Baťova obytná kolonie v Bestu chráněná v Holandsku jako architektonická památka nám připomíná, že Baťovy boty se objevily na holandském trhu už v r. 1921. V době světové hospodářské krize, v r. 1932 zakázali Holanďané Baťovi dovážet boty do Holandska. Aby si tento trh firma udržela, rozhodla se postavit v Holandsku továrnu. Je to možná pouhá spekulace, ale někteří jsou přesvědčeni, že firma už tenkrát předvídala hrozící nebezpečí německého fašismu a obsazení republiky Hitlerem. Tehdejší aktuální hospodářsko-krizová situace byla ale možná důležitějším důvodem snahy dostat se do Holandska.
Baťův tovární areál vyrábějící kvalitní bezpečnou průmyslovou obuv v Bestu dnes
Rozhodnutí padlo na vřesovitou, neúrodnou oblast vedle obce Bestu, v málo vyvinuté oblasti holandského Brabantu. Baťa měl pro toto místo několik dobrých argumentů: místo, kde měla stát továrna, nebylo daleko od Německa a Belgie a bylo blízko dálnice a důležité železniční tratě, spojující nedaleké město Eindhoven s Den Boschem a leželo na Wilhelmina kanálu. Komunikační možnosti byly výhodné. Neúrodná a tehdy laciná půda poskytovala možnosti k dalšímu rozšíření podniku.
V té době bylo Brabantsko velmi zaostalým chudým kraje. Pro negramotné synky malých sedláků nebyly zde žádné možnosti práce, takže Baťův podnik měl velký výběr pracovních sil.
V roce 1934 byla otevřena první továrna a už v roce 1936 byl vybudován celý komplex Baťova závodu se třemi velkými továrními halami a 14 menšími. celkem se 2.000 zaměstnanci.
Pusté, vřesové prostranství. na kterém Baťův průmyslový komplex s obytnou čtvrtí vyrostl, bylo odděleno od obce Bestu kanálem a i proto se tomuto sídlišti říkalo “kolonie”.
Nejdříve se odsud chodilo do města přes železniční most, což bylo nejen zakázané. ale i nebezpečné. Později byl přes kanál postaven dřevěný můstek pro chodce, který však Němci za druhé světové války zničili. Až po válce bylo toto sídliště spojeno stabilním kamenným mostem s obcí Bestem (který Baťa z velké časti financoval).
Baťova kolonie obytných domků uznaných Holandskem za architektonickou památku nese jméno Batadorp.
Baťa začal v Bestu s malou továrnou na výrobu kožených bot, kterou rozšířil o výrobu bot gumových. Časem se zde vyvinul celý průmyslový komplex s koželužnou (když mu Holandané nechtěli zpočátku dodávat· kůži), výrobou kartónových krabic, krémů na boty, kotelnou atd. Vedení podniku bylo v českých rukou.
Firma Baťa měla velké plány v Brazílii, kde chtěla vybudovat jatka. Kůži dobytka chtěla použít pro výrobu bot a slinivka břišní měla být využita pro získání inzulínu.
Druhá světová· válka však tyto plány přerušila a tím určila také životní osud jednoho z českých baťovců Bláhy, který chtěl na výrobě insulinu pracovat. Pracoval ve Zlíně jako chemik, alev roce 1939 odešel se třemi kolegy do holandského Ossu, aby se ve farmaceutickém podniku Organon obeznámil s výrobou insulinu. Po vypuknutí války se bezvýsledně snažil dostat do Francie.
Pan Bláha dostal práci u Bati v Bestu, protože mnoho holandských mladíků bylo povoláno na vojnu a podnik měl o zaměstnance nouzi. Zde si také vzal holandskou manželku a i když jsou jejich děti po holandsku vychovány, on zůstal vždy Čechem. Jeho osudy i osudy dalších “holandských” baťovců najdete v separátním článku “zde”:
Prvním ředitelem Baťa Best byl pan Kokeš, potom Arnošt Nosek, dr. Zamec a po r. 1948, když už nebylo možno čerpat personál z Československa, se stal prvním nečeským ředitelem Holanďan pan Dorelijers.
Baťův podnik měl i velmi pozitivní vliv na obec Best, zabezpečil obci vodovod. průmyslový plyn, přispíval na udržování koupaliště a kulturního střediska atd.
