BataStory.net

Učitel, co budoval zlínské školství

Jaroslav Kozlik, foto František Vlček.jpg

Učil jsem ve zlínské pokusné škole. Před 80 lety, říká Jaroslav Kozlík
Přinášíme daší zajímavé interview s dnes už zesnulým Jaroslavem Kozlíkem, jehož baťovské zkušenosti uvedla BataStory už před léty zde
Jaroslav Kozlík používal metody, které si dnešní učitelé teprve osvojují, už ve třicátých letech minulého století Těžko bychom hledali člověka, který pamatuje víc. Jaroslav Kozlík oslavil 103. narozeniny. Nazvat ho starcem by se ale odvážil málokdo. Někdejší učitel matematiky, kreslení a posléze i tělocviku totiž stále působí jako muž, byť starý.
Narodil se v roce 1907. Absolvoval učitelský ústav v Kroměříži, od roku 1933 působil 12 let na pokusné měšťanské škole ve Zlíně, posléze se věnoval hlavně tělovýchově. Napsal několik knih s pedagogickou tematikou. Od roku 1990 spolupracoval s učitelskými iniciativami, jako jsou PAU (Přátelé angažovaného učení).

LN Ve školství jste působil od dvacátých let minulého století. Kolik pamatujete reforem?
Na mne jako na učitele mělo největší vliv ustanovení tří pokusných škol v roce 1929. V Praze, v Humpolci a ve Zlíně. Došlo k tomu pod vlivem univerzitního profesora Václava Příhody, který studoval i přednášel také v Americe a ve Francii a po návratu chtěl prosadit nové způsoby práce s žáky. Ta naše zlínská škola se jmenovala Masarykova pokusná diferencovaná škola. Měl bych dodat, že šlo o takzvanou měšťanskou školu.
LN Říkáte naše, což znamená, že jste na ní učil.
Ano, od roku 1933 do roku 1945.
LN Proč se jí říkalo diferencovaná?
Protože se tam neučili všichni všechno stejně. My měli na tom měšťanském, dneska bychom řekli druhém stupni základní školy asi šest stovek žáků, kteří byli rozděleni podle schopností do tří větví A, B a C. Zatímco ve třídě C měli dobře zvládnout učivo základní, na třídu B byly požadavky vyšší, mluvilo se o učivu rozšiřujícím. Ve skupině A bylo učivo ještě náročnější, takzvaně výběrové. Zároveň je ale potřeba říct, že ty děti nebyly separované. Škola žila společným životem a scházela se na společných akcích.

