BataStory.net

Kolem světa - Baťovské cesty za obchodem

BigSizeBataItaly_2x.jpg

Dnes bychom pracovní cestu na Blízký východ pokládali za tak běžnou, jako třeba cestu po republice, ale v době první republiky to byla záležitost přinejmenším velmi neobvyklá.

Firmy samozřejmě obchodovaly se státy Orientu, ale většinou se jednalo o obchod prováděný přes komisionářské firmy v dané zemi působící. Jen několik významných firem mělo své přímé zástupce na Blízkém východě, či dokonce obchod nebo pobočku.

Cesty, které měly spíše ekonomický, než poznávací podtext, jsou doloženy v Politických zprávách z Káhiry z 30. let 20. století. V dubnu 1931 navštívili Egypt místoředitel Škodových závodů, inženýr J. S. Chalupa a o měsíc později generální ředitel Dr. J. Preiss, v prosinci 1933 předseda papírenského svazu Robětín.

Z československých politiků zavítal do Egypta v březnu 1932 ministr Šrámek. Byl tam sice jako turista, ale osobně se setkal s králem Fuádem.

Tomáš Baťa – obchodní cesty letadlem

Velký význam pro obchodní styky Československa s Egyptem měla firma Baťa. Nejdříve v Egyptě otevřela vlastní obchody a po nárůstu cen dováženého zboží v důsledku změn v celním tarifu, otevřela v Egyptě vlastní továrnu. Pobočka Baťova obuvnického závodu v Alexandrii byla založena v roce 1930 – Chaussures Bata Egyptienne.

Tomáš Baťa založil své zahraniční pobočky téměř po celém světě. Síť továrních obchodů a vlastních provozoven byla součástí velkého úspěchu této dnes světoznámé obuvnické firmy. Zaměstnanci obchodního oddělení cestovali do vzdálených zemí, aby nakoupili suroviny a prodali hotové výrobky.

Pro urychlení vyřizování různých záležitostí sloužila firmě Baťa letadla. První bylo zakoupeno v roce 1924. Začínalo se nejprve s reklamními lety a teprve po dvou letech se začalo létat i s nákupčími a obchodními zástupci. V roce 1931 však byla vykonána cesta, jež se naprosto vymykala všem dřívějším kratším přeletům. Trasu dlouhou 32 577 km, ze Zlína do Indie, podnikl Tomáš Baťa na letounu Fokker mezi 10. prosincem 1931 a 14. únorem 1932. Pravidelně létaly do této oblasti pouze linky britské a holandské, jež tak zajišťovaly spojení s koloniemi. Výběr trasy byl samozřejmě vázán těmito linkami, aby mohli využít jejich zázemí. Pro tak náročnou cestu byl vybrán pilot, který měl zkušenosti s lety do těchto oblastí, Angličan Neville Stack, jako druhý pilot letěl Jindřich Brouček, který patřil mezi Baťovy první piloty.

Cesty se dále zúčastnil telegrafista V. Mareš. S Tomášem Baťou se za obchodem vydali vedoucí exportu F. Meisl a jeho další spolupracovníci, kteří však letěli jen určité úseky, V. Hoffmann, K. König a K. Langer. Ze Zlína letěli s mnoha obchodními zastávkami přes Itálii do Tunisu, Libye a Egypta. Dále pokračovali přes Palestinu, Irák a Írán a do Indie. I když primárně byla cesta podniknuta za účelem rozšíření obchodních styků s asijskými zeměmi, kde se nacházel levný trh s tak potřebnými surovinami a obrovskými odbytovými možnostmi pro levnou obuv, nebyly opomíjeny ani trhy africké a trhy Blízkého východu.

Výstižně tento průkopnický podnik okomentoval článek v Národohospodářském obzoru: „Baťův let přes Egypt a Persii do Indie vzbudil právem pozornost u nás i v cizině. Šéf jednoho z největších exportních podniků na světě podnikl dalekou cestu letadlem, aby prozkoumal osobně nové odbytové možnosti na dalekém Východě pro výrobky svého závodu.”

