BataStory.net

POSELSTVÍ GARCIOVI

Kniha, jež bohužel chyběla při výchově nejméně čtyř současných českých generací a která kdysi formovala iniciativu, ctižádost i čest předválečných batovských manažerů:
POSELSTVÍ GARCIOVI
Elbert Hubbard
V celé kubánské válce stojí na obzoru mých vzpomínek jako jasná hvězda jeden muž.
Když vypukla válka mezi Španělskem a Spojenými státy, bylo svrchovaně důležité dostati rychle spojení s vůdcem povstalců na Kubě – Garciou. Garcia byl tehdy kdesi v horských opevněních Kuby – nikdo nevěděl, kde. Ani poštou ani telegrafem nebylo možno ho dostihnout. President potřeboval si zajistiti jeho spolupráci a to bez prodlení. Co dělat?
Kdosi řekl presidentovi: Najde-li vůbec kdo Garciu, pak je to jediný muž, jménem Rowan. Poslali pro Rowana a dali mu dopis, aby jej doručil Garciovi.

Nechci vám dnes podrobně vypravovati, jak tento člověk jménem Rowan chopil se dopisu, zabalil jej pečlivě do nepromokavého váčku a přivázal si jej na prsa, jak po čtyřech dnech vystoupil v noci z otevřeného člunu na pobřeží Kuby, zmizel v džungli a za tři neděle se objevil znovu na druhé straně ostrova, proniknuv pěšky nepřátelskou zemí a doručiv svůj dopis. Chci zdůrazniti jen toto: když mu dal president Mc Kinley dopis, aby jej předal Garciovi, Rowan vzal dopis a neptal se: „Kde najdu Garciu?”

U všech bohů! Zde máme člověka, jehož postava měla by státi ve všech středních školách po celé zemi. Naši mladí lidé nepotřebují tolik knižní učenosti, ani vzdělání v tom nebo onom odvětví, jako spíše pevné páteře, aby dovedli býti spolehliví, uměli rychle jednat a soustředit svou energii: aby dovedli provésti to, na čem záleží – donésti poselství Garciovi. Generál Garcia jest mrtev, ale jsou jiní Garciové. Každý, kdo o něco velikého se pokoušel, k čemu bylo třeba mnoha rukou, shledal časem se zděšením, jak nemohoucí je průměrný člověk, jak neschopen je soustřediti se na jednu věc a vykonati ji.
Nedbalost a hloupá nepozornost, lhostejnost a polovičatá práce zdají se býti pravidlem; a nikdo nedocílí úspěchu, dokud lstí, násilím anebo hrozbami nedonutí jiné, aby mu pomohli; či snad Bůh ve své dobrotě učiní zázrak a sešle mu anděla světla za pomocníka.