JKozlikHPIM5219mala.jpg

LN Proč ty nejvyspělejší děti neodešly do osmiletého gymnázia?
To tenkrát ve Zlíně nebylo, vzniklo až později. Některé děti ale přecházely do pobočky Masarykovy pokusné školy, takzvané jinojazyčné školy. Tam už tenkrát učili některým předmětům v angličtině rodilí Angličané.
LN Používali jste nějaké netradiční způsoby výuky?
Nebudete věřit, ale my začali už tenkrát s tím, čemu se o mnoho desítek let později začalo říkat projektové vyučování. Debatovali jsme o té metodě a zkoušeli ji. Vzniklo to spontánně. Jednou se u nás doma zastavilo několik žáků, aby si prohlédli králíkárnu, kterou jsem postavil. Jejich zájem mne inspiroval, a tak jsem jim dal v kreslení načrtnout králíkárnu podle jejich představ, v rýsování si ji zpřesnili, v matematice podle předem zjištěných cen prken a dalšího materiálu králíkárnu vykalkulovali. Domluvil jsem se ale i s dalšími kolegy, takže v češtině o tom psali fejeton a v biologii zařadili aktuálně hlodavce. Bylo milé, že v několika rodinách se pak odhodlali k chovu králíků.
Praxe v té škole byla taková, že když se mi něco osvědčilo, řekl jsem o tom kolegovi a on to vyzkoušel taky. Za dva roky to dělali už čtyři a za tři celá škola. Tak byla vedená: abychom zkoušeli různé postupy, a když se osvědčí, aby je ostatní přebírali. Žádná hrr reforma ve smyslu “od zítřka bude všechno jinak”. Pamatuju si, že tehdy přijela nějaká návštěva ze zahraničí a vyjádřila se, že Masarykova škola je výkladní skříní evropského školství.
LN Měli jste ještě nějaké jiné speciální metody?
Hlavní metodou bylo sebeučení. Učitel látku uvedl, pokusil se pro ni žáky získat, navnadit je a pak jim rozdal texty, v nichž už bylo jasně označeno, co je základní učivo a co rozšiřující. A taky tam byly vzadu výsledky. Kvůli možnosti sebekontroly. Děti se mohly učit samy, ale i ve dvojicích nebo ve větších skupinkách, jak jim to vyhovovalo. Naučilo je to spolupracovat v týmu.
LN To zní skutečně jako z nejmodernější příručky pro pedagogy. Kdy ten experiment skončil? S německou okupací?
S okupací, ale hlavně s odchodem Bati do zahraničí. Rozumějte, my jsme vymýšleli, ale firma Baťa nás všestranně podporovala. Když jsem chtěl vybudovat tělocvičnu, šel jsem za Baťou. Důkladně si prohlédl plány a rozpočet, poté přišel s nápadem, aby měla nahoře běžeckou dráhu, že to viděl v Americe. Já mu ale řekl, pane Baťo, jsou lidi, kteří rozumí šroubům, jiní, kteří dobře rozumí botám, ale já si dovolím tvrdit, že trochu vím, co potřebuje školní tělovýchova a jak má vypadat školní tělocvična, aby byla opravdu praktická. Podepsal návrh bez řečí.
LN O Baťově firmě je známo, že jí hodně záleželo na vzdělávání. Podporovala nějak i učitele?
Baťa se vždycky zajímal o učitele, kteří dávali žákům něco navíc. A každý červen jim posílal zvláštní odměny.
LN Jak věděl, komu je má poslat?
Dal na doporučení ředitele Vrány, který vedl právě naši Masarykovu školu.
LN Nebudilo to mezi ostatními nevraživost?
Nebudilo. Když někdo dostal obálku, strčil ji do kapsy a nikomu nevykládal, kolik v ní bylo.
LN Kolik tam bývalo?
No, já dostal poprvé asi šest tisíc korun a moje odměny se stupňovaly.
LN To bylo opravdu hodně. Jaký býval učitelský měsíční plat?
Na začátku něco málo přes šest set, pak kolem osmi set korun.
LN Co se dělo v téhle vzorové škole za německé okupace?
Podpora skončila, ale učitelé neodešli, snažili jsme se držet nastoupenou cestu, včetně vlastenecké noty, jak to šlo. Přenášeli jsme zkušenosti z druhého stupně na první. Ao škole se mezi pedagogickou veřejností pořád vědělo. V roce 1943 mne tajně zavolaly do Prahy učitelské odbory, které se, samozřejmě taky tajně, scházely, aby vytvářely program pro poválečnou školu. Chtěly po mně, abych vypracoval plán pro tělovýchovu. Udělal jsem to. Na tomhle úseku jsem pak pracoval skoro tři desítky let v nově založeném Výzkumném ústavu pedagogickém. Až po sovětské okupaci jsem musel nuceně do penze, protože jsem ji neschvaloval.
LN Takže reformu ze sedmdesátých let už jste nezažil?
Ne, ke své milované pedagogice jsem se vrátil až zase po roce 1990, když mne vyhledalo pár progresivních pedagogů, kteří o mně věděli.
LN Jaká by podle vás měla být dnešní škola?
Svobodná, demokratická, tvořivá a úsporná.
LN Mají se děti učit totéž, co se učily za vašich mladých a středních let?
Víte, ono není ani tak rozhodující, co se učí, jako to, jak se učí, jak se rozvíjí dětská osobnost.
LN To znamená?
To znamená založit program výuky na silných stránkách každého dítěte. Předpokladem ovšem je, aby je ten učitel dovedl rozeznat a využít.
LN Tak jinak: Jaké lidi by měla škola spolu s rodiči vychovávat?
Jejím cílem by měla být osobnost, která má sociální cítění, myslí tvořivě a produktivně pracuje.
LN Dělá to škola?
Víte, dnešní společnost je založena na principu soutěže. Ve všem. Přitom soutěž, to není život. Kvalita života souvisí spíše s citem. A my ho jakoby vynecháváme, když klademe důraz na tu soutěž.
LN Jenže děti jsou přirozeně soutěživé…
Ano, to jsou a je třeba toho využívat, ale moje heslo je: Posiluj, zušlechťuj a sjednocuj. To je otázka vyváženosti. Někdy mám pocit, že my zušlechťujeme plodiny a dobytek, ale lidi ne. A pokud jde o sjednocování? Spíš rozdělujeme. Nelze popřít, že soutěživost rozděluje. Nezdůrazňuje skromnost, spolupráci a porozumění.
LN Je to vina učitelů?
Ne tak docela. Jim se jen nedaří převálcovat média.
LN Myslíte, že média se snaží společnost rozdělit?
Ano. Stačí si poslechnout třeba televizi.
LN A co internet?
Internet, to je v zásadě velký pokrok.
LN Měl by stát plošně testovat žáky v pátých a devátých třídách, aby zjistil, co se naučili a co ne?
Každá práce má v poslední fázi nějaké hodnocení, což je přirozená a nutná věc. Ale záleží na způsobu, jakým se to dělá. To by ovšem bylo na dlouhou a rozsáhlou debatu.

