Je už pro nás Slovensko zahraničím? – Bohužel je. Jinak bychom byli nepřehlédli, že baťovská slovenská legenda – město Baťovany, později Partizánske, oslavila už sedmdesát let od svého vzniku. Přebíráme její alespoň stručnou charakteristiku ze slovenského tisku.
Pomerne krátku históriu v súčasnosti takmer 25-tisícového mesta začal písať Ján Antonín Baťa, keď sa jeho obuvnícka firma rozhodla vybudovať novú fabriku v regióne. V rámci programu oslav odhalila jeho samospráva J. A. Baťovi pamätnú tabuľu.
Baťa začal stavať prvú výrobnú halu pri rieke Nitra v roku 1938, v katastri obce Šimovany. Postavil aj obytné a spoločenské budovy. Tak vznikli Baťovany, ktoré sa v roku 1948 stali mestom. Ked rok neskôr závody znárodnili, mesto prijalo názov Partizánske. Mnoho miestnych však svoje mesto nazýva skôr “Baťovka.”
Pôvodný Baťov areál zaplnili dnes zahraniční investori. Mesto zároveň buduje nový priemyselný park, kde by už koncom tohto roka mali otvoriť prvý závod na výrobu strešných okien. Symbolom mesta však naďalej ostáva kvetinová topánka.
Krajský pamiatkový úrad (KPÚ) v Trenčíne eviduje v Partizánskom len jednu pamiatku – kostol Božského srdca Ježišovho z roku 1949. Chránenou pamiatkou by sa však do budúcnosti mohli stať aj niektoré časti Baťových závodov.
Pamiatkari mapujú jednotlivé priemyselné objekty areálu. V Partizánskom sú aj klasické domy z červeného muriva, len málo z nich sa však zachovalo v pôvodnej podobe, rôzne fasády, strechy a prístavby domy zmenili. Mesto preto zvažuje aspoň jeden z domov kúpiť a zachovať ho v pôvodnom stave, pričom by mohol slúžiť ako múzeum.
Prvou úlohou v Kanade bolo pripraviť desať rokov opustenú papiereň a prerobiť ju na výrobu obuvi a k tomu drevené domky pri papierni na kancelárie a nocľaháreň (byty). Táto úloha zamestnávala aj ďalšie prichádzajúce skupiny spolu 5 týždňov, takže keď prišiel posledný transport inštruktorov zo Zlína, priestory výrobne boli vyčistené, budova vybielená, všetko natreté a strojné zariadenie na výrobu obuvi osadené a pripravené vyrábať.
19. a 20. října 2017 ve Zlíně v hotelu “Baltaci Atrium”
V létě 1987 jsem objevil bývalou Baťovu prodejnu v Šanghaji. Rok na to jsem v Torontu uiveřejnil krátký článek, který je přiložen níže jako dnes již historický dokument…
Festivalové boty Bati zářily na letošním ročníku Colours of Ostrava.
Na stránkách Batastory jsme už před časem přinesli ukázky z knihy Tomáše J. Bati o dramatických událostech kolem 14. března 1939, které najdete zde Zajímavé je ovšem i líčení událostí kolem a po 14. březnu z pera Jana A. Bati.
Objevili jsme pro vás záslužné ohlédnutí po baťovské architektuře Zlína. Radomíra Sedláková umocnila někdejší ohlédnutí Vladimíra Karfíka za zlínskou architekturou současným pohledem
Na úspěšnou výstavu Fenomen Baťa, která ovládla nadlouho prostory Národní galerie v Praze, navázala v zahraničí zdařilá expozice “Utopie moderny : Zlín” (ZLÍN – MODELLSTADT DER MODERNE 19.11.2009 – 21.02.2010) uspořádaná Pinakotékou moderního umění v Mnichově.
kdysi druhého nejdůležitějšího Baťova zahraničního zastoupení nedaleko Londýna, kde se po válce znovu formovala celá nová světová baťovská strategie.
Miroslav Barvíř se je jedním z absolventů Baťovy školy práce a u firmy Baťa se mimo jiné vyučil elektromechanikem. Nakonec se stal vysokoškolským pedagiogem, především však nezapomíná na své baťovské začátky a řadí se k předním propagátorům myšlenek, strategie ale i etiky Tomáše Bati a jeho následovníků.
V Pražské Národní galerii proběhla velká výstava o fenomenu Baťa v architektuře, ale server HN.IHNED.CZ Hospodářských novin přinesl už před časem zajímavou úvahu Martiny Králové, kterou uvádíme v plném znění
Je už pro nás Slovensko zahraničím? – Bohužel je. Jinak bychom byli nepřehlédli, že baťovská slovenská legenda – město Baťovany, později Partizánské, oslavila už sedmdesát let od svého vzniku.
Další a tentokrát velmi seriozní z diplomových prací věnovaných baťovství pochází z Masarykovy univerzity v Brně a její autorství náleží Janu Obšívačovi
Jistě jste nebyli sami, kdo čekal dlouho marně na dokumentární film Dany Lipovské a Dany Kuslové nabízející pozoruhodné a překvapivě nové pohledy na odkaz světově známého výrobce obuvi (citujeme z webu ČT) jenž měl být odvysílán v den jeho narozenin. Pro ty, komu unikl, ponecháváme na webu aspoň zajímavé postřehy nezávislých tvůrců o tom, jak jej natáčeli. TIP: Celý článek zobrazíte kliknutím na podtržený titulek
Právě Baťa prošel obdobím dekolonizace třetího světa skoro bez potíží. Nové režimy si dobře pamatovaly, že Baťa své dělníky vzdělával, stavěl jim školy a nemocnice. Říkalo se dokonce, že ty země, kde působil, Baťa obouval, zatímco jiní je svlékali…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >
Bývá jim už dnes přes osmdesát i devadesát, ale mnohé z nich jsme zastihli plné energie a natočili i jejich tváře a vzpomínky….
TIP: Celý článek zobrazte kliknutím na titulek a symbol >
Není náhodou, že jedním z našich nejsložitějších a – jak tvrdí vědci – i nejdůležitějších orgánů je kůže. Chrání nás před prostředím, v němž se pohybujeme, ale tvoří i membránu, přes niž se světem komunikujeme. Málokdo třeba ví, že přes kůží také dýcháme…
Slavná hymna baťovských průkopníku, jíž se stala báseň Rudyarda Kiplinga, dnes došla zapomnění, ale v oněch časech, kdy vskutku dobývala svět, ji znali všichni.
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol
Z Asie až na americky kontinent začala se šířit síť jeho poboček…