Učiňte sami pokus: sedíte snad právě ve své kanceláři a máte vedle sebe šest příručích. Zavolejte kteréhokoli z nich a řekněte: „Prosím, podívejte se do naučného slovníku a napište mi krátce životopis Correggiův.“
Řekne příručí prostě: „Ano, pane,” a chopí se práce? Vsaďte se, že ne. Podívá se na vás vyjeveně a dá vám jednu nebo několik z těchto otázek: „Kdo to byl? – Který naučný slovník? – Kde ho najdu? – Opravdu to mám udělat já? Proč to nenařídíte Karlovi? – Nemyslíte Bismarka? – Spěchá to? – Není už mrtev? – A neměl bych přinést ten slovník vám, abyste si to mohl vyhledat sám? – K čemu to potřebujete vědět?”
A vsadím deset proti jedné, že až mu zodpovíte všechny ty otázky a vysvětlíte mu, jak najde žádanou informaci i proč to potřebujete, příručí půjde a požádá jednoho z ostatních, aby mu pomohl – a pak se vrátí a řekne vám, že takového muže není. Ovšem je možno, že svoji sázku prohraji, ale podle zákona průměru neměl bych ji prohráti. Jste-li moudrý, nebudete se možná namáhati, abyste svému pomocníkovi vysvětlil, že Correggio jest pod písmenem – C-, nýbrž usmějete se vlídně a řeknete „Neunavujte se, prosím,” a vyhledáte si to sám.
A tato neschopnost samostatného jednání, tato mravní tupost, tato slabost vůle, tato neochota chopiti se s chutí díla – to jsou věci, které zatlačují socialismus do daleké budoucnosti. Nechtějí-li lidé pracovati ani za sebe, co budou dělati, až užitek z jejich námahy půjde k dobru všem?
Jakýsi popoháněč s knutou zdá se býti nutností; a mnohého pracovníka udržuje u práce jenom strach, že by mohl v sobotu býti propuštěn.
Dáte-li do novin oznámení, že hledáte písařku na stroji, devět z deseti uchazeček nezná ani mluvnice – a nepokládá to ani za nutné. Mohou takoví lidé donésti dopis Garciovi?
„Vidíte tam toho účetního?“, otázal se mne dílovedoucí jedné velké továrny.
„Ano, co je s ním?”
„Je to výborný účetní; avšak kdybych ho poslal v nějaké záležitosti do města, možná, že by ji správně vyřídil, možná však také, že by se zastavil cestou asi ve čtyřech hospodách a než by došel na náměstí, zapomněl by, proč byl poslán.“
Mohlo by se takovému muži svěřiti poselství Garciovi?
Slyšeli jsme často bědovati nad utlačovanými přistěhovalci, pracujícími za hladové mzdy a nad poutníky bez domova, hledajícími po čestné zaměstnání – a mnoho kleteb sneslo se na ty, kteří jsou u vesla.
Nikdy však neuslyšíte mluviti o zaměstnavatelích, kteří předčasně zestárli v marné snaze, přiměti k inteligentní práci lidi nedbalé a liknavé. Nic nepíše se o jejich trpělivé snaze vytvořiti spolupracovníky z lidí, kteří nic jiného nedělají, než lelkují, jakmile jim zaměstnavatel ukáže záda.
V každém obchodě a továrně je nepřetržitý proces prosívání. Zaměstnavatel neustále propouští ony spolupracovníky, kteří prokázali svou neschopnost sloužiti zájmům obchodu a přijímá jiné. Ať jsou dobré či zlé časy, v tomto se stále pokračuje; jenom s tím rozdílem, že když jsou zlé doby a práce je málo, výběr se provádí důsledněji, avšak vždy a všude neschopní a nehodní se propouštějí. Jen oni nejlepší, nejschopnější zůstávají. Pud sebezachování nutí každého zaměstnavatele, aby si ponechal jen ty nejlepší – ty, kteří jsou s to donésti poselství Garciovi.
Znám člověka opravdu skvělého nadání, který není s to říditi nějaký vlastní obchod a který je také naprosto bez ceny pro každého jiného, neboť je posedlý fixní ideou, že jeho zaměstnavatel ho utiskuje a vykořisťuje, anebo se chystá ho vykořistiti. Není s to dávati rozkazy a nechce také poslouchati. Kdybyste mu dali poselství, aby je donesl Garciovi, pravděpodobně by vám řekl: „Doneste si je tam sám.”
Dnes tento člověk chodí ulicemi, marně hledaje zaměstnání, a vítr profukuje jeho ošumělý kabátek. Nikdo, kdo ho zná, neodváží se dáti mu zaměstnání, poněvadž všude rozeštve své soudruhy k nespokojenosti. Je nepřístupný rozumovým důvodům a jediná věc, která na něho může učiniti dojem, jest děravý palec jeho boty.
Vím ovšem, že člověk takto mravně porušený není méně k politování než tělesný mrzák; avšak politujeme-li takovýchto lidí, uroňme také slzu za ty, kdo se namáhají vykonati veliká díla, za ty, kdo pro sebe neznají osmihodinné pracovní doby a kteří předčasně zešedivěli ve snaze udržeti při práci nedbalost, lhostejnost a nepozornost, jakož i bezcitnou nevděčnost, která by bez jejich podnikavosti byla hladová a bez přístřeší.
Snad se mi namítne, že přeháním.
Možná; ale když celý svět se nyní stará o zanedbané, přál bych si ztratit slovíčko sympatie i pro člověka, jenž dosáhl úspěchu – pro muže, který přes veliké překážky řídil práci druhých a když dosáhl cíle, shledal, že se vlastně ničeho nedopracoval. Býval jsem prostým dělníkem; byl jsem i zaměstnavatelem a vím, že je mnoho pravdy na obou stranách. Chudoba sama o sobě není předností; hadry nejsou doporučením; a všichni zaměstnavatelé nejsou hrabivými násilníky, právě tak jako všichni chudí nejsou ctnostnými.
Miluji člověka, který koná svoji práci právě tak dobře, když zaměstnavatel jest nepřítomen, jako za jeho dozoru. Člověka, který, dáte-li mu dopis pro Garciu, prostě jej vezme a doručí ať se děje cokoliv, aniž by kladl pošetilé otázky, a bez skrytého úmyslu zahoditi dopis do nejbližší stoky anebo s ním učiniti všechno možné, jen ne jej doručiti, jenž nikdy nebývá propouštěn a nepotřebuje stávkovati, aby dosáhl vyšší mzdy.
Civilizace je jediným dlouhým, úzkostlivým hledáním takovýchto jedinců. Každý rozumný požadavek takového člověka bývá uspokojen. Je to druh tak vzácný, ze žádný zaměstnavatel nemůže si dovoliti, nechati ho odejíti. Je hledán v každém městě, městečku i vesnici – v každé kanceláři, dílně, továrně i v každém obchodě. Svět volá po takovém člověku, je ho třeba, velmi nutně třeba – i našemu národu je třeba člověka, který by donesl poselství Garciovi.