Význam egyptského trhu dokazuje mimo jiné snaha nového šéfa firmy Baťa, Jana Antonína Bati, zřídit v Egyptě ještě jednu továrnu. Již v roce 1933 odjel Jan Baťa do Káhiry, aby spolu s generálním ředitelem Vavrečkou jednali s egyptskou vládou o zřízení další továrny v Egyptě, ale z projektu sešlo.

Jan Antonín Baťa – obchodní cesty

Za Jana Antonína Bati se letecké oddělení firmy dále rozšiřovalo. V roce 1934 se uskutečnily další dva dálkové lety, první vlastně úplně náhodou. Pilot Šerhant letěl s panem Jandou a jeho manželkou do Říma, kde měli pokračovat pravidelnou linkou do Indie. Kvůli zpoždění letu však pilot pokračoval i dále do Tunisu a po trase jako Tomáš Baťa v roce 1932, tedy i přes Egypt, do Indie. Cesta trvala od 7. dubna do 1. května 1934.

V tentýž den se mohli lidé vítající účastníky tohoto náročného letu rozloučit s další výpravou. Pilot Emil Forejtník byl pověřen továrníkem Janem Antonínem Baťou, aby letěl s obchodní výpravou do Afriky. Jednalo se o trasu Káhira – Kapské město, jež byla v průběhu cesty rozšířena o návštěvu Damašku v Sýrii a Bagdádu v Iráku. Dohromady urazili cestu dlouhou 35 000 km.

Letoun značky Spartan Cruiser II., pojmenovaný Mys dobré naděje, vzlétl dne 1. května 1934 (let trval do 30. června 1934). Na jeho palubě byli pilot Emil Forejtník, radiotelegrafista J. Šulc, vedoucí vývozního oddělení Meisl a jeho spolupracovníci z obchodního oddělení, pan Michl a pan Kurt Zenkl. V Londýně a v Paříži si obstarali speciální mapy. V Baťově nemocnici ve Zlíně je čekala ještě před odletem zdravotní prohlídka, dostali léky proti malárii, nevolnosti a následkům vedra. A pak už se mohli vydat na cestu, na které měl každý z nich splnit mnoho úkolů.

Přes Záhřeb, Bělehrad, Soluň, Athény a Tobruk doletěli do Alexandrie. Zatímco Baťovi lidé vyřizovali na všech zastávkách obchodní záležitosti, mohl si pilot Forejtník všechna města prohlédnout. Díky jeho knize máme na tuto výpravu pohled i z jiného úhlu, než jen z obchodních jednání.

Egypt očima Emila Forejtníka

V Alexandrii se zdrželi jen jeden den. Překvapil je kontrast mezi tamější špinavou egyptskou čtvrtí a moderní evropskou čtvrtí se stinnými zelenými parky.

„Zatímco ostatní si vyřizovali své obchody, my se Šulcem jsme si vyšli prohlédnouti trochu město. Mnoho jsme toho neviděli, protože stoupající teplota nás velmi brzy zahnala nazpět do hotelu. Čas rychle míjel v nových dojmech, než jsme se nadáli, bylo po obědě a my jeli na letiště, Spartan byl za chvíli nato ve vzduchu a mířili jsme na jihovýchod do Kahýry. To je jenom maličký kousek proti včerejšku. Vlevo od nás je nejvýchodnější rameno nilské delty, tady se vůbec nemůže zblouditi, do Kahýry se musí doletěti i bez mapy, bez kompasu a bez hodinek za půl druhé hodiny. Letíme nad okrajem úrodných polí táhnoucích se podél Nilu. Zdá se nám shora, jako by byly přímkou narýsovanou podle obrovského pravítka odděleny od písčité pouště. A tam, kde se pás úrodných polí znenáhla úží, ční k nebi štíhlé věže minaretů. Blížíme se k hlavnímu městu Egypta, Kahýře.“

