BataStory.net

Objevili jsme pro vás...

Lod Europa 1939_666.jpg

Jedeme do Ameriky

Evropa s remorkéry, foto Tomíšek

Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a následně ji zde i s dalšími postupně skenovanými obrázky zveřejníme:

Autokar OZVD zastavil před nádražím v Otrokovicích. Z otevřených dvířek vystupují členové výpravy. Vidíme spoustu vám jistě známých tváří. Vystupuje mezi jinými pan ředitel Hradil, p. ing. Hrádek, p. Buršík, p. Hladký, Dr. Trávníček. Celá řada Baťovců, všichni chtějí vidět ten nový svět za mořem. Klid pověstný Angličanům vyhlíží až na nepatrné výjimky ze všech tváří. Někteří si prohlížejí svoje jízdenky, vždyť je to 10.000 K. Jiní kontrolují celý nákladní automobil našich zavazadel, zda se nějaké neztratilo. V několika minutách jsou zavazadla připravena.
Slyšíme hukot rychlíku a nastupujeme. Než bys do dlaní tlesknul, všichni jsou pohodlně usazeni ve vozech II. tř. To je americká rychlost. Kdosi stírá kapky potu s čela, které mu vyvstaly, když tahal ty centové kufry oknem dovnitř. Stanici za stanicí míjí náš rychlík, již je Přerov a než se nadějeme je tu Mor. Ostrava a první celní prohlídka. Dva celníci vstupují do našeho oddělení. Zatímco jedni odbavují zavazadla, druzí předkládají své pasy k pasové kontrole. Všechno souhlasí.
Jedeme dál na Bohumín a projíždíme byv. polským územím. Z vlaku se nesmí, úředník vybírá pouze poplatek za průjezd. A znovu na hranicích. Opakuje se tatáž procedura, jako již jedenkrát v Mor. Ostravě. Opustili jsme hranice, rozloučili jsme se s vlastí a vlak nás unáší bez zastavení dále.
Ve voze rozvázal se čilý hovor. Pan ředitel Lata půjčil si nás mladé a vyptával se, jak mnoho umíme anglicky, my ovšem odpovídali opatrně, že mnoho ne. »Jenom se nebát, mládenci,« povzbuzuje nás. »Když jsem měl jet po prvé do Ameriky, taky jsem anglicky neuměl. Odvážil jsem se říci to panu šéfovi a on mi odpověděl, znám-li tu povídačku o tom mlynáři, jak učil ty své kluky plavat. Já že neznám. Tak mi ji pověděl: Mlynář chytil kluka za kalhoty a hodil do vantrok, a co měl ten kluk dělat — plaval. Jed’ a budeš mluvit. Poznal jsem, jak dobré je každé slovíčko cizí řeči, nikdy není pozdě začít, ale je nutno začít ihned.«
Starší vypravují zkušenosti, posloucháme, čas ubíhá, již je úplná noc. Přijíždíme do Heidebrecku a přestupujeme do spacího vozu. Lůžka jsou vždy tři nad sebou. Za několik minut spíme již všichni spánkem spravedlivých. Rychlík nás unáší k Berlínu. Dávno již vyměnila si noc svoje místo se dnem. Díváme se z oken na vše kolem. Vidíme rozestavěné továrny, nové autostrády, železnice, vidíme, že se pracuje. Projeli jsme předměstími a již jsme na nádraží. Vystupujeme a vítá nás zaměstnanec Norddeutscher Lloydu. Již se o nás stará společnost. Po snídani najímáme si drožku, usazujeme se pohodlně, ochotný řidič sundává boudu, abychom co nejvíce viděli a rozjíždíme se na pouť berlínskými ulicemi.
Nové a zajímavé věci vystupují před námi. Prohlížíme si mohutnou budovu říšského sněmu, státní operu, Brandeburskou branou vjíždíme na známou východní autostrádu. Dílo opravdu obdivuplné. Objíždíme sloup vítězství, vracíme se kolem nového kancléřstvi, obrovské moderní jednoduché budovy, míjíme ministerstvo letectví, několik pomníků, historické památky a již rychle pokračujeme dále. Všichni sešli jsme se přesně. Vlak nese nás kupředu. Odpoledne je zde v malé chvíli a přibližujeme se snad 90 km rychlostí ku staroslavnému městu Brémám. Nádraží je slavnostně vyzdobeno. Zaměstnanci Lloydu odvádějí nás na vlastní nádraží společnosti, kde jsme očekáváni opět úředníky, kteří prohlížejí a vyclívají naše zavazadla. Procházíme prostornou halou, kde na hromadách vidíme uskladněná zavazadla ze všech koutů Evropy. Majitelé celého toho množství čekají na zítřejší odjezd. I my jsme již nějak tou nedočkavostí posedlí.