© Radka Kvačková, foto František Vlček, Lidové noviny, 1. 2. 2011

Nabídka

Jaroslav Kozlik, foto František Vlček.jpg

Učitel, co budoval zlínské školství

Přinášíme daší zajímavé interview s dnes už zesnulým Jaroslavem Kozlíkem, jehož baťovské zkušenosti uvedla BataStory už před léty zde

Zlin_Zednik 2.jpg

Čtyři poklady Zdeňka Pokludy

Čtyři poklady věnované historikem Zdeňkem Pokludou poskytují čtenářům BataStory odkaz na hned čtyři baťovské publikace, jež si tak mohou zdarma přečíst i stáhnout.

Pamatnik TB Junkers.jpg

Památník Tomáše Bati vítězem celostátní ankety

Batawa hlavní budova blize R.jpg

Kanadská Batawa v novém hávu

Projekt a realizace obnovy slavné Baťovy továrny v kanadské Batawě poctěny cenou Brownie Awards 2020.
Fotografie (dron) Antona Novotného, vnuka stavitele Batawy Novotného. Odkaz na jeho vzpomínky zde

PF NTB 2021.jpg

Recept na pusinky podle Maríe Baťové

5 domky_autor_tony_kosar.jpg

VE ZLÍNĚ VZNIKÁ NOVÉ INSPIRUJÍCÍ BAŤOVSKÉ MÍSTO

V rámci prvního ročníku Streetartového sympozia, které uspořádala Nadace Tomáše Bati, a podpořilo město Zlín, vznikl jedinečný projekt, který představuje Tomáše Baťu, Marii i Tomáše Baťu juniora a jejich zlínskou vilu a mnoho dalších motivů.

Tyden Bata 2020.jpg

Týden Baťa 2020

Týdenní festival otevřel dveře Baťovy vily a odkaz jejich původních majitelů každému, kdo mělzájem jej poznat prostřednictvím přednášek, prohlídek i návštěvy knihovny.

TBJ, BBC.jpg

Nevšední interview Tomáše Bati pro BBC

Václav Moravec, tehdejší moderátor českého vysílání BBC, natočil u příležitosti 89. narozenin Tomáše Bati juniora půvabné a dnes vzácné interview, ve kterém podnikatel hovoří o tradicích rodinného podniku svého otce.

Bata vs Covid.jpg

Milion párů bot hrdinům bojujícím s koronovirem.

V rámci solidarity se všemi zdravotnickými pracovníky a dobrovolníky zintenzivňujícími společné úsilí v boji proti pandemii Covid-19, věnovala světová firma Baťa těm v přední linii milion milionů párů obuvi.

Nové audioknihy s myšlenkami Tomáše Bati

Obě audioknihy vydané Nadací Tomáše Bati namluvil Alfred Strejček a vedle možnosti objednat si je jako komplet dvou CD je také možné stáhnout si je na stránkách Nadace Tomáš Bati online.

Natasa Goll +V Kocourek.jpg

Baťův pedikér

Málokdo ví, že základy dnes tak populárního pedikérství položil u nás- a to už ve dvacátých letech – Tomáš Baťa. Za pedikéry byli školeni i prodavači obuvi. Výstava ve zlínském Muzeu Jihovýchodní Moravy přináší překvapivé množství informací i artefaktů.

SEDÁVEJ PANENKO V KOUTĚ

Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče z Podkakrpatské Rusi odvážilo až do Zlína

Antonin Novotny (2)+.jpg

ANTONÍN NOVOTNÝ - Z PAMĚTÍ STAVITELE KANADSKÉ BATAWY II

PF 2020 NTB.jpg

PF 2020 Nadace Tomáše Bati

Colours - Bata 2.jpg

SEDÁVEJ PANENKO V KOUTĚ

Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče až z Podkakrpatské Rusi odvážila do Zlína

Někdejší smuteční oznámení Baťovy rodiny k úmrtí Tomáše Bati juniora

_153_znak Zlina.jpg

Garden Food Festival ve Zlíně s chutěmi Tomáše Bati

Ve Zlíně se v září uskutečníil vůbec první ročník festivalu dobrého jídla Garden Food Festival, navíc se zcela zlínskou specialitou: s možností ochutnat jídla, jaká se podávala v jídelnách za dob Tomáše Bati.