V Káhiře se ubytovali v lázeňském hotelu v Heliopoli. Setkali se zde s číšníkem, který pocházel z Čech a večer si poslechli trio sourozenců Novotných. Když k tomu ještě připočítáme Čechy pracující přímo pro Baťu, byli v Egyptě jako doma. O letadlo se postaral letištní personál. „Je zcela v pořádku a tak se mohu dostati celkem dosti brzy do ulic Kahýry a zde si beztrestně prohlížeti podivnosti, na které naráží cizinec při každém kroku. Město mně připadá jako rozpůlené. Stará, špinavá Káhýra vybíhající do pouště, byť byla podepřena slavnou tradicí, pomalu, ale jistě ustupuje nové éře, zachvacující celý svět a jevící se tu nejvýmluvněji skvělými evropskými stavbami. Jako by se tu potkaly nová a stará doba.”

Forejtník je dosti kritický nejen vůči městu jako takovému, ale i vůči jeho obyvatelům. Vidí jen špínu a skupiny prodavačů předhánějících se v nabízení svých předražených produktů. „Seskupí se kolem tebe, hulákají o překot, nabízejí nejpodivnější věci a odehnati je nemůžeš. Ten ti mává před nosem vějičkou na odhánění hmyzu, ten zase vítězoslavně vyřvává přednosti svých losů, a když člověk mávne odmítavě rukou, neuhnou, nýbrž jenom pomaličku pozpátku couvají a melou dále svou. Co horšího, když se člověku konečně přece jen podaří neodbytné prodavače rozehnati a upláchnouti, narazí na ně o několik kroků dál na nejbližším rohu znovu a musí podniknouti slovní a mimickou potyčku ještě jednou.”

Alespoň jeden odstaveček z kapitoly o Egyptě je věnován práci pana Meisla: „V Kahýře měl pan Meisl a jeho dva spolupracovníci plné ruce práce. Většina Baťových afrických prodejen byla zařízena tak, že afričtí obchodníci kupovali prostě zlínské boty při svém ostatním zboží podle ceníku a pak prodávali. Bylo nutno obhlédnouti toto velké obchodní bojiště, kde jsou dnes nejmocnějšími odpůrci Japonci.“

Při uzavřenosti evropských trhů ve 30. letech bylo nutné podporovat odbyt firmy všemi možnými prostředky a Janu Antonínu Baťovi se to dařilo. Jeden den strávený v Káhiře stačil jen na rychlou prohlídku vlastního města, nebyli v muzeu ani nikde v okolí.

„Nemohli jsme se ani podívati k pyramidám a musili se spokojiti pohledem na ně z našeho letadla. Nejsme turisté, kteří přicházejí shlédnouti zbytky staré kultury, jsme mužové obchodu, hledáme zde nové nákupní prameny a nová odbytiště. Toto vědomí mi nějak smírně zalehlo do duše, když jsme hřměli v malé výšce u Gizehu na mohutnými jehlany pyramid a nad sfingou ležící v písku. Tu proměnila lidská sveřepost v šklebící se obludu a nevypadá, jako by se tajemně usmívala, spíše posměch se zračí v její zohavené tváři.”

Celý Egypt pak již viděli jen z letadla. Jedná se o velmi zajímavé líčení přeletu nad Nilem z Káhiry do Asuánu:

“Vše bylo najednou vidět úplně jinak než z okna vlaku či automobilu. Celé tajemství Egypta tu má člověk pod sebou jak na dlani. Podle učebnic si nikdy nelze dobře představiti, jak vlastně vypadá to proslulé koryto, odkázané dříve na rozmary této nejdelší řeky světa, dnes ovšem spoutané obrovskou asuánskou hrází. Letec vidí nejlépe, jak to vlastně s tím Nilem je. Kolem řeky, asi deset kilometrů nalevo a deset napravo je rovina, která je uměle zavodňována. Je vidět shora jasně síť kanálů a potůčků, jež vnikají od řeky do této roviny vystlané úrodnými poli.”

