Mohli jsme mít další “satelit Zlína” také někde uprostřed Atlantiku?
Řada časopisů ještě před válkou oznámila,
že Baťa zamýšlí zavést s pomocí velkých Fordových letadel
pravidelné zaoceánské lety z Evropy do Ameriky.
Viz článek ve sloupci vpravo. >>>>>>>>>>>>>
Zde je zážitek mladé české novinářky, která se do něj dostala mnoho let poté, co mu ještě vládl baťovec z Čech.
“Stála jsem před bránou továrny nedaleko Láhauru a mřížemi nakukovala na asfaltové prostranství před sebou. Tak tohle má být Baťapur? Místní Baťovo město?” ptala se sama sebe, když z komplexu vyběhl strážný a chtěl vědět, co by ráda.
Už jeho první věta mě překvapila. Slovo dovolená většina Pákistánců nezná, volno mají na svátky, ale o dvou týdnech souvislého volna si můžou nechat jen zdát. „Jsem z České republiky, proto mě vaše továrna zajímá. Pan Baťa je původem také Čech,“ snažím se vysvětlit, proč jsem přijela.
Moje informace zapůsobila. Šéf ochranky Násir mi nabídne čaj a rozpovídá se. „Já pana Baťu znám. Jezdí sem pravidelně na kontroly. Moc slušný pán. Pracuji pro něj patnáct let a je to pro mě čest.“ Oddanost chlebodárci, říkala jsem si…
Celý článek zde
V příjemném prostředí Akademického konferenčního centra na Starém městě pražském proběhla ve dvou březnových dnech mezinárodní konference „Tovární města Baťova koncernu“.
Konferenci společně s Katedrou společenských věd Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Centrem pro hospodářské a sociální dějiny Ostravské univerzity pořádal Filosofický ústav Akademie věd ČR. Hlavními organizátory konference byli PhDr. Martin Jemelka PhD. z katedry společenských věd VŠB a PhDr. Ondřej Ševeček PhD. z Filozofického ústavu Akademie věd. Úsilí obou organizátorů odměnili účastníci konference na závěr upřímným potleskem.
Téma konference Tovární města Baťova koncernu překročilo rámec hospodářských a sociálních dějin či dějin podnikání, které akcentují organizátoři konference ve svých vlastních výzkumech. Na konferenci přednesli příspěvky i badatelé z jiných oborů a badatelských specializací a vznikl tak široký prostor pro uplatnění různých perspektiv a přístupů k tématu.
Účastníci mezinárodní konference vedené souběžně v češtině i v angličtině se sjeli z mnoha univerzit i jiných vědeckých institucí jak evropských (Itálie, Německo, Francie, Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Rakousko), tak i z USA a Kanady a vytvořili společně zaujaté a vstřícné publikum.
Ve dvou dnech konference zaznělo ke třiceti příspěvkům k tématu z oblasti hospodářských a sociálních dějin či dějin podnikání, dějin architektury a urbanismu, sociologie, ekonomie i kulturálních studií. Dílčím cílem konference bylo přispět k vytvoření diskusní platformy a rozvinutí potřebné komunikace mezi českými a zahraničními badateli, kteří se zabývají problematikou továrních měst Baťova koncernu či souvisejícími tématy. Tento cíl se bezesporu naplnil a interdisciplinární přesah byl pro všechny účastníky obohacující a inspirativní a badatelé navázali nové mezinárodní kontakty.
Otevřená koncepce konference umožnila objektivněji zhodnotit dosavadní stav poznání problematiky, a to jak z pohledu relevantních badatelských oborů a témat, tak z perspektivy reflexe a stavu zpracování tématu v jednotlivých zemích.
Konference se zúčastnila rovněž paní Kimberly Elman Zarecor z katedry architektury na Iowa State University v USA s příspěvkem na téma počátků panelové výstavby v Baťově Zlíně. Toto téma je jednou z kapitol její právě vydávané knihy MANUFACTURING A SOCIAL MODERNITY: Housing in Czechoslovakia 1945-1960. Inspirátorem jejího výzkumu moderní československé architektury s důrazem na panelovou výstavbu byl její učitel a významný americký historik a kritik architektury Kenneth Frampton.
Na konferenci v Praze věnovala paní Elman Zarecor první exemplář své nové knihy českému teoretikovi a historikovi architektury profesoru Rostislavu Šváchovi. Paní Elman Zarecor bude v rámci Fullbrigtova stipendia na podzim hostem na katedře architektury FAST a na katedře sociálních věd VŠB.
© Ing.arch. Eva Špačková, katedra architektury FAST VŠB-TU Ostrava
PS BS: Abstrakta prednesenych prispevku jsou na www.bata-towns.webnode.cz, časem bude publikována antologie v anglickém jazyce.
Kostel v někdejším baťovském Bataville ve Francii
Nový projekt ředitele Nadace ing Pavla Veleva “Baťovská města v evropském prostoru” na rozšíření spolupráce baťovských měst získal i podporu primátorky města Zlína. Baťovská města opakující jedinečnou matrici Zlína a zřízená za společným cílem – výrobou obuvi – jsou v tomto měřítku světovým unikátem a iniciativa má za cíl především výměnu zkušeností s revitalizací těchto měst a jejích bývalých výrobních závodů.
