BataStory.net

"Duplikáty" Zlína

Mohli jsme mít další “satelit Zlína” také někde uprostřed Atlantiku?

Řada časopisů ještě před válkou oznámila,
že Baťa zamýšlí zavést s pomocí velkých Fordových letadel
pravidelné zaoceánské lety z Evropy do Ameriky.
Viz článek ve sloupci vpravo. >>>>>>>>>>>>>

Dobrá zpráva z Nadace Tomáše Bati: plán na spolupráci někdejších baťovských měst

^{Kostel v někdejším baťovském Bataville ve Francii}

Nový projekt ředitele Nadace ing Pavla Veleva “Baťovská města v evropském prostoru” na rozšíření spolupráce baťovských měst získal i podporu primátorky města Zlína. Baťovská města opakující jedinečnou matrici Zlína a zřízená za společným cílem – výrobou obuvi – jsou v tomto měřítku světovým unikátem a iniciativa má za cíl především výměnu zkušeností s revitalizací těchto měst a jejích bývalých výrobních závodů.
Řada z nich totiž chátrá a potýká se s výhradami památkářů na jedné straně a potřebami investorů na straně druhé.
Jak řekl ředitel Nadace Tomáše Bati ing Pavel Velev, získá-li projekt podporu Evropských fondů, bude nejprve zahájena spolupráci se slovenským městem Partizánske, polským městem Chelmek a francouzským Bataville a postupně bude Nadace společně s radnicí oslovovat i další baťovská města.
Celý projekt má být rozfázován do šesti dílčích kroků. Nejdříve bude vypracována analýza a zobecnění současného stavu sedmnácti baťovských měst a vytvořeny podmínky pro dlouhodobě udržitelnou komunikaci mezi bývalými baťovskými městy. Dále by se měla uspořádat mezinárodní konference a její výstupy vydat ve formě sborníku, který bude obsahovat také seznam kontaktů.
“Nedílnou součástí projektu pro výměnu informací a zkušeností bude vytvoření internetového portálu Baťovská města. Šestým krokem pak budou samotné návrhy řešení ke zvýšení kvality života v těchto městech,” sdělila primátorka Ondrová.
Jak vědí čtenáři této rubriky, jen v České republice je jich šest, na Slovensku tři, v Polsku dvě a další jsou i ve Velké Británii, Holandsku, Francii, Švýcarsku, Chorvatsku, Maďarsku, ale i v Kanadě, USA a v Indii. (V minulosti i v Africe, Indonesii a Brazilii.)

Malým “kopiím Zlína”, jejich historii i současnosti se věnujeme soustavně.

Je toho třeba. Dobrých padesát let nedobrovolné izolace válkou a komunismem způsobilo, že nejen národ ale ani zbytek světa neví o malých satelitních Zlínech vznikajících postupně po celém světě – fenomenu, jenž si zaslouží zápis nejen do naší ale světové historie.

^{Jedna z návštěv dnešního šéfa firmy Thomase George Bati v jedné ze zahraničních poboček v africké Keni – začíná i končí jako vždy na letišti.}

Přitom se rozkládají (pravda některé se staly mezitím méně baťovskými, ale na mapě světa zůstaly) doslova všude. Jižní, Severní i Střední Amerika, Asie,Oceánie a samozřejmě i Evropa jich hostí na desítky.

Pojďte se s námi projít jejich historií i posledními změnami.

Baťovský Batanagar a jeho proměny

Proces, jímž prochází oblast baťovského Batanagaru, přesněji řečeno zatím nevyužitý prostor od manažarské kolonie za vlastní továrnou až směrem k řece, je přímo revoluční a po plném dokončení si bude vyžadovat i odpovídajícího spojení s s nedalekou ale přece jen oddělenou Kolkatou.
Toto je jeden z návrhů moderní formy komunikace, která je spojí.

Batanagar a jeho výtvarná vize v již rozjíždějícím se projektu Riverside, pohled od řeky.

Budoucí Batanagar z ptačího pohledu

Není náhodou, že kanadská Batawa patří ze satelitů Zlína k těm nejpozoruhodnějším.