Sledovali tok řeky, aby alespoň z výšky zahlédli chrámy v Luxoru a Karnaku, ale další přistání bylo naplánováno až v Asuánu. Jednalo se opravdu o cestu velmi specifickou, oproti tomu, co jsme mohli sledovat u předchozích výprav. Na většině míst se zdrželi jen přes noc, takže nemůžeme mluvit o nějakém nadšení z egyptských památek, či o fascinaci Egyptem v obecném smyslu. Nečetli se zaujetím dlouhé hodiny baedekera, ale spíše studovali podmínky obchodních smluv a pročítali ekonomické příručky a letecké mapy.

Jan Antonín Baťa – Cesta kolem světa

Nabyté zkušenosti zúročila firma Baťa ve svém prvním letu kolem světa. Uvažovat se o něm začalo již v roce 1935 a k jeho uskutečnění došlo o dva roky později. Baťova letecká obchodní výprava kolem světa se konala od 6. ledna do1. května 1937. Letadlem značky Lockheed se na cestu vydalo 10 cestujících, šéfpilot Šerhant, pilot Brtník, radiotelegrafista Bačovský a ošetřovatel Engliš, dále pan Pokorný, MUDr. Recht a z filmového oddělení pan Hackenschmied, do Itálie letěl Meisl a v etapách přisedali pánové Novosad, Jindra Baťa, Rojt. Bartoš, Staněk a Batrla.

Jan Antonín Baťa, stejně jako již Tomáš Baťa, razil názor, že světový obchod nelze dělat bez osobního poznání světa a použití letadla bylo z jeho pohledu nejlepší využití času a to zvláště při cestě kolem světa. Všemu předcházely velké administrativní přípravy, úkoly byly přesně stanoveny pro každého muže na palubě a pro každé město. Kvůli velkému množství jednání, jež bylo naplánováno, bylo nutno předem rozvrhnout přesný časový plán, přesně naplánovat veškerá obchodní jednání, uvědomit předem kupce a prodavače, aby si mohli připravit vzorky. Během cesty vždy došlo k přistání ve větším městě a pak byly podnikány pracovní exkurse až do vzdálenosti 100 km. Celkem přistáli šedesát třikrát (10x Evropa, 5x Afrika, 30x Asie, 18x Amerika). Jako při předchozích letech vedla trasa přes Itálii a Afriku a dále směrem na východ. Popis cesty od J. A. Bati je velmi stručný, nezastavuje se ani u větších měst, památek či obyčejných lidí, popisuje však velmi barvitě strasti a slasti celé cesty a některá jednání.

Navratilova Egypt v kulture.jpg

Text Hana Navrátilová, postupně doplňované obrázky archív BataStory a Nadace Tomáše Bati

Zasvěcená kniha Hany Navrátilové “Egypt v české kultuře přelomu devatenáctého a dvacátého století” věnovaná stykům s Egyptem vyšla v nakladatelství Set out

Rozsáhlá studie se věnuje otázkám kolem prvních kontaktů Čechů s Egyptem, informuje o tom jak se rozvíjelo a rozvíjí vědomí o dějinách a kultuře starého Egypta u nás a mnoha dalším tématům.

Nabídka

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )
Druhá část studie PhDr Zdenka Pokludy

I po patnácti letech je Tomík Baťa stále s námi

Přinášíme působivý projev Mudr Pavla Stodůlky u příležitosti smutného výročí odchodu Tomáše Bati juniora na setkání před jeho vilou.

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)
Studie PhDr Zdenka Pokludy

Zlin Bata pohlednice.jpg

Program semináře o fenomenu Baťa na Slovensku

Seminář se konal v Alternativě – Kulturním institutu Zlín, v budově Kolektivního domu, Osvoboditelů 3778, Zlín

Jan Beranek, foto.jpg

Z moravské vsi s Baťou až do Singapuru

Interview Lucie Zídkové s autorem nové knihy Pátrání po Silvestrovi Janem Beránkem vypráví o jeho prastrýci, singapurském baťovci Silvestru Němcovi, jenž zmizel během japonského útoku na Britské Malajsko v roce 1942.

TBata zivy_Div Zlin+.jpg

Úspěšnou inscenaci divadla Zlín "Baťa Tomáš, živý" zaznamenala Česká televize.