Řada z nich totiž chátrá a potýká se s výhradami památkářů na jedné straně a potřebami investorů na straně druhé.
Jak řekl ředitel Nadace Tomáše Bati ing Pavel Velev, získá-li projekt podporu Evropských fondů, bude nejprve zahájena spolupráci se slovenským městem Partizánske, polským městem Chelmek a francouzským Bataville a postupně bude Nadace společně s radnicí oslovovat i další baťovská města.
Celý projekt má být rozfázován do šesti dílčích kroků. Nejdříve bude vypracována analýza a zobecnění současného stavu sedmnácti baťovských měst a vytvořeny podmínky pro dlouhodobě udržitelnou komunikaci mezi bývalými baťovskými městy. Dále by se měla uspořádat mezinárodní konference a její výstupy vydat ve formě sborníku, který bude obsahovat také seznam kontaktů.
“Nedílnou součástí projektu pro výměnu informací a zkušeností bude vytvoření internetového portálu Baťovská města. Šestým krokem pak budou samotné návrhy řešení ke zvýšení kvality života v těchto městech,” sdělila primátorka Ondrová.
Jak vědí čtenáři této rubriky, jen v České republice je jich šest, na Slovensku tři, v Polsku dvě a další jsou i ve Velké Británii, Holandsku, Francii, Švýcarsku, Chorvatsku, Maďarsku, ale i v Kanadě, USA a v Indii. (V minulosti i v Africe, Indonesii a Brazilii.)
Je toho třeba. Dobrých padesát let nedobrovolné izolace válkou a komunismem způsobilo, že nejen národ ale ani zbytek světa neví o malých satelitních Zlínech vznikajících postupně po celém světě – fenomenu, jenž si zaslouží zápis nejen do naší ale světové historie.
Jedna z návštěv dnešního šéfa firmy Thomase George Bati v jedné ze zahraničních poboček v africké Keni – začíná i končí jako vždy na letišti.
Přitom se rozkládají (pravda některé se staly mezitím méně baťovskými, ale na mapě světa zůstaly) doslova všude. Jižní, Severní i Střední Amerika, Asie,Oceánie a samozřejmě i Evropa jich hostí na desítky.
Pojďte se s námi projít jejich historií i posledními změnami.
Proces, jímž prochází oblast baťovského Batanagaru, přesněji řečeno zatím nevyužitý prostor od manažarské kolonie za vlastní továrnou až směrem k řece, je přímo revoluční a po plném dokončení si bude vyžadovat i odpovídajícího spojení s s nedalekou ale přece jen oddělenou Kolkatou.
Toto je jeden z návrhů moderní formy komunikace, která je spojí.
Batanagar a jeho výtvarná vize v již rozjíždějícím se projektu Riverside, pohled od řeky.
Budoucí Batanagar z ptačího pohledu
Právě zde se také uskutečnilo jedno z posledních setkání skoro 1000 pamětníků pod názvem Batawa Kids Reunion. Měli to štěstí, že se – bohužel už naposled – setkali ještě i s Tomášem Baťou.
Setkání, na němž navíc seznámila Baťova rodina veřejnost s už rozbíhajícím se projektem na nové využití Batawy bude znamenat mnoho nejen pro baťovskou obec ale i pro rozvoj celého regionu
Pro více podrobností klikněte sem… (a rolujte ještě o něco níž).
Pan Tomáš Baťa, symbol českých baťovců, mezitím zemřel, ale život jeho rodiny i osudy jeho následovníků jdou dál a pokračuje tak i tato webová encyklopedie, jíž věnoval v posledních letech tolik pozornosti.
V těchto dnech začínáme také, jak si přál, překládat její obsah postupně i do angličtiny, aby se stala universálním zdrojem informací o celosvětové historii českého baťovství.
Zde klikněte na odkaz na námi připravený životopis Tomáše Jana Bati pro webovou stránku Bata.cz.
A zde – je překlad jeho oficiálního smutečního oznámení.
Od Asie až po americky kontinent začala se koncem dvacátých let prodlužovat pomyslná šňůra Baťových zahraničních zastoupení, obchodů, továren ale i továren, ubytoven, hotelů, ba celých komunit, z nichž mnohé si dodnes zachovaly svou neodmyslitelně baťovskou tvář.
Materiály o nich průběžně doplňujeme a přesouváme ze zatím jen chronologicky a zeměpisně řazených kapitol do této samostatné rubriky.
Batanagar, Batawa, Kalibata, Best, Bataypora, Maryport, Bataguaçu, Belcamp, Otment/Otthmuth, Matfű, Chelmek, Moehlin, Bataville, Pinetown, Hellocourt, East Tilbury, Batatuba…
A u nás pak třeba Sezimovo Ústí, Zruč nad Sázavou a na Slovensku Svit (Batizovce) nebo Baťovany – to vše jsou jména, která zněla a znějí světem a je třeba je představit i těm nejmladším.