Naproti továrnímu komplexu bylo postaveno pro zaměstnance obytné sídliště 123 rodinných domků. ve kterém do roku 1993 bydlelo také pět českých rodin.
Od r. 1970 začal i trh s botami v Holandsku trpět dovozem laciných bot z nevyvinutých zemí a samozřejmě i vysokými platy v Holandsku. Proto byl podnik důkladně reorganizován.
I v někdejší Holandské Indii (dnešní Indonésii) byla zřízena v r. 1939 úspěšná Baťova továrna na ostrově Jáva, nedaleko hlavního města Batavie (dnešní Jakarta). Nelehkou dobu války, po niž byla Indonesie okupována Japonci, vystřídaly nepokoje a napětí spojené s bojem proti Holandské vládě.
Po dosažení nezávislosti pak byli Holanďané i ti, kteří byli s nimi ztotožňováni, ze země vyhoštěni. Většina Čechů přesídlila do Austrálie nebo Holandska, někteří se vrátili domů. Samotná firma Baťa zde prošla mnoha peripetiemi, dodnes však funguje a prosperuje. Velkou zásluhu o to měl i ředitel Václav Svoboda, jenž byl k její úspěšné konzolidaci povolán z Holandska ještě i dodatečně, v dobách presidenta Sukarna.
—————————————————————————————-
Přinášíme daší zajímavé interview s dnes už zesnulým Jaroslavem Kozlíkem, jehož baťovské zkušenosti uvedla BataStory už před léty zde
Čtyři poklady věnované historikem Zdeňkem Pokludou poskytují čtenářům BataStory odkaz na hned čtyři baťovské publikace, jež si tak mohou zdarma přečíst i stáhnout.
Projekt a realizace obnovy slavné Baťovy továrny v kanadské Batawě poctěny cenou Brownie Awards 2020.
Fotografie (dron) Antona Novotného, vnuka stavitele Batawy Novotného. Odkaz na jeho vzpomínky zde
V rámci prvního ročníku Streetartového sympozia, které uspořádala Nadace Tomáše Bati, a podpořilo město Zlín, vznikl jedinečný projekt, který představuje Tomáše Baťu, Marii i Tomáše Baťu juniora a jejich zlínskou vilu a mnoho dalších motivů.
Týdenní festival otevřel dveře Baťovy vily a odkaz jejich původních majitelů každému, kdo mělzájem jej poznat prostřednictvím přednášek, prohlídek i návštěvy knihovny.
Václav Moravec, tehdejší moderátor českého vysílání BBC, natočil u příležitosti 89. narozenin Tomáše Bati juniora půvabné a dnes vzácné interview, ve kterém podnikatel hovoří o tradicích rodinného podniku svého otce.
V rámci solidarity se všemi zdravotnickými pracovníky a dobrovolníky zintenzivňujícími společné úsilí v boji proti pandemii Covid-19, věnovala světová firma Baťa těm v přední linii milion milionů párů obuvi.
Obě audioknihy vydané Nadací Tomáše Bati namluvil Alfred Strejček a vedle možnosti objednat si je jako komplet dvou CD je také možné stáhnout si je na stránkách Nadace Tomáš Bati online.
Málokdo ví, že základy dnes tak populárního pedikérství položil u nás- a to už ve dvacátých letech – Tomáš Baťa. Za pedikéry byli školeni i prodavači obuvi. Výstava ve zlínském Muzeu Jihovýchodní Moravy přináší překvapivé množství informací i artefaktů.
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče z Podkakrpatské Rusi odvážilo až do Zlína
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče až z Podkakrpatské Rusi odvážila do Zlína
Ve Zlíně se v září uskutečníil vůbec první ročník festivalu dobrého jídla Garden Food Festival, navíc se zcela zlínskou specialitou: s možností ochutnat jídla, jaká se podávala v jídelnách za dob Tomáše Bati.
K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.
Alexandr Hackenschmied zakládal v letech 1935-39 se společně s E. Klosem, L. Koldou, F. Pilátem, P. Hrdličkou a J. Lukášem slávu zlínského filmového studia a vytvořil zde množství dodnes ceněných reklamních a propagačních snímků. Reprezentativní výstava jeho maleb a kreseb proběhla v Uherském Hradišti.
Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.
