Ne nadarmo zněla už ve Zlíně a později i na mnohých místech světa hymna baťovských průkopníků pionýrů baťovské expanze do světa. Už jejich potomci a tím spíše i třetí generace ji nejen neznají ale někdy už nemluví ani česky, neschovávají dokumenty, i proto se snažíme zachytit vzpomínky baťovců ze zahraničí přednostně.
Tohle je jen jeden z nich – Václav Sýkora. Třikrát začínal v Jakartě, vždy znovu od nuly. Ale dík tomu Baťa v Indonesii dodnes prosperuje.
Mnohé z nich jsme zastihli ještě naživu, zachytili jejich hlas, tvář a vzpomínky, u některých jsme již hovořili jen s jejich potomky. Ukázky z psaných vzpomínek, hlasových záznamů i video rozhovorů najdete postupně buď zde nebo v Milnících anebo v rubrice Osobnosti.
Pro dnešek jen jako malý test pouhý FRAGMENT NESTŘIŽENÉHO VIDEA natočeného s jednou z nich, dcerou baťovce pana Stratila z Peru a Mexika, JANOU STRATIL-MONROY.
_TIP: Vyčkejte až zčerná trojuhelníček pod zatím prázdnou obrazovkou a klikněte na něj. V okénku pod ní najdete český překlad. _
Jana Stratil-Monroe:
Já se jmenuji Jana Stratilová – po mamince Kozánková – a narodila jsem se v Limě v Peru. Moji rodiče byli z Československa, tatínek z Plzně, maminka z Mladé Boleslavi. S Baťou odešli v roce 1939 do Limy v Peru, později do Mexico City.
(Manželé Stratilovi, jimž se Jana narodila až v Americe, patřili k předválečným baťovským pionýrům z jednotky, která založila a po léta provozovala pobočku Bati v Peru. Pan Stratil pak byl povolán i do Mexika, aby zřídil pobočku také tam. I tato pobočka v Mexiku dodnes existuje, úspěšně vyrábí boty s obchodním názvem Sandak a dobře prosperuje. Více o její historii i dnešním stavu Bati v Mexiku se (na jiném místě) dozvíme i od stále žijícího nástupce pana Stratila Václava Filipa a dalšího Čecha v mexické pobočce José Kychlera. Interview nám poskytl také ředitel Bati v Latinské Americe pan Diego Rivera.)
Úžasnou roli sehrály i baťovské ženy
Na snímku je jedna z nich Olga Andělová z Austrálie, která prošla se svým manželem baťovskou Británií, Egyptem, Irákem, Singapurem i Indonesií a napsala o tom půvabnou knížku plnou pravdy – Kam až došlo děvče z Hané.
I z její knížky najdete v BataStory brzy ukázky.
Ti, kdo šli před námi…
A zde tedy jsou ti všichni, často více než skromní hrdinové, kteří se s námi aspoň takto na webu postupně setkají i tomto tisíciletí. Někteří bohužel už jen v natočených vzpomínkách…
TIP: Když kliknete na červeně podtržená jména, jichž bude postupně přibývat, dočkáte se jejich video záznamu anebo hlasu.
Afrika
Karel J. Procházka † Zdena Vymětalová František Okénka † Rudi Kraus Renka a Adolf (†) Vadroňovi Juan Lichnovský Jiří Kaps † Noel Noel Jaromir Zdráhal Věra Brablíková Věra Kubíková Petr Mužík Jiří Vymětal Mirka Muchnová Drahomíra Jirousková Judy Diamondová
Holandsko (působili v někdejší Holandské Indii)
J. Rajnhart Jan Novák Václav Sykora O. T. Uttendorfský Oldřich F. Bláha
Peru, Brazílie, Mexiko, Guatemala
Jana Stratil-Monroy Jan Novák Františka Nováková Karel Sýkora † Václav Valdman Carlos Hajek Zdenka Hajek Marian Kazmierski Anna Řičicová Václav Filip José Štěpánek-Bradik Jindřich Trachta † Vladimír Kubík Josef Zucha Jaroslav Dobeš Milena Malinová Dolores Bata de Echeverria Antonin Lojkásek † José Kychler
Indie, Austrálie, Oceánie
Olga Andělová
Joe a Zdena Buršíkovi †
Gan Van Seng
Joe Hlubuček
Hedvika Chudárková
Jan Pivečka †
Josef Janeček †
Stanislav Jedovnický
Zdenek Kotásek , Dr
Frank Kotala, JUDr †
Marie a Oldřich (†) Pleškovi
František Popovský, Ing
Jarka Řehák
J. Vosáhlo
F. B. Vohralíková – Bartošová
M. Sklenářová
USA, Kanada
George Mojžíšek Růžena Bradová-Dolinová Irena Vincent–Hrdinová Jan Rys-Sikora Streit Goetzel, Vera a Otto Vachek Sidney Bata Bohus Sonberg, Lilian Karel Aster Lee & Ruth Kursewicz George Mojzisek Karel Voitl, Ing Arch Maria Voitlová – Lisowicz Batek Anthony, Ing Valčík, Jerry F. Libuše Cholastová Walter Pavlica Tony Kukliš Čipera, Jan, Jr Frank Rabel Mirek a Míla Třetinovi Dolly Hořčica Machalová, Mildred Machala, Antonin † Cranston, Angus Tony Daičar, MUDr Drahomíra Lafferty – Daičarová Josef a Glorie Janodovi John Moore Přemysl Pelnář, MUDr, & Hana Hrabcovi, Rose a Joseph Kukliš, Antonín Maiorana, Jarmila Rabel, Frank Gerrit de Bruyn
A následují i jména těch, kdo v zahraničí na svou šanci, zanechat vzpomínky národu zatím ještě čekají:
Cekota, Jindra Cocek, Milada a Rudy Haslman, O. Hladík, Vladimír F. Holbík, Dr Karel Krejčíř, Antonín Lipner, Vojtěch Lisowicz, Antonin Marek, Arnold Mikulicek, Jennie Nardocchio, Naďa (Marková) Pazdírek, Blahoslav Pracuch, Zdeněk Regent, Ruzena Skoch, Miro Šebík, J. Miroslav Tesar, Frantisek Varmuža, Josef Vozobule, Helen Joseph P. Zacharda George Peroutka
A jistě mnozí další, o nichž jen ještě nevíme. Budeme vděčni za sebemenší upozornění na každé jméno, jež by mohlo sběr těchto vzpomínek pro paměť národa ještě obohatit.
