BataStory.net

Prof.Ing. Frant.Trnka: Odkaz Tomáše Bati dnešku

Prof. Ing. František Trnka

Dílo Tomáše Bati je rozsáhlé – zasahuje do všech složek života a podnikání. Vychází z jeho životní a podnikatelské filozofie: Podnikání musí být založeno na morálních principech. Slouží člověku, jeho rozvoji a zdokonalování. Uskutečňováním této filozofie vytvářel nový typ člověka – podnikatele – spolupodnikatele, spolupracovníka.

Velice často se setkáváme s názorem, že Baťa nemá dnešnímu podnikateli již co říci, že je to historie, že metody a prostředky které používal, patří do začátku minulého století. Je to politováníhodný přístup. Prozrazuje, že jeho zastánci ne dost dobře chápou podstatu podnikání. A šířeji pojato — smysl lidského bytí. Poučení z historie je nutno zasadit do konkrétního času a prostoru. Teprve potom se nám podaří oddělit to, co je časové, co platí jenom v určitých historických podmínkách, od relativně trvalého. I v podnikání jsou zásady a principy, které jsou nadčasové.

Jsem přesvědčen, že největší poučení získáme studiem a promýšlením jeho „filozofie života a podnikání” a nikoliv konkrétních řídících a výrobních postupů. Tato filozofie podnikání je totiž trvalou hodnotou jeho odkazu. Na ní bychom měli vystavět moderní teorii a soustavu podnikání, vlastně celého života. Tedy „českou školu podnikání” jako filozofii života. Uveďme citát:

„Věřím v člověka a v to, že se zlepšuje. Věřím, že tomu zlepšení nesmírně přispívají technické vynálezy, které jsou dětmi lidského ducha. Dětmi ducha člověka, který se vypracoval výše, ukáznil svůj mozek a odvahu a rozdává z tohoto bohatství druhým, v čemž nachází největší štěstí a naplnění svého života.”

Na mnoha místech jeho projevů tento motiv zdůrazňuje:

„Moje práce má jeden účel: službu životu.”

„Nikdo neotřese trůnem vaší práce, ať jest velký nebo malý, pokud svoji práci budete konat v duchu služby člověku, v duchu služby veřejnosti.”

Našli bychom v jeho projevech mnoho citátů, které přibližují jeho morální zásady. Uveďme alespoň některé.

„Čím vyšší morálka obchodníků a výrobců, tím bohatší lid, tím bohatší celá země. Nemůže být bohatství tam, kde lidé jsou zaměstnáni vzájemným podváděním; nemají času na vybudování hodnot, na vytvoření bohatství.” „Niveau morálky obchodníků a průmyslníků souvisí těsně s niveau kultury dotyčného národa nebo země.”

„Vynaložme největší úsilí na to, abychom poznali o sobě a o světě pravdu. Nelžeme a nelichoťme si, avšak nedopusťme také, aby nám lhali a lichotili druzí. Poměry nejsou vinny nikdy a ničím. Vinni jsou vždycky lidé. Poměry je třeba buď zvládnout, nebo se jim přizpůsobit.”

Úspěch podnikání je založen na osobnosti podnikatele. Osobnosti, která má znalosti, dovednost, vizi, životní sílu, vůli a odvahu tuto vizi uskutečňovat.

I v moderní době je to vynikající jednotlivec který je duší, inspirátorem a iniciátorem dění v podniku. Ten kolem sebe pochopitelně soustřeďuje další vynikající pracovníky, ale jejich nápady a další podněty integruje on. Dnešní terminologií řečeno — je vedoucím týmu. Jenom v tomto smyslu má týmová práce opodstatnění. Tomáš Baťa to celým svým životem dokazuje. Dokazuje to i jeho snaha soustředit kolem sebe vynikající spolupracovníky.

„Malou výrobu jest možno řídit malými lidmi. Velkou výrobu mohou vést pouze velcí lidé. Lidé, kteří jsou velcí povahou, vůlí a vědomostmi.”

Ústřední postavou je vedoucí pracovník, který dovede získat a motivovat lidi v podniku a vytváří z nich spolupodnikatele.

„Úspěch každého díla, na kterém se zúčastňuje větší množství lidí záleží na moudrém vedení.”

