Opravdu vyčerpávající osobní pohled jedoho z baťovců přináší poměrně ucelený obraz na někdejší dokonalý systém firmy, jenž se zasloužil o její vzestup a stabilitu. Autor, jehož jméno je možná jenom pseudonymem, k tomu ale neměl opravdu důvod. Svůj článek napsal někdy na přelomu tisíciletí a jeho slova jsou – snad až na jediný odstavec – vždy jen a jen kladná. Uvítáme, pokud by nás s ním někdo z čtenářů dokázal spojit.
x Ve Zlíně jsem nastoupil v roce 1937 ve strojírnách firmy Baťa jako konstruktér a projektant vzduchotechniky na základě inzerátu firmy. Pololetní smlouvu jsem musel podepsat, ale nesměl jsem si ponechat její text, protože obsahovala některá nezákonná ustanoveni. Zajímavý dodatek k této smlouvě pro konstruktéry, jehož kopií jsem dostal, zdůrazňoval maximální osobni odpovědnost nejen za výsledky své práce, ale také za maximálně účelný á hospodárný postup řešeni každého úkolu.
x Na rozdíl od pracovních požadavků mých dřívějších zaměstnavatelů jsem nedostával úkoly, ale na základě vlastních poznatků z provozu podniku, které jsem si měl v nejkratší době osvojit, jsem měl navrhovat takové úkoly ze svého oboru, které zlepší současný stav v továrně. Na úkolu jsem nesměl pracovat dříve, dokud nebyl po odsouhlasení vedoucími strojíren schválen šéfem firmy Janem Baťou, na základě osobně předloženého přesvědčivého ekonomického nebo společenského přínosu pro firmu, přepočítaného na jeden základní výrobek (pár bot, punčoch, pneumatik, stroj).
x Seznámil jsem se tak nejen s výrobou a jejím objemem, ale také s kalkulací výrobních nákladů, kde se počítalo s přesností na setinu haléře na výrobek. Musel jsem také předem vypracovat rozpočet nákladů se závazným ukončením vlastních projekčních, konstrukčních a ověřovacích zkoušek s rozpisem potřeby odborné kvalifikace spolupracovníků, pořizovací ceny a provozních nákladu zařízení. Po schválení úkolu šéfem, který stanovil odměnu za splnění úkolu ve schváleném čase a se schválenými parametry, jsem sestavil časový plán úkolu s pevně stanovenou kapacitou, jmény a fotografiemi jednotlivých pracovníků.
x Další práce, hlavně přípravného rázu, musely probíhat podle jednotného, závazného postupu (návodu předtištěného v konstrukční knize s očíslovanými listy). Za bezpodmínečné dodržování tohoto postupu zodpovídal můj vedoucí podpisem u příslušného záznamu v konstrukční knize. Svým pravidelným týdenním podpisem vyjadřoval také souhlas s obsahem mých záznamů.
x Pokud vedoucí s obsahem záznamu (výpočtu) nesouhlasil a nepřesvědčil odpovědného řešitele o správnosti svého názoru, platilo vedoucím formulované a podepsané odlišné řešeni za příkaz s plnou odpovědnosti vedoucího za jeho odlišný názor. Za celou dobu mé činnosti ve strojírnách firmy Baťa se mi však nic podobného nestalo. Záznamy v konstrukční knize směry být jediným dokladem, výpočtem, způsobem řešení ke schválenému úkolu.
x Schválená odměna mohla být dodatečně změněna. V případě zkrácení doby řešení se automaticky zvětšila o ušetřené mzdy, v případě neodůvodněného prodloužení se zmenšila. Pokud nebyly dodrženy schválené parametry, odměna se krátila nebo zrušila, v případě opačném se zvýšila. Celá odměna byla připsána na osobní konto řešitele.
x Osobní konta nahrazovala nebo doplňovala bankovní úvěr firmě a byla výhodná pro nás — konstruktéry — i pro zaměstnavatele. Pro majitele kont místo obvyklého 4% úroku u peněžních ústavů nesla’10%, pro firmu to znamenalo úsporu 8%, neboť peněžním ústavům se platilo obvykle 18%. Z konta jsme si mohli uvolňovat pouze určenou část jednou za půl roku, kromě bez-peněžních nákupů ve firemním obchodním domě. Odměny na kontech nebyly zdaněny.