„Jsem rád, že záznam vznikne. Doufám, že hru nahlédne z nové, nečekané strany. Na výsledek jsem moc zvědavý,“ uvedl její režisér Dodo Gombár.

TB_tvar_Letem_opraveno_555.jpg_190x230

Krize: Hrozba? Nebo příležitost?

Pod názvem “Krize — hrozba, nebo příležitost?” přinášíme zasvěcený článek čerpající z myšlenek Tomáše Bati.
Je až neuvěřitelné v kolika bodech se pisatel srovnávající současné trendy v práci s lidmi shodne s o tolik staršími zásadami a roky Tomáše Bati zakladatele narozeného dnes už před sto čtyřiceti lety.

Lakyrky ke 100.vyr TjB.jpg

Oslava 120 let Bati se konala i v Indii

Společnost Baťa oslavila v minulém roce několik významných výročí. Jejich oslava proběhla jak ve švýcarské centrále společnosti, tak v České republice a vzhledem k významu Indie pro budování a rozvoj firmy Baťa nemohlo být při oslavě uvedených výročí opomenuto ani indické Dillí.

RosBlyth-Bata.jpg

Rosemarie Blyth - Baťová ke 100 letům Tomáše Bati Juniora

Rosemarie Blyth – Baťová ke 100 letům svého dědečka Tomáše Bati Juniora

Gottland_PL.jpg

Gottland odměněn za šíření bohužel zkresleného pohledu na jméno Baťů ve světě

Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti chybám v knize vedoucím k znevážení skutečné baťovské historie.

B institut logo++.png

Výstava spojující Batanagar, East Tilbury a Möhlin jménem Baťa

V přízemí 14. budovy 14|15 Baťova institutu prběhla výstava Baťova města. Projekt realizovaný už před lety německou Nadací Bauhaus, představil některá ze zahraničních měst postavených společnosti *Baťa*nejen z hlediska jejich vzniku a rozvoje.

VilaTBdnesniStav-.jpg

K nárokům rodiny Jana A. Bati na náhrady za znárodněný majetk

Vzhledem k tomu, že v poslední době média přinesla řadu zpráv o nárocích rodiny Baťovy za znárodněný majetek a tyto zprávy a informace byly v mnoha ohledech nesprávné či zavádějící, považujeme za nezbytné se k této záležitosti vyjádřit a mezi rodinami rozlišit.

BBlocek_maly_07092009528.jpg

Není Baťa jako Baťa

Přinášíme komentář k článku deníku Právo o tom, že Baťova rodina hodlá požadovat od státu desítky miliard. Především je třeba rozlišit, která rodina, protože tento pokus u mezinárodního soudu hodlá učinit brazilská rodina Jana A. Bati a článek obsahuje řadu nepřesností, mimo jiné i o tom, proč byl majetek firmy Baťa po válce zabaven a komu měl po válce patřit.

Unos plakat+mensi.jpg

Film inspirovaný i skutečným příběhem jednoho z baťovců

Film, u nějž byl jedním z původních hrdinů skutečného, politicky nedeformovaného příběhu – baťovský pilot Oldřich Doležal.

MrsSonjaBata.jpg

Sonja Baťová další držitelkou čestného doktorátu Univerzity Tomáše Bati

Podle sdělení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se Sonja Baťová stane další držitelkou čestného doktorátu ústavu. Udělení čse uskuteční 26. dubna v Univerzitním centru ve Zlíně.

B Inst 14-15 schranka v podzemi.jpg

Pamětní schránka v budově Baťova institutu 14|15

Do suterénu zlínského Baťova institutu bylo uloženo poselství budoucím generacím.

70 let uplny poster.jpg

Výstava "Baťa – 7 dekád úspěchu" v Zimbabwe

Výstava uspořádaná díky velvyslanectví České republiky v Harare představuje jedinečný a ucelený portrét historie firmy Baťa v Zimbabwe

Zámek Napajedla 1939 zprava D. Čipera, H. Vavrečka, F. Malota+++.jpg

Legendy a fakta

V obsáhlých článcích o rodině Jana A. Bati se čtenářům předkládají některá tvrzení, která vzbuzují pochybnosti. Nahlédnutím do důvěryhodných zdrojů snadno zjistíme, že leckdy jde o pouhé legendy.