Ve věku 89 let zemřel v Tahmooru v Austrálii baťovský vynálezce František Popovský. Vzdělání získal jako Mladý muž u Bati na Slovensku, kam byl ze Zlína přeložen ještě před válkou jeho otec…
Vyprávěni Dr. Tomáše E. Mullera shrnuje strhujícím způsobem fascinující příběh jednoho z baťovců a jeho rodiny.
Zveme vás do zahrady Baťovy vily na výstavu děl sochařského symposia WOOD 2014
Nový přehled a srovnání jednotlivých epoch v řízení firmy Baťa od počátku minulého století umožňuje přiřadit k nim – pro mnohé překvapivě – i aktivity řady současných institucí a podniků.
Protože veřejnost (a bohužel i novinářská obec, což je vůbec nejhorší) tápe dost často v historii a zaměňuje jak jednotlivé baťovské osobnosti tak i období jejich působnosti v historii firmy, připravil Dr Zdeněk Pokluda přehled nejdůležitějších údajů a dat týkajících se hlavních postav v různých fázích vedení firmy Baťa.
Že nevíte, co je to Diwali? Že slavnost světel? A proč by zrovna baťovci měli slavit tradiční indický svátek? A ještě k tomu v Austrálii?
Kniha Jaroslava Pospíšila přináší větší jasno do zákulisí sporů o baťovský majetek.
Skupina kdysi mladých baťovců se sešla po padesáti letech znovu v Batapuru (Pákistán). Pro většinu z nich to byla dokonce první návštěva Pákistánu po padesáti letech vůbec.
Výběr z příspěvku doc Miroslava Barvíře pro konferenci SYSIN 2012 na Univerzitě Pardubice upozorňuje na fakt, že vědecké principy fyziky a matematiky pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa k zvládnutí algoritmů řízení.
Na tomto místě najdete seznam členů Klubu ABŠ, jenž ale obsahuje v zájmu zachování práva na soukromí jen jméno, ročník narození a město, kde člen žije. Podrobnější údaje s celou adresou či telefonem najdete na pobočkách a v Baťově vile ve Zlíně…
Ve Valdštejnském paláci v Praze bylaletos k vidění výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.
Zajímavá pasáž z knihy MUDr Mirka Kabely o Češích v Holandsku přináší logicky i kapitolu o baťovcích v Bestu.
Připravil Dr Zdeněk Pokluda
Již v roce 1928 se čeští politici předháněli, jak utratit co nejvíce z peněz daňových poplatníků. Slova Tomáše Bati z toho roku platí bohužel dodnes…
Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce.
Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a postupně ji zde zveřejníme:
Schůze se konala 5. dubna ve Zlíně a my vám přinášíme většinu přednesených příspěvků především pro ty,kdo se jí nemohli zúčastnit
Vystoupeni a diskusní příspěvky byly zkráceny
… i s pozvánkou k letošnímu tradičnímu dubnovému setkání
Přinášíme archivní článek k pracovnímu jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci
Celovečerní film založený na někdejší dosud neznámé, ale tehdy vytištěné povídce sleduje osudy Baťova raketoplánu (ten termín tehdy ještě neexistoval, nazývali ho „Stratoérem“) připraveného roku 1950 k cestě na Měsíc.
Zájemců o práci ve firmě Baťa bylo v první polovině 20. století víc než dost. Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách, proto se rozhodl vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a podle vlastních představ…
Adresa Klubu ale i místo pro váš vzkaz nebo dotaz. Nebo jen kontakt, kam se vám můžeme ozvat.
Toto je místo pro další pravidelnou rubriku, tentokrát o zahraničních členech Klubu a korespondenci s nimi…
Loňská výroční schůze klubu ABŠ se konala ve středu 16. dubna 2008 v Otrokovicích. Zde je její program a výroční zpráva. Jakmile to bude možné, doplníme je i o další zajímavé postřehy.
Úvaha předsedy klubu ing Svat. Jabůrka k 80. výročí ABŠ
Záznam z jednání loňské výroční členské schůze Klubu absolventů zatím ještě ponecháváme na webu, přestože vyšel ve Zpravodaji tiskem. Obsahuje řadu zajímavých detailů o jeho činnosti, jež se tak dostane do rukou i těm zájemcům, kdo nejsou jeho předplatiteli…