„Psychologie je umění jak hrát na tak jemný nástroj jako je lidská duše…”

Životní zkušenost ho poučila, že nové hodnoty vytvářejí jenom kvalitní lidé. Bez dobrých spolupracovníků není nic platná ani nejmodernější technika. To je základní pravda platná trvale a zejména v současné době. Vždyť teprve nedávno byla tato pravda obecněji přijata. Baťa předstihl dobu o několik desítek let.

„ Budovat člověka,” vytvářet spolupodnikatele, vzbuzovat zájem u pracovníků o dosahování žádaných výsledků, to byl úhelný kámen jeho podnikatelské filozofie. Jak je toho konkrétně dosahováno, to závisí na okolnostech, na času a místě, na úrovni spolupracovníků. Vedoucí pracovník se ale vždy musí snažit, aby o růst podniku měli zájmem všichni pracovníci, aby byli na podnik svůj hrdí.

„Při své práci neměl jsem na mysli vybudování závodu, ale lidí. Vybudoval jsem člověka, aby byl výkonnější a lépe sloužil zákazníkům a on potom vybudoval závod. Jsem přesvědčen, že největší ztráty v průmyslu a obchodě vznikají nesprávným stanoviskem, které zaujímá člověk ke své práci, svým spolupracovníkům a ke svým zákazníkům. Hlavní úlohou organizátora, jenž chce vybudovat velký podnik je, aby vytvořil morální a psychologickou základnu, na níž by se jeho pracovníci mohli zdárně vyvíjet.”

Aby člověk využil času v nevětší míře, musí mít to přesvědčení, že prospěch z toho zůstane především jemu, neboť jen tak bude pracovat jako na svém vlastním políčku.

Požadavek, aby byl každý dělník podnikatelem, je další, zcela moderní pojetí podnikání. Šlo o to změnit dělníka, který byl jenom vykonavatelem cizí vůle, v podnikatele. V člověka, který tvoří, který nad svou prací přemýšlí, který má radost z dosažených výsledků, který se cítí spolumajitelem, součástí podniku, pro kterého není podnik jenom zdrojem příjmů pro obživu získaných za co nejmenší výkon a s co nejmenší námahou. To umocnilo výkon a produktivitu.

Většina podniků o takovou spoluúčast dosud marně usiluje. Tomáš Baťa naučil lidi myslet a cítit tak, že jim práce byla pramenem uspokojení nejen hospodářského, ale také morálního, jako služba druhým.

Nikdy nedával nic svým spolupracovníků zdarma. V jeho podniku nebyl zaváděn socialistický paternalismus. Byl to paternalismus, který umožňoval žít s podnikem, cítit se jeho součástí, spolupodnikatelem, být součástí „vítězného týmu”, být hrdý na svůj podnik. Pracovník podniku neměl nic zaručeno, neměl nic jistého, musel o vše stále usilovat.

Vždy šlo o to přimět a získat lidi, aby měli zájem pracovat podle požadavků a zájmů podniku a tím i svých. Proto nejdříve budoval lidi. Rozšiřoval jejich znalosti a dovednosti, jejich volní vlastnosti, jejich zájem dosahovat žádaný výsledek, jejich vztah k podniku a ostatním spolupracovníkům. Současně lidé cítili zájem o své osudy, měli ze své práce bezprostřední užitek. Spolupracovník musí být citově spojen s podnikem.

Baťa nekompromisně uplatňoval zásadu: „Dělejte třeba sebenepatrnější věc, ale dělejte ji nejlépe na světě.” Již od začátku své kariéry se snažil poznat vše nové a zavádět nové poznatky, nové technologie i nové stroje do výroby. Vhodné stroje, pracovní a technologické postupy, novou organizaci výroby a práce, zkoušel, hodnotil, zlepšoval, přizpůsoboval se požadavkům své výroby. A poučení? Opět nejde o konkrétní technická a technologická zlepšení, ale o přístup. Dnes je to jiná technika. Ale přístup a zásada být neustále na vrcholu poznání a toto poznání uplatňovat ve výrobě stále platí. Docela jistě by se neargumentovalo tím, že nemůžeme konkurovat asijské levné výrobě bot, ale hledaly by se cesty, jak tuto novou situaci zvládnout.

