Miroslav Barvíř je jedním z absolventů Baťovy školy práce a u firmy Baťa se mimo jiné vyučil elektromechanikem. Pracoval v MEZu Mohelnice jako technik v oblasti točivých strojů a po absolvování VTA v Brně pak v ÚVR Opočinek (při Tesle Pardubice) v oboru regulace a výpočetní technika.
Poté se vrátil do Brna, kde působil jako pedagog na VUT Brno, Ústav automatizace a měřící techniky, v oboru Modelování a technická kybernetika. Má cenné zkušenosti v oblasti modelování dynamických mechanických, elektrických, hydraulických a ekonomických systémů (a to výrobních i finančních).
V důchodu se teď soustřeďuje na oblast synergetiky dynamických systémů založených na problematice energetických zákonů. Především však nezapomíná na své baťovské začátky a řadí se k předním propagátorům myšlenek, strategie ale i etiky Tomáše Bati a jeho následovníků.
Neúnavně se na nejrůznějších publikačních, výrobních i státních řídících úrovních dožaduje pozornosti pro možnost, ba nezbytnost jejich použití v dnešní praxi a zejména současná ekonomická krize, jaké čelila naše republika, ba celý svět už před válkou, mu dává za pravdu. Právě v baťovských a od Bati odvozených teoriích je nesporně úžasný náboj možných jednou už řešených problémů a zkušeností.
Miroslav Barvíř neumdlévá a neúnavně klade zúčastněným na řízení institucí našeho státu (ale i jeho průmyslu a školství) logickou ale většinou bohužel ignorovanou otázku: Proč nevyužít už existujících a historií prověřených metod nebo z nich při nejmenším vycházet při formulaci nových?
Zde je jen přehled titulů vlastních prací dostupných na jeho webové stránce
1. Poznámka k metodice vytváření fyzikálních analogií
2. O analogii dynamiky ekonomických systémů s klasickou analytickou dynamikou
3. Ke koncepci vysokoškolského vzdělávání
4. O vazbách mezi výrobními a finančními systémy
5. Problematika modelování výrobních systémů
6. Princip modelů tržního prostředí
7. Jaký význam má analytická dynamika pro studium zákonů chování ekonomických systémů?
8. K zapomenutému teoretickému odkazu Tomáše Bati
9. Systémové přístupy v období modelového myšlení
10. Provázanost ekonomické teorie s přístupy Tomáše Bati
11. Odraz přírodovědných zákonů v řídící práci Tomáše Bati
12. Význam globalizačních principů na rozvoj společnosti.
13. Synergetický přístup k řízení dynamických systémů.
14. Konec (nejen) ševců v Čechách
15. Využití synergie v prognóze dynamických trajektorií
16. Synergetický přístup syntézy optimální trajektorie1
17. Výzva či upozornění
18. Příklad synergetického řízení
19. Lidský prvek v systémech řízení
20 Modelové metody řešení okamžitého zisku
21. Modelový příklad syntézy systému
22. Dynamika přírodních a společenských věd
23. Diskuzní problematika k příspěvku “Dynamika přírodních a společenských věd”
24. Návrh výzkumného záměru “Synergetika dynamických systémů”
25. Je možno využít k zdokonalení veřejné správy přístupy Tomáše Bati?
26. Synergie jako základ moderního řízení
27. Dílo Tomáše Bati?
28. Ekonomie jako příčinná přírodní věda
Prvou úlohou v Kanade bolo pripraviť desať rokov opustenú papiereň a prerobiť ju na výrobu obuvi a k tomu drevené domky pri papierni na kancelárie a nocľaháreň (byty). Táto úloha zamestnávala aj ďalšie prichádzajúce skupiny spolu 5 týždňov, takže keď prišiel posledný transport inštruktorov zo Zlína, priestory výrobne boli vyčistené, budova vybielená, všetko natreté a strojné zariadenie na výrobu obuvi osadené a pripravené vyrábať.