_A Message to Garcia, psáno před 1. světovou válkou, DODNES osmá nejčtenější kniha světa, česky 1926, Rotary club, Praha. Nepatrně upraveno PH. Elberda Hubbarda prosím nezaměňovat s autorem téhož příjmení, zakladatelem scientistů. _

Nabídka

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )
Druhá část studie PhDr Zdenka Pokludy

I po patnácti letech je Tomík Baťa stále s námi

Přinášíme působivý projev Mudr Pavla Stodůlky u příležitosti smutného výročí odchodu Tomáše Bati juniora na setkání před jeho vilou.

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)
Studie PhDr Zdenka Pokludy

Program semináře o fenomenu Baťa na Slovensku

Seminář se konal v Alternativě – Kulturním institutu Zlín, v budově Kolektivního domu, Osvoboditelů 3778, Zlín

Z moravské vsi s Baťou až do Singapuru

Interview Lucie Zídkové s autorem nové knihy Pátrání po Silvestrovi Janem Beránkem vypráví o jeho prastrýci, singapurském baťovci Silvestru Němcovi, jenž zmizel během japonského útoku na Britské Malajsko v roce 1942.

Úspěšnou inscenaci divadla Zlín "Baťa Tomáš, živý" zaznamenala Česká televize.

„Jsem rád, že záznam vznikne. Doufám, že hru nahlédne z nové, nečekané strany. Na výsledek jsem moc zvědavý,“ uvedl její režisér Dodo Gombár.

Krize: Hrozba? Nebo příležitost?

Pod názvem “Krize — hrozba, nebo příležitost?” přinášíme zasvěcený článek čerpající z myšlenek Tomáše Bati.
Je až neuvěřitelné v kolika bodech se pisatel srovnávající současné trendy v práci s lidmi shodne s o tolik staršími zásadami a roky Tomáše Bati zakladatele narozeného dnes už před sto čtyřiceti lety.

Oslava 120 let Bati se konala i v Indii

Společnost Baťa oslavila v minulém roce několik významných výročí. Jejich oslava proběhla jak ve švýcarské centrále společnosti, tak v České republice a vzhledem k významu Indie pro budování a rozvoj firmy Baťa nemohlo být při oslavě uvedených výročí opomenuto ani indické Dillí.

Rosemarie Blyth - Baťová ke 100 letům Tomáše Bati Juniora

Rosemarie Blyth – Baťová ke 100 letům svého dědečka Tomáše Bati Juniora

Gottland odměněn za šíření bohužel zkresleného pohledu na jméno Baťů ve světě

Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti chybám v knize vedoucím k znevážení skutečné baťovské historie.

Výstava spojující Batanagar, East Tilbury a Möhlin jménem Baťa

V přízemí 14. budovy 14|15 Baťova institutu prběhla výstava Baťova města. Projekt realizovaný už před lety německou Nadací Bauhaus, představil některá ze zahraničních měst postavených společnosti *Baťa*nejen z hlediska jejich vzniku a rozvoje.

K nárokům rodiny Jana A. Bati na náhrady za znárodněný majetk

Vzhledem k tomu, že v poslední době média přinesla řadu zpráv o nárocích rodiny Baťovy za znárodněný majetek a tyto zprávy a informace byly v mnoha ohledech nesprávné či zavádějící, považujeme za nezbytné se k této záležitosti vyjádřit a mezi rodinami rozlišit.

Není Baťa jako Baťa

Přinášíme komentář k článku deníku Právo o tom, že Baťova rodina hodlá požadovat od státu desítky miliard. Především je třeba rozlišit, která rodina, protože tento pokus u mezinárodního soudu hodlá učinit brazilská rodina Jana A. Bati a článek obsahuje řadu nepřesností, mimo jiné i o tom, proč byl majetek firmy Baťa po válce zabaven a komu měl po válce patřit.

Film inspirovaný i skutečným příběhem jednoho z baťovců

Film, u nějž byl jedním z původních hrdinů skutečného, politicky nedeformovaného příběhu – baťovský pilot Oldřich Doležal.

Sonja Baťová další držitelkou čestného doktorátu Univerzity Tomáše Bati

Podle sdělení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se Sonja Baťová stane další držitelkou čestného doktorátu ústavu. Udělení čse uskuteční 26. dubna v Univerzitním centru ve Zlíně.

Pamětní schránka v budově Baťova institutu 14|15

Do suterénu zlínského Baťova institutu bylo uloženo poselství budoucím generacím.