x Na zkracováni výrobních lhůt nových zařízení a strojů nebyli hmotně zainteresováni jen pracovnici konstrukce, ale také výrobní dílny. Když byl nový stroj nebo zařízení vyrobeno dříve nebo s nižšími výrobními náklady, připadly úspory beze zbytku dílně a naopak pří překročení výrobního času (včetně odstraňování závad na stroji) byla postihována dílna kromě prací na odstraňování reklamovaných konstrukčních závad, které musela uhradit konstrukční kancelář k tíží konstruktéra.
x Kromě tohoto oficiálního hmotného interesu ve výrobním procesu existovaly soukromě dohodnuté mimořádné odměny z konta mistra na konto konstruktéra, např. za postupné (z titulu technické kázně oficiálně zakázané) předávání výkresů do dílny. Tak se za úzké spolupráce výzkumu, vývoje, konstrukce a výroby dosahovala často neuvěřitelně krátkých realizačních časů s podrobnou, chronologicky seřazenou technicko-ekonomickou dokumentací v konstrukční knize.
x Výpočty a záznamy, které nebyly uvedeny v konstrukční knize, byly zakázány a považovány za nepoctivost k firmě a trestány často i propuštěním. Údaje v konstrukční knize byly důležité ve sporech o autorství tvůrčí myšlenky, často též v patentních sporech nebo v odpovědnosti za provozní nedostatky stroje.
x Příkladné bylo zdůrazňování osobní odpovědnosti konstruktéra za stroj a jeho vlastnosti a podíl každého spolupracovníka uvedený na plánovacích listech úkolů i na odváděčích kartách stroje s plným jménem a miniaturní fotografii. Na evidenčním štítku každého, ve strojírnách firmy zhotoveného stroje, tomu bylo podobně.
x Každý konstruktér i kreslíc jmenovitě uvedený na plánovacích listech měl u vedoucího konstrukce založenou osobní kartu, na které byly kromě jeho fotografie a osobnich dat také kopie odváděčích karet strojů, na kterých pracoval, a rovněž týdně doplňované a pololetně vyhodnocované křivky celkového výdělku.
x Výdělek byl hlavním kritériem pro hodnocení pracovníka. Sklon křivky výdělku v hodnoceném pololetí byl rozhodující. Buď: na úrovni — na vzestupu — na sestupu — s případnou úpravou buď nahoru, nebo dolů. U týdenního fixního platu všech zaměstnanců firmy včetně ředitelů byl- v letech 1937—1938 strop 500 korun.
x Mzdový strop celkového výdělku neexistoval, pracovník »na vzestupu« byl dáván za příklad ostatním. V případě, že opakovaně byl pracovník »na sestupu«, nebyla s ním uzavřena nová smlouva — nevydělal si na sebe — byl pro firmu neúnosný.
x Každý konstruktér byl smluvně zavázán ke světové úrovni výsledků své práce. V dodatku smlouvy pro konstruktéry byly závazné požadavky, kterými zaměstnavatel přímo nutil k udržovaní světové úrovně práce. Kromě povinnosti se pravidelně seznamovat s odbornou, patentovou a normalizační literaturou (obecně a před zpracováním, každého úkolu zvlášť) v čítárně a obsáhlé odborné knihovně strojíren neustále doplňované věcně tříděnou světovou literaturou, se zavazoval konstruktér zaměstnavateli, že navštíví za pololét! nejméně dvě zahraniční firmy ze svého oboru.
x Zdůvodňování a schvalování zahraniční cesty a její zhodnocení bylo mimořádně jednoduché. Na polovině listu byl uveden cíl, termín a předmět cesty a na druhé polovině, co důležitého pro vlastní práci poznal, co jiného by mohla firma využít. Podle výsledku byla nebo nebyla cesta proplacena plně, částečně nebo ještě s mimořádnou odměnou.
x Dlouhotrvajícím zahraničním cestám se konstruktéři zainteresováni na zkracováni konstrukčních prací vyhýbali podle hesla »lepši vrabec v hrsti nežli holub na střeše« a často vymáhali povolení k nehonorované přesčasové práci, aby dosáhli odměněného zkrácení terminu.
