BataStory.net
Vznik, smysl a úspěchy Baťovy školy práce
ing Svatopluk Jabůrek
V životě každé společnosti jsou dny, které se trvale zapíší do její historie a takovým dnem byl před osmdesáti lety i začátek existence Baťovy školy práce. Když v roce 1922 snížila firma Baťa ceny obuvi o 50 %, byl to začátek oživení celé české ekonomiky. Zvýšená poptávka po levné obuvi vyžadovala rozšířit kapacity obuvnické výroby – to znamenalo postavit budovy, koupit nové stroje, zajistit potřebné suroviny – textil, kůže, stavební materiál, ale také získat nové pracovníky. Zájemců o práci bylo dost, ale Tomáš Baťa nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách. Rozhodl se vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a na úrovni, kterou si sám představoval, a podle zkušeností, které získal u americké Ford Motor Company při své třetí cestě do USA.
První inzeráty na příjem Mladých mužů se ještě setkaly s nedůvěrou. V r. 1925 tak bylo přijato jen 80 chlapců a 15. září zahájila Baťova škola práce svou činnost schválenou výnosem ministerstva školství a národní osvěty. Rychle se však poznalo, že odborné znalosti současně s důslednou výchovou dělají z těchto chlapců sebevědomé a schopné Mladé muže, kteří ovládají nejen technologii na tehdy nejvyšší úrovni, ale vyznají se i v organizaci, administrativě i řízení.
V roce 1929 byla založena BŠP i pro dívky, kterých již v r. 1933 bylo ve třech internátech 4 500 a zájemců o přijetí rychle přibývalo. V r. 1934 bylo žadatelů již 19 000 a přijímáno bylo každý rok 1 000 až 1 500 nováčků a nejen z Československa. Na vedoucí závodů a prodejen fy Baťa v zahraničí se školilo i 12 Indů, 14 Angličanů, 28 Francouzů, 36 Němců, Američané, Holanďané, Egypťané, Poláci, Bulhaři, Rumuni a 136 Jugoslávců.
Ke škole obuvnické brzy přibyla i strojnická, chemická, stavební, pletařská a další. Po škole odborné nejlepší přicházeli na mistrovskou a dále na vyšší průmyslovou školu s maturitou. Vznikla i škola obchodní, Obchodní akademie pro zahraniční obchod, umělecké školy až po nejvyšší úroveň, byly vybudovány Studijní ústavy pro všechny bez ohledu na stáří. Výuka cizích jazyků byla na všech těchto školách běžná, ale byly vybudovány i celé cizojazyčné školy.
To vše ovšem vyžadovalo i výstavbu ubytovacích a stravovacích zařízení, kulturních i zdravotnických zařízení, sportovních stadionů. Takový rychlý rozvoj vyžadoval při výchově mladých lidí i dobrou organizaci a polovojenskou disciplínu. Proto mezi vychovateli byli i gen. Zahálka, plk. Regentík, kpt. Vejražka, na školách přes 200 učitelů, profesoru i ze zahraničí. Na školách učili i nejlepší vedoucí pracovníci závodu, inženýři, vědečtí pracovníci.
Většina škol v okolí Zlína i jinde ve státě měla žádosti o zemské subvence, protože výstavba škol byla velmi drahá. Tomáš Baťa nechal vypracovat typové projekty škol různých velikostí vč. podrobných kalkulací, předal je zdarma všem zájemcům a školy ve Zlíně a okolí vystavěl. Měšťanská škola na Baťově s 9 učebnami, kabinety, kreslírnou, tělocvičnou, dílnami. kuchyní i sborovnou byla postavena za 610 000 Kč. což bylo 40 % původní ceny. Podobně byly vybudovány školy ve Slušovicích, Malenovicích, na Kudlově, v Loukách, na Letné, v mnoha obcích v širokém okolí. Dodnes tyto typické stavby poznáme. U Masarykových škol vyrostla celá čtvrt’ s aulou, tělocvičnou, dílnami i jinojazyčná měšťanská škola. V r. 1936 bylo zřízeno reálné gymnázium, obchodní akademie. průmyslové školy včetně dílen a laboratoří.
Po vybudování závodů v Baťově, Třebíči, ve Zruči nad Sázavou, v Sezimově Ústí, v Baťovanech a ve Svitu p. Tatrami byly i zde založeny samostatné školy. Baťovu školu práce úspěšně ukončilo více než 10 000 absolventů. Absolventi se kromě činnosti ve své zemi mimořádně úspěšně osvědčili jako nákupčí kůží, kaučuku, vedoucí prodejen a výrobních podnikli v zahraničí. Po r. 1945 se úspěšně podíleli na obnově zničených podniků a řízení podniků i v jiných resortech československé ekonomiky.