Jak neuvěřitelně moderní byl jeho vztah k zákazníkovi. Co vše věděl o marketingu — i když to téměř před stoletím tak nenazývali. Co vše se dnes považuje za velký objev a u Bati se to bez velkého teoretického zdůvodňování běžně používalo.

„Blahobyt všeho obyvatelstva v zemi lze vybudovat jen tehdy, když výroba slouží obchodu a obchod výrobě”. Náš zákazník náš pán. V tomto sloganu je obsaženo vše. Co nového přinesla dnešní doba? Opět: změnila se technika, ale nezměnila se filozofie. Orientace na zákazníka je zcela moderní přístup. My dnes říkáme, že zákazník řídí firmu. Je to samozřejmě nadsázka.

Zákazník jenom něco kupuje a něco ne a tím „určuje”, co je vhodné vyrábět, aby se to prodalo. Dnes je skutečně velkým přínosem, že dovedeme i ve velkovýrobě splnit do značné míry individuální přání zákazníka. Ale již Baťa řekl: „Obchodník je nervem a tykadlem lidské společnosti.”

V Baťových závodech byla postupně vybudována — řečeno dnešní terminologií — silná podniková kultura. Tato kultura byla tak silná, že přežívala ještě velmi dlouho po zániku firmy a u „starých baťovců” je živá dodnes. Podnikovou kulturu nelze nařídit, je ji potřeba dlouhodobě vytvářet. V podniku Tomáše Bati vznikala v samých začátcích podnikání metodou pokusu a omylu. Postupně se utvářela, vyhraňovala. Lidé si na poměry v podniku zvykali, akceptovali je a přenášeli dále. Velká část věděla, že to dělají pro sebe (chtěli) a že to jinak nejde, nebude to jinak trpěno (museli). Podnik prožil i krizové situace. Ti, kteří se s podnikovou kulturou neztotožnili, museli odejít. Systém rostl. To proto, že šéf byl silnou homogenní osobností. Byl celoživotně zaměřen na „vybudování lidí”, vybudování velkého podniku, který přináší lidem důstojný život. Sloužil životu.

Domníváme se, že Tomáš Baťa skutečně vytvořil zcela nový systém řízení podniku. Čerpal poznatky z celého světa, přetvářel je, přidával své nové postupy, integroval je a vytvářel systém. Ten byl neustále prověřován praxí a plynule zdokonalován. Bohužel bouřlivé světové události neumožnily plynulý vývoj, zdokonalování a rozšiřování této školy řízení. Ve dvacátých letech používal metody řízení, které často teprve dnes objevujeme a považujeme za nejmodernější objevy. Kdyby podnikatelé využívali metody běžně zavedené v baťových podnicích, byli bychom jistě mnohem dále.

Je potěšitelné, že právě v současné době roste počet podnikatelů, kteří se vědomě hlásí k myšlenkovému a podnikatelském odkazu Tomáše Bati. Kteří studují historické zkušenosti a přetvářejí je do moderní současné podoby. Neodmítají zahraniční poznatky, ale také je přijímají kriticky a zavádějí jenom to, co je skutečně nové a vhodné. Těmto snahám by chtěla sloužit i Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Snad by se mohla stát sjednocujícím centrem těchto snah a tak přispívat ke zlepšování života. V duchu idejí Tomáše Bati.

_{Článek na webu Fakulty managementu a ekonomiky University Tomáše Bati ve Zlíně. Citáty Tomáš Baťa Úvahy a projevy, 3.vyd. Praha: Institut řízení, 1990}

Nabídka

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )
Druhá část studie PhDr Zdenka Pokludy

I po patnácti letech je Tomík Baťa stále s námi

Přinášíme působivý projev Mudr Pavla Stodůlky u příležitosti smutného výročí odchodu Tomáše Bati juniora na setkání před jeho vilou.

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)
Studie PhDr Zdenka Pokludy

Program semináře o fenomenu Baťa na Slovensku

Seminář se konal v Alternativě – Kulturním institutu Zlín, v budově Kolektivního domu, Osvoboditelů 3778, Zlín

Z moravské vsi s Baťou až do Singapuru

Interview Lucie Zídkové s autorem nové knihy Pátrání po Silvestrovi Janem Beránkem vypráví o jeho prastrýci, singapurském baťovci Silvestru Němcovi, jenž zmizel během japonského útoku na Britské Malajsko v roce 1942.