x Proto byli zaměstnanci nuceni k rozšiřováni znalosti na světové úrovni, proto byly řešené úkoly převážně na špičkové úrovni, proto přispívala konstrukce strojíren ke snižováni vlastních nákladů nosné výroby firmy. Za těchto okolnosti však existovali také konstruktéři, kteří většinu roku nestrávili »za prknem«, ale ve světě, a za přivážené poznatky měli větší výdělky než úspěšní tradiční konstruktéři.
x Během své činnosti »u Baťů«, při které jsem poznal všechny provozy firmy, jsem měl možnost poznat celkovou organizaci výroby a mezilidské vztahy lidí v továrně. Organizace a chod továrny mi připomínaly živý organismus zdravého tvora, jehož všechny životni pochody probíhaly s maximální úpornosti, často s chováním úspěšného dravce.
x Mozkem tohoto organismu byla ředitelna a srdcem celého výrobního koloběhu byl centrální sklad, pracující podle zásad maximálního zisku, maximální hospodárnosti, nabídky a poptávky, pořádku a tvrdé pracovní kázně. Průzkum trhu (poptávky) zajišťoval sklad citlivou a rozvětvenou sítí prodejen objednávkami žádaného zboží. Pro žádané zboží zajišťoval sklad potřebný materiál a vystavoval objednávky na výrobu spolu s prodejem přísně rozepsaného materiálu a podle těchto objednávek přijímal hotové výrobky, které obratem dodával prodejnám.
x Tento pevný organizační řetěz zpevňovaný tvrdými ekonomickými zákony tvořily samostatně hospodařící články (oddělení, dílny), jejichž vedoucí — samostatní podnikatelé — osobně zúčastnění na zisku i ztrátách kupovali a prodávali sousedním »článkům« tvrdě a nekompromisně podle přijatých závazků a podle zásady, že na konto továrny mohou být převedeny pouze zisky, nikdy ztráty. Samozřejmě že za takové tvrdé odběratelsko-dodavatelské praxe docházelo k tvrdým mezilidským vztahům.
x Tvrdá — podnikatelská — výchova mladých mužů a žen Baťovy školy práce by nezůstala bez následků na jejich společenské chováni. Zvláště v obchodních stycích mladých vedoucích pracovníků. Proto byl pro neprotekčně vybrané mladé muže zřízen »Tomášov« se speciální internátní výchovou nejen odbornou a jazykovou, ale také společenskou — mimo pracovní dobu v továrně byli v internátě často exkluzivně oblečeni (rukavičky, žaket, cylindr).
x Nedílnou součástí tvrdé technologické a organizační kázně byl nekompromisní požadavek pořádku na pracovištích a všech komunikačních prostorách, ve výrobních i skladovacích budovách i na nádvořích, kde suverénně panovala nádvorní četa. Ta zodpovídala nejen za čistotu a úpravu prostorů mezi budovami, ale také za to, že na těchto nádvornich prostorách nebyl uskladněn žádný materiál nebo stroje.
x Přepravovaný stroj nebo materiál musel být v pohybu a nesměl bránit závodní dopravě na přístupových cestách. Odstavený stroj před budovou u výtahu, který byl bez dozoru, nádvorní četa zabavila, odvezla do skladu a nedisciplinovanému vlastníkovi ho vydala po zaplaceni dopravy, skladováni a pokuty mnohdy až do pořizovací hodnoty stroje (materiálu).
x V dílnách byly uličky mezi stroji a jednotlivými pracovišti barevně ohraničeny. Také nářadí u strojů muselo být uloženo na přesně vymezeném místě červeně označeném na černé odkládací desce, takže chybějící nástroj z dálky upozorňoval. Nejen okolí továrních budov bylo stále uklizeno a zahradnicky upraveno, ale také vstupní prostory do budov, schodiště a patra byly vyzdobeny zelení, květy a vodními fontánami spolu s názorně prezentovanými výsledky dílen.
x Nekompromisní byl také zákaz kouřeni v celém areálu továrny s výjimkou prostorů pro přijímání návštěv v administrativní budově. Podnik totiž nebyl pojištěn proti požáru. O aktivní i pasivní protipožární ochranu pečoval vlastní protipožární profesionální sbor. Vlastni prvotřídní hotel a obchodní dům zajišťoval bezpeněžní nákupy zaměstnanců.