Nejenom se vší romantikou ale i věcností jejich ekonomického úspěchu.
Vlevo jsou příkladně Baťovany – později přejmenované na Partizánske.
Nedávno však došlo zásluhou iniciativy prof. arch. Štefana Šlachty, jehož vztah k baťovské architektuře je znám, (byl žákem dalšího významného slovenského architekta Vladimíra Karfíka ) ke vzniku volného sdružení baťovských měst ze čtyř zemí.
Záměrem je zasadit se o modernější zviditelnění jejich historie i architektury, k oživení a udržení nejlepších baťovských tradic i v rozměru společenském a kulturním.
K iniciativě prof. Štefana Šlachty došlo v souvislosti s jím iniciovanou mezinárodní vědeckou konferencí Budúcnosť miest s monofunkčným priemyslom – Príklady Baťových miest, již uspořádal v roce 2006 v Bratislavě Spolok architektov Slovenska s podporou Mezinárodního viszegradského fondu a její výsledky publikovala Slovenská architektonická revue “Projekt” vydávaná SAS.
A odpověď zastupitelů těchto měst byla až překvapivě pozitivní. Po létech přímé negace dané komunismem i jisté apatie dané náhlou změnou zásadních priorit současné reality se náíhle otevírá cesta revitalizovat v tomto směru nejen Zlín. Dalšímu rozvoji této myšlenky má napomoci i naše rubrika.
Vznik, vývoj a někdy i nelehký osud “Malých Zlínů”, jejich obchodů i továren, ale i celých kolonií jejich zaměstnanců můžete i nadále sledovat v rubrikách:
Milníky
Baťa a svět
Baťovskou stopou –
to podle let, kdy vznikly či podle míst, kde se nacházejí, a jak přibývaly na mapách světa, jednotlivých zemí a kontinentů.
A také v podrubrikách Milníků Osobnosti, kde představujeme z jednotlivých lokalit právě ty, kdo se o ně nejvíce zasloužili, a Dokumenty.
Seřazeny přehledně je však nyní začnete postupně nacházet právě zde.
Přinášíme postupně úryvky z historie kanadské Batawy, po indickém Batanagaru jistě nejúspěšnějšího “malého Zlína” založeného těsně před válkou Tomíkem Baťou.
Nebylo náhodou, že po zabrání Československa Němci v roce 1939 se právě Kanada stala pro české baťovce v minulém století zemí zaslíbenou.
Americký Belcamp nebyl kdysi ničím víc nežli jen maličkou osadou na mapě Marylandu.Až baťovci jej začali těsně před válkou proměňovat v průmyslový areál nemalého významu.
Kanadská Batawa se nestala útočištěm jen pro české rodiny. Vedle mnoha Kanaďanů to byli například také českoslovenští Němci vysídlení Hitlerem ze Sudet. Zde je fragment příběhu jednoho z nich…
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Anonce:
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Britské East Tilbury, ve svých dobách s až čtyřmi, pěti tisíci zaměstnanců) se stalo jak efektivním centrem exportu do celého světa, tak i místem dalšího efektivního vzdělávání baťovců předurčených k práci v dalších světových teritoriích. Právě ono bylo totiž nejlepším výchozím postem pro vysílání odborníků do britských, v té době ještě existujících kolonií a dominií: především do Indie ale i většiny Afriky.
Už roku 1931 koupila společnosť Baťa kožařské závody v Bošanoch, nedaleko dnešního Partizánskeho. Nasledoval Svit- Batizovce, kde se měla vyrábět syntetická vlákna. Baťovany, čast Šimonovian byly pokračováním stratégie vybudovaní centra obuvnícké výroby na Slovensku.
Společnost Bata India Ltd. byla založena roku 1931. Do vínku dostala výrobu kožených bot a té také zůstala ve velké míře věrna. Dnešní její kožedělné podniky jsou v Bangalore (Karnataka), Bataganj (Patna, Bihar), Hosuru, (Dharmapuri, Tamilnadu) a v Batanagaru…
V Čechách dnes poměrně málo známé jméno Chełmek nese místo, kde firma Baťa začala vyrábět už dlouho před válkou a kde (vedle už dávno předtím v Polsku existujících prodejen) také postavila roku 1932, tedy ještě za Tomáše Bati, svou první polskou továrnu, po níž následovaly další.
Baťovany vznikli ako zhmotnenie dobových úvah o ideálnom meste, ktorým 20. storocie mimoriadne prialo. Do budúcnosti zahladení moderní architekti a urbanisti celé storočie produkovali vízie lepšieho sveta…
Jak nehledat a přesto zjistit, co nového je na BataStory ?
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.
Jak se zrodil Baťův podnikatelský zázrak? V sedmidílném projektu zlínského redaktora Mladé fronty Dnes Pavla Stojara přináší historik Zdeněk Pokluda mnoho takto přehledně dosud neuvedených informací, které dokumentují život a dobu Tomáše Bati.