Vypravili jsme se do města, abychom shlédli některé pamětihodné památky zašlých dob. Náměstí s uměleckou kašnou, památná radnice, kostely, sochy a pomníky. Brzy jsme se vrátili a po klidné večeři odcházíme všichni spát a těšíme se na ranní odjezd.
Konečně ráno. Snídáme téměř ve spěchu, ti horkokrevnější z naší výpravy cítí se již nespokojeni. Teprve veliký autobus, který odváží všechny cestující k zvláštnímu vlaku z Brémen do Brémen – přístavu, učinil reptání konec. V málo okamžicích ocitáme se ve vlaku a za hodinu budeme v přístavu. Netrpělivě se díváme z oken. Pojednou kdosi zvolal: »já vidím maják« a ukazuje prstem v místa, kde skutečně majestátně týčí se noční vůdce lodí — maják. Všichni upíráme zraky v tu stranu, chceme vidět moře, většina z nás po prvé. Konečně, konečně, moře je tu. Sice jenom záliv Vezery, ale přece jenom moře. Ani hydro-plánů kroužících ve vzduchu si nevšímáme a upíráme oči na tu plochu vody, jednotvárnou a pro nás přece tak zajímavou.
Stojíme. Columbovo nábřeží. Vidíme první námořníky, zvědavě si prohlížíme jejich modravé oblečení. Ale není času. Znovu k pohraniční kontrole pěkně jeden za druhým. Vyměňujeme si naše peníze za Bordmarky, pouze ty budou platit na lodi.
Přicházíme na nástupiště a teprve teď vidíme přístav. Obrovské zaoceánské parníky majestátně tu stojí a očekávají stovky těch, kteří chtějí vidět ten nový svět — Ameriku. Námořníci, cestující, pohraniční policie, sluhové, vše se zde mísí v pestré směsici. Rozhlížíme se a skutečně, ten největší kolos, který tu klidně odpočívá, je »Europa«, loď, která nás převeze na druhou stranu »velké louže«. Je mohutná, ani jsme si ji takovou nepředstavovali. 280 m dlouhá, více než 30 m široká a 60 m vysoká až ke stožáru. Obrovské komíny chrlí spoustu kouře.
V krátké době opustí již přístav. Prohlížíme si ji ještě, díváme se na celé ty řetězce malých okének, umístěných v bocích lodi. Počítáme paluby nad sebou a nezapomínáme na záchranné čluny, zavěšené na horní palubě jeden za druhým. Ne, že bychom se báli, ale moře ještě nikdo nepřeplaval.
Konečně tedy nastupujeme po můstku do nitra toho velikána, který našim očím poskytl tolik údivu. Úředník odebírá nám naše lístky, několik kroků po můstku a jsme uvnitř lodí. Několik stewardů v bílých kabátech nás obklopilo, ptáme se na svoji kabinu, ochotně nám ji ukazují. Tiše otevírám dveře, abych si prohlédl, jak taková kabina vypadá. Turistická třída. Dvě čistě bílá lůžka nad sebou, ke stěně připevněný stůl se zásuvkami, vzorná umyvadla se zrcadlem, skřínky, vespod jsou uloženy záchranné pásy, pohovka, židle a nejzajímavější jsou ventilátory na stěně, obstarávající výměnu a občerstvení vzduchu. Jenom zběžně se dívám, mám-li vše v pořádku a již spěchám na palubu, abych nezmeškal podívanou na odjezd a rozloučení se s pevninou.
Všichni cestující, jak jsou na lodi, tlačí se k zábradlí. Veliké přístavní jeřáby zvedají ještě těžké náklady, aby i ty odjely s námi. Stovky lidí na nábřeží dívají se na nás, mávají a loučí se s námi. Také na palubě je vidět třepotající se šátky. Všichni, kdo mohou, fotografují, aby zachytili tu památnou chvíli odjezdu. Siréna houká. Můstek je zvednut, znovu ostrý hvizd sirény prořízl polední vzduch, kotvy jsou vytaženy, malé parníčky vlekou náš kolos na širý oceán. Tichá radost zmocňuje se všech. (Pokračování.)