x Tolik v hrubých rysech o převážně kladných zkušenostech, které ani dnes, po více než padesáti letech, neztrácejí na aktuálnosti.
x Některé mé zkušenosti jsou ovšem i opačného rázu. To, co bylo příznačné pro všechny tehdejší soukromé podniky jako často pouze nahodilá obrana proti nežádoucím zásahům státních, společenských a komunálních orgánů do vlastního hospodaření podniků, ovlivňujícím výši zisku, bylo »u Baťů«, jako všechno ostatní, cílevědomě organizováno, a to na nejvyšší úrovni. Od obcházeni daňových, celních a jiných zákonných předpisů až po přímou i nepřímou korupci příslušných politických a kontrolních orgánů, od milionových darů na »volební fondy« vládních stran po pravidelné novoroční dary berním, celním, policejním, soudním, pozemkovým a jiným státním a městským úředníkům a odborovým funkcionářům.
x Závěrem bych chtěl shrnout své kladné i záporné zážitky v uvedeném období u Baťů ve Zlíně. Domnívám se, že všechna uvedená pracovní a organizační opatření firmy, směřující k jednoznačné hmotně zainteresované osobni odpovědnosti za výsledky své práce, k neustálému zvyšování technické úrovně a hospodárnosti, jsou stále aktuální pro všechno naše hospodářské a průmyslové podnikáni v současném revolučním dění u nás. Max John
Přinášíme daší zajímavé interview s dnes už zesnulým Jaroslavem Kozlíkem, jehož baťovské zkušenosti uvedla BataStory už před léty zde
Čtyři poklady věnované historikem Zdeňkem Pokludou poskytují čtenářům BataStory odkaz na hned čtyři baťovské publikace, jež si tak mohou zdarma přečíst i stáhnout.
Projekt a realizace obnovy slavné Baťovy továrny v kanadské Batawě poctěny cenou Brownie Awards 2020.
Fotografie (dron) Antona Novotného, vnuka stavitele Batawy Novotného. Odkaz na jeho vzpomínky zde
V rámci prvního ročníku Streetartového sympozia, které uspořádala Nadace Tomáše Bati, a podpořilo město Zlín, vznikl jedinečný projekt, který představuje Tomáše Baťu, Marii i Tomáše Baťu juniora a jejich zlínskou vilu a mnoho dalších motivů.
Týdenní festival otevřel dveře Baťovy vily a odkaz jejich původních majitelů každému, kdo mělzájem jej poznat prostřednictvím přednášek, prohlídek i návštěvy knihovny.
Václav Moravec, tehdejší moderátor českého vysílání BBC, natočil u příležitosti 89. narozenin Tomáše Bati juniora půvabné a dnes vzácné interview, ve kterém podnikatel hovoří o tradicích rodinného podniku svého otce.
V rámci solidarity se všemi zdravotnickými pracovníky a dobrovolníky zintenzivňujícími společné úsilí v boji proti pandemii Covid-19, věnovala světová firma Baťa těm v přední linii milion milionů párů obuvi.
Obě audioknihy vydané Nadací Tomáše Bati namluvil Alfred Strejček a vedle možnosti objednat si je jako komplet dvou CD je také možné stáhnout si je na stránkách Nadace Tomáš Bati online.
Málokdo ví, že základy dnes tak populárního pedikérství položil u nás- a to už ve dvacátých letech – Tomáš Baťa. Za pedikéry byli školeni i prodavači obuvi. Výstava ve zlínském Muzeu Jihovýchodní Moravy přináší překvapivé množství informací i artefaktů.
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče z Podkakrpatské Rusi odvážilo až do Zlína
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče až z Podkakrpatské Rusi odvážila do Zlína
Ve Zlíně se v září uskutečníil vůbec první ročník festivalu dobrého jídla Garden Food Festival, navíc se zcela zlínskou specialitou: s možností ochutnat jídla, jaká se podávala v jídelnách za dob Tomáše Bati.
K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.
Alexandr Hackenschmied zakládal v letech 1935-39 se společně s E. Klosem, L. Koldou, F. Pilátem, P. Hrdličkou a J. Lukášem slávu zlínského filmového studia a vytvořil zde množství dodnes ceněných reklamních a propagačních snímků. Reprezentativní výstava jeho maleb a kreseb proběhla v Uherském Hradišti.
Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.