Úspěšnou inscenaci divadla Zlín "Baťa Tomáš, živý" zaznamenala Česká televize.

„Jsem rád, že záznam vznikne. Doufám, že hru nahlédne z nové, nečekané strany. Na výsledek jsem moc zvědavý,“ uvedl její režisér Dodo Gombár.

Krize: Hrozba? Nebo příležitost?

Pod názvem “Krize — hrozba, nebo příležitost?” přinášíme zasvěcený článek čerpající z myšlenek Tomáše Bati.
Je až neuvěřitelné v kolika bodech se pisatel srovnávající současné trendy v práci s lidmi shodne s o tolik staršími zásadami a roky Tomáše Bati zakladatele narozeného dnes už před sto čtyřiceti lety.

Oslava 120 let Bati se konala i v Indii

Společnost Baťa oslavila v minulém roce několik významných výročí. Jejich oslava proběhla jak ve švýcarské centrále společnosti, tak v České republice a vzhledem k významu Indie pro budování a rozvoj firmy Baťa nemohlo být při oslavě uvedených výročí opomenuto ani indické Dillí.

Rosemarie Blyth - Baťová ke 100 letům Tomáše Bati Juniora

Rosemarie Blyth – Baťová ke 100 letům svého dědečka Tomáše Bati Juniora

Gottland odměněn za šíření bohužel zkresleného pohledu na jméno Baťů ve světě

Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti chybám v knize vedoucím k znevážení skutečné baťovské historie.

Výstava spojující Batanagar, East Tilbury a Möhlin jménem Baťa

V přízemí 14. budovy 14|15 Baťova institutu prběhla výstava Baťova města. Projekt realizovaný už před lety německou Nadací Bauhaus, představil některá ze zahraničních měst postavených společnosti *Baťa*nejen z hlediska jejich vzniku a rozvoje.

K nárokům rodiny Jana A. Bati na náhrady za znárodněný majetk

Vzhledem k tomu, že v poslední době média přinesla řadu zpráv o nárocích rodiny Baťovy za znárodněný majetek a tyto zprávy a informace byly v mnoha ohledech nesprávné či zavádějící, považujeme za nezbytné se k této záležitosti vyjádřit a mezi rodinami rozlišit.

Není Baťa jako Baťa

Přinášíme komentář k článku deníku Právo o tom, že Baťova rodina hodlá požadovat od státu desítky miliard. Především je třeba rozlišit, která rodina, protože tento pokus u mezinárodního soudu hodlá učinit brazilská rodina Jana A. Bati a článek obsahuje řadu nepřesností, mimo jiné i o tom, proč byl majetek firmy Baťa po válce zabaven a komu měl po válce patřit.

Film inspirovaný i skutečným příběhem jednoho z baťovců

Film, u nějž byl jedním z původních hrdinů skutečného, politicky nedeformovaného příběhu – baťovský pilot Oldřich Doležal.

Sonja Baťová další držitelkou čestného doktorátu Univerzity Tomáše Bati

Podle sdělení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se Sonja Baťová stane další držitelkou čestného doktorátu ústavu. Udělení čse uskuteční 26. dubna v Univerzitním centru ve Zlíně.

Pamětní schránka v budově Baťova institutu 14|15

Do suterénu zlínského Baťova institutu bylo uloženo poselství budoucím generacím.

Výstava "Baťa – 7 dekád úspěchu" v Zimbabwe

Výstava uspořádaná díky velvyslanectví České republiky v Harare představuje jedinečný a ucelený portrét historie firmy Baťa v Zimbabwe

Zámek Napajedla 1939 zprava D. Čipera, H. Vavrečka, F. Malota+++.jpg

Legendy a fakta

V obsáhlých článcích o rodině Jana A. Bati se čtenářům předkládají některá tvrzení, která vzbuzují pochybnosti. Nahlédnutím do důvěryhodných zdrojů snadno zjistíme, že leckdy jde o pouhé legendy.