Nabídka

poslední žijící

©Pavel Hajný 2023

Jaroslav Kozlik, foto František Vlček.jpg

Učitel, co budoval zlínské školství

Přinášíme daší zajímavé interview s dnes už zesnulým Jaroslavem Kozlíkem, jehož baťovské zkušenosti uvedla BataStory už před léty zde

Zlin_Zednik 2.jpg

Čtyři poklady Zdeňka Pokludy

Čtyři poklady věnované historikem Zdeňkem Pokludou poskytují čtenářům BataStory odkaz na hned čtyři baťovské publikace, jež si tak mohou zdarma přečíst i stáhnout.

Pamatnik TB Junkers.jpg

Památník Tomáše Bati vítězem celostátní ankety

Batawa hlavní budova blize R.jpg

Kanadská Batawa v novém hávu

Projekt a realizace obnovy slavné Baťovy továrny v kanadské Batawě poctěny cenou Brownie Awards 2020.
Fotografie (dron) Antona Novotného, vnuka stavitele Batawy Novotného. Odkaz na jeho vzpomínky zde

PF NTB 2021.jpg

Recept na pusinky podle Maríe Baťové

5 domky_autor_tony_kosar.jpg

VE ZLÍNĚ VZNIKÁ NOVÉ INSPIRUJÍCÍ BAŤOVSKÉ MÍSTO

V rámci prvního ročníku Streetartového sympozia, které uspořádala Nadace Tomáše Bati, a podpořilo město Zlín, vznikl jedinečný projekt, který představuje Tomáše Baťu, Marii i Tomáše Baťu juniora a jejich zlínskou vilu a mnoho dalších motivů.

Tyden Bata 2020.jpg

Týden Baťa 2020

Týdenní festival otevřel dveře Baťovy vily a odkaz jejich původních majitelů každému, kdo mělzájem jej poznat prostřednictvím přednášek, prohlídek i návštěvy knihovny.

TBJ, BBC.jpg

Nevšední interview Tomáše Bati pro BBC

Václav Moravec, tehdejší moderátor českého vysílání BBC, natočil u příležitosti 89. narozenin Tomáše Bati juniora půvabné a dnes vzácné interview, ve kterém podnikatel hovoří o tradicích rodinného podniku svého otce.

Bata vs Covid.jpg

Milion párů bot hrdinům bojujícím s koronovirem.

V rámci solidarity se všemi zdravotnickými pracovníky a dobrovolníky zintenzivňujícími společné úsilí v boji proti pandemii Covid-19, věnovala světová firma Baťa těm v přední linii milion milionů párů obuvi.

Nové audioknihy s myšlenkami Tomáše Bati

Obě audioknihy vydané Nadací Tomáše Bati namluvil Alfred Strejček a vedle možnosti objednat si je jako komplet dvou CD je také možné stáhnout si je na stránkách Nadace Tomáš Bati online.

Natasa Goll +V Kocourek.jpg

Baťův pedikér

Málokdo ví, že základy dnes tak populárního pedikérství položil u nás- a to už ve dvacátých letech – Tomáš Baťa. Za pedikéry byli školeni i prodavači obuvi. Výstava ve zlínském Muzeu Jihovýchodní Moravy přináší překvapivé množství informací i artefaktů.

SEDÁVEJ PANENKO V KOUTĚ

Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče z Podkakrpatské Rusi odvážilo až do Zlína

Antonin Novotny (2)+.jpg

ANTONÍN NOVOTNÝ - Z PAMĚTÍ STAVITELE KANADSKÉ BATAWY II

PF 2020 NTB.jpg

PF 2020 Nadace Tomáše Bati

Colours - Bata 2.jpg

SEDÁVEJ PANENKO V KOUTĚ

Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče až z Podkakrpatské Rusi odvážila do Zlína

Někdejší smuteční oznámení Baťovy rodiny k úmrtí Tomáše Bati juniora

_153_znak Zlina.jpg

Garden Food Festival ve Zlíně s chutěmi Tomáše Bati

Ve Zlíně se v září uskutečníil vůbec první ročník festivalu dobrého jídla Garden Food Festival, navíc se zcela zlínskou specialitou: s možností ochutnat jídla, jaká se podávala v jídelnách za dob Tomáše Bati.