Vznik Baťovy školy práce však neznamenal jen vznik nové školy na vyšší úrovni. Výrazně se projevil i na rozvoji fy Baťa a na rozvoji Zlína i celého okolí. Od r. 1925 do r. 1930, tedy za pouhých 5 let, vzrostl počet zaměstnanců fy Baťa z 2.500 na 17 400, s prodejnami na 21.000. Ve stejné době vzrostl počet obyvatel Zlína z 8.000 na 21.000! Výroba obuvi v této době – pěti let – vzrostla ze 6 mil. párů na 22 mil. párů. Přitom firma zavedla pětidenní pracovní týden! Vybudovala strojírny, chemické provozy, výzkumná pracoviště.
Bohužel, činnost Baťovy školy práce ve Zlíně a celé České republice skončila nástupem komunistického režimu v r. 1948. Přesto se stala základem pro budování zlínského průmyslového i obchodního školství a dnes byl vývoj završen zřízením Vysoké školy technické a Univerzity Tomáše Bati a pokračuje budováním dalších fakult a pracovišť této univerzity.
Nelze zapomenout těch, kteří se nejvíce zasloužili o výchovu tolika tisíc mladých, kteří se nesporně zasloužili o povznesení nejen našeho národa, ale stali se pýchou i mnoha jiných národů ve světě. Vychovatelé a ředitelé internátů i škol Jaromír Hradil, Otakar Kohn – Jánský, Rudolf Hub, Ing. Matěj Hrádek, František Ráček, ale i Jan Baťa, Dominik Čipera , Hugo Vavrečka , Josef Hlavnička a mnoho dalších dovedli vychovat pracovité, čestné a podniku věrné, podnikavé a odpovědné mladé lidi, jejichž schopnosti byly obdivovány v celém světě. Mnoho z nich také položilo život za vlast nejen v domácím odboji, ve Slovenském národním povstání, ale i v zahraničních armádách. (TIP: Kompletní seznam vychovatelů mladých mužů a mladých žen naleznete na BataStory “zde”: .)
Zůstává otázkou, proč Tomáš Baťa zakládal a stavěl školy, vybavoval je tím nejlepším zařízením, zajišťoval nejlepší učitele a vychovatele, když toto všechno bylo vlastně povinností státu, obce? Velikost jeho ducha jej nutila přinášet stále prospěch všem, městu, státu a všem lidem.
Sám se o svém úkolu vyjádřil takto: “Úkol, který mi byl dán, nebyl vybudovati podnik, nýbrž formovati lidi. Má námaha směřovala k tomu, zdokonaliti své spolupracovníky a co nejlépe obsloužiti své zákazníky, neboť na obojích spočívá celý závod. ”
Ing Svatopluk Jabůrek
Nabídka
Srpen v zahradě Nadace Tomáše Bati
Večerní čaje ve vile manželů Baťových pokračují
©Pavel Hajný 2023
Učitel, co budoval zlínské školství
Přinášíme daší zajímavé interview s dnes už zesnulým Jaroslavem Kozlíkem, jehož baťovské zkušenosti uvedla BataStory už před léty zde
Čtyři poklady Zdeňka Pokludy
Čtyři poklady věnované historikem Zdeňkem Pokludou poskytují čtenářům BataStory odkaz na hned čtyři baťovské publikace, jež si tak mohou zdarma přečíst i stáhnout.
Památník Tomáše Bati vítězem celostátní ankety
Kanadská Batawa v novém hávu
Projekt a realizace obnovy slavné Baťovy továrny v kanadské Batawě poctěny cenou Brownie Awards 2020.
Fotografie (dron) Antona Novotného, vnuka stavitele Batawy Novotného. Odkaz na jeho vzpomínky zde
Recept na pusinky podle Maríe Baťové
VE ZLÍNĚ VZNIKÁ NOVÉ INSPIRUJÍCÍ BAŤOVSKÉ MÍSTO
V rámci prvního ročníku Streetartového sympozia, které uspořádala Nadace Tomáše Bati, a podpořilo město Zlín, vznikl jedinečný projekt, který představuje Tomáše Baťu, Marii i Tomáše Baťu juniora a jejich zlínskou vilu a mnoho dalších motivů.
Týden Baťa 2020
Týdenní festival otevřel dveře Baťovy vily a odkaz jejich původních majitelů každému, kdo mělzájem jej poznat prostřednictvím přednášek, prohlídek i návštěvy knihovny.