V Karfik old.jpg

Vladimír Karfík, Baťův architekt - světoběžník

Letos uplynulo 110 let od narození Vladimíra Karfíka (1901-1996), autora zlínského mrakodrapu, který se učil u největších architektů své doby. Narodil se ve slovinské Idriji, studoval na pražské technice a po krátké praxi u stavitele Antonína Belady se vydal do světa.

BTG maly+.jpg

Baťa: Export architektury aneb Ze Zlína až do Indie

Baťovy závody se od roku 1894 v třicátých letech rozrostly a začaly expandovat do celého Československa a posléze překračovat i jeho hranice…

Tereza Engelova Archiv autorky.jpg

Aspoň kousek Bati

O smrti Tomáše Bati jsem se dozvěděla z internetu uprostřed hor pákistánského Kašmíru. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkala a ani jeho osobní příběh mě dřív nezajímal víc, než co jsem se dočetla na stránkách novin a časopisů…

T.J.Bata  uniforma 2007_333 mensi.jpg

Konference 120 let založení firmy Baťa a 100 let narození Tomáše Bati Juniora

Kaple sv Vaclava Kudlov+.jpg

Další z památek na Tomáše Baťu

Kaple svatého Václava Františka Lydie Gahury na Kudlově je svým způsobem opravdový unikát, pro nás důležitá i jako připomínka šíře aktivit Tomáše Bati a jeho choti Marie.

Zlinske muzeum bot.jpg

Baťovský Zlín uvítal astronauta Andrewa Feustela...

a my vám představíme jeho průvodkyni – Miroslavu Štýbrovou

Gusta Dolezal+.jpg

Augustin Doležal

Přinášíme vzpomínku na Augustina Doležala, jednoho z prvních průkopníků Baťovy organizace ve světě a později i důležitého manažera a důvěrníka Tomáše J. Bati

PlakatPapuceJugo++.jpg

I na počátku českého domácího přezouvání byl Baťa...

Proč se Češi doma přezouvají a nutí k tomu i hosty?
Pátrání po kořenech zvyku, který vyvádí cizince z míry , má překvapivou pointu.

Zlin starostove dnesku+.jpg

Někdejší baťovští zlínští starostové k dnešku

Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945 – Výroky je název drobné, ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…

MuzeumToronto10letMala.jpg

O jehlách v Baťově museu v Torontu

Zdravý rozum naznačuje, že obuv by nás měla především chránit.Tak proč je tedy tolik milionů žen, (ale jen velmi málo mužů) přesto milují a nosí?

MB v zahrade.jpg

Tradiční 1. máj v Baťově vile ve vzpomínce Marie Baťové

Ukázka z připravované knihy Marie Baťová – První dáma Zlína

+Socha TB u UTB.jpg

K Hankeho soše Jana Antonína Bati přibyla další, už druhá zlínská socha Tomáše Bati zakladatele

Bata_zurnal.jpg

Česká televize a Zlín (2)

Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je další díl jeho seriálu.

Otmar_Jaburek.jpg

Otmar Jabůrek, jeden z prvních

Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.

BS-01.jpg

Našli jsme pro vas starou zprávu z novin:

“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”

museumBldgCr.jpg

Vše nejlepší do Nového Roku 2010 také od Baťova muzea bot v Torontu...

Baťovské noviny z r. 1926

Sdělení

Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.

Bkanal.jpg

Před 75 lety začaly stavební práce na Baťově kanálu

Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.

Vystava Zlin 02.jpg

Vystava na počest čsl. letců

Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.

FMencikHpim5102.jpg

+ Odešel Ferdinand Menčík ... +

Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…

DusanBukva+.jpg

Nevšední svědectví o myšlenkách, jež bychom potřebovali i dnes

Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou

kniha.gif

Nové vydání knihy PhDr Zdeňka Pokludy: ZE ZLÍNA DO SVĚTA - Příběhu Tomáše Bati

Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …

Botostroj.jpg

BOTOSTROJ aneb ostudný paskvil z 50. let jako varování na DVD

V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.

