si je jako komplet dvou CD je také možné stáhnout si je na stránkách Nadace Tomáš Bati online.
Málokdo ví, že základy dnes tak populárního pedikérství položil u nás- a to už ve dvacátých letech – Tomáš Baťa. Za pedikéry byli školeni i prodavači obuvi. Výstava ve zlínském Muzeu Jihovýchodní Moravy přináší překvapivé množství informací i artefaktů.
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče z Podkakrpatské Rusi odvážilo až do Zlína
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče až z Podkakrpatské Rusi odvážila do Zlína
Ve Zlíně se v září uskutečníil vůbec první ročník festivalu dobrého jídla Garden Food Festival, navíc se zcela zlínskou specialitou: s možností ochutnat jídla, jaká se podávala v jídelnách za dob Tomáše Bati.
K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.
Alexandr Hackenschmied zakládal v letech 1935-39 se společně s E. Klosem, L. Koldou, F. Pilátem, P. Hrdličkou a J. Lukášem slávu zlínského filmového studia a vytvořil zde množství dodnes ceněných reklamních a propagačních snímků. Reprezentativní výstava jeho maleb a kreseb proběhla v Uherském Hradišti.
Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.
Ve věku 89 let zemřel v Tahmooru v Austrálii baťovský vynálezce František Popovský. Vzdělání získal jako Mladý muž u Bati na Slovensku, kam byl ze Zlína přeložen ještě před válkou jeho otec…
Vyprávěni Dr. Tomáše E. Mullera shrnuje strhujícím způsobem fascinující příběh jednoho z baťovců a jeho rodiny.
Zveme vás do zahrady Baťovy vily na výstavu děl sochařského symposia WOOD 2014
Nový přehled a srovnání jednotlivých epoch v řízení firmy Baťa od počátku minulého století umožňuje přiřadit k nim – pro mnohé překvapivě – i aktivity řady současných institucí a podniků.
Protože veřejnost (a bohužel i novinářská obec, což je vůbec nejhorší) tápe dost často v historii a zaměňuje jak jednotlivé baťovské osobnosti tak i období jejich působnosti v historii firmy, připravil Dr Zdeněk Pokluda přehled nejdůležitějších údajů a dat týkajících se hlavních postav v různých fázích vedení firmy Baťa.
Že nevíte, co je to Diwali? Že slavnost světel? A proč by zrovna baťovci měli slavit tradiční indický svátek? A ještě k tomu v Austrálii?
Kniha Jaroslava Pospíšila přináší větší jasno do zákulisí sporů o baťovský majetek.
Skupina kdysi mladých baťovců se sešla po padesáti letech znovu v Batapuru (Pákistán). Pro většinu z nich to byla dokonce první návštěva Pákistánu po padesáti letech vůbec.
Výběr z příspěvku doc Miroslava Barvíře pro konferenci SYSIN 2012 na Univerzitě Pardubice upozorňuje na fakt, že vědecké principy fyziky a matematiky pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa k zvládnutí algoritmů řízení.
Na tomto místě najdete seznam členů Klubu ABŠ, jenž ale obsahuje v zájmu zachování práva na soukromí jen jméno, ročník narození a město, kde člen žije. Podrobnější údaje s celou adresou či telefonem najdete na pobočkách a v Baťově vile ve Zlíně…
Ve Valdštejnském paláci v Praze bylaletos k vidění výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.
Zajímavá pasáž z knihy MUDr Mirka Kabely o Češích v Holandsku přináší logicky i kapitolu o baťovcích v Bestu.
Připravil Dr Zdeněk Pokluda
Již v roce 1928 se čeští politici předháněli, jak utratit co nejvíce z peněz daňových poplatníků. Slova Tomáše Bati z toho roku platí bohužel dodnes…
Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce.
Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a postupně ji zde zveřejníme:
Schůze se konala 5. dubna ve Zlíně a my vám přinášíme většinu přednesených příspěvků především pro ty,kdo se jí nemohli zúčastnit
Vystoupeni a diskusní příspěvky byly zkráceny
… i s pozvánkou k letošnímu tradičnímu dubnovému setkání
Přinášíme archivní článek k pracovnímu jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci
Celovečerní film založený na někdejší dosud neznámé, ale tehdy vytištěné povídce sleduje osudy Baťova raketoplánu (ten termín tehdy ještě neexistoval, nazývali ho „Stratoérem“) připraveného roku 1950 k cestě na Měsíc.
Zájemců o práci ve firmě Baťa bylo v první polovině 20. století víc než dost. Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách, proto se rozhodl vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a podle vlastních představ…
Adresa Klubu ale i místo pro váš vzkaz nebo dotaz. Nebo jen kontakt, kam se vám můžeme ozvat.
Toto je místo pro další pravidelnou rubriku, tentokrát o zahraničních členech Klubu a korespondenci s nimi…
Loňská výroční schůze klubu ABŠ se konala ve středu 16. dubna 2008 v Otrokovicích. Zde je její program a výroční zpráva. Jakmile to bude možné, doplníme je i o další zajímavé postřehy.
Úvaha předsedy klubu ing Svat. Jabůrka k 80. výročí ABŠ
Záznam z jednání loňské výroční členské schůze Klubu absolventů zatím ještě ponecháváme na webu, přestože vyšel ve Zpravodaji tiskem. Obsahuje řadu zajímavých detailů o jeho činnosti, jež se tak dostane do rukou i těm zájemcům, kdo nejsou jeho předplatiteli…