Baťa a svět – to jsou především Baťovci. Bez nich by se byla firma do světa nedostala a hlavně by se tam tak skvěle neetablovala. Než půjdete dal, musíte proto kliknout především sem – na rubriku –
BAŤOVCI VE SVĚTĚ .Až pak pokračujte dál, k dnešním výsledkům firmy, za něž vděčíme často právě jim.
Mnohé pamětníky jsme zastihli ještě naživu, zachytili jejich hlas, tvář a vzpomínky, u některých jsme již hovořili jen s jejich potomky.
Právě zde najdete postupně i ukázky z jejich psaných vzpomínek, hlasových záznamů i video rozhovorů. Související články pak v Milnících, Dokumentech a Osobnostech.
Baťa a svět – to je samozřejmě i historie, na niž se díváme z perspektivy více než jednoho století. Jak firma postupně rozprostírala své aktivity ze Zlína, nejprve jen po Rakousko – Uhersku, brzy však i po evropských zemích, a později i kontinentech – přibývalo těch, kdo si uvědomovali, že se nesetkávají jenom s úspěšným obchodním plánem, ale něčím mnohem silnějším a záslužnějším.
Už předválečná nejslavnější Baťova prodejna v Kalkatě na hlavní třídě s Grandhotelem je dodnes na svém místě a slouží všem. K Baťově zásadám nikdy nepatřilo stát se nevěrným těm, kdo ho potřebovali nejvíce a díky kterým kdysi vzniklo jeho impérium – lidem z ulice.
Geniální obchodní duch Baťů byl vůbec provázen i nesporným cítěním sociálním a morálním. A zanechával tak všude, kde se uchytil nesmazatelnou stopu. Vliv, který zanechal třeba v Indickém Bengálsku už před válkou právě Batanagár, považují sami Indové, o nichž jsme mysleli, že se moderním technologiím a marketingu učili hlavně u Britů, za rozhodující.
Výsledkem bylo, že v mnoha zemích světa – řeknete-li “Čech” – ozve se “Baťa” a to i přesto, že tam třeba Baťova továrna dávno skončila nebo ani nikdy nebyla. Role baťovských pionýrů, kteří tudy prošli, nebo i jen výrobků, jež se tu prodávaly, nepomohla zdaleka jenom jim nebo vzdálenému Československu. Pomáhala přetvářet a v některých případech doslova i civilizovat místní prostředí.
Takto třeba vypadala první gumovníková plantáž založená baťovci v Britské Malaysii ve 20. letech. A takto vypadá Baťa v Malaysii dnes:
Na tomto místě najdete postupně podrobnější a podrobnější údaje o tomto vlivu, stejně jako úplnější a úplnější výčet míst, kterých se týkal. Bude ovšem záležet i na vás, návštěvnících těchto stránek, jakými budou. Ne vždy se podařilo uložit vše z baťovské historie, a zvláště pak té zahraniční. Máte-li čím, pomozte prosím. Vaše BataStory.
Prvou úlohou v Kanade bolo pripraviť desať rokov opustenú papiereň a prerobiť ju na výrobu obuvi a k tomu drevené domky pri papierni na kancelárie a nocľaháreň (byty). Táto úloha zamestnávala aj ďalšie prichádzajúce skupiny spolu 5 týždňov, takže keď prišiel posledný transport inštruktorov zo Zlína, priestory výrobne boli vyčistené, budova vybielená, všetko natreté a strojné zariadenie na výrobu obuvi osadené a pripravené vyrábať.
19. a 20. října 2017 ve Zlíně v hotelu “Baltaci Atrium”
V létě 1987 jsem objevil bývalou Baťovu prodejnu v Šanghaji. Rok na to jsem v Torontu uiveřejnil krátký článek, který je přiložen níže jako dnes již historický dokument…
Festivalové boty Bati zářily na letošním ročníku Colours of Ostrava.
Na stránkách Batastory jsme už před časem přinesli ukázky z knihy Tomáše J. Bati o dramatických událostech kolem 14. března 1939, které najdete zde Zajímavé je ovšem i líčení událostí kolem a po 14. březnu z pera Jana A. Bati.
Objevili jsme pro vás záslužné ohlédnutí po baťovské architektuře Zlína. Radomíra Sedláková umocnila někdejší ohlédnutí Vladimíra Karfíka za zlínskou architekturou současným pohledem
Na úspěšnou výstavu Fenomen Baťa, která ovládla nadlouho prostory Národní galerie v Praze, navázala v zahraničí zdařilá expozice “Utopie moderny : Zlín” (ZLÍN – MODELLSTADT DER MODERNE 19.11.2009 – 21.02.2010) uspořádaná Pinakotékou moderního umění v Mnichově.
kdysi druhého nejdůležitějšího Baťova zahraničního zastoupení nedaleko Londýna, kde se po válce znovu formovala celá nová světová baťovská strategie.
Miroslav Barvíř se je jedním z absolventů Baťovy školy práce a u firmy Baťa se mimo jiné vyučil elektromechanikem. Nakonec se stal vysokoškolským pedagiogem, především však nezapomíná na své baťovské začátky a řadí se k předním propagátorům myšlenek, strategie ale i etiky Tomáše Bati a jeho následovníků.
V Pražské Národní galerii proběhla velká výstava o fenomenu Baťa v architektuře, ale server HN.IHNED.CZ Hospodářských novin přinesl už před časem zajímavou úvahu Martiny Králové, kterou uvádíme v plném znění
Je už pro nás Slovensko zahraničím? – Bohužel je. Jinak bychom byli nepřehlédli, že baťovská slovenská legenda – město Baťovany, později Partizánské, oslavila už sedmdesát let od svého vzniku.
Další a tentokrát velmi seriozní z diplomových prací věnovaných baťovství pochází z Masarykovy univerzity v Brně a její autorství náleží Janu Obšívačovi
Jistě jste nebyli sami, kdo čekal dlouho marně na dokumentární film Dany Lipovské a Dany Kuslové nabízející pozoruhodné a překvapivě nové pohledy na odkaz světově známého výrobce obuvi (citujeme z webu ČT) jenž měl být odvysílán v den jeho narozenin. Pro ty, komu unikl, ponecháváme na webu aspoň zajímavé postřehy nezávislých tvůrců o tom, jak jej natáčeli. TIP: Celý článek zobrazíte kliknutím na podtržený titulek
Právě Baťa prošel obdobím dekolonizace třetího světa skoro bez potíží. Nové režimy si dobře pamatovaly, že Baťa své dělníky vzdělával, stavěl jim školy a nemocnice. Říkalo se dokonce, že ty země, kde působil, Baťa obouval, zatímco jiní je svlékali…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >
Bývá jim už dnes přes osmdesát i devadesát, ale mnohé z nich jsme zastihli plné energie a natočili i jejich tváře a vzpomínky….
TIP: Celý článek zobrazte kliknutím na titulek a symbol >
Není náhodou, že jedním z našich nejsložitějších a – jak tvrdí vědci – i nejdůležitějších orgánů je kůže. Chrání nás před prostředím, v němž se pohybujeme, ale tvoří i membránu, přes niž se světem komunikujeme. Málokdo třeba ví, že přes kůží také dýcháme…
Slavná hymna baťovských průkopníku, jíž se stala báseň Rudyarda Kiplinga, dnes došla zapomnění, ale v oněch časech, kdy vskutku dobývala svět, ji znali všichni.
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol
Z Asie až na americky kontinent začala se šířit síť jeho poboček…