BTG Welcome to.jpg

Třebíčák, který se narodil v Batanagaru

Z Třebízského deníku přejímáme s radostí zasloužilý článek objevující osudy další baťovské rodiny Čečkových prostřednictvím jejich syna narozeného v indickém Batanagaru
TypewriterOldMensi.jpg

Další z mnoha "Pracoval jsem u Baťů"

Opravdu vyčerpávající osobní pohled jednoho z baťovců přináší poměrně ucelený obraz na někdejší dokonalý systém firmy, jenž se zasloužil o její vzestup a stabilitu. Autor, jehož jméno je možná jenom pseudonymem, k tomu ale neměl opravdu důvod. Svůj svůj napsal článek někdy na přelomu tisíciletí a jeho slova jsou – snad až na jediný odstavec – vždy jen a jen kladná. Uvítáme, pokud by nás s ním někdo z čtenářů dokázal spojit.

Zodpovědné inovace

baťovci v Bestu

100 let_TBjBusta_DSCN0153+.jpg

Století Tomáše Bati juniora (1914-2014)

K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.

Hammid_01_555.jpg

Exkluzivní výstava Sashi Hammida aneb Alexandra Hackenschnieda (1907-2004)

Alexandr Hackenschmied zakládal v letech 1935-39 se společně s E. Klosem, L. Koldou, F. Pilátem, P. Hrdličkou a J. Lukášem slávu zlínského filmového studia a vytvořil zde množství dodnes ceněných reklamních a propagačních snímků. Reprezentativní výstava jeho maleb a kreseb proběhla v Uherském Hradišti.

Obraz z pisku_2.jpg

Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.

Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.

Frant Popovsky.jpg

V Austrálii zemřel u nás skoro neznámý baťovský vynálezce

Ve věku 89 let zemřel v Tahmooru v Austrálii baťovský vynálezce František Popovský. Vzdělání získal jako Mladý muž u Bati na Slovensku, kam byl ze Zlína přeložen ještě před válkou jeho otec…

VadronoviLod-666-490t.jpg mensi

Osudy další baťovské rodiny v Africe a Iránu

Vyprávěni Dr. Tomáše E. Mullera shrnuje strhujícím způsobem fascinující příběh jednoho z baťovců a jeho rodiny.

Drevo_DSCN9594-1+666.jpg

Z mezinárodního symposia WOOD 2014

Zveme vás do zahrady Baťovy vily na výstavu děl sochařského symposia WOOD 2014

Fenomen_bata v Blave.jpg

Řízení firmy Baťa

Nový přehled a srovnání jednotlivých epoch v řízení firmy Baťa od počátku minulého století umožňuje přiřadit k nim – pro mnohé překvapivě – i aktivity řady současných institucí a podniků.

Bota-z-BB2S.jpg

Kdo byl kdo ve vedení firmy Baťa

Protože veřejnost (a bohužel i novinářská obec, což je vůbec nejhorší) tápe dost často v historii a zaměňuje jak jednotlivé baťovské osobnosti tak i období jejich působnosti v historii firmy, připravil Dr Zdeněk Pokluda přehled nejdůležitějších údajů a dat týkajících se hlavních postav v různých fázích vedení firmy Baťa.

happy-diwali.jpg

Baťovské DIWALI v Austrálii

Že nevíte, co je to Diwali? Že slavnost světel? A proč by zrovna baťovci měli slavit tradiční indický svátek? A ještě k tomu v Austrálii?

Jaroslav Pospisil RUB A LIC.jpg

Rub a líc - nová kniha Jar. Pospíšila

Kniha Jaroslava Pospíšila přináší větší jasno do zákulisí sporů o baťovský majetek.

+ModerniBatapur Mosque.jpg

Po padesáti letech v Batapuru

Skupina kdysi mladých baťovců se sešla po padesáti letech znovu v Batapuru (Pákistán). Pro většinu z nich to byla dokonce první návštěva Pákistánu po padesáti letech vůbec.

Barvir.jpg

Přístup Tomáše a Jana A. Bati k řízení

Výběr z příspěvku doc Miroslava Barvíře pro konferenci SYSIN 2012 na Univerzitě Pardubice upozorňuje na fakt, že vědecké principy fyziky a matematiky pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa k zvládnutí algoritmů řízení.