BTG Welcome to.jpg

Třebíčák, který se narodil v Batanagaru

Z Třebízského deníku přejímáme s radostí zasloužilý článek objevující osudy další baťovské rodiny Čečkových prostřednictvím jejich syna narozeného v indickém Batanagaru
TypewriterOldMensi.jpg

Další z mnoha "Pracoval jsem u Baťů"

Opravdu vyčerpávající osobní pohled jednoho z baťovců přináší poměrně ucelený obraz na někdejší dokonalý systém firmy, jenž se zasloužil o její vzestup a stabilitu. Autor, jehož jméno je možná jenom pseudonymem, k tomu ale neměl opravdu důvod. Svůj svůj napsal článek někdy na přelomu tisíciletí a jeho slova jsou – snad až na jediný odstavec – vždy jen a jen kladná. Uvítáme, pokud by nás s ním někdo z čtenářů dokázal spojit.

Zodpovědné inovace

baťovci v Bestu

100 let_TBjBusta_DSCN0153+.jpg

Století Tomáše Bati juniora (1914-2014)

K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.

Hammid_01_555.jpg

Exkluzivní výstava Sashi Hammida aneb Alexandra Hackenschnieda (1907-2004)

Alexandr Hackenschmied zakládal v letech 1935-39 se společně s E. Klosem, L. Koldou, F. Pilátem, P. Hrdličkou a J. Lukášem slávu zlínského filmového studia a vytvořil zde množství dodnes ceněných reklamních a propagačních snímků. Reprezentativní výstava jeho maleb a kreseb proběhla v Uherském Hradišti.

Obraz z pisku_2.jpg

Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.

Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.

Frant Popovsky.jpg

V Austrálii zemřel u nás skoro neznámý baťovský vynálezce

Ve věku 89 let zemřel v Tahmooru v Austrálii baťovský vynálezce František Popovský. Vzdělání získal jako Mladý muž u Bati na Slovensku, kam byl ze Zlína přeložen ještě před válkou jeho otec…

VadronoviLod-666-490t.jpg mensi

Osudy další baťovské rodiny v Africe a Iránu

Vyprávěni Dr. Tomáše E. Mullera shrnuje strhujícím způsobem fascinující příběh jednoho z baťovců a jeho rodiny.

Drevo_DSCN9594-1+666.jpg

Z mezinárodního symposia WOOD 2014

Zveme vás do zahrady Baťovy vily na výstavu děl sochařského symposia WOOD 2014

Fenomen_bata v Blave.jpg

Řízení firmy Baťa

Nový přehled a srovnání jednotlivých epoch v řízení firmy Baťa od počátku minulého století umožňuje přiřadit k nim – pro mnohé překvapivě – i aktivity řady současných institucí a podniků.

Bota-z-BB2S.jpg

Kdo byl kdo ve vedení firmy Baťa

Protože veřejnost (a bohužel i novinářská obec, což je vůbec nejhorší) tápe dost často v historii a zaměňuje jak jednotlivé baťovské osobnosti tak i období jejich působnosti v historii firmy, připravil Dr Zdeněk Pokluda přehled nejdůležitějších údajů a dat týkajících se hlavních postav v různých fázích vedení firmy Baťa.

happy-diwali.jpg

Baťovské DIWALI v Austrálii

Že nevíte, co je to Diwali? Že slavnost světel? A proč by zrovna baťovci měli slavit tradiční indický svátek? A ještě k tomu v Austrálii?

Jaroslav Pospisil RUB A LIC.jpg

Rub a líc - nová kniha Jar. Pospíšila

Kniha Jaroslava Pospíšila přináší větší jasno do zákulisí sporů o baťovský majetek.

+ModerniBatapur Mosque.jpg

Po padesáti letech v Batapuru

Skupina kdysi mladých baťovců se sešla po padesáti letech znovu v Batapuru (Pákistán). Pro většinu z nich to byla dokonce první návštěva Pákistánu po padesáti letech vůbec.

Barvir.jpg

Přístup Tomáše a Jana A. Bati k řízení

Výběr z příspěvku doc Miroslava Barvíře pro konferenci SYSIN 2012 na Univerzitě Pardubice upozorňuje na fakt, že vědecké principy fyziky a matematiky pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa k zvládnutí algoritmů řízení.