Výstava "Baťa – 7 dekád úspěchu" v Zimbabwe

Výstava uspořádaná díky velvyslanectví České republiky v Harare představuje jedinečný a ucelený portrét historie firmy Baťa v Zimbabwe

Zámek Napajedla 1939 zprava D. Čipera, H. Vavrečka, F. Malota+++.jpg

Legendy a fakta

V obsáhlých článcích o rodině Jana A. Bati se čtenářům předkládají některá tvrzení, která vzbuzují pochybnosti. Nahlédnutím do důvěryhodných zdrojů snadno zjistíme, že leckdy jde o pouhé legendy.

Vladimír Karfík, Baťův architekt - světoběžník

Letos uplynulo 110 let od narození Vladimíra Karfíka (1901-1996), autora zlínského mrakodrapu, který se učil u největších architektů své doby. Narodil se ve slovinské Idriji, studoval na pražské technice a po krátké praxi u stavitele Antonína Belady se vydal do světa.

Baťa: Export architektury aneb Ze Zlína až do Indie

Baťovy závody se od roku 1894 v třicátých letech rozrostly a začaly expandovat do celého Československa a posléze překračovat i jeho hranice…

Aspoň kousek Bati

O smrti Tomáše Bati jsem se dozvěděla z internetu uprostřed hor pákistánského Kašmíru. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkala a ani jeho osobní příběh mě dřív nezajímal víc, než co jsem se dočetla na stránkách novin a časopisů…

Konference 120 let založení firmy Baťa a 100 let narození Tomáše Bati Juniora

Další z památek na Tomáše Baťu

Kaple svatého Václava Františka Lydie Gahury na Kudlově je svým způsobem opravdový unikát, pro nás důležitá i jako připomínka šíře aktivit Tomáše Bati a jeho choti Marie.

Baťovský Zlín uvítal astronauta Andrewa Feustela...

a my vám představíme jeho průvodkyni – Miroslavu Štýbrovou

Augustin Doležal

Přinášíme vzpomínku na Augustina Doležala, jednoho z prvních průkopníků Baťovy organizace ve světě a později i důležitého manažera a důvěrníka Tomáše J. Bati

I na počátku českého domácího přezouvání byl Baťa...

Proč se Češi doma přezouvají a nutí k tomu i hosty?
Pátrání po kořenech zvyku, který vyvádí cizince z míry , má překvapivou pointu.

Někdejší baťovští zlínští starostové k dnešku

Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945 – Výroky je název drobné, ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…

O jehlách v Baťově museu v Torontu

Zdravý rozum naznačuje, že obuv by nás měla především chránit.Tak proč je tedy tolik milionů žen, (ale jen velmi málo mužů) přesto milují a nosí?

Tradiční 1. máj v Baťově vile ve vzpomínce Marie Baťové

Ukázka z připravované knihy Marie Baťová – První dáma Zlína

K Hankeho soše Jana Antonína Bati přibyla další, už druhá zlínská socha Tomáše Bati zakladatele

Česká televize a Zlín (2)

Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je další díl jeho seriálu.

Otmar Jabůrek, jeden z prvních

Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.

Našli jsme pro vas starou zprávu z novin:

“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”

Vše nejlepší do Nového Roku 2010 také od Baťova muzea bot v Torontu...

Sdělení

Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.

Před 75 lety začaly stavební práce na Baťově kanálu

Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.

Vystava na počest čsl. letců

Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.

+ Odešel Ferdinand Menčík ... +

Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…

Nevšední svědectví o myšlenkách, jež bychom potřebovali i dnes

Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou

Nové vydání knihy PhDr Zdeňka Pokludy: ZE ZLÍNA DO SVĚTA - Příběhu Tomáše Bati

Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …

BOTOSTROJ aneb ostudný paskvil z 50. let jako varování na DVD

V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.

Historie jedné myšlenky

Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:

Víte, kde leží Exotia ?

Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …

Výstava k 85 letům zlínské radnice

V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.

Na světě je (bohužel ne česká) známka s portrétem Tomáše Bati

Jak se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout alespoň evropského vydání známky s jeho portrétem.

U vily Tomáše Bati odhalena busta Tomáše Jana Bati

U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.

Baťovčina zostala v srdciach

Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland

Nový pohled na Tomáše Baťu jako na průkopníka světelné reklamy

Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.

Působení firmy Baťa na Slovensku pohledem někdejšího tisku

Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..

Zlínští studenti natočili film inspirovaný jejich předchůdci z roku 1935

Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.

Ještě k rozloučení s panem Tomášem...

Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…

Advanco v Praze

Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze

Podobný osud firmy neméně proslulého a v Čechách i po létech živého jména

Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.

Kolem světa - Baťovské cesty za obchodem

Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.

Historie baťovců v Jižní Africe: V dnešní Zimbabwe, kdysi britské Rhodesii

Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.

Na pomoc knihovně a jejím fondům

V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)