Ve věku 89 let zemřel v Tahmooru v Austrálii baťovský vynálezce František Popovský. Vzdělání získal jako Mladý muž u Bati na Slovensku, kam byl ze Zlína přeložen ještě před válkou jeho otec…
Vyprávěni Dr. Tomáše E. Mullera shrnuje strhujícím způsobem fascinující příběh jednoho z baťovců a jeho rodiny.
Zveme vás do zahrady Baťovy vily na výstavu děl sochařského symposia WOOD 2014
Nový přehled a srovnání jednotlivých epoch v řízení firmy Baťa od počátku minulého století umožňuje přiřadit k nim – pro mnohé překvapivě – i aktivity řady současných institucí a podniků.
Protože veřejnost (a bohužel i novinářská obec, což je vůbec nejhorší) tápe dost často v historii a zaměňuje jak jednotlivé baťovské osobnosti tak i období jejich působnosti v historii firmy, připravil Dr Zdeněk Pokluda přehled nejdůležitějších údajů a dat týkajících se hlavních postav v různých fázích vedení firmy Baťa.
Že nevíte, co je to Diwali? Že slavnost světel? A proč by zrovna baťovci měli slavit tradiční indický svátek? A ještě k tomu v Austrálii?
Kniha Jaroslava Pospíšila přináší větší jasno do zákulisí sporů o baťovský majetek.
Skupina kdysi mladých baťovců se sešla po padesáti letech znovu v Batapuru (Pákistán). Pro většinu z nich to byla dokonce první návštěva Pákistánu po padesáti letech vůbec.
Výběr z příspěvku doc Miroslava Barvíře pro konferenci SYSIN 2012 na Univerzitě Pardubice upozorňuje na fakt, že vědecké principy fyziky a matematiky pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa k zvládnutí algoritmů řízení.
Na tomto místě najdete seznam členů Klubu ABŠ, jenž ale obsahuje v zájmu zachování práva na soukromí jen jméno, ročník narození a město, kde člen žije. Podrobnější údaje s celou adresou či telefonem najdete na pobočkách a v Baťově vile ve Zlíně…
Ve Valdštejnském paláci v Praze bylaletos k vidění výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.
Zajímavá pasáž z knihy MUDr Mirka Kabely o Češích v Holandsku přináší logicky i kapitolu o baťovcích v Bestu.
Připravil Dr Zdeněk Pokluda
Již v roce 1928 se čeští politici předháněli, jak utratit co nejvíce z peněz daňových poplatníků. Slova Tomáše Bati z toho roku platí bohužel dodnes…
Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce.
Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a postupně ji zde zveřejníme:
Schůze se konala 5. dubna ve Zlíně a my vám přinášíme většinu přednesených příspěvků především pro ty,kdo se jí nemohli zúčastnit
Vystoupeni a diskusní příspěvky byly zkráceny
… i s pozvánkou k letošnímu tradičnímu dubnovému setkání
Přinášíme archivní článek k pracovnímu jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci
Celovečerní film založený na někdejší dosud neznámé, ale tehdy vytištěné povídce sleduje osudy Baťova raketoplánu (ten termín tehdy ještě neexistoval, nazývali ho „Stratoérem“) připraveného roku 1950 k cestě na Měsíc.
Zájemců o práci ve firmě Baťa bylo v první polovině 20. století víc než dost. Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách, proto se rozhodl vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a podle vlastních představ…
Adresa Klubu ale i místo pro váš vzkaz nebo dotaz. Nebo jen kontakt, kam se vám můžeme ozvat.
Toto je místo pro další pravidelnou rubriku, tentokrát o zahraničních členech Klubu a korespondenci s nimi…
Loňská výroční schůze klubu ABŠ se konala ve středu 16. dubna 2008 v Otrokovicích. Zde je její program a výroční zpráva. Jakmile to bude možné, doplníme je i o další zajímavé postřehy.
Úvaha předsedy klubu ing Svat. Jabůrka k 80. výročí ABŠ
Záznam z jednání loňské výroční členské schůze Klubu absolventů zatím ještě ponecháváme na webu, přestože vyšel ve Zpravodaji tiskem. Obsahuje řadu zajímavých detailů o jeho činnosti, jež se tak dostane do rukou i těm zájemcům, kdo nejsou jeho předplatiteli…