Nevšední interview Tomáše Bati pro BBC
Václav Moravec, tehdejší moderátor českého vysílání BBC, natočil u příležitosti 89. narozenin Tomáše Bati juniora půvabné a dnes vzácné interview, ve kterém podnikatel hovoří o tradicích rodinného podniku svého otce.
Milion párů bot hrdinům bojujícím s koronovirem.
V rámci solidarity se všemi zdravotnickými pracovníky a dobrovolníky zintenzivňujícími společné úsilí v boji proti pandemii Covid-19, věnovala světová firma Baťa těm v přední linii milion milionů párů obuvi.
Nové audioknihy s myšlenkami Tomáše Bati
Obě audioknihy vydané Nadací Tomáše Bati namluvil Alfred Strejček a vedle možnosti objednat si je jako komplet dvou CD je také možné stáhnout si je na stránkách Nadace Tomáš Bati online.
Baťův pedikér
Málokdo ví, že základy dnes tak populárního pedikérství položil u nás- a to už ve dvacátých letech – Tomáš Baťa. Za pedikéry byli školeni i prodavači obuvi. Výstava ve zlínském Muzeu Jihovýchodní Moravy přináší překvapivé množství informací i artefaktů.
SEDÁVEJ PANENKO V KOUTĚ
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče z Podkakrpatské Rusi odvážilo až do Zlína
ANTONÍN NOVOTNÝ - Z PAMĚTÍ STAVITELE KANADSKÉ BATAWY II
PF 2020 Nadace Tomáše Bati
SEDÁVEJ PANENKO V KOUTĚ
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče až z Podkakrpatské Rusi odvážila do Zlína
Někdejší smuteční oznámení Baťovy rodiny k úmrtí Tomáše Bati juniora
Garden Food Festival ve Zlíně s chutěmi Tomáše Bati
Ve Zlíně se v září uskutečníil vůbec první ročník festivalu dobrého jídla Garden Food Festival, navíc se zcela zlínskou specialitou: s možností ochutnat jídla, jaká se podávala v jídelnách za dob Tomáše Bati.
Třebíčák, který se narodil v Batanagaru
Z Třebízského deníku přejímáme s radostí zasloužilý článek objevující osudy další baťovské rodiny Čečkových prostřednictvím jejich syna narozeného v indickém Batanagaru
Další z mnoha "Pracoval jsem u Baťů"
Opravdu vyčerpávající osobní pohled jednoho z baťovců přináší poměrně ucelený obraz na někdejší dokonalý systém firmy, jenž se zasloužil o její vzestup a stabilitu. Autor, jehož jméno je možná jenom pseudonymem, k tomu ale neměl opravdu důvod. Svůj svůj napsal článek někdy na přelomu tisíciletí a jeho slova jsou – snad až na jediný odstavec – vždy jen a jen kladná. Uvítáme, pokud by nás s ním někdo z čtenářů dokázal spojit.Zodpovědné inovace
baťovci v Bestu
Století Tomáše Bati juniora (1914-2014)
K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.
Exkluzivní výstava Sashi Hammida aneb Alexandra Hackenschnieda (1907-2004)
Alexandr Hackenschmied zakládal v letech 1935-39 se společně s E. Klosem, L. Koldou, F. Pilátem, P. Hrdličkou a J. Lukášem slávu zlínského filmového studia a vytvořil zde množství dodnes ceněných reklamních a propagačních snímků. Reprezentativní výstava jeho maleb a kreseb proběhla v Uherském Hradišti.
Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.
Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.
V Austrálii zemřel u nás skoro neznámý baťovský vynálezce
Ve věku 89 let zemřel v Tahmooru v Austrálii baťovský vynálezce František Popovský. Vzdělání získal jako Mladý muž u Bati na Slovensku, kam byl ze Zlína přeložen ještě před válkou jeho otec…
Osudy další baťovské rodiny v Africe a Iránu
Vyprávěni Dr. Tomáše E. Mullera shrnuje strhujícím způsobem fascinující příběh jednoho z baťovců a jeho rodiny.
Z mezinárodního symposia WOOD 2014
Zveme vás do zahrady Baťovy vily na výstavu děl sochařského symposia WOOD 2014
Řízení firmy Baťa
Nový přehled a srovnání jednotlivých epoch v řízení firmy Baťa od počátku minulého století umožňuje přiřadit k nim – pro mnohé překvapivě – i aktivity řady současných institucí a podniků.
Kdo byl kdo ve vedení firmy Baťa
Protože veřejnost (a bohužel i novinářská obec, což je vůbec nejhorší) tápe dost často v historii a zaměňuje jak jednotlivé baťovské osobnosti tak i období jejich působnosti v historii firmy, připravil Dr Zdeněk Pokluda přehled nejdůležitějších údajů a dat týkajících se hlavních postav v různých fázích vedení firmy Baťa.