19. a 20. října 2017 ve Zlíně v hotelu “Baltaci Atrium”
V létě 1987 jsem objevil bývalou Baťovu prodejnu v Šanghaji. Rok na to jsem v Torontu uiveřejnil krátký článek, který je přiložen níže jako dnes již historický dokument…
Festivalové boty Bati zářily na letošním ročníku Colours of Ostrava.
Na stránkách Batastory jsme už před časem přinesli ukázky z knihy Tomáše J. Bati o dramatických událostech kolem 14. března 1939, které najdete zde Zajímavé je ovšem i líčení událostí kolem a po 14. březnu z pera Jana A. Bati.
Objevili jsme pro vás záslužné ohlédnutí po baťovské architektuře Zlína. Radomíra Sedláková umocnila někdejší ohlédnutí Vladimíra Karfíka za zlínskou architekturou současným pohledem
Na úspěšnou výstavu Fenomen Baťa, která ovládla nadlouho prostory Národní galerie v Praze, navázala v zahraničí zdařilá expozice “Utopie moderny : Zlín” (ZLÍN – MODELLSTADT DER MODERNE 19.11.2009 – 21.02.2010) uspořádaná Pinakotékou moderního umění v Mnichově.
kdysi druhého nejdůležitějšího Baťova zahraničního zastoupení nedaleko Londýna, kde se po válce znovu formovala celá nová světová baťovská strategie.
Miroslav Barvíř se je jedním z absolventů Baťovy školy práce a u firmy Baťa se mimo jiné vyučil elektromechanikem. Nakonec se stal vysokoškolským pedagiogem, především však nezapomíná na své baťovské začátky a řadí se k předním propagátorům myšlenek, strategie ale i etiky Tomáše Bati a jeho následovníků.
V Pražské Národní galerii proběhla velká výstava o fenomenu Baťa v architektuře, ale server HN.IHNED.CZ Hospodářských novin přinesl už před časem zajímavou úvahu Martiny Králové, kterou uvádíme v plném znění
Je už pro nás Slovensko zahraničím? – Bohužel je. Jinak bychom byli nepřehlédli, že baťovská slovenská legenda – město Baťovany, později Partizánské, oslavila už sedmdesát let od svého vzniku.
Další a tentokrát velmi seriozní z diplomových prací věnovaných baťovství pochází z Masarykovy univerzity v Brně a její autorství náleží Janu Obšívačovi
Jistě jste nebyli sami, kdo čekal dlouho marně na dokumentární film Dany Lipovské a Dany Kuslové nabízející pozoruhodné a překvapivě nové pohledy na odkaz světově známého výrobce obuvi (citujeme z webu ČT) jenž měl být odvysílán v den jeho narozenin. Pro ty, komu unikl, ponecháváme na webu aspoň zajímavé postřehy nezávislých tvůrců o tom, jak jej natáčeli. TIP: Celý článek zobrazíte kliknutím na podtržený titulek
Právě Baťa prošel obdobím dekolonizace třetího světa skoro bez potíží. Nové režimy si dobře pamatovaly, že Baťa své dělníky vzdělával, stavěl jim školy a nemocnice. Říkalo se dokonce, že ty země, kde působil, Baťa obouval, zatímco jiní je svlékali…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >
Bývá jim už dnes přes osmdesát i devadesát, ale mnohé z nich jsme zastihli plné energie a natočili i jejich tváře a vzpomínky….
TIP: Celý článek zobrazte kliknutím na titulek a symbol >
Není náhodou, že jedním z našich nejsložitějších a – jak tvrdí vědci – i nejdůležitějších orgánů je kůže. Chrání nás před prostředím, v němž se pohybujeme, ale tvoří i membránu, přes niž se světem komunikujeme. Málokdo třeba ví, že přes kůží také dýcháme…
Slavná hymna baťovských průkopníku, jíž se stala báseň Rudyarda Kiplinga, dnes došla zapomnění, ale v oněch časech, kdy vskutku dobývala svět, ji znali všichni.
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol
Z Asie až na americky kontinent začala se šířit síť jeho poboček…