TB Sr v mladi 1895.jpg

Seznam členů ABŠ

Na tomto místě najdete seznam členů Klubu ABŠ, jenž ale obsahuje v zájmu zachování práva na soukromí jen jméno, ročník narození a město, kde člen žije. Podrobnější údaje s celou adresou či telefonem najdete na pobočkách a v Baťově vile ve Zlíně…

BBB.jpg

Skončila výstava...

Ve Valdštejnském paláci v Praze bylaletos k vidění výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.

Holandsko a my_666.jpg

Baťovci v Bestu

Zajímavá pasáž z knihy MUDr Mirka Kabely o Češích v Holandsku přináší logicky i kapitolu o baťovcích v Bestu.

ZdPokluda-555.jpg

Srovnání aktivit firmy zavedených za Tomáše a za Jana Bati

Připravil Dr Zdeněk Pokluda

TB portret.jpg

Tomáš Baťa k české politice. Jako by to říkal dnes…

Již v roce 1928 se čeští politici předháněli, jak utratit co nejvíce z peněz daňových poplatníků. Slova Tomáše Bati z toho roku platí bohužel dodnes…

Dal a vys_titul+666.jpg

Informace pro ty, kteří se chtějí dostati mezi nás

Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce.

Lod Europa 1939_666.jpg

Objevili jsme pro vás...

Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a postupně ji zde zveřejníme:

Abs2010_Foto1.jpg

Zpráva z výroční členská schůze Klubu Absolventů Baťovy školy práce

Schůze se konala 5. dubna ve Zlíně a my vám přinášíme většinu přednesených příspěvků především pro ty,kdo se jí nemohli zúčastnit

Abs2010_Sál.jpg

Z diskuse a vystoupení hostů na výroční schůzi ABŠ

Vystoupeni a diskusní příspěvky byly zkráceny

Zpravodaj.jpg

Minulý Zpravodaj Klubu ABŠ

Zpravodaj.jpg

Zpravodaj Klubu ABŠ ...

… i s pozvánkou k letošnímu tradičnímu dubnovému setkání

Otmar_Jaburek.jpg

Dobový článek k desetiletému jubileu jednoho z prvních baťovců - Otmara Jabůrka

Přinášíme archivní článek k pracovnímu jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci

_188.jpg

Byli jsme s Baťou na Měsíci

Celovečerní film založený na někdejší dosud neznámé, ale tehdy vytištěné povídce sleduje osudy Baťova raketoplánu (ten termín tehdy ještě neexistoval, nazývali ho „Stratoérem“) připraveného roku 1950 k cestě na Měsíc.

Bota-z-BB2S.jpg

O Baťově škole práce a Klubu ABŠ

Zájemců o práci ve firmě Baťa bylo v první polovině 20. století víc než dost. Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách, proto se rozhodl vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a podle vlastních představ…

ZnakABSbw.jpg

Pošta pro Klub ABŠ

Adresa Klubu ale i místo pro váš vzkaz nebo dotaz. Nebo jen kontakt, kam se vám můžeme ozvat.

GlobusMaly.jpg

Kde všude žijí členové Klubu ABŠ

Toto je místo pro další pravidelnou rubriku, tentokrát o zahraničních členech Klubu a korespondenci s nimi…

ABS - celek+.jpg

Projev předsedy ABŠ Svatopluka Jabůrka z výroční schůze Klubu ABŠ 2009

ABS Vyr Sch celo---.jpg

Loňská výroční schůze

Loňská výroční schůze klubu ABŠ se konala ve středu 16. dubna 2008 v Otrokovicích. Zde je její program a výroční zpráva. Jakmile to bude možné, doplníme je i o další zajímavé postřehy.

SvatJaburekSmall.jpg

Vznik, smysl a úspěchy Baťovy školy práce

Úvaha předsedy klubu ing Svat. Jabůrka k 80. výročí ABŠ

BezKotnickova.jpg

Členové výboru Klubu absolventů Baťovy školy práce

ABS-VCS-Ucastnici.-Small.jpg

Výroční členská schůze Klubu ABŠ - 2007

Záznam z jednání loňské výroční členské schůze Klubu absolventů zatím ještě ponecháváme na webu, přestože vyšel ve Zpravodaji tiskem. Obsahuje řadu zajímavých detailů o jeho činnosti, jež se tak dostane do rukou i těm zájemcům, kdo nejsou jeho předplatiteli…