Vladimír Karfík, Baťův architekt - světoběžník

Letos uplynulo 110 let od narození Vladimíra Karfíka (1901-1996), autora zlínského mrakodrapu, který se učil u největších architektů své doby. Narodil se ve slovinské Idriji, studoval na pražské technice a po krátké praxi u stavitele Antonína Belady se vydal do světa.

Baťa: Export architektury aneb Ze Zlína až do Indie

Baťovy závody se od roku 1894 v třicátých letech rozrostly a začaly expandovat do celého Československa a posléze překračovat i jeho hranice…

Aspoň kousek Bati

O smrti Tomáše Bati jsem se dozvěděla z internetu uprostřed hor pákistánského Kašmíru. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkala a ani jeho osobní příběh mě dřív nezajímal víc, než co jsem se dočetla na stránkách novin a časopisů…

Konference 120 let založení firmy Baťa a 100 let narození Tomáše Bati Juniora

Další z památek na Tomáše Baťu

Kaple svatého Václava Františka Lydie Gahury na Kudlově je svým způsobem opravdový unikát, pro nás důležitá i jako připomínka šíře aktivit Tomáše Bati a jeho choti Marie.

Baťovský Zlín uvítal astronauta Andrewa Feustela...

a my vám představíme jeho průvodkyni – Miroslavu Štýbrovou

Augustin Doležal

Přinášíme vzpomínku na Augustina Doležala, jednoho z prvních průkopníků Baťovy organizace ve světě a později i důležitého manažera a důvěrníka Tomáše J. Bati

I na počátku českého domácího přezouvání byl Baťa...

Proč se Češi doma přezouvají a nutí k tomu i hosty?
Pátrání po kořenech zvyku, který vyvádí cizince z míry , má překvapivou pointu.

Někdejší baťovští zlínští starostové k dnešku

Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945 – Výroky je název drobné, ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…

O jehlách v Baťově museu v Torontu

Zdravý rozum naznačuje, že obuv by nás měla především chránit.Tak proč je tedy tolik milionů žen, (ale jen velmi málo mužů) přesto milují a nosí?

Tradiční 1. máj v Baťově vile ve vzpomínce Marie Baťové

Ukázka z připravované knihy Marie Baťová – První dáma Zlína

K Hankeho soše Jana Antonína Bati přibyla další, už druhá zlínská socha Tomáše Bati zakladatele

Česká televize a Zlín (2)

Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je další díl jeho seriálu.

Otmar Jabůrek, jeden z prvních

Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.

Našli jsme pro vas starou zprávu z novin:

“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”

Vše nejlepší do Nového Roku 2010 také od Baťova muzea bot v Torontu...

Sdělení

Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.

Před 75 lety začaly stavební práce na Baťově kanálu

Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.

Vystava na počest čsl. letců

Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.

+ Odešel Ferdinand Menčík ... +

Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…

Nevšední svědectví o myšlenkách, jež bychom potřebovali i dnes

Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou

Nové vydání knihy PhDr Zdeňka Pokludy: ZE ZLÍNA DO SVĚTA - Příběhu Tomáše Bati

Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …

BOTOSTROJ aneb ostudný paskvil z 50. let jako varování na DVD

V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.

Historie jedné myšlenky

Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:

Víte, kde leží Exotia ?

Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …

Výstava k 85 letům zlínské radnice

V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.

Na světě je (bohužel ne česká) známka s portrétem Tomáše Bati

Jak se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout alespoň evropského vydání známky s jeho portrétem.

U vily Tomáše Bati odhalena busta Tomáše Jana Bati

U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.

Baťovčina zostala v srdciach

Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland

Nový pohled na Tomáše Baťu jako na průkopníka světelné reklamy

Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.

Působení firmy Baťa na Slovensku pohledem někdejšího tisku

Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..

Zlínští studenti natočili film inspirovaný jejich předchůdci z roku 1935

Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.

Ještě k rozloučení s panem Tomášem...

Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…

Advanco v Praze

Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze

Podobný osud firmy neméně proslulého a v Čechách i po létech živého jména

Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.

Kolem světa - Baťovské cesty za obchodem

Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.

Historie baťovců v Jižní Africe: V dnešní Zimbabwe, kdysi britské Rhodesii

Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.

Na pomoc knihovně a jejím fondům

V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)