Baťovské DIWALI v Austrálii
Že nevíte, co je to Diwali? Že slavnost světel? A proč by zrovna baťovci měli slavit tradiční indický svátek? A ještě k tomu v Austrálii?
Rub a líc - nová kniha Jar. Pospíšila
Kniha Jaroslava Pospíšila přináší větší jasno do zákulisí sporů o baťovský majetek.
Po padesáti letech v Batapuru
Skupina kdysi mladých baťovců se sešla po padesáti letech znovu v Batapuru (Pákistán). Pro většinu z nich to byla dokonce první návštěva Pákistánu po padesáti letech vůbec.
Přístup Tomáše a Jana A. Bati k řízení
Výběr z příspěvku doc Miroslava Barvíře pro konferenci SYSIN 2012 na Univerzitě Pardubice upozorňuje na fakt, že vědecké principy fyziky a matematiky pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa k zvládnutí algoritmů řízení.
Seznam členů ABŠ
Na tomto místě najdete seznam členů Klubu ABŠ, jenž ale obsahuje v zájmu zachování práva na soukromí jen jméno, ročník narození a město, kde člen žije. Podrobnější údaje s celou adresou či telefonem najdete na pobočkách a v Baťově vile ve Zlíně…
Skončila výstava...
Ve Valdštejnském paláci v Praze bylaletos k vidění výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.
Baťovci v Bestu
Zajímavá pasáž z knihy MUDr Mirka Kabely o Češích v Holandsku přináší logicky i kapitolu o baťovcích v Bestu.
Srovnání aktivit firmy zavedených za Tomáše a za Jana Bati
Připravil Dr Zdeněk Pokluda
Tomáš Baťa k české politice. Jako by to říkal dnes…
Již v roce 1928 se čeští politici předháněli, jak utratit co nejvíce z peněz daňových poplatníků. Slova Tomáše Bati z toho roku platí bohužel dodnes…
Informace pro ty, kteří se chtějí dostati mezi nás
Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce.
Objevili jsme pro vás...
Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a postupně ji zde zveřejníme:
Zpráva z výroční členská schůze Klubu Absolventů Baťovy školy práce
Schůze se konala 5. dubna ve Zlíně a my vám přinášíme většinu přednesených příspěvků především pro ty,kdo se jí nemohli zúčastnit
Z diskuse a vystoupení hostů na výroční schůzi ABŠ
Vystoupeni a diskusní příspěvky byly zkráceny
Minulý Zpravodaj Klubu ABŠ
Zpravodaj Klubu ABŠ ...
… i s pozvánkou k letošnímu tradičnímu dubnovému setkání
Dobový článek k desetiletému jubileu jednoho z prvních baťovců - Otmara Jabůrka
Přinášíme archivní článek k pracovnímu jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci
Byli jsme s Baťou na Měsíci
Celovečerní film založený na někdejší dosud neznámé, ale tehdy vytištěné povídce sleduje osudy Baťova raketoplánu (ten termín tehdy ještě neexistoval, nazývali ho „Stratoérem“) připraveného roku 1950 k cestě na Měsíc.
O Baťově škole práce a Klubu ABŠ
Zájemců o práci ve firmě Baťa bylo v první polovině 20. století víc než dost. Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách, proto se rozhodl vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a podle vlastních představ…
Pošta pro Klub ABŠ
Adresa Klubu ale i místo pro váš vzkaz nebo dotaz. Nebo jen kontakt, kam se vám můžeme ozvat.
Kde všude žijí členové Klubu ABŠ
Toto je místo pro další pravidelnou rubriku, tentokrát o zahraničních členech Klubu a korespondenci s nimi…
Projev předsedy ABŠ Svatopluka Jabůrka z výroční schůze Klubu ABŠ 2009
Loňská výroční schůze
Loňská výroční schůze klubu ABŠ se konala ve středu 16. dubna 2008 v Otrokovicích. Zde je její program a výroční zpráva. Jakmile to bude možné, doplníme je i o další zajímavé postřehy.
Vznik, smysl a úspěchy Baťovy školy práce
Úvaha předsedy klubu ing Svat. Jabůrka k 80. výročí ABŠ
Členové výboru Klubu absolventů Baťovy školy práce
Výroční členská schůze Klubu ABŠ - 2007
Záznam z jednání loňské výroční členské schůze Klubu absolventů zatím ještě ponecháváme na webu, přestože vyšel ve Zpravodaji tiskem. Obsahuje řadu zajímavých detailů o jeho činnosti, jež se tak dostane do rukou i těm zájemcům, kdo nejsou jeho předplatiteli…