PH.
Prvou úlohou v Kanade bolo pripraviť desať rokov opustenú papiereň a prerobiť ju na výrobu obuvi a k tomu drevené domky pri papierni na kancelárie a nocľaháreň (byty). Táto úloha zamestnávala aj ďalšie prichádzajúce skupiny spolu 5 týždňov, takže keď prišiel posledný transport inštruktorov zo Zlína, priestory výrobne boli vyčistené, budova vybielená, všetko natreté a strojné zariadenie na výrobu obuvi osadené a pripravené vyrábať.
19. a 20. října 2017 ve Zlíně v hotelu “Baltaci Atrium”
V létě 1987 jsem objevil bývalou Baťovu prodejnu v Šanghaji. Rok na to jsem v Torontu uiveřejnil krátký článek, který je přiložen níže jako dnes již historický dokument…
Festivalové boty Bati zářily na letošním ročníku Colours of Ostrava.
Na stránkách Batastory jsme už před časem přinesli ukázky z knihy Tomáše J. Bati o dramatických událostech kolem 14. března 1939, které najdete zde Zajímavé je ovšem i líčení událostí kolem a po 14. březnu z pera Jana A. Bati.
Objevili jsme pro vás záslužné ohlédnutí po baťovské architektuře Zlína. Radomíra Sedláková umocnila někdejší ohlédnutí Vladimíra Karfíka za zlínskou architekturou současným pohledem
Na úspěšnou výstavu Fenomen Baťa, která ovládla nadlouho prostory Národní galerie v Praze, navázala v zahraničí zdařilá expozice “Utopie moderny : Zlín” (ZLÍN – MODELLSTADT DER MODERNE 19.11.2009 – 21.02.2010) uspořádaná Pinakotékou moderního umění v Mnichově.
kdysi druhého nejdůležitějšího Baťova zahraničního zastoupení nedaleko Londýna, kde se po válce znovu formovala celá nová světová baťovská strategie.
Miroslav Barvíř se je jedním z absolventů Baťovy školy práce a u firmy Baťa se mimo jiné vyučil elektromechanikem. Nakonec se stal vysokoškolským pedagiogem, především však nezapomíná na své baťovské začátky a řadí se k předním propagátorům myšlenek, strategie ale i etiky Tomáše Bati a jeho následovníků.
V Pražské Národní galerii proběhla velká výstava o fenomenu Baťa v architektuře, ale server HN.IHNED.CZ Hospodářských novin přinesl už před časem zajímavou úvahu Martiny Králové, kterou uvádíme v plném znění
Je už pro nás Slovensko zahraničím? – Bohužel je. Jinak bychom byli nepřehlédli, že baťovská slovenská legenda – město Baťovany, později Partizánské, oslavila už sedmdesát let od svého vzniku.
Další a tentokrát velmi seriozní z diplomových prací věnovaných baťovství pochází z Masarykovy univerzity v Brně a její autorství náleží Janu Obšívačovi
Jistě jste nebyli sami, kdo čekal dlouho marně na dokumentární film Dany Lipovské a Dany Kuslové nabízející pozoruhodné a překvapivě nové pohledy na odkaz světově známého výrobce obuvi (citujeme z webu ČT) jenž měl být odvysílán v den jeho narozenin. Pro ty, komu unikl, ponecháváme na webu aspoň zajímavé postřehy nezávislých tvůrců o tom, jak jej natáčeli. TIP: Celý článek zobrazíte kliknutím na podtržený titulek
Právě Baťa prošel obdobím dekolonizace třetího světa skoro bez potíží. Nové režimy si dobře pamatovaly, že Baťa své dělníky vzdělával, stavěl jim školy a nemocnice. Říkalo se dokonce, že ty země, kde působil, Baťa obouval, zatímco jiní je svlékali…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >
Bývá jim už dnes přes osmdesát i devadesát, ale mnohé z nich jsme zastihli plné energie a natočili i jejich tváře a vzpomínky….
TIP: Celý článek zobrazte kliknutím na titulek a symbol >
Není náhodou, že jedním z našich nejsložitějších a – jak tvrdí vědci – i nejdůležitějších orgánů je kůže. Chrání nás před prostředím, v němž se pohybujeme, ale tvoří i membránu, přes niž se světem komunikujeme. Málokdo třeba ví, že přes kůží také dýcháme…
Slavná hymna baťovských průkopníku, jíž se stala báseň Rudyarda Kiplinga, dnes došla zapomnění, ale v oněch časech, kdy vskutku dobývala svět, ji znali všichni.
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol
Z Asie až na americky kontinent začala se šířit síť jeho poboček…