Právě zde se také uskutečnilo jedno z posledních setkání skoro 1000 pamětníků pod názvem Batawa Kids Reunion. Měli to štěstí, že se – bohužel už naposled – setkali ještě i s Tomášem Baťou.

Setkání, na němž navíc seznámila Baťova rodina veřejnost s už rozbíhajícím se projektem na nové využití Batawy bude znamenat mnoho nejen pro baťovskou obec ale i pro rozvoj celého regionu

Pro více podrobností klikněte sem… (a rolujte ještě o něco níž).

Pan Tomáš Baťa, symbol českých baťovců, mezitím zemřel, ale život jeho rodiny i osudy jeho následovníků jdou dál a pokračuje tak i tato webová encyklopedie, jíž věnoval v posledních letech tolik pozornosti.

V těchto dnech začínáme také, jak si přál, překládat její obsah postupně i do angličtiny, aby se stala universálním zdrojem informací o celosvětové historii českého baťovství.

Zde klikněte na odkaz na námi připravený životopis Tomáše Jana Bati pro webovou stránku Bata.cz.
A zde – je překlad jeho oficiálního smutečního oznámení.

Malé Zlíny…

Od Asie až po americky kontinent začala se koncem dvacátých let prodlužovat pomyslná šňůra Baťových zahraničních zastoupení, obchodů, továren ale i továren, ubytoven, hotelů, ba celých komunit, z nichž mnohé si dodnes zachovaly svou neodmyslitelně baťovskou tvář.
Materiály o nich průběžně doplňujeme a přesouváme ze zatím jen chronologicky a zeměpisně řazených kapitol do této samostatné rubriky.

… jejich historie…

Batanagar, Batawa, Kalibata, Best, Bataypora, Maryport, Bataguaçu, Belcamp, Otment/Otthmuth, Matfű, Chelmek, Moehlin, Bataville, Pinetown, Hellocourt, East Tilbury, Batatuba…

A u nás pak třeba Sezimovo Ústí, Zruč nad Sázavou a na Slovensku Svit (Batizovce) nebo Baťovany – to vše jsou jména, která zněla a znějí světem a je třeba je představit i těm nejmladším.

Nejenom se vší romantikou ale i věcností jejich ekonomického úspěchu.
Vlevo jsou příkladně Baťovany – později přejmenované na Partizánske.

… a její znovuzrození

Nedávno však došlo zásluhou iniciativy prof. arch. Štefana Šlachty, jehož vztah k baťovské architektuře je znám, (byl žákem dalšího významného slovenského architekta Vladimíra Karfíka ) ke vzniku volného sdružení baťovských měst ze čtyř zemí.

Záměrem je zasadit se o modernější zviditelnění jejich historie i architektury, k oživení a udržení nejlepších baťovských tradic i v rozměru společenském a kulturním.
K iniciativě prof. Štefana Šlachty došlo v souvislosti s jím iniciovanou mezinárodní vědeckou konferencí *Budúcnosť miest s monofunkčným priemyslom – Príklady Baťových miest,* již uspořádal v roce 2006 v Bratislavě Spolok architektov Slovenska s podporou Mezinárodního viszegradského fondu a její výsledky publikovala Slovenská architektonická revue “Projekt” vydávaná SAS.
A odpověď zastupitelů těchto měst byla až překvapivě pozitivní. Po létech přímé negace dané komunismem i jisté apatie dané náhlou změnou zásadních priorit současné reality se náíhle otevírá cesta revitalizovat v tomto směru nejen Zlín. Dalšímu rozvoji této myšlenky má napomoci i naše rubrika.

Jak, kudy a kam

Vznik, vývoj a někdy i nelehký osud “Malých Zlínů”, jejich obchodů i továren, ale i celých kolonií jejich zaměstnanců můžete i nadále sledovat v rubrikách:

*Milníky*
*Baťa a svět*
*Baťovskou stopou* –

to podle let, kdy vznikly či podle míst, kde se nacházejí, a jak přibývaly na mapách světa, jednotlivých zemí a kontinentů.

A také v podrubrikách *Milníků* Osobnosti, kde představujeme z jednotlivých lokalit právě ty, kdo se o ně nejvíce zasloužili, a Dokumenty.

Seřazeny přehledně je však nyní začnete postupně nacházet právě zde.