Svit_kniha.jpg

Historie jedné myšlenky

Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:

IndOvoce.jpg

Víte, kde leží Exotia ?

Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …

ZlinRadnice.jpg

Výstava k 85 letům zlínské radnice

V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.

TBznamkyCR.jpg

Na světě je (bohužel ne česká) známka s portrétem Tomáše Bati

Jak se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout alespoň evropského vydání známky s jeho portrétem.

SonjaB+BustaTJB.jpg

U vily Tomáše Bati odhalena busta Tomáše Jana Bati

U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.

Julius Michnik.jpg

Baťovčina zostala v srdciach

Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland

Nový pohled na Tomáše Baťu jako na průkopníka světelné reklamy

Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.

Mapa_Slovenska-555.jpg

Působení firmy Baťa na Slovensku pohledem někdejšího tisku

Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..

3dny na Mesici.jpg

Zlínští studenti natočili film inspirovaný jejich předchůdci z roku 1935

Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.

TB+ 1839.jpg

Ještě k rozloučení s panem Tomášem...

Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…

Advanco v Praze

Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze

New_115.jpg

Podobný osud firmy neméně proslulého a v Čechách i po létech živého jména

Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.

BigSizeBataItaly_2x.jpg

Kolem světa - Baťovské cesty za obchodem

Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.

Rhodesie.jpg

Historie baťovců v Jižní Africe: V dnešní Zimbabwe, kdysi britské Rhodesii

Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.

R-FrancieAvantage.jpg

Na pomoc knihovně a jejím fondům

V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)

NadaceTB-2.jpg

Časová osa vývoje firmy Baťa doma i ve světě

Sestavena z iniciativy Nadace Tomáše Bati

BSA-NewSchool56_4.jpg

Škola pro postižené děti v Jižní Africe

Baťa měl vždycky pověst firmy pomáhající zvláště v Africe rozvoji okolí, celého regionu, ale především dětem.

Batanagar Riverfront Today.jpg

PÍSEŇ MUŽŮ

Slova této Kiplingovy básně vychovávala na stovky baťovců: nejenom k citu pro poezii, ale především k hodnotám jejího obsahu. Mnozí během pohnutého života zapomněli, kdo byl jejím autorem. Nikdo však nezapomněl její smysl a slova…

PoselstviGarcioviObalka10Small.jpg

POSELSTVÍ GARCIOVI

Kniha, jež bohužel chyběla při výchově nejméně čtyř současných českých generací a která kdysi formovala iniciativu, ctižádost i čest předválečných batovských manažerů…

Batovci_v_RAF.jpg

Baťovci v řadách Royal Air Force

Skoro sto baťovců bojujících v řadách RAF v bitvě o Británii není pro historii překvapením. Právě u Bati bylo totiž před válkou umožněno každému, kdo o to měl opravdu zájem, naučit se létat…

Barvir1A.jpg

Odraz přírodo vědných zákonů v řídící práci Tomáše Bati (M.Barvíř)

Nesmírně důležité bylo zavedení spoluúčasti na zisku a ztrátách na všech pracovištích, vytvoření soutěživého prostředí a vynikající finanční kontrola účtárnou vybavenou už tehdy počítači…

Dílna

O starém zlínském náměstí >

Severní straně náměstí vévodily svými vysokými štíty dvě stylově zajímavé budovy. Při vstupu do uličky Mlýnské to byl secesní hotel Balkán…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >

Tomáš Baťa

Prof.Ing. Frant.Trnka: Odkaz Tomáše Bati dnešku

Často se setkáváme s názorem, že Baťa nemá dnešnímu podnikateli již co říci, že metody a prostředky patří do začátku minulého století. (Stať Prof. Ing. Františka Trnky, CSc)

museumBldgCr.jpg

Muzea bot

Muzea, kde najdeme exponáty, dokumenty i fotografie zajímavých bot, ne vždy jen z baťovské historie