Je dobře známá, dnes už historická věta Tomáše Bati zakladatele o tom, že ve světě žije miliarda lidí, z nichž většina je bosa.
Na tom se v podstatě – relativně vzato – dodnes moc nezměnilo. Miliard přibylo a bosých neubylo. To může přinést stále dobro jak jim tak zemi, která je obslouží.
A patří k věcem, na něž můžeme být my Češi hrdí, že je to právě Baťova organizace, jež k tomu má i nadále nejlepší předpoklady:
Vyrábí 140 milionů párů ročně
5 tisíc lidí na světě mu je zhotovuje nebo prodává
A dalších 400 tisíc lidí na světě (a jejich rodinných příslušníků) pracuje v zaměstnáních na podporu baťovské výroby a prodeje
Takže s průměrným odhadem rodiny jako 5 – 7 nejbližších příslušníků (1 – 3 děti, 2 – 4 rodiče s prarodiči) je to ke 3 milionům lidí ovlivňovaných přímo fenoménem Baťa.
Pominout nelze ani množinu na světě existujících 6 tisíc prodejen…
... a dalších 50 tisíc na něm nezávislých obchodů jež však všude na světě prodávájí i jeho zboží.
To vše jsou výsostné argumenty i pro ty nadále přibývající partnery, kteří se k němu teprve snaží najít cestu. Ruku v ruce se značkou Baťa mají totiž všude na světě po ruce radu a zázemí jejího pečlivě budovaného marketingového prostředí...
... ale i do široka pootevřené dveře místního obchodního světa, protože v některých zemích působí Baťa už devadesát let a v absolutní většině z nich nejméně půl století.
A co víc – jako výrobce i prodejce prošel právě Baťa jako jedna z opravdu mála firem obtížným obdobím dekolonizace třetího světa skoro bez potíží.
Nové režimy a vlády si totiž dobře pamatovaly, že na rozdíl od jiných Baťa své dělníky vzdělával, stavěl jim školy a nemocnice, a i cenová nabídka jeho sortimentu vycházela vstříc sociálním možnostem země.
Říkalo se dokonce, že ty země, kde působil, Baťa obouval, zatímco jiní je svlékali. A to ani ty nejrazantnější režimy třetího světa nepomíjely.
Ostatně, okolnost, že Baťa dokázal mít své africké ústředí po léta právě v Zimbabwe, jednom z politicky i sociálně nejobtížnějších obchodních prostředí na světě, nepotřebuje komentáře.
PH
Prvou úlohou v Kanade bolo pripraviť desať rokov opustenú papiereň a prerobiť ju na výrobu obuvi a k tomu drevené domky pri papierni na kancelárie a nocľaháreň (byty). Táto úloha zamestnávala aj ďalšie prichádzajúce skupiny spolu 5 týždňov, takže keď prišiel posledný transport inštruktorov zo Zlína, priestory výrobne boli vyčistené, budova vybielená, všetko natreté a strojné zariadenie na výrobu obuvi osadené a pripravené vyrábať.
19. a 20. října 2017 ve Zlíně v hotelu “Baltaci Atrium”
V létě 1987 jsem objevil bývalou Baťovu prodejnu v Šanghaji. Rok na to jsem v Torontu uiveřejnil krátký článek, který je přiložen níže jako dnes již historický dokument…
Festivalové boty Bati zářily na letošním ročníku Colours of Ostrava.
Na stránkách Batastory jsme už před časem přinesli ukázky z knihy Tomáše J. Bati o dramatických událostech kolem 14. března 1939, které najdete zde Zajímavé je ovšem i líčení událostí kolem a po 14. březnu z pera Jana A. Bati.
Objevili jsme pro vás záslužné ohlédnutí po baťovské architektuře Zlína. Radomíra Sedláková umocnila někdejší ohlédnutí Vladimíra Karfíka za zlínskou architekturou současným pohledem
Na úspěšnou výstavu Fenomen Baťa, která ovládla nadlouho prostory Národní galerie v Praze, navázala v zahraničí zdařilá expozice “Utopie moderny : Zlín” (ZLÍN – MODELLSTADT DER MODERNE 19.11.2009 – 21.02.2010) uspořádaná Pinakotékou moderního umění v Mnichově.
kdysi druhého nejdůležitějšího Baťova zahraničního zastoupení nedaleko Londýna, kde se po válce znovu formovala celá nová světová baťovská strategie.
Miroslav Barvíř se je jedním z absolventů Baťovy školy práce a u firmy Baťa se mimo jiné vyučil elektromechanikem. Nakonec se stal vysokoškolským pedagiogem, především však nezapomíná na své baťovské začátky a řadí se k předním propagátorům myšlenek, strategie ale i etiky Tomáše Bati a jeho následovníků.
V Pražské Národní galerii proběhla velká výstava o fenomenu Baťa v architektuře, ale server HN.IHNED.CZ Hospodářských novin přinesl už před časem zajímavou úvahu Martiny Králové, kterou uvádíme v plném znění
Je už pro nás Slovensko zahraničím? – Bohužel je. Jinak bychom byli nepřehlédli, že baťovská slovenská legenda – město Baťovany, později Partizánské, oslavila už sedmdesát let od svého vzniku.
Další a tentokrát velmi seriozní z diplomových prací věnovaných baťovství pochází z Masarykovy univerzity v Brně a její autorství náleží Janu Obšívačovi
Jistě jste nebyli sami, kdo čekal dlouho marně na dokumentární film Dany Lipovské a Dany Kuslové nabízející pozoruhodné a překvapivě nové pohledy na odkaz světově známého výrobce obuvi (citujeme z webu ČT) jenž měl být odvysílán v den jeho narozenin. Pro ty, komu unikl, ponecháváme na webu aspoň zajímavé postřehy nezávislých tvůrců o tom, jak jej natáčeli. TIP: Celý článek zobrazíte kliknutím na podtržený titulek
Právě Baťa prošel obdobím dekolonizace třetího světa skoro bez potíží. Nové režimy si dobře pamatovaly, že Baťa své dělníky vzdělával, stavěl jim školy a nemocnice. Říkalo se dokonce, že ty země, kde působil, Baťa obouval, zatímco jiní je svlékali…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >
Bývá jim už dnes přes osmdesát i devadesát, ale mnohé z nich jsme zastihli plné energie a natočili i jejich tváře a vzpomínky….
TIP: Celý článek zobrazte kliknutím na titulek a symbol >
Není náhodou, že jedním z našich nejsložitějších a – jak tvrdí vědci – i nejdůležitějších orgánů je kůže. Chrání nás před prostředím, v němž se pohybujeme, ale tvoří i membránu, přes niž se světem komunikujeme. Málokdo třeba ví, že přes kůží také dýcháme…
Slavná hymna baťovských průkopníku, jíž se stala báseň Rudyarda Kiplinga, dnes došla zapomnění, ale v oněch časech, kdy vskutku dobývala svět, ji znali všichni.
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol
Z Asie až na americky kontinent začala se šířit síť jeho poboček…