TB Sr v mladi 1895.jpg

Seznam členů ABŠ

Na tomto místě najdete seznam členů Klubu ABŠ, jenž ale obsahuje v zájmu zachování práva na soukromí jen jméno, ročník narození a město, kde člen žije. Podrobnější údaje s celou adresou či telefonem najdete na pobočkách a v Baťově vile ve Zlíně…

BBB.jpg

Skončila výstava...

Ve Valdštejnském paláci v Praze bylaletos k vidění výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.

Holandsko a my_666.jpg

Baťovci v Bestu

Zajímavá pasáž z knihy MUDr Mirka Kabely o Češích v Holandsku přináší logicky i kapitolu o baťovcích v Bestu.

ZdPokluda-555.jpg

Srovnání aktivit firmy zavedených za Tomáše a za Jana Bati

Připravil Dr Zdeněk Pokluda

TB portret.jpg

Tomáš Baťa k české politice. Jako by to říkal dnes…

Již v roce 1928 se čeští politici předháněli, jak utratit co nejvíce z peněz daňových poplatníků. Slova Tomáše Bati z toho roku platí bohužel dodnes…

Dal a vys_titul+666.jpg

Informace pro ty, kteří se chtějí dostati mezi nás

Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce.

Lod Europa 1939_666.jpg

Objevili jsme pro vás...

Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a postupně ji zde zveřejníme:

Abs2010_Foto1.jpg

Zpráva z výroční členská schůze Klubu Absolventů Baťovy školy práce

Schůze se konala 5. dubna ve Zlíně a my vám přinášíme většinu přednesených příspěvků především pro ty,kdo se jí nemohli zúčastnit

Abs2010_Sál.jpg

Z diskuse a vystoupení hostů na výroční schůzi ABŠ

Vystoupeni a diskusní příspěvky byly zkráceny

Zpravodaj.jpg

Minulý Zpravodaj Klubu ABŠ

Zpravodaj.jpg

Zpravodaj Klubu ABŠ ...

… i s pozvánkou k letošnímu tradičnímu dubnovému setkání

Otmar_Jaburek.jpg

Dobový článek k desetiletému jubileu jednoho z prvních baťovců - Otmara Jabůrka

Přinášíme archivní článek k pracovnímu jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci

_188.jpg

Byli jsme s Baťou na Měsíci

Celovečerní film založený na někdejší dosud neznámé, ale tehdy vytištěné povídce sleduje osudy Baťova raketoplánu (ten termín tehdy ještě neexistoval, nazývali ho „Stratoérem“) připraveného roku 1950 k cestě na Měsíc.

Bota-z-BB2S.jpg

O Baťově škole práce a Klubu ABŠ

Zájemců o práci ve firmě Baťa bylo v první polovině 20. století víc než dost. Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách, proto se rozhodl vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a podle vlastních představ…

ZnakABSbw.jpg

Pošta pro Klub ABŠ

Adresa Klubu ale i místo pro váš vzkaz nebo dotaz. Nebo jen kontakt, kam se vám můžeme ozvat.

GlobusMaly.jpg

Kde všude žijí členové Klubu ABŠ

Toto je místo pro další pravidelnou rubriku, tentokrát o zahraničních členech Klubu a korespondenci s nimi…

ABS - celek+.jpg

Projev předsedy ABŠ Svatopluka Jabůrka z výroční schůze Klubu ABŠ 2009

ABS Vyr Sch celo---.jpg

Loňská výroční schůze

Loňská výroční schůze klubu ABŠ se konala ve středu 16. dubna 2008 v Otrokovicích. Zde je její program a výroční zpráva. Jakmile to bude možné, doplníme je i o další zajímavé postřehy.

SvatJaburekSmall.jpg

Vznik, smysl a úspěchy Baťovy školy práce

Úvaha předsedy klubu ing Svat. Jabůrka k 80. výročí ABŠ

BezKotnickova.jpg

Členové výboru Klubu absolventů Baťovy školy práce

ABS-VCS-Ucastnici.-Small.jpg

Výroční členská schůze Klubu ABŠ - 2007

Záznam z jednání loňské výroční členské schůze Klubu absolventů zatím ještě ponecháváme na webu, přestože vyšel ve Zpravodaji tiskem. Obsahuje řadu zajímavých detailů o jeho činnosti, jež se tak dostane do rukou i těm zájemcům, kdo nejsou jeho předplatiteli…